Zabíjení po německu

(ČESKÝCH DĚTí, MLÁDEŽE, BEZBRANNÝCH OBČANŮ V POSLEDNICH DNECH VALKY)

Je nezbytné reagovat na systematické napadání českého národa a jeho státu, jak jsme ve stupňující míře v poslední době svědky ze strany neonacistů a sudetoněmeckého landsmanšaftu. Přitom Norimberský tribunál jasně ukázal, kdo a jakým způsobem odhalil „zabíjení po německu“.


Hermann Göring, zástupce říšského kancléře Adolfa Hitlera, během procesu přiznal, že po mnichovské dohodě vyvinul nátlak na čs. vládu, aby bez odporu německou anexi pohraničí přijala, a to pod hrozbou okamžitého vybombardování a vyhubení občanů Prahy. Již 1. října 1938 nacistické Německo obsadilo pohraniční oblasti Čech a Moravy.


Nejnovějším falzifikátem dějin ze strany landsmanšaftu je "politicko-demagogická fráze" o zabíjení po česku, k němuž prý došlo po skončení války. "Vykladači" dějin se ohánějí vymyšleným údajným zavražděním 250 tisíc Němců v ČSR. Jde zřetelně o snahu zbavit Hitlera pozice iniciátora a organizátora rozbití Československa a vyvolání druhé světové války. Uvedeným vykonstruovaným a neprokazatelným údajem chtějí nacisté a organizovaní sudetští Němci svou roli agresorů a krvelačných masových vrahů nejen v ČSR, ale také v ostatních jimi napadených státech překroutit a sami sebe změnit v politováníhodné oběti. Třeba proto, aby zahladili prokázanou tragickou skutečnost, tedy 360 tisíc čs. obětí hítlerovského teroru, válečného vraždění, věznění v koncentračních táborech. Z toho důvodu přicházejí se smyšlenkou masového vyvražďování sudetských Němců u nás.


Přitom to byli němečtí vojáci, kdo se po válce v Československu organizovali do ozbrojených skupin, tzv. werwolfů, a v pohraničních horách nadále přepadali české občany a příslušníky našich ozbrojených sil, které hájily naše státní hranice.

Je třeba skončit s hrubým nesmyslným obviňováním Čechů žijících v Postoloprtech, že vraždili sudetské Němce určené k odsunu. Bludy hlásané sudetoněmeckým landsmanšaftem a podstrčené studentům lounského gymnázia a před dvěma lety i v novinách podpořené Karlem Schwarzenbergem, tedy lidmi, kteří to neviděli, má za účel učinit Čechy stejnými vrahy, jako byli nacisté a sudetští Němci.


Do Postoloprt v té době přijel vlak s polomrtvými vězni z pochodu smrti z koncentračního tábora Flossenbürg, kteří byli pochováni v Pšově. Příslušník 1. čs. armádního sboru v SSSR Ing. Petr Broch byl součástí sovětsko-české vojenské jednotky, která Postoloprty osvobodila. A ten prohlásil, že k žádné likvidaci Němců zde nedošlo!


Naopak o krvelačném sadismu německých vojáků, gestapáků a ordnerů, svědčí konkrétní vraždění českých dětí, mladistvých a novomanželských párů právě v posledních hodinách války, kdy už i němečtí generálové nabízeli spojencům jednání o kapitulaci.


Tuto kampaň, bohužel, podporuje rovněž skupina kolaborantských novinářů a televizních redaktorů, kteří navrhli vyznamenat cenou TýTý ČT2 za pořad Zabíjení po česku, nikoli zabíjení po německu. (Do druhého kola nominace se nakonec nedostal - pozn. red.) Dělají ze sebe sluhy nového Henleina - B. Posselta - velkého nepřítele České republiky na půdě orgánů EU.


Je hanbou, že Posselta popularizují nejen české noviny v německém vlastnictví, ale že ho dokonce přijímají na státní úrovni někteří současní vládní činitelé! To samozřejmě bere "na souhlasné vědomí" i ministr zahraničí K. Schwarzenberg.


Uvádíme jen některé z četných případů, kdy Němci vraždili bezbranné české obyvatele pouze pár hodin před zřejmým koncem války, k němuž se kapitulačně západním spojencům přihlásilo několik německých generálů.


SS pluk Adolf Hitler 8. května 1945 v kolonii Zákolany, v bytě rodičů, zavraždil devítiletého chlapce Vlad. Pocha, dále chlapce Drah. Dluhoše, Jiřího Hereina, Jaroslava Horu a jednoho mladíka před drožďárnou a mladou ženu v lomu za poštou. Dne 6. května téhož roku gestapo z Příbrami odvezlo novomanžele Vítovských do věznice na pražské Pankráci za to, že podali kousek chleba sovětskému vojákovi, uprchnuvšímu ze zajateckého tábora. Na Pankráci jim 8. května 1945 gilotinou usekli hlavy. Byli to můj strýc s tetou.


Od 10. dubna zmíněného roku bylo v Kounicových kolejích v Brně postupně plynem usmrceno 234 lidí, z toho 30 žen. Mezi nimi byla rovněž statečná mladá děvčata - Marie Sedláčková z Ivanovic, Božena Škrabálková z Tišnova, Marie Zelinková z Jimramova.


Bezohledný a krvelačný postoj hitlerovské armády a esesmanů včetně sudetských Němců k dětem a ženám byl také součástí nacistické taktiky. V plném rozsahu vyšel najevo právě během Norimberského procesu. Pro celkovou ilustrací likvidace občanů ČSR, Polska, Srbska, Belgie, Holandska, Francie, Řecka a Židů z Německa a zemí z dalších částí Evropy, kupříkladu poslouží výpověď velitele koncentračního tábora Osvětim před zmíněným tribunálem - Rudolfa Franze Hösse, jenž uvedl a písemně potvrdil, že za pět let bylo v táboře plynem a ohněm zahubeno minimálně dva a půl milionu lidí a v důsledku hladu a nemocí dalších půl milionu. Dále bylo zabito 100 tisíc německých Židů, v létě 1944 bylo popraveno 400 tisíc maďarských Židů. Höss výslovně uvedl, že "dva lékaři SS prohlíželi přijíždějící transporty vězňů. Práce schopní byli posláni do tábora, ostatní ihned do vyhlazovacích plynových komor a malé děti byly vždy zabíjeny". Z rozhodnutí soudu byl Höss odsouzen k trestu smrti a 16. dubna 1947 v Osvětimi popraven.


Takové bylo zabíjení po německu!


Z osobních zkušeností a z úředních českých a spojeneckých materiálů napsal JUDr. a PhDr. Vladimír Mařík, CSc., československý, britský a sovětský válečný veterán, NO 28.4.2011

Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz