Jeho dědici jsou si vědomi, že své božstvo musí ve společnosti obhajovat a obhájit, jinak by sami mohli přijít i o své „existence“, na něm stále založené.
Jedním z nich je i Daniel Kroupa, který dokonce tvrdí, že čas pracuje pro V. Havla. Lidé si postupně začínají uvědomovat velikost a význam jeho díla, říká tento filozof. Snad abychom si připomněli, že D. Kroupa je spoluzakladatelem výslovně pravicové strany – Občanské demokratické aliance, která během celkem krátké doby sešla věkem a zanechala v našich politických dějinách nesmazatelnou stopu, kolem 50 milionů dluhů. A ty se zasloužily o to, aby nevznikla tzv. čtyřkoalice, již s pravicovými stranami, vedle ODA s DS a US hodlala založit KDU-ČSL, samozřejmě vždy jen „lidová strana“, alespoň podle části jejího jména. Ten název byl asi to jediné, co bylo na ní v té době lidového.
Ale zpět k velkému filosofovi, D. Kroupovi. Když ODA politicky a finančně zkrachovala, musel si hledat živnost jinde. Dnes je vysokoškolským pedagogem. Je velmi zajímavé, že právě pravicoví politici v politice propadlí, přicházejí do školství. Pokud k tomu budeme i nadále mlčet, pak se nesmíme divit, jaké vlastně ty vysokoškolské studenty máme.
Pan D, Kroupa nám vypráví o V. Havlovi pohádky. Byl vším jiným, než takovým, jak nám ho zasloužilý pedagog líčí. Stačí si uvědomit, co V. Havel hlásal a k čemu se v praxi dopracoval.
Dnes jsou zvláš0t ožehavými problémy otázky války a míru. V. Havel nám sliboval, že vystoupíme z Varšavské smlouvy a do žádného jiného vojenského paktu nepůjdeme. Podle jeho představ jsme měli přestat vyrábět zbraně, odzbrojit. I svět měl být takový. Podařilo se mu zavřít pár moderních zbrojních podniků na Slovensku, připravit lidi o práci a republiku o daně. Další je zřejmé. Vstoupili jsme do NATO a dnes odvádíme i daň krve tomuto molochovi.
Nebude nezaměstnanost, nebude se zdražovat, to jen komunisté vás tak straší, budeme mít republiku sociální. A co jsme dosáhli za ještě jeho života? Rostoucí několika set tisícovou nezaměstnanost, velké zdražování, asociální republiku, štědrou k bohatcům a macechou k obyčejným lidem.
A pokud jde o odsunuté Němce, jeho omluvy jim byly katastrofou a národní ostudou.. Vyjadřovaly však zřejmě jen jeho vnitřní stanovisko, podle některých jeho součastníků byl V. Havel a jeho kancléř K. Schwarzenberg k nim velmi vstřícní na úkor celého národa a dějinné pravdy. Minulost viděli v podstatě očima bývalých československých občanů německé národnosti.
A to vše a i další zajišťuje V. Havlovi cestu do propadliště našich dějin, přestože byl předním zastáncem americké intervenčni politiky, s níž se pojí i termín „humanitární bombardování“, vytvořený právě tímto velkým „humanistickým“ politikem. I za to mu v americkém Kongresu zřídili koutek s jeho bustou.
Takže mohu jen shrnout. Dost bylo Havla! Máme dost i jeho souputníků. Havlovci v současném vydání jsou jen překážkou v rozvoji našeho národa a státu.
J. Skalský
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz