Prof. PhDr. Věra Olivová, DrSc.
-
Manipulace s dějinami první republiky, II.



ČESKOSLOVENSKO V EXILU

V složitých souvislostech německé agrese vyniká však tím více skutečnost, že vedle Československa, ujařmeného nacistickým Německem, nepřestalo i nadále existovat Československo, které navázalo na první republiku a na její demokratickou tradici - Československo v exilu.

Z iniciativy prezidenta Beneše se okamžitě po Mnichovu zformovalo v jeho vile v Sezimově Ústí z jeho nejbližších spolupracovníků jádro domácího protiněmeckého odboje. V exilu, do něhož prezident Beneš odjel 22. října 1938, pak zahájil přípravy k mezinárodnímu vystoupení proti nacistickému Německu. Došlo k němu bezprostředně poté, co Německo okupovalo 15. března 1939 Československo. Prezident Beneš, který byl v té době v USA na přednáškách na univerzitě v Chicagu, se následující den obrátil protestem proti "tomuto mezinárodnímu zločinu" na vlády Francie, Anglie, Ruska a Ameriky a na Společnost národů. *

Tímto protestem zahájil Edvard Beneš svůj protinacistický odboj a ihned poté - 21. března 1939 - vypracoval jeho základní strukturu a personální obsazení i pro ta československá vyslanectví, která se odmítla vzdát Německu - pro vyslanectví ve Washingtonu, v Londýně, v Paříži, v Moskvě a ve Varšavě. Základní politickou linii tvořila ideová jednota odboje s první Československou republikou.** Ve svých veřejných projevech přenášených rozhlasem i do vlasti informoval prezident o svém postupu i domácí odboj.

V projevu k československým legionářům v Chicagu 8. června 1939 vytyčil Edvard Beneš heslo "Svobodné Československo ve svobodné Evropě" a zdůraznil: "Půjdeme do boje za svobodu své staré vlasti a za vydobytí své staré Československé republiky. Neuznáváme žádné obsazení, a proto náš stát legálně pro nás existuje dál. Jdeme světem hrdě a pevně, jako občané Československé republiky. "***

Hlavní těžiště odboje přenesl prezident Beneš do Londýna a vedením akcí ve Spojených státech pověřil Jána Papánka.****

Na základě teorie o právní kontinuitě vybudoval prezident v exilu postupně prozatímní československé státní zřízení. Vedle prezidenta ho tvořila vláda v čele s monsignorem Janem Šrámkem a Státní rada - jakýsi quasi-par­lament - v čele s Prokopem Maxou. Funkci zákonů plnily prezidentské de­krety. Jedním ze základních dekretů jak pro toto, tak i pro budoucí, pová­lečné období, byl ústavní dekret prezidenta republiky č. 11 o obnovení práv­ní kontinuity. Byl přijat po pečlivé dvouleté přípravě 3. srpna 1944 a navazoval na zákon z 28. října 1918, kterým byla vyhlášena Českoslo­venská republika.

Československá exilová vláda získala postupně mezinárodní uznání od vlády

---------------

* Edvard BENEŠ, Paměti. Od Mnichova k nové válce a k novému vítězství. Praha 1947 (3. vyd.), s. 98 n.

** Plán odboje. Dopis Edvarda Beneše z Chicaga Hubertu Ripkovi do Londýna 21. března 1939. In: Edvard BENEŠ, Dopisy bratru Vojtovi 1938-1944, Praha 1998, Knižnice Společnosti Edvarda Beneše, sv. 16, s. 70-72.

*** Edvard BENEŠ, Šest let exílu a druhé světové války. Řeči, projevy a dokumenty z r. 1938-45. Praha 1946, s. 53.

**** Aby se nezapomnělo... Vzpomínky a dokumenty o životě, práci a zápasech Dr. Jána Papánka, Praha 1994. Halina BREN, Život pre iných. Ján Papánek 1896-1991. Praha 1995.

sovětské, britské i americké a tři z velmocí podpisujících Mnichov od­volaly na něm svůj podpis a tím ho anulovaly (Anglie a Francie 1942, Itálie 1944).*

V rámci tohoto Československa v exilu byla vydávána i řada publikací, které uchovávaly a rozvíjely historické povědomí o československé demo­kracii a byly součástí zahraniční politické akce o její obnovu.

Ve Spojených státech amerických to byla především kniha Benešových přednášek na univerzitě v Chicagu Demokracie dnes a zítra, vydaná anglic­ky v roce 1939 v New Yorku, která se poté stala světovým bestsellerem.**

Československá Národní Rada v Americe vydala ještě během prezidento­va pobytu ve Spojených státech pod odbojovým heslem "Svobodné Česko­slovensko ve svobodné Evropě" dvě publikace vyzdobené sugestivním em­blémem personifikované republiky, přikované ke dvěma sloupům s háko­vými kříži a s nápisem Pravda zvítězí! V první z nich byl zveřejněn Benešův programový projev v Chicagu z 8. června 1939.*** Druhý obsahoval doku­mentární studii Bohuše Beneše, prezidentova synovce a sekretáře během je­ho cesty po Spojených státech v první polovině roku 1939. Publikace, na­zvaná podle přísahy prezidenta Beneše nad Masarykovým hrobem, zdůraz­ňovala: "Věrni zůstaneme dvaceti letům československé jednoty - věrni zůstaneme své mravní, politické a sociální linii tak, jak nám ji Masaryk se svými spolupracovníky vyznačil pro život doma i pro soužití s jinými náro­dy." Publikace obsahuje dokumentovaný přehled událostí od Mnichova k zahájení druhého odboje v Americe.****

Propagaci odboje šířily americké a kanadské české i slovenské časopisy a řada politických publikací. Neúnavným řečníkem a propagátorem byl Voj­ta Beneš, prezidentův bratr, i Jan Masaryk.*****

16. října roku 1939 vyšlo v Londýně první číslo časopisu Čechoslovák, ofi­ciálního listu zahraničního odboje. Jeho zažloutlé stránky nás po více než půl století uvádějí nejen do dramatických válečných let, ale i do bohatého, dnes však prakticky zapomenutého života demokratického Československa v exi­lu: Do činnosti Československého Institutu či Československého národního domu, do Kruhu přátel české knihy, do Spolku českých žen a londýnského So­kola, do Britsko-československého centra či do Československé hospodářské poradny. Nacházíme zde informace o londýnském vydání básní Jana Nerudy, "básníka vzdoru a víry", o

--------

* BENEŠ, Paměti, 142 nn. Jan KUKLÍK, Vznik československého Národního ­výboru a prozatímního státního zřízeni ČSR v emigraci v letech 1939-1940. Praha, Karolinum 1996.

** Edvard BENEŠ, Demokracie dnes a zítra, Praha 1999, Knižnice Společnosti Edvarda Beneše, sv. 19. Tam i přehled všech cizojazyčných i českých vydání.

*** Programová řeč druhého prezidenta Československé republiky dr. Edvarda Beneše. Československá zahraniční akce. Svobodné Československo ve svo­bodné Evropě. I. Pravda zvítězí!. Vydal Ústřední výbor československých legio­nářů v Chicagu 1939. Další Benešovy projevy byly vydávány řadou dalších in­

stitucí. Viz např.: Edvard BENEŠ, Robert REDFIELD, A Radia broadcast of Questions on Democracy. The University of Chicago, Round Table, June 25, 1939. Edvard BENEŠ, Nazi barbarism in Czechoslovakia, The Czechoslovak National Council of Ameríca, Chicago 1940 aj.

**** Věrni zůstaneme. Československá zahraniční akce. Svobodné Československo ve svobodné Evropě, II. Vydala Československá Národní Rada v Americe, Chicago 1939. Paralelní anglické vydáni vyšlo tamtéž pod názvem: Czechoslovakia. Its Sac­ ri{ice and Future.

* ***** Viz: Vojta BENEŠ - G. A. GINSBURG, Žalář milionů. Protektorát Čechy a Morava. Chicago 1939. Anglicky: Ten Million Prisoners. Protectorate Bohemia and Moravia. Chicago 1940. Speeches of Jan Masaryk in America. New York 1942.

českých a anglických vydáních knih Karla Čapka, o českém umění v emigraci, o básnické sbírce Viktora Fischla Evropské žal­my, o exilové „literatuře druhého odboje", o protiněmeckém hnutí ve vlasti.

Zvlášť pozoruhodná byla samostatná publikační činnost časopisu. Čecho­slovák vydal řadu drobných tisků s projevy prezidenta Beneše, ale i první čes­ké vydání jeho knihy Demokracie dnes a zítra, které připravil Kruh přátel čes­ké knihy.* Od roku 1941 zahájil pak vydávání Politické knihovny "Čecho­slováka". Vyšlo přes 20 svazků, v nichž byly zveřejněny jednak Publikace Státní rady, jednak velmi cenné dokumentární práce exilových autorů.**

Od roku 1942 začalo československé ministerstvo zahraničních věcí vydávat v Londýně anglicky řadu dokumentů a pramenů - Czechoslovak documents and sources. Do této řady byly pojaty některé publikace Čechoslováku a jeho Politic­ké knihovny, ale i další práce, informující o historickém vývoji Československa i o cílech jeho odboje.*** Velký politický význam měla práce o vývoji německé pá­té kolony v republice. Obsáhlý výklad byl doložen souborem písemných i foto­grafických dokumentů o podvratné nacistické činnosti proti Československu. ****

Československé státní exilové zřízení bylo během války ve stálém styku s odbojovým hnutím doma a projevy exilových politiků - Beneše, Masary­ka, Drtiny a řady dalších - dále posilovaly hnutí odporu.

----------------

*Např: Edvard BENEŠ, Vojáci československé republiky! (1940). Edvard BENEŠ, Našim domů. 28. října 1940 (1940). Edvard BENEŠ, Náš boj o osvobození re­publiky (1940), Edvard BENEŠ, Czechoslovakia's Second Struggle for Freedom (1941). Edvard BENEŠ, Demokracie dnes a zítra (1942). Edvard BENEŠ, Tři roky druhé světové války (1942). EDVARD BENEŠ, Šest let exilu a druhé světové vál­ky (1945). Beneš o dnešku a zítřku (1945). Před návratem do vlastí (1945).

** Viz např. Prokop DRTINA, Hítler contra Beneš (1941). Bohuš BENEŠ, Janko ŠU­HAJ, Bitva o Československo v britském veřejném mínění (1941). Bohuš BE­NEŠ, Amerika jde s námi (1941). Anglicky: U. S. with US (1941). Bohuš BENEŠ, Wings in Exile (1941). Česky: Křídla ve vyhnanství (1942). Edvard BENEŠ, Na­še politická práce v druhém a třetím roce války (1942). Prokop DRTINA, Právem republiky (1942). Hubert RIPKA, Likvidace Mnichova (1943). Edvard BENEŠ, Na cestě k vítězství (1944). František KLÁTIL, President, vláda a lid v boji o svobo­du (1945).

*** Např.: The.way to victory (1942, No. 1). What would be a good peace (1943, No. 3.). German minorítíes - spearhead ofnazism. Henleins deceit (1943, No5). Czechoslovak policy for victory and peace (1944, No. 10).

.****Fifth Column at Work. (Editor B. Bílek, předmluva H. Ripka) London [1945]



POVÁLEČNÉ INTERMEZZO

Pro oživení obrazu i odkazu první republiky mělo velký význam obnovení československého státu v roce 1945 a nedlouhé, ani ne tříleté období jeho demokratické existence. Byly obnoveny základní atributy demokratické společnosti -

individuální svobody i svoboda tisku. Bylo navázáno přerušené spojení s Evropou a světem. Obnovením výuky dějepisu bylo znovu navázáno i sepětí s národní minulostí. Na znovu otevřených vysokých školách započala odborná výchova mla­dé inteligence - početně silných ročníků narozených v meziválečném období.

Vydáním některých prací T. G. Masaryka byly znovu oživovány ideové zá­klady první republiky.* Díla Edvarda Beneše přinášela informace o vývoji první republiky v mezinárodním měřítku, o úsilí československého odboje o obnovu republiky a o významu demokracie pro rozvoj národa i každého je­dince. Desítky jeho projevů z let 1945-1948 byly pak zaměřeny k všestran­né obnově plnohodnotné demokracie. Vyšly i dvě biografie Edvarda Beneše a soubor osobních vzpomínek jeho zahraničních přátel. **

K období exilu se váží např. i knihy Vojty Beneše zachycující emotivně od­boj v Americe, či rozhlasové projevy Jana Masaryka a Prokopa Drtiny z Lon­dýna.* Hrůzy německých koncentračních táborů vylíčil v obsáhlé doku­mentární knize Jiří Beneš, který byl po celou válku vězněn nacisty - ob­dobně jako dalších deset členů Benešovy rodiny.***

Znovu zahájené sepětí s národní minulostí posilovala i další, především memoárová a dokumentaristická literatura.

Realita poválečného Československa byla však výrazně odlišná od první republiky. Přes kontinuitu s první republikou, danou ústavním prezident­ským dekretem č. 11 z 3. září 1944 a symbolizovanou osobou prezidenta Beneše, působily rozhodující měrou nové, mezinárodně akceptované mo­censké poměry, dané vojenským vítězstvím Sovětského svazu ve střední a východní Evropě.

Také vnitřní politická struktura nové republiky byla poznamenána tímto vítězstvím. Spolu se zhroucením nacistické moci a s uvolněním prudkého národního a politického útlaku došlo i k všeobecné politické radikalizaci. Mi­mořádně negativním prvkem narušujícím bezprostřední kontinuitu nové re­publiky s meziválečným vývojem bylo výrazné oslabení starší a střední ge­nerace inteligence, které bylo výsledkem decimační nacistické politiky. Po­rušení generační rovnováhy oslabovalo odolnost mladé inteligence ­především inteligence humanistické - vůči komunistické ideologii, která měla rozhodující oporu právě v nové mocenské konstelaci střední a vý­chodní Evropy.

Nedlouhé poválečné tříletí mělo výrazné rysy přechodného období. Krát­kodobé obnovení demokracie spojené s regenerací tradice první republiky však bylo a zůstalo pozitivním vkladem pro budoucnost.

------------

* T. G. MASARYK, Ideály humanitní, Praha 1946; Karel ČAPEK, Hovory s T. G. Masarykem, Praha 1946.

** E. BENEŠ, Paměti. Od Mnichova k nové válce a k novému vítězství. Praha 1947 a 1948 (pět vydáni). Edvard BENEŠ, Šest let exilu a druhé světové války.

Řeči, projevy a dokumenty z r. 1938-45. Londýn 1945, Praha 1946 a 1947 (pět vydání). Edvard BENEŠ, Demokracie dnes a zítra. Praha 1946-1948 (pět vydá­ní).

Viz Edvard BENEŠ, Soupis publikaci. Praha 1994, Knižnice Společností Ed­varda Beneše, sv. 5. Edward B. HITCHCOCK, Zasvětil jsem život míru. Životopis Edvarda

Beneše, Praha 1947. Compton MACKENZIE, Dr. Beneš. Praha 1948. Edvard Beneš. Rozpravy a úvahy věnované prezidentu Československé re­publiky Dr. Edvardu Benešovi k jeho šedesátým narozeninám státníky a věd­ci anglo-amerického světa. Praha 1947.

.

Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz