Setkání významné pro budoucnost

Český premiér Bohuslav Sobotka na státní návštěvě Bavorska

Studijní text

Návštěva předsedy vlády České republiky v Mnichově ve dnech 10. a 11. března dále podpoří bavorsko-české a sudeto-německo-české vztahy. Jednalo se o páté setkání Bohuslava Sobotky a jeho protějšku Horsta Seehofera.

Nejsou si již neznámí. Roste-li důvěra, lze řešit i citlivé otázky. Zatímco oficiální oznámení vymezuje bavorsko-české zájmy a soupis projektů, šlo při setkání mezi čtyřma očima také o zájmy sudetských Němců.

Bylo to opět tak dobře propojeno, že reportér listu "PRÁVO" Jaroslav Zbožínek kolísal mezi obdivem a šokem: Horst Seehofer byl jako "chytrá liška", když zastupoval zájmy sudetských Němců", ilustroval dvoudenní návštěvu Sobotky v Mnichově". Bavorská diplomacie jednoduše předvedla "neposlední perfektní souhru". A tak bylo "dosaženo, že Bernd Posselt se pod nenápadnou režií hostitelů objevil ve správném čase na správném místě, v cestě českého premiéra, který jej nemohl obejít."

To se stalo před mnichovskou Hudební akademií (Münchener Musikhochschule). V ní, jako v budově vůdce (Führerbau), dostavěné v roce 1937, byla dne 29. září 1938 podepsána Mnichovská dohoda mezi Francií, Anglií, Německem a Itálií, která zakotvila připojení Sudet k Německu. Datum s velkou důležitostí pro sudetské Němce.

Konečně, v Českém centru byl mluvčí etnické skupiny, doprovázený velkým davem kolegů z krajanského sdružení a sympatizujících skupin. S českým premiérem tak intenzivně jednal při večeři v Hornobavorském hostinci.

Příští den čekala na Sobotku pracovní snídaně s prezidentkou bavorského parlamentu a nositelkou Karlovy ceny Barbarou Stamm a recepce pořádaná parlamentní skupinou SPD. Přitom reprezentoval sudetské Němce Volkmar Halbleib, mluvčí a místopředseda frakce vyhnanců. 95letou Olgu Sippl, pocházející z Karlových Varů, zakladatelku a čestnou předsedkyni Seliger-Gemeinde, poctil Sobotka, který je také předsedou České sociální demokracie (ČSSD), medailí Karla Kramáře, pojmenovanou po prvním předsedovi vlády Československa.

"Předsedové vlád jsou si vědomi významu společné historie", uvádí společné prohlášení. "Shodli se na tom, že ze zkušenosti minulosti vzniká závazek pro budoucnost. Předsedové vlád zdůraznili význam, který má společné formování budoucnosti, vyplývající z tohoto závazku."

V roce 2014 otevřené zastoupení Bavorska v Praze charakterizuje toto prohlášení jako "viditelné vyjádření bavorsko-českého přátelství". "Přátelsky se žije každý den, a to zejména lidé v příhraničních oblastech". "Poskytují svým nasazením v přeshraničních aktivitách a kontaktech cenný příspěvek k mezinárodnímu porozumění", zdůraznili předsedové vlád.

To, že se otevře v roce 2016/17 bavorsko-česká zemská výstava o císaři Karlu IV. v Domě bavorské historie a 14. května v České národní galerii v Praze, je výsledkem dohod z roku 2013, s předchůdcem Sobotky Petrem Nečasem. Idea každopádně přežila dvojnásobnou změnu vlády v Praze. Nápad měl, a představil jej veřejnosti během sudetoněmeckého dne v roce 2014, mluvčí etnické skupiny Bernd Posselt. Již v té době oznámil landsmanšaftu, že při sudetoněmeckém dni v roce 2016 se bude konat v Norimberku, vedle Prahy druhém oblíbeném městě Karla IV. Památka společného krále Čechů a sudetských Němců, se oslaví přesně na jeho 700. narozeniny. Výstava bude doprovázena také programem s různorodou sudetoněmeckou účastí. Se zapojením bavorsko-českého pohraničí, metropolitní oblasti Norimberku a měst podél Zlaté stezky (Via Carolina) mezi Norimberkem a Prahou.

Sobotka a Seehofer také diskutovali o současné uprchlické krizi. Opakovaně se vyjádřili ve prospěch životaschopného evropského řešení, na které se dotazoval novinář Sebastian Kraft z bavorského televize, dlouhou dobu působící ve vedení Jungen Aktion der Ackermann-Gemeinde. Zda se dá očekávat praktické provádění rozhodnutí EU také od České republiky.

Hlavním bodem rozhovorů bylo nevyhovující dopravní spojení mezi Bavorskem a Čechami, kterým trpí zejména sudetští Němci. Železnice a dálnice nejsou v kompetenci Bavorska, přesto se Svobodný stát podílí na plánování na svém území, řekl Seehofer a připustil, že není se situací "jako v 19. století" spokojený: "Naléhavě potřebujeme moderní spojení železnicí východ - západ". Sobotka mu v rozhovoru mezi čtyřma očima připomněl, že Bavorsko má konec konců německého ministra dopravy (Alexander Dobrindt). Konkrétně se zaměřili na urychlení vlakového spojení z Mnichova do Prahy přes Furth im Wald a Marktredwitz Schirnding, stejně jako na rozšíření spojení po dálnici A93/B303/D6 z letiště z Prahy na Karlovy Vary a Cheb do Marktredwitz. "Mittelbayerische Zeitung" připomněly v této souvislosti ve svém úvodníku návrh mluvčího Bernda Posselta na "dopravní projekt evropské jednoty", který by měl začínat v bavorsko-české pohraniční oblasti.

Také průmysl, věda, ochrana životního prostředí (kooperace mezi Národními parky Bavorský les a Český les) a vnitřní bezpečnosti, mají pro sudetské Němce velkou důležitost, zejména partnerství ve školství a kultuře. Partnerství existuje mezi Bavorskem a Českou republikou, již 150 let. Umožňuje setkávání a výměnné programy, jakož i výuku jazyka sousedního národa. Společná zemská výstava musí být "jen prvním krokem trvalé spolupráce ve všech kulturních oblastech". Bavorsko-česká kulturní dohoda z května 2015, kterou Bernd Posselt prosadil společně s ministry kultury Danielem Hermanem a Ludwigem Spaenlem, je "základem pro spolupráci muzeí, divadel, galerií a památníků".

Při návštěvě tři památníků v Mnichově byl premiér Sobotka viditelně a slyšitelně zamyšlený. Před pamětní deskou na Hudební akademii připomněl, že Mnichovské dohody se tehdejší Československo neúčastnilo a vyzval k pokračování v postupu evropské integrace i přes současné problémy. Již předtím, v novém Dokumentačním centru nacionálního socialismu, vedle univerzity Ludwiga-Maximiliana, byl hluboce dojatý povahou a rozsahem práce, jakou Bavorsko věnuje temné kapitole své historie.

V hlavní budově univerzity se konalo společné připomenutí aktivistů hnutí odporu "Bílá růže", kteří ve vyhlášení 18. února 1943 odsuzovali marnost druhé světové války a byli odsouzeni k smrti a popraveni o několik dní později. Na pamětním kameni v univerzitním atriu položili Seehofer a Sobotka věnce. Za sudetské Němce byla přítomna profesorka Barbara Probst Polášek, členka sudetoněmeckého spolkového shromáždění, příbuzná popraveného otce rodiny Christopha Probsta, který patřil k vnitřnímu kruhu "Bílé růže".

Při všech událostech doprovázeli premiéra český generální konzul Milan Čoupek a velvyslanec Jan Tomáš Podivínský. K delegaci patřili místopředseda vlády a ministr pro vědu Pavel Bělobrádek a jeho náměstek Arnošt Marks, ačkoliv se také věnovali vlastním schůzkám. Odpolední setkání po dobu dvou a půl hodiny, v Českém centru, bylo speciálně věnováno "českým, sudetským a židovským krajanům", staré trojici národů Václavské koruny. To, že sudetští Němci jsou někdo jiný, než bavorští hostitelé, bylo při tomto interním setkání posíleno tím, že předseda vlády ve svém projevu zdůraznil sjednocující roli našich "bývalých německých občanů z českých zemí, kteří nyní žijí v Bavorsku". Byla zde i malá výstava na četných plakátech "Karel IV. v Praze a Norimberku“, která byla hostům představena Jiřím Fajtem, generálním ředitelem Národní galerie a Wolfgangem Jahnem z Domu bavorské historie.

Ze sudetoněmeckého zástupu hostů tak důkladně a dlouho mluvili se Sobotkou, že mnoho dalších již reptalo, že také chtějí mluvit s předsedou vlády. Byli to - mluvčí SL Bernd Posselt, předseda Sudetoněmeckého spolkového shromáždění, Reinfried Vogler, předseda sudetských Němců v Bavorsku, Steffen Hörtler, předsedkyně SL města a kraje Mnichova,  Johanna Slawik, předseda sudetských kněží  a bývalý Visitator Monsignor Karl Wuchterl, ze SL Zuzana Finger, předseda sudetoněmecké akademie věd a umění, profesor Rudolf Fritsch, předsedkyně pracovní skupiny sudetských akademiků, Gudrun Heissig, dva z vedení Seliger Gemeinde, Helmut Eikam a Albrecht Schläger, spolu s Olgou Sippl, poslanci Peter Becher, Volkmar Halbleib, představitel Ackermann-Gemeinde s národním manažerem Matthiasem Dörrem a mnoho dalších čelních představitelů. 

Po četných česko-sudetských setkáních a diskusi v pozadí se konala slavnostní večeře bez přítomnosti médií v pivovaru Aying s Horstem Seehoferem, se kterým (nesmíme zapomenout, že je od roku 2012 nositelem sudetoněmecké evropské Karlovy ceny) je si Bohuslav Sobotka jak lidsky, tak i politicky o další krok blíž. Seehofer se zmínil ve svém krátkém přivítání, vedle vrcholných představitelů Bavorska a České republiky, výslovně o  mluvčím etnické skupiny. Nazval jej "nepostradatelným stavitelem mostu" a pochválil čtvrtý bavorský kmen jako základ pro budoucí spojení mezi oběma zeměmi. 

Bernd Posselt byl velmi pečlivě umístěn a konal u stolu rozsáhlé debaty s vicepremiérem Bělobrádkem, který loni v létě v položil v Sudetském domě květiny obětem vyhnání, náměstkem Marksem a vysokými českými diplomaty pro vztahy s Německem. Země byla zastoupena v tomto kole patronkou sudetských Němců, státní ministryní Emilií Müller a Státní radovou Karolinou Gern Bauer, vedoucí státního kancléřství. Hlavním cílem všech důvěrných rozhovorů byly konkrétní kroky k dalšímu prohloubení českou-německého, česko-bavorského a česko-sudetoněmeckého konvergenčního procesu. 

Na závěr státní návštěvy Bavorska došlo ke konverzaci v Komoře řemesel pro Mnichov a Horní Bavorsko s euroministryní Beate Merk a k prohlídce Ludwig Bölkow- Campusu v Taufkirchen u Mnichova, s Marcelem Huberem, sudetoněmeckým státním ministrem v čele bavorské státní kanceláře.

Informace z této dvoudenní návštěvy, v níž byli sudetští Němci centrálními aktéry, byly nejen v českých novinách. Bernd Posselt také byl na půl hodiny přímo přenášen vysíláním České televize a diváky v České republice informoval o veškerých související otázkách.

 

Herbert Fischer, Sudetendeutsche Zeitung, 18.3. 2016, str. 1,3

Volný překlad pro České národní listy P. Rejf

 

www.ceskenarodnilisty.cz

https://www.facebook.com/pages/%C4%8Cesk%C3%A9-n%C3%A1rodn%C3%AD-listy/490810227709170