Neexistuje seznam podmínek, které by státy západního Balkánu měly splnit, aby se staly členy Evropské unie. Důvod je jednoduchý, rozšiřování EU – po eventuálním přijetí Chorvatska, nebude po delší dobu pokračovat. V tomto smyslu se vyjádřil dr. Srdja Trifkovič v rozhovoru pro rozhlasový program „Pondělní setkání“, které vysílá na CKCU 93,1 FM Otava.
V tom okamžiku, kdy dojde k přiznání srbské genocidy v Srebernici, přijde na přetřes otázka odškodnění, otázka restituce a otázka legitimity Republiky Srbské jako původce. To jsou vytušené aspekty a následky, které nemohou být omluveny nijakými krátkodobými výhodami, pokud vůbec budou.
Španělsko jako předsedající stát EU společně s Itálií vyvinuly iniciativu uvnitř EU pro nový přístup vůči balkánským státům. Tato iniciativa by měla být představena na mezinárodní konferenci v Sarajevu v červnu tr., jíž by se měli zúčastnit všichni vedoucí činitelé států tzv. západního Balkánu. Konference by stanovila evropské perspektivy v oblasti.
Ale jak uvádí náš dopisovatel Srdja Trifkovič , v Bruselu je dosud otevřená otázka klíčových členských států EU – především Francie, Německa a států Beneluxu, o možnosti dalšího rozšíření EU.
Máme absurdní rozsah požadavků, v němž se neustále manipuluje se seznamy podmínek. Kdysi byl Bosně a Hercegovině předložen seznam pěti podmínek. Srbsku se předkládají nejrůznější podmínky. Jde doopravdy o pohrdání s námi i dalšími státy z oblasti. Ti, kteří režírovali shromáždění v Brdu nedaleko Kranjeva, a ti, kteří připravují jednání v Sarajevu, vědí, že z přijetí Srbska, Bosny a Hercegoviny, Makedonie a Černé Hory do EU nebude absolutně nic. Ve státech EU vládne odpor proti dalšímu rozšiřování. Ten nebude překonán ani za desetiletí a možná i za déle.
Dodatečný velmi vážný důvod, proč nedochází k rozšiřování EU, je, že žádný z kontinentálních vedoucích států si nepřeje vidět Turecko v EU. Trifkovič tvrdí, že státy EU by nepovažovaly za politicky vhodné přijímat státy západního Balkánu a současně nechat uzavřené brány EU pro přístup Turecka.
Jak oznamuje tisková agentura SRNA cílem sarajevské konference je nabídnout doplněný balíček Butmirských návrhů na reformu a doplnění Ústavy Bosny a Hercegoviny, aby se v budoucnu přibližování BaH Evropě dostalo do středu kampaně i samotných říjnových voleb v tomto státě. Trifkovič z toho vyvozuje, že cílem EU i USA je, aby se Republika Srbská odsunula z listiny a aby se zvýšily plné moci ústřední vlády muslimů (tzv. Bosňanů). Pokud by Srbové byli proti tomu, budou obviněni z nedostatku vstřícnosti vůči evropské integraci. Premiér Dodik z hlediska obhajoby Daytonu může vůči těmto snahám klást tvrdý odpor. Přes všechny svoje nedostatky Dayton poskytoval možnost míru, který více než 13 let vládne v Bosně a Hercegovině. Každé pohrávání s jeho základním ustanoveními by přineslo pouze nestabilitu, která není v zájmu nikoho. V Evropě neexistuje určitá úroveň konsensu o tvrdém vztahu k Republice Srbské, který chtěl dosáhnout Američan James Sineberg na podzim v Butmiru.
Konference v Sarajevu možná poskytne určité nabídky evropských úvěrů a jiných forem pomoci, aby se centralizovaná Bosna stala znovu funkčním státem. Srbská strana požaduje, aby bylo jasné, že jde o určitý scénář, který byl zřejmý již ode dne podpisu Daytonské dohody. Ke všemu by mělo dojít za diplomatickým stolem a dosáhnout tak cíle, které Muslimové nemohli dosáhnout na válečném poli. Trifkovič se domnívá, že pan Lajčák, ministr zahraničních věcí Slovenské republiky, pod dojmem zvětšování důvěryhodnosti Tadičeva režimu v Bělehradě věří v nepřímé uznání nezávislosti Kosova, souhlasu s činností právní mise EULEX. Pan Lajčák pravděpodobně počítá s iniciativou předsedy vlády Tadiče při schvalování srebrenické rezoluce v srbském parlamentu.
Návrh rezoluce o Srebrenici vládní koalice předsedy Tadiče
Z hlediska srbských národních a státních zájmů je nezbytné, aby prohlášení o Srebrenici srbský parlament neschválil.
Rezoluce o Srebrenici znamená nepřímé přiznání, že Srbové se dopustili genocidy. Vládní koalice usilovně poukazuje na skutečnost, že v návrhu prohlášení není uveden výraz genocida. Přesto však její znění je pozvánkou k mezinárodnímu soudu. Mezinárodní soud neměl jasno v otázce genocidy, ale převzal rozsudek Mezinárodního soudu pro bývalou Jugoslávii, kde je Srebrenica bez výhrad a důrazně charakterizována jako genocida. Vláda Srbska si nepřeje, aby si srbský lid uvědomil, oč jde.
Žlutočervená koalice, ve které Tadičova Demokratická strana hraje vedoucí roli, přerostla v obrovský mechanismus nasměrovaný na vnitřní loupež a vnější zradu. Současná moc v Srbsku nejedná v souladu s národními a státními zájmy v žádném směru, ať již jde o ekonomiku, finance, vzdělávání nebo o libovolný aspekt státní politiky a ingerence vlády.
Možná, že trvání na přijetí rezoluce o Srebrenici je důsledkem nějakých slibů od západních států a domnělých ústupků v oblasti onoho mystického přibližování EU a euroatlantickým integracím, jakož i růstu „osobního“ ratingu pana Tadiče a jeho okolí. Ať tomu je jakkoliv, jde o velmi malý prospěch pro Srby, ale silný trumf obhájců antisrbské propagandy, kteří z tématu Srebrenice udělali kladivo, kterým by mělo být Srbsko bito po hlavě nejen v průběhu jednoho roku, ale po celá desetiletí, usoudil Trifkovič.
http://serbianna.com/srbski/?p=239
Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška, 6.4.2010
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz