Zatímco se Evropa dlouhodobě a intenzivně věnuje opozici v Bělorusku, jíž všestranně podporuje, např. politicky, speciálním vysíláním, finanční a jinou pomocí, a nověji na Ukrajině, dokonce evropský komisař přijel do země kvůli „nespravedlivě vězněné“ J. Timošenkové, jež má již nyní speciální vězeňský režim, stěhuje se z vězení do vězení s desítkami zavazadel, chodí k ní masér se svým masírovacím zařízením, nyní se dokonce připravuje tým lékařů, kanadských a, jak jinak, i německých, kteří budou zkoumat zdravotní stav Tymošenkové, tak ve vězení ICTY v Haagu téměř již umírá Vojislav Šešelj.
Kdo je V. Šešelj? Původem bosenský Srb, který se narodil v Sarajevu. Vystudoval práva. V 80. letech 20. století byl vězněn za protikomunistickou činnost, v 90. letech pak za protivládní aktivity. Šešelj založil Srbskou radikální stranu, silně antiglobalisticky zaměřenou a prorusky orientovanou. Koncem 90. let se stal místopředsedou vlády Slobodana Miloševiče.
Před devíti lety, v roce 2003, poté co na něj Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) vydal zatykač, přijel V. Šešelj dobrovolně do Haagu, aby se vydal soudu, přestože tento soud neuznával. Tvrdil, že nikdy nebyl legitimizován Valným shromážděním OSN, což by ve skutečnosti mělo být podle Charty OSN povinné. Zdroj soudní moci nemůže být nějaká rezoluce, může to být např. mezinárodní smlouva. Přesto vkládal do tohoto svého kroku naděje, že bude moci před soudem a tím i před širokou veřejnosti prokázat svou nevinu.
ICTY však byl zcela jiný soud než předpokládal. Prof. Dr. Rajko Doleček, DrSc., náš největší znalec balkánské problematiky, ve svém článku „Desáté výročí NATO agrese proti Jugoslávii (1999-2009)“, uvádí: „Pro práci ICTY se zcela hodí definice ČEKY, jak ji uvedl A. Solženicyn: ´Je to jediný trestní orgán v lidských dějinách, který slučoval v jedněch rukách vyšetřování, zatykání, výslechy, trestní řízení, soud i provedení rozsudku´, zatím u ICTY bez poprav. Profesor politických věd Raju Thomas (Univerzita v Milwaukee, Wis.,USA) řekl: ´Vyšetřovatelé, kteří vyšetřují (pro ICTY) válečné zločiny, v podstatě pracují pro žalobu, pro soudní stíhání, hledají pouze důkazy, jak usvědčit, ne jak zprostit obžaloby. Takže se žalobci jeví i jako soudci´… „Vzorem pro Tribunál v Haagu (ICTY) není Norimberk 1946, ale Moskva 1938, procesy pořádané z politických důvodů.´ Presumpce neviny u ICTY zmizela.“
Neuvěřitelné 4 roky a 9 měsíců čekal ve vazbě na zahájení procesu. Navíc, svá práva (mezi které patří právo hájit se sám), zaručená nejrůznějšími mezinárodními konvencemi i statutem Haagského tribunály, si musel prosadit 27 dní trvající hladovkou. Poté byl proces konečně zahájen. Carla del Ponte mezitím ve své knize přiznala, že obžaloba proti tomu muži byly sepsána na politickou objednávku „prozápadního“ premiéra Zorana Djindjiće.
Milan Smiljanič ve svém článku „Skandál v Haagu: Přerušen případ se Sešeljem“ uvádí: „Šešelj během procesu svědky a „soudní experty“ jednoho po druhém diskreditoval až zostouzel. Přenosy jeho soudu získaly charakter zábavných pořadů a v Srbsku konstantně patří k nejsledovanějším pořadům vůbec, a to přesto, že je státní (Tadićova) televize nasazuje vždy až kolem půlnoci. Šešeljova převaha v soudní síni je tak obrovská, že dokonce avizoval, že vůbec nebude zapotřebí, aby povolával svědky obhajoby. Teoreticky by pak mohl být rozsudek vyřčen už v první polovině jara.
Ale v okamžiku, kdy jí k vynášení svých důkazů zbývá pouhopouhých 6 hodin, obžaloba požádala o „přerušení soudu na neurčito“ a to údajně kvůli „narušení integrity procesu“. K tomu prý došlo díky tomu, že Šešelj v jedné ze svých knih zveřejnil jména tří svědků, kteří užívají vysoký stupeň ochrany. Toto obvinění obžalovaný kategoricky odmítl. Žaloba přitom, dost nepochopitelně, vytrvale odmítá sdělit, o jaké že se to svědky jedná a v jaké knize se jejich jména objevují. Veřejnost se navíc nedozvěděla, jakou to má souvislost s pokračováním osudního řízení. Ačkoliv je toto vše naprosto bizarní a je naprosto zřejmé, že se žalobci snaží „koupit si čas“, aby mohli najít jakýkoliv použitelný důkaz, soudci poměrem hlasů 2:1 žalobě vyhověli a proces přerušili. Proti byl pouze předsedající soudce Jean-Claude Antonetti, který je od počátku procesu evidentně objektivní a neváhá se pouštět se žalobci do sporů, často je napomínat a vyčítat jim celou řadu věcí, od naprosté absence vyšetřovacího přístupu, přes manipulaci s fakty až po záměrné uvádění soud v omyl přes nepravdu hovořící svědky. Tento soudce obžalovanému doporučil, aby se proti rozhodnutí odvolal.
A co na to všechno říká sám Šešelj? „Tento proces svou integritu ztratil již dávno a to kvůli celé plejádě lživých svědků žaloby. Vy jste zde během mých křížových výslechů měli možnost přesvědčit se v absolutní lživost jejich výpovědí…Mně je dávno jasné, že tento proces nemůže skončit přirozeně, regulérně, právním způsobem. Kdyby skončil takto, museli byste vyřknout osvobozující verdikt a vyplatit mi odškodnění za šest let strávených v žaláři a všechna trápení, které jsem zde prožil. Ale mně je jasné, že se USA, NATO a EU nikdy nesmíří s jediným logickým, přirozeným a právním ukončením tohoto procesu a že udělají vše pro to, aby, a už se jím to podařilo, instrumentalizovali většinu členů tohoto soudního pléna, a že znemožní, aby tento proces skončil spravedlivým způsobem, i kdyby v rozsudku stálo, že jsem osobně zabil Johna F. Kennedyho, nebo svrhl atomovou bombu na Hirošimu. Tak groteskní už to je. Soudci, kteří se stali instrumenty politických faktorů nacházejících se mimo tuto soudní síň, tak činí podle vlastního vědomí a svědomí a podle vlastního zájmu. Oni mě nezajímají. Já slibuji, že tento proces, který může trvat ještě 6 let, neskončí tak, jak si usmysleli jeho tvůrci. Vy víte, že jsem zde obžalován na objednávku Zorana Djinjiće. To přiznala Carla del Ponte. Nic z té obžaloby se nepodařilo dokázat, nic! Zůstalo jim 6 hodin a 15 minut. Nemají jediný důkaz… A já jsem nezveřejnil jediné jméno.“
Představitelé Srbské národní rady pro spolupráci s Haagským tribunálem vyjádřili nesouhlas s přerušením procesu a podivení nad faktem, že se tak stalo pár hodin před vypršením času obžaloby, navíc za naprosto nejasných okolností. Tato rada na „Haag“ zároveň apeluje, aby se Šešeljovi nebralo právo hájit se sám. Žaloba totiž podala žádost o prodloužení svého času o dalších několik desítek hodin a to s tím, aby soud obžalovanému, byť proti jeho vůli, přidělil obhájce a přinutil ho během procesu mlčet.
Zoran Krasić, šéf právního týmu Šešeljovy obhajoby, celou věc nazval „prvotřídním právním skandálem“ a zdůraznil, že se doposud nic podobného nikdy nestalo. „Žaloba není projektována tak, aby prohrávala a Haagský tribunál není zvyklý na to, aby v soudní síni vítězila pravda. Kvůli tomu nyní používají prostředky, které ho naprosto diskreditují,“ řekl Krasić a připomněl dvojí metr „Haagu“, osvobozující rozsudky pro většinu nesrbů, např. Haradinaje a Oriće, a naopak drakonické tresty pro všechny Srby, kteří se v Haagu ocitli.
Celá řada nezávislých komentátorů si všimla, že se „Haag“ nyní nachází v podobně svízelné situaci jako byla před pár lety v případě Slobodana Miloševiće. I on roztrhal žalobu na cimer-campr (nikdy se nesmí zapomenout na v západním tisku naprosto opomenutý fakt, že pod tíhou důkazů žalobce Geoffrey Nice přímo v soudní síni stáhl drtivou většinu obžaloby, včetně části, která se týkala „vytváření Velkého Srbska“), i jeho proces se nebezpečně chýlil ke konci a ani on nemohl být z „pochopitelných“ důvodů osvobozen. Nezbývá než doufat, že Šešelj bude mít větší štěstí než Miloševič, resp. že světoví mocnáři zhodnotí, že by jeho případná smrt v Haagu (čímž by se stal 12. Srbem, kterého by tento minotaurus pohltil) byla už přespříliš okatá.
Nakonec snad jen dodejme, že Šešeljovi svou podporu vyjádřila celá plejáda srbských i světových intelektuálních veličin jako jsou Emir Kusturica, Peter Handle, Patrick Barriot, Noam Chomsky, Jonathan Levy, Elena Gusková a desítky dalších…“.
Léta plynou, již devět roků od té doby minulo, a Šešelj je stále vězněn. Ve Štrasburku Evropský soud pro lidská práva dává za pravdu stěžovatelům, když soudy jejich kauzy projednávají delší dobu, např. 5 či 6 let, ale pro Šešelja takováto spravedlnost je nedosažitelná. Naše média nás informují o procesu proti Šešeljovi a o jeho osudech ve vězení jen zcela výjimečně. 12.1.2012 jsme v článku „Šešelj prý prodělal klinickou smrt“ (Právo) mohli číst: „ Šešeljův hlavní obhájce podle srbského deníku Blic na úterní tiskové konferenci prohlásil, že Šešelj byl ´úplně modrý´, když ho v pátek hospitalizovali. ´Selhalo mu srdce a plíce a byl prakticky klinicky mrtvý´, řekl obhájce, podle něhož činitelé soudu úmyslně zanedbali péči o Šešljovo zdraví, jako by jej chtěli zabít.“
K tomuto zvlášť závažnému zdravotnímu stavu Šešelje však nedošlo ze dne na den. Několik týdnů před tím Šešelj si stěžoval na pokus otrávit jej vězeňskou stravou . Šešelj pak přešel na stravu konzervovanou, kterou mu do vězení přinášeli jeho přátelé a advokáti. Poté se jeho zdravotní stav zlepšil. Soudcům tribunálu Šešelj nabídl svoji vězeňskou stravu, ti ji ale odmítli. (Kosovoonline)
V současnosti se zdravotní stav Šešelje znovu zhoršuje. Tým lékařů pod vedením Milovana Bojiće tvrdí, že zdravotní stav Vojislava Šešelje je stále horší a apeloval na Haagský tribunál, aby jim bylo umožněno ho vyšetřit.
„Tento člověk je ve velmi těžkém stavu. Bojíme se fatálního konce, neboť je zavřen již devět let“, řekl Bojić.
Na tiskové konferenci Srbské radikální strany uvedl, že Šešeljovi byla změněna léčba, a že nyní užívá 12 druhů léků, což dokazuje, že jeho zdravotní stav není stabilní jak tvrdí Haagský tribunál.
„Jestliže nám nepovolí Vojislava Šešelje vyšetřit v některé z holandských klinik, budeme požadovat, aby nám bylo umožněno přivést přístroje pro diagnostiku srdce“, vyjádřil se k léčbě Šešelje, jemuž byl nedávno voperován srdeční stimulátor.
V lékařském týmu, který vede Bojić, působí ještě plicní specialista Miodrag Vukčević, Zora Naumović a lékař a funkcionář SRS Paja Momčilov.
Představitelka radikální strany Vjerica Radeta opět obvinila Haagský soud z toho, že odmítá umožnit, aby Šešelje vyšetřili lékaři ze Srbska.
Uvádí, že Šešelj má údajně písemně doložit žádost o provedení prohlídky srbskými lékaři, ačkoliv, dle jejího tvrzení, tak Šešelj učinil již před 15 dny.
Mezitím, soud ve dvou oddělených řízeních odsoudil Šešelje na 15 a 18 měsíců vězení kvůli pohrdání soudem, přičemž druhý rozsudek ještě není pravomocný.
Šešelj byl předsedou vlády Srbska, kterou tvořili socialisti a radikálové v letech 1998 až 2000.
Zdroj: http://www.nspm.rs/hronika/milovan-bojic-seseljevo-stanje-sve-gore.html
překlad nk, 25. ledna 2012, Kosovoonline
http://www.nspm.rs/hronika/milovan-bojic-seseljevo-stanje-sve-gore.html
Článek „Jak byl úmyslně zabit Milošević?“ vypovídá o osudu tohoto srbského státníka. Cituji: „Na základě důkladného seznámení se s analýzou autoritativního konsilia o zdravotním stavu Miloševiče byla vydána vědecká práce s řadou relevantních lékařských a vědeckých podkladů, které potvrzují, že prezident SRJ byl v haagském vězení zákeřně zavražděn.
Dne 12. března 2004 lékařské Konsilium ve složení: ředitel kardiovaskulární chirurgie vědeckého střediska „A. N. Bakuleva“, akademik Ruské Akademie lékařských věd, hlavní kardiochirurg Ministerstva zdravotnictví Ruské federace L.A.Bokerija, člen korespondent Ruské akademie lékařských věd, vedoucí oddělení kardiologie J.Z. Gluchova profesor, vedoucí kliniky kardiologie VMA Zdravko M.D.Mijailović-posoudil o dostupnou zdravotní dokumentaci a výsledky testů (z16.1.2004) Slobodana Miloševiče.
Na základě závěru autoritativního konsilia byla vytvořena vědecké práce s celou řadou důležitých lékařských referencí, z nichž exkluzivně uveřejňujeme některé závěry:
"Riziko, že se u pacienta projeví nová kardiovaskulární choroba - 49 procent“;
"U pacienta společně působí hlavní faktory onemocnění cév, takže riziko úmrtí nebo infarktu myokardu je zvýšené přibližně 20 krát";
"Vzhledem k tomu, že u pacienta existuje společné působení rizikových faktorů, pravdě-podobnost vzniku kardiovaskulárních chorob, je několika násobně vyšší“;
"Na základě nedostatečné fyzické činnosti (sedavý způsob života) se riziko úmrtí zvýšilo od 25 do 100 procent."
Je známo, že z důvodů dlouhého trvání procesu a vězeňských pravidel používaných při něm, Slobodanu Miloševičovi byly často znemožněny i povinné vězeňské každodenní procházky.
Na základě jiných faktorů, jako je cholesterol apod., "riziko smrti je nejméně dvojnásobně vyšší, než u osob s normální hladinou cholesterolu...u něj riziko smrti bylo zvýšeno přibližně sedmkrát."
1. Riziko mozkové mrtvice je zvýšené až 20krát;
2. Riziko koronární smrti je zvýšené přibližně pětkrát;
3. Riziko smrti z dalších příčin je zvýšené čtyřikrát.
Na základě hypertro fielevé srdeční komory vědci učinili závěr, že"pravděpodobnost fatální kardiovaskulární příhody (infarkt myokardu, angina pectoris, maligníarytmie a náhlá smrt) je zvýšena minimálně o20 procent."
Na základě některých dalších faktorů došlo Konzilium k závěru, že "riziko kardio vaskulárních onemocnění se zvýšilo na pětinásobek".
Ke konci nálezu se uvádí závěr, že byla "veliká pravděpodobnost, že redukce pracovní zátěže a psychomentálního stresu nelze dosáhnout umělou cestou (pouze léky – protože by to pravděpodobně podstatně narušilo pracovní a psychofyzické schopnosti pacienta).
"Nejpravděpodobněji je nutné snížit pracovní zátěž a všechny další okolnosti, které zvyšují psychomentální stres,ve spolupráci s pacientem."
Definitivní autoritativní závěr je:
"Pracovní zátěž a dlouhodobý mentální stres se dá korigovat ve spolupráci s pacientem následujícími způsoby:
Snížit počet pracovních hodin(denní, týdenní, atd.);
Zvýšit počet hodin, potřebných pro relaxaci a odpočinek;
Udělat přestávku v práci a psychomentální zátěži narok(pravidelně sledovat účinky odpočinku na zdravotní stav pacienta a je-lito nutné,přijmout dodatečná opatření);
Po tomto oživení je nutné pracovní zátěž neustále s aktuálním zdravotním stavem pacienta."
Žádný z těchto závěrů, jak je známo, nebyl přijat. Naopak. Slobodan Miloševič byl stále záměrně chybně léčen - a to způsobem, který ve svém dopise ruskému velvyslanectví v Bělehradě a vládě Ruské federace, den před smrtí označil Milošević jako "pokus o vraždu" - pracovní zatížení mu bylo trvale zvyšováno, byl zahlcován novou a novu dokumentací, administrativními omezeními, izolací, zákazem komunikace a obcházením návštěv jeho manželky Mirjany Markovićové a pronásledováním ostatních členů jeho rodiny.
A když přišla možnost spásného chirurgického zákroku a léčby v Rusku, na které Rusko poskytlo záruky, přistoupilo se 11. března 2006 k jeho konečné likvidaci v scheveningské vězeňské cele.
Pramen: http://www.pecat.co.rs/2011/03/ekskluzivno-kako-je-s-predumisljajem-ubijan-slobodan-milosevic/, překlad: Václav Dvořák, Kosovoonline 14.4.2011
Slobodan Miloševič nebyl jediný ze Srbů, jak jsem se již zmínil, který zemřel v Haagu. Asi týden před jeho smrtí, údajně Milan Babič, bývalý prezident krajinských Srbů, spáchal ve své cele sebevraždu.
Ať již o uvedených skutečnostech smýšlíme jakkoliv, souhlasíme nebo naopak, nelze si nevšimnout, že opět máme co dělat s tím oním pověstným dvojím metrem některých západních mocností. Na jedné straně věnují obzvlášť vysokou pozornost tzv. nespravedlivě odsouzeným, ať již v Bělorusku, na Ukrajině či jinde, mluví o porušování lidských práv tam, či onde, ale aby si uklidily na svém vlastním dvorku, např. v haagské věznici a v ICTY, jehož rozpuštění již navrhlo Rusko, a v Kosovu, kde tolerují vládu lidí tak či onak spjatých se zločinem a pronásledování Srbů, je ani nenapadne. Tam, kde je uplatňován tento dvojí metr, nemůže být spravedlnost, ani právo, ani bezpečí.
Pokud někdo je vůbec ještě dnes schopen se solidarizovat s těmi, kteří trpí, jsou pronásledováni, a třeba i nepřímo zabíjeni, pak musí cítit silnou a hlubokou sounáležitost právě se Srby, obětovanými srbskou vládou Haagu, a to nyní zejména s dr.Vojislavem Šešeljem.
Jsme v NATO, jsme v EU a naše ministerstvo zahraničí k těmto a dalším případům mlčí. Je to hanebné. Vypadá to však tak, že ani my nejsme v Evropě a ani Evropa není sama v sobě.
Podle dostupných materiálů připravil Dr. O. Tuleškov
Adresa:
Dr Vojislav Seselj
UN Detention
Pompstationsweg 32
NL-Scheveningen
(The Hague)
Unt Post 87810
NL-2508 The Hague
Holand
info@vseselj.com, http://vsesejl.com/
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz