Uvědomí si Putin, že nejsilnější kartu drží v ruce právě on?

Paul Craig Roberts

Denně přibývá důkazů o tom, že Evropa se už smířila s washingtonským nástupem k válce proti Rusku. K válce, která bude pravděpodobně válkou .poslední. Fakt, že v ruském postoji vůči jejímu vzniku chybí jakýkoli prvek hrozby, dává Západu falešný signál naznačující, že Rusko je nejen slabé, ale i bojácné. Čímž se absence hrozby v ruském postoji proměňuje v o to ráznější válečnickou hnací sílu Washingtonu.


Je den ode dne zřejmější, že nejvýraznější slabostí Rusů dneška spočívá v tom, že mnoho z nich si s příchodem kapitalizmu pořídilo vysoký životní standard. Protože čím je ten standard vyšší, s tím větší panikou a vyplašeností sledují tito noví boháči světový vývoj a třesou se strachy, aby válka jejich pohodlný život neukončila. A činí možné i nemožné, aby jakoukoli takovouto hrozbu od sebe i od Ruska odvrátili.


Samozřejmě, Rusko musí zachránit svět před válkou, ale tento požadavek od něj také něco žádá. Totiž to, aby Evropě vystavilo účet, který by byl Evropanům jasný a srozumitelný. Vystaven ilegálním a vpravdě válečnickým ekonomickým sankcím nejen ze strany Washingtonu, ale též jejich evropských loutek, požádal prezident Putin svoji vládu, aby v odpověď na sankce na Rusko uvalené přišla se sankcemi odvetnými i ona. K tomu ale dodal, že by se s nimi nemělo jít příliš daleko. Doslova říká: „Samozřejmě, musíme to provést rozumně, abychom domácí výrobce podpořili, ale naše konzumenty přitom nepoškodili.“ Jinými slovy: Putin hodlá nasadit sankce, které by sankcemi ve skutečnosti nebyly, ale tak nějak by na ně mohly i vypadat.


Překvapující na věci je, že Rusko se tak ve věci sankcí staví do postavení defenzivního, a přitom je to nikoliv Washington a nikoliv EU, ale právě Rusko, které ve sporu drží pozici daleko nejsilnější. Vždyť jediným stlačením kohoutků svých plynovodů a ropovodů je schopno přivést Evropu do stavu totálního kolapsu. A přitom by se ty kohoutky nemusely držet stlačené přiliš dlouho. Vlastně jen do okamžiku, kdy by Evropa konečně řekla Washingtonu své sbohem a uráčila se zasednout k rozumnému jednání s Ruskem.


Washingtonské agresivní nájezdy proti Rusku neustanou, dokud si jeho představitelé plně neuvědomí, že nejsilněší kartu drží v ruce oni, a dokud současně neukáží, že s tou kartou umí též hrát. Jestliže se tedy Rusko pevně nezapře na svém, může se stát, že Washington ve svém usilovném směřování k válce uspěje, a „výjimečný a nepostradatelný americký národ“ v ní zemře společně se zbytkem světa.

Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz