Utečenci, vyhnanci a česká politika. Landsmanšaft je v ofenzivě a naši politici provádějí pštrosí politiku


Když mluví tzv. vyhnanečtí politici, či píše jejich tisk o Němcich, kteří museli opustit své domovy v závěru druhé světové války, pláčí nad jejich zlým osudem Jde o 15 milionů soukmenovců, z nichž údajně mělo ztratit životy asi 3 miliony z nich. Ano, je pravda, že tito lidé při svém Drang nach Westen hodně vytrpěli. Někdy nemohli pochovávat ani své mrtvé. Na útěku se nemohli zastavit. Sovětskou armádu měly v patách. Její letectvo nad kolonami uprchlíků denně několikrát přelétávalo, bombardovalo je a střílelo na ně z leteckých kulometů. Ještě horší bylo, když sovětské tankové jednotky prorazily frontu a valily se na západ. V bojových podmínkách se těžko mohly vyhýbat uprchlickým kolonám. Lidé v povozech, které nestačili sjet z cesty, nepřežili. A když si uvědomíme, že mrazy byly souputníky utíkajících, můžeme si představit, jak živí museli strašně trpět, každou hodinu, každý den, týden, měsíc.


Ano, jsme lidé a jistě každý z nás má soucit s trpícími. Němci zpravidla viní ze smrti mnohých jen bezohlednou sovětskou armádu. Jistě mají část pravdy. Neuvědomují si však, že žádná armáda na světě v těžkých bojích nemůže měnit trasy svých útoků, rychlost postupu, jsou dány rozkazy příslušných velitelů, poskytovat pomoc civilistům a dávat jim jist. Němci by si měli vzpomenout, jak jejich tankové sbory postupovaly Ruskem v r. 1941 a následně v r. 1942. Za sebou zanechávaly hořící města a vesnice, tisíce a tisíce mrtvých civilistů. Za tanky pak šly vraždící jednotky SS, které měly na svědomí statisíce sovětských občanů. Tak probíhala genocida Slovanů – Poláků, Ukrajinců, Bělorusů a Rusů. Genocida Němců rukou sovětů se nekonala. To je základní fakt, který by si měli Němci uvědomit.


Je zajímavé, že Němci obviňují ze smrti svých soukmenovců Poláky, Rusy, Čechy, Jugoslávce, ale o vině tehdejších německých orgánů na tragickém osudu utečenců téměř vůbec nevzpomínají, a to je základní a hrubý nedostatek v jejich vidění tohoto úseku německých dějin.


Především německá správa východním Pruskem počínaje nechtěla dát souhlas k evakuaci obyvatelstva ohroženého probíhajícími boji. Gaulajtři vycházeli z toho, že vojáci s mnohem větším nasazením budou hájit vesnice, města, kde v domech je plno dětí a žen. Nadto částečně ještě žili v přeludech o vítězství Německa nad nepřáteli. Pokud někteří Němci se rozhodli opustit své domovy bez souhlasu příslušných německých orgánů, riskovali smrt zastřelením za poraženectví a zbabělost. Když konečně správní orgány rozhodly o evakuaci, bylo často již příliš pozdě. Došlo k případům, kdy místní rozhlas oznámil evakuaci obyvatelstva, ale v tu dobu již byl slyšet hukot blížících se sovětských tanků. A v těchto podmínkách pak utíkat bylo již krajně nebezpečné. Dostat se mezi frontové linie nebo dokonce do probíhajících bojů německé armády s ruskou bylo téměř sebevražedné. O průběhu války na východních území Německa píše Quido Knopp, známý německý historik, ve svém díle „Útok. Konec války na východě“, Berlín 2004. Některé události v této knize uváděné, budou ještě předmětem naší pozornosti.

Dr.O Tuleškov


Zkoumali němečtí historici i uvedené skutečnosti v souvislosti s velkým počtem obětí mezi utečenci? Nic o tom nevím, ale rozhodně profesionální „vyhnanci“ tyto ztráty, které byly zřejmě značně vysoké, jaksi pomíjejí. Přesto jsou faktem. Bohužel o nich nemluví ani mnozí němečtí politici. Nemám na mysli jen E. Steinbachovou, ale třeba i „velkého přítele“ Čechů, Horsta Seehofera. Ten neustále vypráví o vyhánění, o jeho protiprávnosti, o právu vyhnaných na vlast a tak dále. „Vyhnanečtí“ politici řeční dále o tom, že jsme je oloupili a pak vyhnali. Škody, které jim vyhnáním vznikly, údajně dosahují stamiliardy euro. Posselt dokonce fantazíruje o tom, že sudeti jako druhý národ českých zemí vytvoří společné s českým národem česko-německou federaci. Proto jsme měli rozpustit česko-slovenskou federaci, aby mohla později vzniknout česko-německá?


Co to všechno znamená? Především to, že tito politici a státníci přecházejí bez dalšího Postupimskou dohodu, někteří dokonce mluví o její neplatnosti, Pařížskou reparační dohodu a další mezinárodní smlouvy Spojenců, uzavřené v době po druhé světové válce. Mezinárodní právo a jeho některé principy, zejména svrchovanost států, nevměšování se do jejich vnitřních záležitostí, jakoby přestávaly platit. A to vše má v politické praxi blízko k přepisování našich dějin, k revisionismu a v tom horším případě k revanšismu.


Co dělají naši státníci a politici? Pštrosí politiku, pokud nejde zrovna o něco horšího. O ničem neví, nic se neděje, na nic nereagují. A to vše bychom měli vzít v úvahu, až půjdeme volit! O volební výsledky ČSSD se tak ve značné míře zaslouží pan premiér B. Sobotka, ministr L. Zaorálek spolu s ministryní Marksovou-Tominovou a ministrem Diensbierem. Pro KDU-ČSL zaboduje D. Herman, ministr-krajan tzv. sudetských Němců. O TOP 09 a ODS raději nemluvit, Zelení se pochovávají sami, zvláště pak za viditelné a účinné pomoci M. Horáčka a M. Uhla. Komu z nich bude v německé Walhalle postaven pomník

Dr. O. Tuleškov



Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz