Myslím si, že tzv. česká média věnovala mnohem méně pozornosti oslavám vzniku Československé republiky než domnělým přešlapům, omylům či dokonce vzpomenuté velezradě pana prezidenta.
Až z Bruselu napsal prezidentovi europolanec Pavel Svoboda, že se ze solidarity nemůže účastnit slavnostního večeru při příležitosti státního svátku. Když se prezident odvážil veřejně říci, že ho ani nezná, hned ho vzorově skromný lidovecký funkcionář, který však skutečným lidovectvím není ani dotčen, poučil, že je též členem akademické obce, poněvadž přednáší evropské právo na právnické fakultě UK. Pan doc. JUDr. P. Svoboda, „vzorový Evropan a natista“, však již ví, jak na české prezidenty, Na jedné sešlosti v Němcích, u příležitosti císařského posvícení, si pustil pusu na špacír a strhal tehdejšího prezidenta ČR, Václava Klause. Se zadostiučiněním milí sudeti přijali jeho slova. Nieder mit Klaus! Přeci si nemůže nějaký český prezident dovolit zneužívat vyhnání Němců ke štvaní proti vyhnaným, pravil rozhněvaně a s vervou P. Svoboda.
U prezidenta Zemana jde zřejmě o něco podobného. Ten si dokonce dovolil označit československé občany německé národnosti za zrádce. Takže když mluví pan P. Svoboda o solidaritě, nevíme, zda tím myslí solidaritu s dvěma známými rektory, nebo se sudety. Možná, že solidarita páně „člena akademické obce“ je tak široká, že se tam vejde ještě něco i navíc. Ale musíme uznat, že pan P. Svoboda je vzorově „zásadový člověk“. Trhá české prezidenty i v zahraničí. Míří s tím nejlepším úmyslem skutečně do „vlastních“ řad nebo mu jde o něco jiného? Ta druhá možnost je pravděpodobnější.
Z Bruselu se ozval i poslanec J. Pospíšil. Strašně naříkal, jak Zeman mohl přehlédnout okupaci Tibetu Čínou. A v tomto směru nebyl vůbec sám. Takovýchto „lidskoprávníků“ je u nás přehršle. Již v době odjezdu prezidenta Zemana do Číny mu snaživě připomínali, aby otevřel otázku dodržování lidských práv Číně. Ale, hle! On tak neučinil! A to je snad i velezrada, o níž mluvil jeden z „nejčistějších a nejschopnějších“ našich politiků, pan M. Kalousek.. Jsou i tací, kteří si dovolí o něm tvrdit, že spíše než schopným je všehoschopným. Jistě při tom zcela náhodou pan místopředseda TOPky si nevzpomněl, že s čínským vedením na toto téma nediskutovala ani celá řada evropských politiků, kteří Čínu poctili svou návštěvou již dříve.
Ale asi nejsem na úrovni doby, a proto všem našim velezasloužilým lidskoprávníkům se předem omlouvám. Myslím si totiž, že nejdříve by se měli s plnou vážností zabývat stavem lidských práv v republice, v níž je více než 10% občanů pod prahem chudoby, další statisíce se k němu blíží, 600 000 nezaměstnaných, kteří často denně musí bojovat o pouhé přežití, a statisíce zadlužených či dokonce předlužených lidí, kriminalita, drogy, násilí, upadající morálka a předlužený stát. Ostudou je pro nás i skutečnost, že značné množství dětí nemůže ani chodit na obědy do školní kuchyně, poněvadž jejich rodiče nemají peníze na jejich zaplacení. V horším smyslu nás též zdobí nezaměstnanost lidí nad 50 let. Jsou nepotřební, dávají jim znát kádry liberalismu. Ke všemu tomu se u nás mluví o ztracené generaci. Jde o mladé lidi, kteří po studiu na středních a vysokých školách, odborné přípravě v jednotlivých oborech nenalézají delší dobu zaměstnání. Kdo ztratil tuto generaci, jíž naši „zasloužilí politici“ nazývají ztracenou, ptáme se?
Co havlovci i jim podobní, např. Schwarzenberg a spol., dělali proti tomu celých 25 let, abychom se do takovéhoto stavu nedostali? Proč nekřičeli, že to či ono je špatně? Proč nepořádali hlučné demonstrace proti nedodržování lidských práv u nás v republice? Smítko v očích svého bližního vidí, zatímco břemeno ve svém oku nepozorují. Jejich dvojí metr, jímž poměřují události i lidi kolem sebe či jinde, je pověstný, odpudivý, falešný a rozhodně má svůj podíl na celkově velmi neradostné situaci u nás.
Složitosti jsou i s vyznamenáním Natalie Gorbaněvské, ruské disidentky. Kdyby ji pan prezident Zeman nevyznamenal, kolik štulců by dostal, kolik podpásovek by musel vytrpět. Když pak disidentku vyznamenal, je poučován jejím synem, co má dále udělat. Třeba požadovat propuštění politických vězňů v Rusku. A dále hned lil tento hrdina špínu na svou zem. Podobně se choval i další ruský demonstrant proti okupaci Československa v srpnu 1968. Nit nenechal na Zemanovi suchou. Jeho vystoupení jsou podle Viktora Fajnberga, pokud vím, tak ten pan žije trvale někde na Západě, ještě horší než oficiální ruská propaganda.
A tak tito ruští disidenti, a to je velmi zajímavé, mají blízko k našim lidskoprávníkům i sudetům. Těm se již předávno náš prezident nelíbil a dosud nelíbí. Byl pro ně čárou přes rozpočet. Schwarzenberg, to by pro sudety bylo jiné kafe. Co však chtějí ruští „disidenti“? Zavedení západních „pořádků“ do Ruska. Ale ten tam již jednou byl. Zasloužil se o něj hodně i Jelcin. Rusko se díky divokému liberalismu však dostalo až k samému dnu. Jeho lidské i ekonomické ztráty byly větší než za druhé světové války. V. Putinovi trvalo roky, než Rusko opět pozvedl na současnou úroveň. Dokonce se RF dovede v řadě otázek postavit USA a narušovat jeho mocenský monopol ve světě. To se hrubě nelíbí mocichtivým globalistům v USA i EU. A tak Rusko má být stlačeno do podřízené pozice, nejlépe rozdělené na tři části, navzájem nepropojené a otevřené pro všestrannou hospodářskou i mocenskou exploataci Západu. A s těmito cíli se dnešní ruští „disidenti“ zřejmě více či méně ztotožňují. Jsem přesvědčen, že tyto plány v Rusku nemají šanci na realizaci.
Ale zpět k M. Zemanovi, našemu prezidentovi. Jsme rádi, že ve volebním klání se Schwarzenbergem zvítězil, jsme rádi, že je hlavou našeho státu. Je jeho velkou předností, že dovede říci věci po pravdě a nebojí se ani nepřátelské koalice, jež vede od sudetů přes naše havlisty až k novodobým ruským disidentům. Ti všichni, i když se to zdá málo pravděpodobné, hudou přesto podle stejných not. Ale prezident Zeman jde přesto svou cestou i nadále. Hodně zdaru, pane prezidente!
Dr. O. Tuleškov
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz