Nemůžeme si stěžovat, až jednou přijdou na německé území a jednoduše všechno beze zbytku srovnají se zemí, resp. Deportují lidi do táborů nucených prací. My jsme to dělali stejně tak. (Nešlo identifikovat hlas,informace došla 21. října 1943, str. 239)
Nechci žalovat na vedení, ale myslím, že se ke svému okolí chováme natolik hanebně, že ještě naše děti se nad tím budou červenat. Podle mne neexistuje větší kulturní hanba než tohle masové vraždění nevinných lidí, kteří neudělali nic jiného, než že jsou snad obřezaní – nebo že patřili k nějaké jiné rase. (Nešlo identifikovat hlas, informace došla 21. října 1943, str. 240)
Generálporučík Friedrich von Broich: Na východě jsme jeli kolem tábora, kde bylo 20.000 zajatců. V noci vyli jako divá zvěř. Neměli nic k žrádlu. Nebylo to taky možné, ani kdybychom chtěli. Sami jsme nic neměli. Všechno bylo rozbahnělé. Pak jsme pochodovali dolů silnicí, a tu proti nám šla kolona 6000 naprosto vrávorajících postav, úplně vychrtlých, vzájemně se podpírajících. Vždy po 100 či 200 metrech zůstaly tři ležet. Okolo jezdili naši vojáci na kolech, s pistolí; když někdo zůstal ležet, dostal ránu do týla a hodili ho do příkopu. (Informace získaná 27./28.srpna 1944, str. 260)
Generálporučík Karl Wilhelm von Schlieben: Mluvil jsem s ruským generálem a ten mi řekl: „Víte, se zajatci od Stalingradu se bude zacházet stejně jako se zajatci, které jste zajali v zimě vy.“ Čistě prakticky, u Stalingradu nebylo přece vůbec možné postarat se o takový příval zajatců. (Informace získaná 27./28.srpna 1944, str. 260)
Generálmajor Kurt Eberbach: Ale na východě myslím platil Vůdcův rozkaz, že znásilňování žen a dívek se má řešit nikoli soudně, ale disciplinárně… vždyť i teror je formou boje.( Informace získaná 20.-21. listopadu 1944, str.272 )
Generálporučík Paul Seyfardt: „Nebrat žádné zajatce!“ – tak zněl rozkaz…Všichni byli zabiti, všichni. Byli zabíjeni po tisících. Z jednoho kotle, u Gžatsku, bylo asi šest set tisíc zajatců; z nich jen na pochodu z Gžatska do Smolenska jich – údajně – z šesti set tisíc čtyři sta tisíc pomřelo.
Kontraadmirál Hans Udo von Tresckow : Kdo si to vymyslel a jaký byl důvod?
Seyfardt: Vůdce, byl to vůdcův rozkaz. (Informace došla 17.- 21.září 1944, str. 266)
Z knihy „Odposlechy“, němečtí generálové v britském válečném zajetí v letech 1942-1945, Sönke Neitzel, německý originál Abgähert, Berlín, 2005, Ikar Praha, 2009
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz