Vzpomínka na J. Š. Baara

(*7.2.1869 v Klenčí pod Čerchovem, + 24.10. 1925 v Klenčí pod Čerchovem)


Klenčí pod Čechovem má v určitém smyslu vztah k měsíci červenci. Souvisí to s Jindřichem Šimonem Baarem. Zdejší rodák se po všech těch ústrcích od církevní vrchnosti rozhodl npro předčasné penzionování. A dožít zde. Chodové si ho opravdu považovali, ba přímo milovali. Uvítali proto i toto jeho rozhodnutí, dožít mezi svými.


On sám navíc ve svém posledním pořízení odkázal městečku veškerý svůj majetek – jednopatrový dům se vším vybavením. Navíc i veškerá svá autorská práva. Jako pravý vlastenc měl jednu podmínku – aby po jeho smrti bylo v domku zřízeno muzeum a veřejná knihovna.


Tento vlastenecký kněz velmi miloval místo na Výhledech a jak jen mohl, dovolilo mu to zdraví, trápila jej záducha, vydával se tam. Odtud se rozhlížel po svém miloovaném kraji, zde patrně si promýšlel leckterý děj svých románů.


Chodové ještě za jeho života pojali úmysl zbudovat tomuto bardu kraje pod Čechovem pomník a právě tam. Brzo po jeho smrti se začalo s přípravami, konaly se sbírky…Základní kámen k pylonu byl položen 25. máje 1935. Ověnčené vozy sem přivážely kvádry s vytesanými jmény obcí a měst Chodska, ale i z míst dalších mči spolků. Sochu spisovatele velmi zdárně pojal akademický sochař Ladislav Šaloun. Práce rychle pokračovaly a tak už 5. července téhož roku za mohutné účasti lidu se uskutečnilo odhalení pomníku. Tato pocta byla svěřena blízkému příteli Baara, Jindřichu Jindřichovi.


Jenže se od Němec přihnaly chmurné mraky přes Haltravu i Čerchov, nezahalily příkrovem černým jen Chodsko, ale naši celou vlast. Nacisté si byli dobře vědomi, co jim na Výhledech překáží, henleinovcům byl dávno trnem v oku. Germánská zpupnost znala jediné řešení - zničit, zadupat. V září 1940 byl pylon rozstřílen a vše použito do základů při stavbě mlékárny ve Waldmünchenu v Bavořích, nedaleko od našich hranic. Chodové ovšem nečekali se založenýma rukama, sochu včas odstranili a ukryli. Přečkala bez úhony mezi harampádím na dvoře muzea v Domažlicích. Ke cti zdejších budiž řečeno – nenašel se po celou dobu okupace žádný zrádce. Němci poněkud odkládali trosky odvážet, oho zdejší využili a ještě uzmuli dva kusy, které také ukryli.


Brzy po válce ožila snahao znovupostavení pylonu. Pomoc přicházela z mnohých stran, přispěli i krajané ze zahraničí, dostávalo se pomoci i od jednotlivců. A tak opět v červenci - 7.7.1947, zaujala socha Baara opět své místo. Chodsko prožívalo slavnostní den - a byl v tom i kus symboliky - odhalení provedl opět Jindřich Jindřich.


Zavede-li vás někdy cesta do Klenčí, určitě byste neměli minout dvě místa – muzeum a hrob Baara na hřbitově. Ty Výhledy jsou navíc, trochu stoupání lesem, ale stojí to opravdu za to. A pokud vás zajímá historie, u kostela sv. Martina si všimněte okénka dole – tam Chodové házeli kaménky na rakev, symbolicky, nenáviděného Lamingena. Je tam jejich hrobka.

Josef Sedlák, Plzeň

Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz