Zajištění budoucnosti pro Srby v „Republice Kosovo“

Ana Filimonova


Za zprostředkování Catherine Ashton, bylo 8. září ukončeno další, 16. kolo jednání mezi Ivicou Dačićem a Hashimem Thaçim. Jednání se zúčastnil i Aleksandar Vučić – „klíčová osoba“, která je schopná „prosadit“ dohody ve všech bodech, jež vyhovují geopolitickým zájmům Bruselu a požadavkům Prištiny.


Během 16. kola jednání Dačić-Thaçi bylo dosaženo dohody o telekomunikacích a energetice, a dále o přípravách komunálních voleb na Kosmetu, které běží, jak se ukazuje, „svým nastaveným během“. Výsledky jednání pro Srbsko znamenají, že byly splněny všechny podmínky Rady Evropy (v širším smyslu – Západu) a otevírají mu cestu pro zahájení jednání o přistoupení EU. Dle předpokladu, ne dříve, než v lednu roku 2014. Nyní, říká Dačić, neexistuje nic z dohody s EU, co by Srbsko nesplnilo. [1]


Co získala srbská strana z 16. kola jednání: ujištění Thaçiho, že „hlasovací lístky budou právně neutrální“. Zejména hlasovací lístky, protože samotný volební proces z právního hlediska bezpochyby představuje volby „Republiky Kosova“ vypsané dle


její Ústavy a zákonů. Co získala albánská strana: jako obvykle, vše co požadovala. Srbům nebylo dovoleno, aby volební seznam pojmenovali „Srbsko“ (volební seznam s názvem „Černá Hora“ existuje).


V oblasti telekomunikací Priština do roku 2015 získá vlastní mezinárodní telefonický kód. V oblasti energetiky, jejím požadavkům, soudě dle toho, že ze srbské strany nebylo dementováno, bylo zcela vyhověno, vyjma několika „drobných otázek“, které budou bezpochyby vyřešeny během dalšího setkání Dačić-Thaçi, jak se předpokládá po listopadových volbách. Srbsko, říká Dačić, udělalo svoji část práce.


Srbský premiér vyzval srbské obyvatele na Kosovu a Metochii, aby se listopadových voleb zúčastnili v co největším počtu, čímž Srbové „budou mít moc, která se stane nesporným faktorem na Kosovu a Metochii“. [2] Bez ohledu na své energické přesvědčování, že Srbsko ochrání národně-státní zájmy Srbů na Kosmetu, se premiér u dvou otázek mýlí, a to při určování toho, kdo bude chránit státní a národní zájmy (nebude to srbská, nýbrž albánská strana), a také u názvu území, kde tyto zájmy mají být plněny – je to „Republika Kosovo“. Větší či menší účast Srbů ve volbách, které vypsala Priština, naplní zájmy Republiky Kosovo a Západu, a Srbové v tom případě získají „skvělou možnost“ prostřednictvím „Společenství srbských obcí“ (které nemá žádné nástroje ani politický význam), pokusit se bojovat o svá práva, a to bojovat s mocí bojovníků UҪK, která má moc reálnou, a také stínovou (samozřejmě, v mezích, které jim předepsal západní faktor, ale je to jedno, je to maximálně protisrbská moc). Budou tedy mít možnost bojovat, ale nyní už v rámci hranic „Republiky Kosovo“.


Neúčastí Srbů ve volbách, se světu ukáže, že se za oficiální protokolární tolerancí skrývá skutečnost, že dohody podepsané mezi Bělehradem a Prištinou byly podepsané bez jejich vyjádření, názorů a zájmů, a že pro Srby na Kosovu a Metochii se nepředpokládala sebemenší možnost pro spravedlivé řešení. Dohody umožnily likvidaci srbské státnosti na Kosovu a Metochii. Při práci na řešení kosmetského problému hrálo vedení v Bělehradě zcela podřízenou roli, vystupovalo z pozice „dokázané servility“ a působilo výlučně v souladu s vnějším faktorem. „Srbský faktor“ na Kosovu a Metochii, srbský odpor administrativně-politickému tlaku ze strany Bělehradu, vnímá moc v Bělehradě jako potenciálního protivníka, vůči kterému se činí i odpovídající politika.


Pro konání komunálních voleb se vyjádřila i Ruská federace s tím, že není možná kardinální opozice vůči tomuto kurzu, který zvolila vládnoucí koalice v Bělehradě, za podmínek respektování „právní neutrálnosti“ voleb. Jenže, tady neexistují žádné náznaky, které by ukazovaly na neutrálnost voleb. V případě úspěchu voleb bude Rusko muset uznat jejich výsledky, a z toho plyne i – praktickou legitimitu Prištiny, což se příčí mezinárodnímu právu a dřívější pozici Ruska v této otázce. Uznání volebních výsledků prakticky „zapečetí“ tzv. Republiku Kosovo a začne nenávratný proces nekontrolovaného šíření zločineckých a extremistických aktivit, jakož i ztráta pozic na jihu Balkánu pro Ruskou federaci. Odmítnutí Bělehradu dát se směrem k jedinému správnému řešení, které svého času Rusko navrhlo – hledání řešení pro Kosovo a Metochii pouze prostřednictvím Rady bezpečnosti OSN nebo zmrazením konfliktu na neurčitou dobu – přivedlo k nekontrolovanému procesu zatažení do uznávání Kosova.


S. Božović, předseda okrese Zubin Potok na severu Kosmetu říká, že pozice 90 % Srbů z Kosmetu je tato: volby je třeba bojkotovat „jelikož nás ty vedou přímo do nezávislého Kosova a poté do Velké Albánie“. To, že někteří lidé ze severu, vesměs bez jakékoliv podpory národa a pod hrozbami a vydíráním (z Bělehradu) přistoupili na to, aby byli zařazeni na seznamech jako kandidáti Srbů neznamená nic, neboť pro některé z nich - jak je přesvědčen S. Božović – nebudou hlasovat ani jejich rodiny. Srbský národ na Kosovu ví, že účastí ve volbách ztrácí všechno, a že bělehradské vedení by potom vše shodilo na zdejší Srby a tvrdilo, že „odchod ze Srbska“ a připojení Velké Albánii bylo vůlí srbského národa na severu Kosmetu“. Současně albánský politik Koço Danaj se chystá do začátku listopadu západním vládám předat nasbíraných milion podpisů za projekt „Přírodní Albánie“, dle kterého by město Ulcinj (Černá Hora) muselo být vyhlášené svobodnou zónou mezi Albánií a Černou Horou, a „Preševské údolí“ (obvody Bujanovac, Medvedja, Preševo na jihu centrálního Srbska) by se připojilo Albánii. Podstatou projektu je etapové sjednocení Kosova a Albánie, sjednocení Albánie a Makedonie, vytvoření svobodného regionu Čamerie mezi Albánií a Řeckem a připojení „Preševského údolí“ k Albánii.



Ale, dokonce i otázka Preševského údolí je podle aktuálnosti v druhém plánu. Střed pozornosti „albánského faktoru“ se přesunul na další oblast Srbska – město Niš a jeho okolí (připomeňme, že v Niši se nachází ruské středisko pro reagování v mimořádných situacích). Albánci v Niši aktivně nakupují nemovitosti, do této chvíle je v jejich vlastnictví více než 300 bytů. Existují důkazy, že od začátku roku 2010 průměrně každý den přichází 45 žádostí Albánců z Kosmetu o přihlášení bydliště v Medijany, největším obvodě v Niši, a že v tomtéž období 11 000 Albánců vyjádřilo přání stát se obyvateli Nišské oblasti. Transakce přechodu srbských nemovitostí do vlastnictví Albánců se nevyřizují přímo, nýbrž „šedými schématy“, tajně, bez zprostředkovatele, bez smluv o koupi a prodeji. Díky čemu se Albánci stávají majiteli srbských nemovitostí, což by mělo zajímat příslušné struktury v Srbsku. Albánci disponují více než jen volnými prostředky, albánský internet je zaplněny webovými stránkami, které nabízejí nemovitosti v Nišském regionu. Podpořeni perspektivami, které se před nimi otevírají, začínají Albánci v Niši na internetu odkazovat na to, že jejich město se nachází na Kosovu (!).


Hashim Thaçi poznamenává: „Účast politických subjektů na severu Kosovo má zásadní význam pro konsolidaci a posílení našeho státu a přál bych si a věřím, že i na severu uspořádáme férovou a korektní soutěž“ [5], „tyto volby se poprvé pořádají na celém území Kosova, jsou organizovány v souladu s Ústavou a zákony Kosova“ [6] a přitom jasně zdůraznil, že veškeré otázky tykající se voleb budou řešeny ze strany Ústřední volební komise v Prištině, nikoliv v Bruselu. Zajímavé prohlášení, když si uvědomíme, že podle všeho Brusel zajišťuje splnění veškerých podmínek Prištiny. Podobnou nekompromisnost vyjadřuje i Berlín, který nejen, že nezměkčil pozici ve smyslu plnění všech kritérii Srbů pro zahájení jednání s EU, nýbrž ty se „pravděpodobně se stali ještě tvrdšími, než byly dříve“, a to se nevztahuje pouze k otázce Kosmetu, nýbrž k jiným aspektům vnitřního politického života v Srbsku.


Sem patří jeden z bodů z německého ultimáta vztahující se ke změně povědomí Srbů. V souladu s touto pro reformy klíčovou podmínkou, zvláště věnuje pozornost Aleksandar Vučić. Vystudovaný gradual z Yailu, nově jmenovaný ministr financí Lazar Krstić, ve smyslu jedné z hlavních podmínek „záchrany srbské potápějící se hospodářské lodi“ také uvádí změnu povědomí – jak v systému státního aparátu, tak i každého jednotlivce. Změna povědomí může být realizována přes „dokončení velké práce na implementaci ekonomických reforem, kterými rozumíme velké a těžké škrty“ v růynách sférách společenského života v celku, ale především v ekonomice (změna zákoníku práce, reforma důchodového systému, státní správy, restrukturování 179 státních podniků, změna systému vzdělávání atd.). Vše to má velký význam pro členské společnosti Americké hospodářské komory v Srbsku, naznačuje M. Djurković, předseda Americké hospodářské komory v Srbsku.


Za nasazení americké a německé kampaně jsou zájmy Albánců v Srbsku splněny. Zůstává otevřená otázka, jak budou respektována práva a zájmy srbského národa včetně Srbů na Kosovu a Metochii…


[1]http://www.vesti-online.com/Vesti/Srbija/342858/Dacic-Postignut-dogovor


[2]http://www.vesti-online.com/Vesti/Srbija/342858/Dacic-Postignut-dogovor


[3]http://www.vesti-online.com/Vesti/Srbija/342199/Sever-nece-na-Tacijeve-izbore


[4]http://www.nspm.rs/hronika/vecernje-novosti-albanci-sa-kim-masovno-kupuju-stanove-po-nisu.html


[5]http://www.nspm.rs/hronika/hasim-taci-ucesce-politickih-subjekata-na-severu-kosova-na-izborima-ucvrscuje-nasu-drzavu.html


[6]http://www.nspm.rs/hronika/hasim-taci-lokalni-izbori-ce-biti-slobodni-fer-i-demokratski.html


[7]http://srb.fondsk.ru/news/2013/09/08/nishta-od-pregovora-sa-eu-kraiem-godine-nemachka-ne-omekshava-prema-srbii.html


[8]http://www.vaseljenska.com/politika/vucic-hoce-da-nam-menja-svest/


Zdroj: http://www.slobodanjovanovic.org/2013/09/10/ana-filimonova-obezbedenje-buducnosti-srb

Kosovoonline.cz

Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz