Proč asi musel Putin zajistit ruskou přítomnost

na Krymu

Prof.Dr. Rajko Doleček, DrSc.


Nehledě na nápadné a nepříjemné přiblížení vojenské organizace NATO a jeho základen k Ruské federaci, je ještě jedna skutečnost, která asi Putina přinutila zajistit si většinovou a jednoznačně mocenskou přítomnost Ruska na Krymu. Je totiž pravděpodobná možnost, že by ti ze Západu, kteří „pomohli“ organizovat dění v Kyjevě, na Majdanu, mohli provést něco podobného i po solidní finanční, ideologické a jiné přípravě na Krymu. Je to nejen otázka části ukrajinské menšiny Krymu (kolem 24%), ale i otázka tamních muslimů, krymských Tatarů (12% obyvatel), proti kterým již za Veliké vlastenecké války surově zakročil Stalin pro jejich údajnou zradu, kolaboraci s postupujícími Němci, a vystěhoval je z Krymu. Je otázka, jak by tito muslimové reagovali nyní na případné vábivé finanční a ideologické pohnutky předpokládaných západních organizátorů událostí v Kyjevě, na Majdanu, z posledních týdnů, a hlavně pak na jistě finančně přebohaté i ideologické (náboženské) pohnutky bohatých muslimských států.


Je poměrně málo známá skutečnost ze začátku druhé světové války (1939-1945), jak řady muslimů naletěly na vábení nacistické propagandy a z celého srdce podporovaly Hitlerovy plány. Ministerstvo obrany USA totiž v srpnu 1942 ve své zprávě uvádělo, že přes 3/4 arabského světa fandí cílům OSY (Berlin-Řím-Tokio). V roce 1941, ještě než Amerika vstoupila do války a když Veliká Britanie sama bojovala proti nacistickému Německu a Itálii, když zoufale potřebovala zabezpečit nejen spojení s Indií přes Suez, ale i každou kapku nafty z Iráku, irácký nacionalistický muslimský politik, Rašid Ali al Gaylani udělal v Iráku převrat a svrhl pro britského Nuri as Saida a stal se premiérem, s významnými vazbami na hitlerovské Německo, na fašistickou Itálii. Veliká britská základna Habbaniya nedaleko Bagdádu byla ve velikém nebezpečí. Stál za tím i veliký nepřítel Britanie, jeruzalémský veliký mufty Muhammad Amin al Husseini, který, jako přítel nacistického Německa a fašistické Itálie, organizoval i významnou pomoc muslimů z Bosny a Hercegoviny, muslimů (Albánců) z Kosova, pro Hitlerovy cíle. To on, jako významný muslimský předák s velikým vlivem v muslimském světě, pomohl v Bosně a Hercegovině organizovat 13.SS divizi HANDŽÁR a kosovsko-albánskou 21.SS divizi Skenderbeg, když už mohutná Legie ustašovského Chorvatska bojovala proti Rusům (proti Rudé armádě) na východní frontě. Tyto SS divize napáchaly neslýchaná zvěrstva proti křesťanskému, zde hlavně srbskému, obyvatelstvu. Je známou skutečností, že Muhammad Amin al Husseini, jako přítel Hitlera, žil i nějakou dobu v Berlině, kde se „školili“ imámové (muslimští duchovní), kteří by působili v dalších plánovaných muslimských SS divizích.


Toho všeho si zřejmě byl vědom i Vladimír Putin, který nemohl riskovat možnost podobné situace na Krymu – Co kdyby si tamní muslimové vzpomněli na svůj zlý osud za války, ať už byl následkem jejich pokusů o kolaboraci s tehdy ještě krajně úspěšným Hitlerem, nebo to bylo jen jedno ze Stalinových paranoidních opatření. Nepomohly by finančně na Krymu při dělání nepořádků a vnucování protiruské vlády i bohatý Katar a Saudská Arábie, jak to prováděly a dosud provádějí v Sýrii?


Může si Putin dovolit zpřístupnit Krym, tč. již celkem pod ruskou kontrolou, zcela pochybným praktikám pozorovatelů OBSE, kteří jednoznačně ukázali svou tvář v „malé“ Jugoslávii, v Srbsku, v roce 1998, když sbírali hlavně informace pro chystanou NATO agresi proti Srbsku v roce 1999 a když dodávali zprávy albánským teroristům z UCK o plánech srbské armády a policie. A tyto zprávy zajišťoval William Walker, coby šéf těch „nestranných“ pozorovatelů, většinou členů západních zpravodajských služeb. Sám W. Walker proslul svou trapnou jednostranností v aféře Račak, která pomohla uskutečnit NATO agresi po dobu 78 dnů a nocí proti Srbsku v r.1999, s obrovským ničením a tisíci mrtvých a zraněných, s genetickým zločinem použití ochuzeného uranu.

Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz