Prof.Dr.Rajko Doleček,DrSc.
Před třemi dny, dne 5.srpna, bylo 19.výročí největší etnické čistky v Evropě (1995) po druhé světové válce. V ten den Německem po zuby vyzbrojená chorvatská armáda, údajně až 150 000 vojáků, za pomoci a se souhlasem NATO a Spojených států, podle zpráv za strategického vedení 3 amerických „pronajatých“ generálů-žoldáků v penzi (C.E.Vuono, C.E.Saint, H.Soyster) akciové společnosti „Profesionální Vojenské Zdroje“ (Professional Military Resources Inc.) vyhnala z Chorvatska, „nejdokonaleji“ z oblasti Srbské Krajiny kolem Kninu, přes 200 000 tam po staletí žijících Srbů. Při tom ty vyhnané oloupila, zničila jejich obydlí a 1 853 z nich povraždila. Byla to tzv. „operace Bouře“ V květnu téhož roku 1995 za loupežné „operace Záblesk“ vyhnala ze západní Slavonie řádově snad na 20 000 Srbů a několik set jich zavraždila. Chorvatské vojsko vyplenilo, vypálilo a výbušninami zničilo na stovky, snad tisíce, srbských domů, aby se uprchlíci neměli kam vrátit. Vše za nečinnosti UNPROFORU, který tuto oblast měl chránit a udržovat v ní mír. Odehrávalo se to za právě probíhajících mírových rozhovorů mezi Chorvaty a Srby pod záštitou OSN.
Tehdy o tom napsal známý britský novinář Misha Glenny: „Role Spojených Států v chorvatské ofenzivě je skutečně hanebný a odporný šrám v amerických diplomatických dějinách“ (Úvodník v The Boston Globe, 16.srpna 1995). Představitel OSN pro Jugoslávii Cedric Thornberry o tom napsal po roce v prestižním periodiku Foreign Policy (Podzim 1996):-„Ale nejvíce překvapujícím rysem jugoslávské tragedie byl poměrný nedostatek významu, který svět věnoval událostem v oblasti Krajiny, když ji chorvatská armáda znova dobyla minulý rok…Dnes, následkem etnické čistky, která tu proběhla, stalo se Chorvatsko „etnicky nejčistějším státem“ bývalé Jugoslávie. Vyvrcholením toho byl útěk minimálně 170 000 Srbů…“ Podobně napsal ještě v roce 1995 americký novinář Alexander Cockburn –„Tak, jak to teď vypadá, Spojené Státy skončily jako sponzoři etnických čistek..“ (The Nation, 16.října 1995).
Dva původně zatčení a k dlouhým trestům odnětí svobody odsouzení chorvatští generálové (za loupeže, pronásledování, ničení, vraždy, atd.) Ante Gotovina (odsouzen na 24 let) a Mladen Markač (na 18 let), byli nečekaně rok po rozsudku propuštěni na svobodu. Je nutno podotknout, že Rada bezpečnosti OSN sice operaci „Bouře“ odsoudila, ale proti Chorvatsku nevyžadovala žádné sankce, nic podobného nepodnikla, nikdo nebyl odškodněn. A čtvrt miliónu oloupených uprchlíku už zůstalo buď v Srbsku nebo v Republice Srbské (BaH, Bosna a Hercegovina).
Čeští turisté, kteří koncem devadesátých let projížděli Kninskou Krajinou v Chorvatsku byli šokování, když viděli dílo zkázy ze srpna 1995.
Mezinárodní soud práva z Haagu by měl, na základě žalob Srbska, odsoudit Chorvatsko, že během operace „Bouře“ a po ní uskutečnilo genocidu nad krajinskými Srby. Na základě toho by Chorvatsko mělo potrestat vykonavatele těch zločinů nad Srby, zaplatit za škody a ztráty tím vyvolané, a zajistit bezpečný návrat vyhnaným členům srbského etnika a umožnit jim klidný, normální život, zachování jejich lidských a národnostních práv v Chorvatsku.
Nicméně neuběhly ani čtyři roky a došlo k podobnému těžkému mezinárodnímu zločinu, uskutečněnému za pomoci do jisté míry stejných viníků (NATO, USA i Evropská unie), na základě hrubých podvodů a výmyslů o událostech na Kosovu a Metohiji. Organizace NATO za generálního tajemníka J. Solany a členové Evropské unie, za jednoznačně podpory USA, BEZ REZOLUCE RADY BEZPEČNOSTI, začaly 24.března 1999. zločineckou agresi proti SRJ, Svazové republice Jugoslávii (Srbsko+Černá Hora), která znamenala 78 dnů a nocí bombardování země, během kterých zahynulo 2 768 civilů (z toho 78 dětí), na 6 000 civilů bylo zraněno. Zahynulo 1 031 vojáků, 5 173 vojáků a policistů bylo zraněno. Hospodářské škody byly nedozírné, v dnešních hodnotách dosahovaly kolem 100 miliard US dolarů. Při zločineckém bombardování byl použit i ochuzený uran. Lékařské zprávy jednoznačně informují v krajích s použitím ochuzeného uranu o výrazně větším výskytu za uběhlých 15 let leukemií, některých zhoubných nádorů a malformací plodu. Zničením velikých chemických závodů a rafinerií nafty došlo k velmi závažné dlouhodobé ekologické katastrofě. Byla bombardována četná srbská města, včetně Bělehradu. Autor navštívil řadu těch míst zkázy, včetně devastovanou Surdulici, kterou nazvali „srbská Guernika“, viděl desítky zničených mostů. Nikdo dosud nemluví o kompenzaci obrovských škod následkem této NATO agrese, které se účastnily a při ní ničili a zabíjeli i „mírumilovní a humánní“ Holanďané, Belgičané, Němci (již potřetí v minulém století), Britové, Italové, Francouzi, Američané, atd. Češi Srbsko sice nebombardovali, ale ani svým vetem po vstupu do NATO bombardování nezabránili
Podle Kumanovské smlouvy z 10.června 1999 a Rezoluce Rady bezpečnosti č. 1244 z té doby, byla stažena z Kosova a Metohije (KosMet) armáda i policie SRJ, s tím že za bezpečnost lidí v provincii a za bezpečný návrat uprchlého srbského, romského, goranského etnika bude odpovídat (okupační) armáda pod velením NATO a že do dalšího toto teritorium zůstává pod jurisdikcí SRJ. Z KosMetu uprchlo, bylo vyhnáno (etnicky očištěno) na 230 000 Srbů, Romu, Goranců, pro srbských Albánců. A pak ta proradná NATO komunita a část poslušného světa pod obrovským tlakem USA, Západu a mnoha islámských zemí - a náš ministr Schwarzenberg BEZ schválení parlamentem - uznali KosMet za samostatný stát Kosovo.
A rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1244 zůstala jen cár papíru. Prakticky se nikdo z uprchlých, vyhnaných, nevrátil, přes 3 000 bylo zavražděno, byly hlášeny vraždy zajatců (Srbů, Romů), aby byly získány jejich orgány pro transplantace. Tyto zločiny kvůli penězům za ty orgány byly organizovány nejvyššími představiteli kosovských Albánců, zřejmě o nich věděl i veliký nepřítel Srbů Francouz Bernard Couchner, v té době představující OSN v KosMetu. Byly zničeny desítky starobylých pravoslavných klášterů nehledě na přítomnost nejednou zbaběle se chovajícího NATO vojska, které nechalo chátru ničit, loupit, surově bít až i zabíjet, např.německé jednotky v Prizrenu za „kosovské křišťálové noci“ (17-18.března 2004), podobně i francouzské při devastaci kláštera Devič, atd.
Skutečně nutno s hlubokým povzdechem říci QUO VADIS, EUROPA nebo česky KAM KRÁČÍŠ, EVROPO? Kam jsi se to dostala!
A aby se ta Evropa „nenudila“, byla „úspěšně“ sehrána i ukrajinská krize.
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz