Současné vztahy mezi USA, EU, NATO, pučistickou vládou Ukrajiny na jedné straně a Ruskem na druhé jsou výsledkem dlouhodobě připravovaného a usměrňovaného vývoje, jak svědčí Brzrzinski ve své knize Velká šachovnice


Obnovme si v paměti:

I.

"Po zániku Sovětského svazu v r. 1991 se USA staly jedinečnou skutečnou globální velmocí. Snahou části americké mocenské elity je udržet hegemonii nad světem alespoň po dobu jedné generace. Aby toto úsilí se naplňovalo v uvedeném čase, musí si Američané udržet výsadní postavení v Euroasii, v níž přední experti na geopolitiku spatřují klíč k vládě nad celým světem.


Západní, střední a jižní Evropa je již v současnosti celkem spolehlivým americkým geopolitickým předmostím na euroasijském kontinentě. Vztah USA k této části Evropy charakterizuje Z. Brzezinski jednoznačným způsobem: „Je krutá pravda, že západní Evropa, a čím dál tím víc i Evropa střední, zůstávají převážně americkým protektorátem, kde spojenci připomínají vasaly a poddané z dávných dob. Tento stav není dobrý ani pro Spojené státy, ani pro evropské národy.“ (Velká šachovnice, New York 1997, str. 65) Dále zmíněný autor dodává, že jde o vlídný protektorát. Ve Východní Asii se USA opírají o Japonsko a Jižní Koreu. Kvalitu i těchto spojeneckých vztahů lze zřejmě vymezit obdobně. Porovnáme-li tyto expanzivní odrazové můstky s nekonečnými prostory velké šachovnice, na níž se hraje o světovládu, jsou zatím stále jen skrovné. Ani veškerý velmocenský vliv Ameriky nemůže spolehlivě zajistit, aby v budoucnosti se nestaly dalšími geopolitickými velmocemi Rusko a Čína.


II.

Ruská federace je již od doby svého vzniku objektem soustředěného amerického zájmu. „Záměrně přátelský postoj Západu, zejména Spojených států, k nové ruské vládnoucí elitě povzbudil prozápadně orientované ruské představitele při určování zahraniční politiky jejich země. U celého vedení posílil proamerické cítění a zároveň si získal jeho jednotlivé členy. Novým vůdcům lichotilo, že se s tvůrci politiky jediné světové supervelmoci oslovují křestními jmény a začali si bez okolků namlouvat, že také oni stojí v čele mocnosti podobné síly. Když Američané začali pro vztah Moskvy a Washingtonu razit heslo ´vyspělé strategické partnerství´, jako by jím posvětili nové demokratické americko-ruské kondominium, které nahradilo dřívější soutěžení.


Toto kondominium mělo mít celosvětová dosah. … Jelikož typickým rysem nového ruského vedení byla neúnavná snaha prosadit se, kondominium nemělo znamenat pouze fakt, že ostatní svět uzná Rusko za rovnoprávné s Amerikou, ale i to, že žádný problém světového rozsahu se nebude projednávat či řešit bez ruské účasti nebo svolení. … Přestože koncepce ´vyspělého strategického partnerství´vypadala lichotivě, byla zároveň zavádějící.. Spojené státy neměly v úmyslu dělit se s Ruskem o vládu nad světem, a ani nemohly, i kdyby o to stály. Nové Rusko bylo příliš slabé, … vyspělé strategické partnerství´začalo vyznívat hluše -, stále větší počet Rusů dospíval k pevnému přesvědčení, že Amerika si celou věc vymyslela jen proto, aby Rusko podvedla.“ (c.d., str.104-106)


Jaké mají USA představy o budoucím Rusku? Z. Brzezinski otevřeně říká, že Rusko by mělo být stabilizované, ale nikoliv příliš silné. (c.d. str. 189) Dále říká: „ …decentralizovaný politický systém založený na tržním hospodářství by zřejmě uvolnil tvůrčí potenciál obyvatel Ruska … . Takto decentralizované Rusko by … nemělo mít sklon podléhat imperiální mobilizaci.. Volný svazek – složený z evropského Ruska, sibiřské republiky a republiky Dálného východu – by snáze mohl udržovat hospodářské vztahy s Evropou, s nově vzniklými státy ve Střední Asii i s Orientem. …“ (c.d. str. 204) Prozápadní ekonomická a politická dominance v Rusku z tohoto i dalších důvodů zeslábla. Dočasně nebo trvaleji?"


I situace na Ukrajině pečlivě dlouhodobě připravovaná je základnou i nástrojem k tomu, aby Rusko nemohlo nejen vyrůst v další globální mocnost, ale aby se stalo mocností druhého řádu.

Západ nyní potlačuje Rusko i za pomocí neofašistické pučistické vlády na Ukrajině. Rusko se však nechce nechat šlapat..

Bude -li Západ ve svém úsilí pokračovat, širší konflikt je téměř jistý.

Ruská letadla nepřelétají území Ameriky, ale naopak. Americké vojenské jednotky, i když zatím v omezené míře, jsou na území Ukrajiny, nikoliv ruské na Kubě nebo v Mexiku. A to jsou fakta, která se nedají nijak překroutit, která však srozumitelně vypovídají o vzniklé situaci.

Připravil dr. O. Tuleškov

Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz