("Proč tu není napsáno, že byli nacisti ??")
Naše jihomoravská památková péče buďto vytěsňuje nebo dokonce cenzuruje (?) protektorátní éru státních zámků ve své péči. Že to není pravda? Tak běžte dnes navštívít naše státní zámky Lysice, Mikulov, Náměšť, Rájec-Jestřebí! Tyto zámky jsme my pamětníci často navštěvovali za období minulého režimu, anebo - jak se dnes nepřesně říká - režimu totality. Na těchto zámcích tehdejší památková péče umisťovala tzv. průvodcovské sylaby. Byly to strojopisy s krátkou historií zámků pro širokou návštěvnickou obec.
Dnes takové sylaby zmizely. Nahrazují je často velmi vkusně a výpravně tištěné letáčky nebo průvodce po objektech. Všechna čest - jsou zpracovány zhusta velmi podrobně a dokonale. Až na jednu jedinou věc. Nikde v těchto moderních památkových průvodcích nenajdeme zveřejněn důvod, proč se naše jihomoravské zámky staly zámky státními. Pouze - a to ještě jen někde - všeobecné zavádějící odkazy na to, že "zámek po roce 1945 přešel do vlastnictví státu" a podobně. Nikde pak nenajdeme přesné vysvětlení, proč zámek ,.přešel do vlastnictví státu". Nikde se nedozvíme, z jakého důvodu stát konfiskoval tyto zámky někdejším majitelům. A právě toto chybění informací vyvolává v návštěvnících různé dojmy.
Zažil jsem to i u vlastní dcery při návštěvě mikulovského zámku. Když jsem jí líčil historii zámku v roce 1945 a uváděl požár, založený mstivými nacisty, kteří sem předtím z Moravského zemského muzea svezli rozsáhlé archeologické poklady, a jenž zničil celý zámek i s převzácnými nálezy z Předmostí, Býčí skály, Věstonic a jiných nalezišť Moravy, zeptala se: „Tehdy zámek přece patřil Dietrichsteinům, ne ?" Přisvědčil jsem. „A oni těm náckům nebránili zapálit zámek?" Milá dcero, zde byl wehrmacht. „.A proč nežádali wehrmacht. aby takové barbarství nedělal ?" Protože sami se dali k nacistům. Protože utekli. .“A proč tu nikde není napsáno, že byli nacisti Na tuto otázku jsem ihned odpověď neměl. Alespoň správnou a vyčerpávající. Měl jsem snad dceři ventilovat. že současná památková péče odstranila staré sylaby, kde bylo uvedeno. že poslední majitel byl sám člen NSDAP? Vysvětlil jsem jí to vše až později. Nevěřila svým očím. Totéž se dělo v Lysicích i v Rájci. Dnes nikde nenajdete v Lysicích ani jedinou informaci, že pan hrabě i jeho manželka byli členy NSDAP a dokonce že pan hrabě byl komisařem pro němectví v tehdejším okrese.
Při zatajování takových základních informací se pak u návštěvnictva vyvolává nepravdivý dojem. že „stát prostě zabral nebohým majitelům jejich oprávněný majetek" a někdy dokonce i dojem, že "komunisté zabrali majetky nebohým majitelům pro údajné němectví", jak se to vylhaně píše a mluví například o Rájci. Přitom například v Lysicích si i s manželkou pamatujeme ještě nedlouho před rokem 1989 existenci strojopisných textů pro návštěvníky, kde bylo uvedeno, že hrabě i manželka byli členové NSDAP. Dnes toto ze zámku beze stopy zmizelo.
Návštěvnictvo má právo vědět. proč se jihomoravské zámky dostaly do vlastnictví státu. Má právo vědět. že zámky nezabrali „všiví komunisté". ale demokratický osvobozený stát. Občan republiky má právo vědět, že tyto zámky za protektorátu patřily majitelům, kteří buďto tolerovali a podporovali nacisty, anebo se k nim přímo přidali. Že konfiskace zámků státem byly oprávněné podle státního i mezinárodního práva - zvláště podle Pařížské reparační dohody. které se republika stala roku 1945 signatářem. Že to nebylo žádné "bezpráví na nebohých majitelích", které dnes v řadě případů tisk nepravdivě - doslova lživě - vydává za jakési ,.oběti protektorátu".
Jihomoravská památková péče by měla roztrhnout žíněné roucho a počit sypati popel na své ochranou památek ustarané hlavy. V průvodcích by měla napravit tyto zásadní ostudné absence a osvětlit veřejnosti zásadní pravdu dějin. Vytěsňování a utajování pravdivé historie nacistické éry bývalých majitelů zámků neprospívá nikomu - dokonce ani těm majitelům, u nichž se pravda k jejich hanbě vždy později odhalí. A s příslušným skandálem. Utajování naopak škodí republice. Účelové výklady o tom, že tyto informace „nejsou předmětem památkové péče", snad myslím můžeme hodit do koše. Myslím. že to platí nejen pro jihomoravské zámky. Platí to třeba pro Opočno jako pro Kunín, pro Nové Hrady v jižních Čechách jako pro Blansko. Myslím, že to platí pro celou republiku.
PhDr. Jiří Jaroš Nickelli, autor je členem Historicko-dokumentační komise ÚV ČSBS
,
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz