Jak se lišilo naše postavení v Protektorátu Čechy a Morava od postavení v EU

Autor: František Matějka | Publikováno: 28.5.2010 | Rubrika: Politika

Kdo není schopen se podívat minulosti do očí, je odsouzen ji opakovat. My jsme si protektorátem už prošli. Pojďme si to připomenout. Přestože bych zrovna tuhle část nerad opakoval, máme k ní nakročeno.

Autonomní státní zřízení, kde část pravomocí zastává autonomní vláda a část vláda jiného státu. Území, které je chráněno nějakým státem, případně je pod jeho nedobrovolnou správou. To je protektorát. Státní správa sice existuje podobně, jako u států plně suverénních, ale je přímo podřízena protektorovi, kterého dosazuje „ochraňující stát“. Je pravdou, že zřízení většiny protektorátů předcházela agrese vůči slabšímu státu, přesto vznikaly také na základě diplomatických jednání. Čím se vyznačoval protektorát Čechy a Morava? Pojďme si to dnes připomenout. Zejména pro ty mladší, zapálené a volající po integraci v Evropské unii.



Faktická politická moc

Členové vlády protektorátu, společně s prezidentem republiky, se stali fakticky loutkami úřadujícího říšského protektora. Ačkoli se také snažili vytěžit pro české obyvatelstvo maximum možného, v řadě velmi důležitých oblastech národních zájmů kolaborovali s okupační správou proti zájmům českého národa.

Finance 

Veškeré finanční toky se dostaly zcela pod kontrolu Německa. Protektorát Čechy a Morava platil tzv. „válečnou daň“, takové pravidelné odvody ze státní pokladny, které se postupně zvyšovaly. V roce 1940 činily tyto odvody 3 miliardy korun. V roce 1944 pak již 12 miliard.

Kapitál

Za dobu protektorátu zvýšil německý kapitál svou účast na českých podnicích více než desetkrát. Ve finále díky tomu Němci postupně ovládali jeden podnik za druhým.

Bankovnictví

V podstatě všechny banky a pojišťovny se dostaly pod přímý vliv cizího státu. Během trvání protektorátu byly jejich prostředky na základě rozhodnutí aparátu protektora užívány ku prospěchu Německých zájmů. Čechů se nikdo neptal.

Nucená hospodářská správa

Hospodářské podniky se na základě nařízení vynuceně slučovaly. Aparát protektora ustanovil ústřední svazy průmyslu, obchodu, řemesel a dopravy. Ty určovaly objemy produkce, sortimentu, rozdělování surovin a prostředků.

Zemědělství 

Administrativa protektora zřídila jednotné stavovské korporace a stanovila přesné výměry ploch pro povinné osevy a pro dodávky živočišné a rostlinné produkce určila pevné výkupní ceny. Na dodržování povoleného množství výrobků, které si mohli ponechat výrobci, dohlížely zvláštní kontrolní orgány. V případě ponechání si nějaké produkce načerno (porážky prasat, prodej obilí apod.) byly uplatňovány přísné sankce a tresty.

Obchod

Zcela uměle byl v protektorátu vyhlášen kurs marky vůči koruně v poměru 1:10. Čert vezmi, že trh v té době znal poměr cca 1:6-7. Díky uměle nastavenému kurzu mohli začít příslušníci německé armády skupovat ve velkém české zboží pod reálnou tržní cenou. Export českých výrobků byl v té době zcela odkázán na potřeby Německa.



A jak je to dnes?

Evropská unie nám díky systému dotací v podstatě určuje objemy produkce, sortiment i prostředky. Ten, jehož produkce není dotována, nemá šanci na trhu uspět. Velkou část našich podniků vlastní německý kapitál. Pro zemědělce jsou opět dotacemi de facto určeny výměry ploch i objem produkce jak rostlinné, tak živočišné výroby. Místo uměle stanového kurzu marky tu máme problémové euro, které je systematicky uměle dotováno, aby přežilo. Export českých výrobků je z velké části založen na poptávce z Německa. Naše vláda a parlament jsou v řadě případů de facto přímo podřízené Bruselským nařízením, národní parlament musí nařízení, na kterých se většinově shodnou cizí mocnosti, implemetovat do našich vlastních národních zákonů. Vážení, dokonce i ty odvody platíme a kvůli eurozóně, kde nejsme a doufám ani nebudeme, nám je ještě zvednou....

Svoboda není větší či menší. Svoboda buď je, nebo není.

Pozn. red. V EU nejsou koncentrační tábory, gestapácké mučírny, nepopravuje se, teror není nástrojem vlády.


Webové stránky: www.ceskenarodnilisty.cz