Doc. MUDr. Josef-Alois Tichý, CSc,

ředitel Institutu civilizačních chorob,Praha



Potřeba péče


Pro jakékoliv změny v organizaci zdravotnictví je nutné vymezit potřebu zdravotní péče (PZP) a sledovat její vývoj.Pro vyšší věkové kategorie pak v úzké závislosti s potřebou sociální péče (PSP). Taxonomie (PZSP) je složitá, což ovšem není přijatelným zdůvodněním, že se řadu let o problému pouze mluví, ale tento se neřeší, resp. je pouze převáděn na nekontrolovatelné finanční transakce, zejména zdravotních pojišťoven a farmakologických lobby.


Metody a hodnocení PZP, resp. PZSP :

- demograficky (příčiny úmrtnosti)

- epidemiologicky (nemocnost, invalidizace, střední věk života ap.)

- síť zdravotnických služeb a jejich kvalita

- sociologický screening (sociální jistoty)

- politická rozhodnutí (stabilizace demokracie)

- finanční hodnocení (accountability)

- nové vědecké rozbory a perspektivy civilizačních chorob

Nejvýznamnějším faktorem integrace by měla

sloužit meziresortní komise / komise mezi MZ a MPSV/, zejména při analyze a zpracování dat, při kalkulace pravděpodobných změn, plánů výzkumu, grantů a pod.


Potřeba zdravotní péče má regionální rozdíly. Zpracování podle krajů se v současnosti jeví jako optimální.


Síť zdravotnických zařízení musí sloužit PZP. Nekryje se sítí "smluvních zařízení s VZP". Kvalita poskytované péče vyžaduje průběžné sledování a vypracovaný kontrolní systém (nárazový a průběžný),

který musí být pro všecka zařízení, včetně akciových společností, závazný. To platí i pro ambulantní odborníky, mezi něž patří i praktický lékař (odborník všeobecného lékařství), čímž by finanční odměny anebo naopak pokuty nemohly být definovány pouze nízkými nebo vysokými náklady na poskytnutou péči, hrazenou od zdravotních pojišťoven!


Jedním z vhodných ukazatelů je systém DRD, který je brát v úvahu a ohodnotit složitost diagnostiky, závažnosti nemoci i potřebné péče u některých případů, což je mimo jiné definováno závaznými standardy, doporučenými postupy v jednotlivých odbornostech v rámci EU. A téměř každý chápe, že

rozpoznat zánět mandlí od počínající rakoviny je podstatný rozdíl a měl by být v systému DRD kalkulován.


Měření potřeb zdravotní péče nelze opírat jen o individuální náhledy, i když postoje informovaných, ale i méně informovaných občanů jsou pro některou problematiku využitelné (odpovídajícím způsobem). PZP musí usměrňovat zkušený lékař, resp. lékařský tým, který své vzdělání neustále / celoživotně doplňuje / a to upozorňováním především na životní styl a prevenci nemocí. Požadavky na zvyšování potřebné péče je rovněž nutné usměrňovat u zvyšujícího se počtu neurotických a depresivním poruch, což je dokladem, že nevyvážená celospolečenská situace negativně ovlivňuje psychosociální stránku zdraví každého našeho občana. Propagační plátky s reklamou na potravinové doplňky nebo vitaminy k osvětě a lepšímu zdraví nevedou.


Od převratu 1989 se PZP (PSP) začala brát a nyní výlučně bere jako "poptávka", která je bilancována s úrovní "nabídky", jde tedy pouze o ekonomickou problematiku neboli otázku veřejných financí. Klíčem je princip ekvivalence: přijaté/vybrané peníze na zdravotní (sociální) pojištění mají být ekvivalentní platbám od zdravotních pojišťoven za poskytnutou, resp. schválenou a hrazenou zdravotní péči. Při této kalkulaci nettopojistného se k nákladům připočtou správní náklady + zisk = brutopojistné. Tento princip se ve zdravotnictví nyní jmenuje "individuální zdravotní účet" a má být kalkulován na každého "unicitního pojištěnce" po celý život. Když se ví, kolik kdo přispěje a kolik se odčerpá, můžeme případně uplatnit sociální princip: někomu přidat a někomu ubrat. Potřeba zdravotní péče je tedy kalkulována a v podstatě regulována neviditelnou rukou trhu a má co do solidarity a humanitního aspektu k těžce nemocným velmi, velmi daleko! Prosím, zamyslete se nad uvedenými fakty a převeďte je do mnohostranné skutečnosti každého dne.





Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz