v Československu odešel do
archeologického nebe
Ve společenských vědách nelze téměř nic definovat. Ovšem je tu výjimka. Konstatování, že PhDr. Jiří Merta, vědecký pracovník Technického muzea v Brně byl, je a zůstává zakladatelem průmyslové archeologie v Československu, je nevyvratitelný axióm.
Doktor Jiří Merta nás muzejníky, archeology, etnografy a jiné příslušníky technické a humanitní obce opustil po olbřímí výzkumné a vědecké práci, která přinesla republice bohaté kulturní plody. Jiří Merta byl nejen archeologem par excellence - byl všestranným polyhistorem svého druhu, jehož zájmy sahaly od takových oborů, jako bylo letectví a námořnictví,přes nejvlastnější obor - metalurgii a průmyslovou archeologii, až k ekologii a ochraně kulturních a technických památek. Na tomto poli doktor Merta vykonal netušenou vědeckou a osvětovou práci. Stal se otcem zakladatelem oboru, který má svůj původ v ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska - oboru průmyslové archeologie, který do té doby u nás nebyl pěstován jako specifická vědní disciplina.
Doktor Merta, absolvent průmyslového slévárenství a oboru archeologie na tehdejší Univerzitě J.E.Purkyně - dnes Masarykovy univerzity, byl žákem profesorů Kalouska, akademika Poulíka, a především profesora Podborského. Studoval též odkaz akademika Píška, zakladatele oboru dějin metalurgie u nás. Profesor Podborský jej také podnítil k detailnímu pohledu na dějiny metalurgie od pravěku po současnost. Odtud vedla přímá cesta k založení oboru průmyslové archeologie,zvláště poté,co nastoupil odborné místo v Technickém muzeu v Brně. Technické muzeum v Brně té doby vytvořilo síť technických památek, nemající obdoby v soudobé ČSR. Ta zahrnovala jak vodní a větrné mlýny a elektrárny, tak také hamry, kovárny a zejména státní technickou rezervaci Stará huť u Adamova, které se stal doktor Merta garantem a vědeckým kurátorem. Na Staré huti také zahájil podnik do té doby u nás nevídány - experimentální tavby v pravěkých pecích, které měly značný přínos pro vědecké poznání pravěké technologie zpracování kovů.
Doktor Merta nikdy nebyl pouhým teoretikem - byl vynikajícím aktivistou v ochraně technických památek a objektů, spolupracoval na tomto poli jak kolegy v Praze v Sekci průmyslového dědictví, tak i se skanzeny v Rožnově a na Slovensku. Byl to právě on, kdo s kolegy inicioval setkávání odborníků světového mlynářství, soustředěných v Mezinárodní molinologické společnosti. Merta založil pravidelné semináře Průmyslová archeologie, které se každoročně konaly v Technickém muzeu v Brně a kam se sjížděli odborníci nejen od nás,ale i ze zahraničí. Mnohé odborné práce, zejména soupisy technických památek,vydávané nakladatelstvími Olympia a Libri, nesou jeho podpis.
Doktor Merta však byl nejen terénním pracovníkem,archeologem, metalurgem a bojovníkem za technické památky. Byl to především pro své okolí a kolegy vzácný přítel,který se s nadhledem dovedl podívat na různé těžkosti a strázně. Jeho veselá a upřímná mysl vždy rozjasňovala mraky, kdykoli se zatáhly nad brněnskými muzei nebo odbornou obcí. Byl též skvělým leteckým a lodním modelářem a na tomto poli dotáhl značných úspěchů. Mládež se kolem něho soustřeďovala, jako kolem duchovního vrstevníka. Jako veselý společník vždy dovedl skvěle zazpívat satirické písně a vnášet do do našich zájmových obcí a do společnosti jas a optimistickou pohodu.
Právě toto nám bude dnes po něm tak chybět snad ze všeho nejvíc...
Republika v doktoru Mertovi na jedné straně ztrácí vynikajícího občana, odborníka - a na druhé straně zde zůstává jeho skvělý odkaz v oborech průmyslové archeologie a sanaci technických památek. Muzejníci, archeologové i památkáři se musejí postarat o to, aby jeho odkaz svítil dál na cestu naší kultury a společnosti.
Jiří Jaroš Nickelli, emeritní muzejník Technického Muzea v Brně
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz