Slovo redakce:
Soud s PhDr. Jiří Jarošem Nickellim, který začal v r. 2003, dosud v r. 2011 probíhá. Je neuvěřitelné, že pozůstalý po obětech nacistů je žalován dcerami Salma, o jejichž „vlastenectví“ svědčí níže uvedené údaje.
Zamysleme se nad uvedenými fakty! Položme si otázky, jak je to možné, že z našich archivů se ztrácejí dokumenty, ať již jen na „potřebnou“ dobu nebo trvale, které svědčí o kolaboraci s nacisty řady příslušníků nacišlechty a v takto nově vzniklé „právní situaci“ se posuzují jejich restituční nároky a případně i žaloby.
Přes uvedené i další „skutečnosti“ věříme, že české soudy konečně, po letech napětí, psychických tlaků na nemocného dr. J. Jaroše Nickelli, příkladného českého vlastence, žalovaného osvobodí. Velmi si vážíme dr. J. Jaroše Nickelli a jsme s ním!
***
PhDr. Jiří Jaroš Nickelli, žalovaný pozůstalý po legionáři Holíkovi, jmenovaném na žalované pamětní desce a příbuzný odbojáře Štěrbáčka, jmenovaného na žalované desce ve spojitosti s nacistou Tugemannem služebníkem a zapsaným kriegerkameradem knížete Salma, pro což je pozůstalý dr. Jaroš žalován dcerami Salma Marií Salm, zapsanou členkou HJ, a Idou Schoeller, zapsanou členkou DAF a manželkou válečníka Waľfen SS wehrmachtu, a odsouzen.
Toto je od r. 1945 první soud v ČR, kdy je souzen pozůstalý po oběti nacismu a příbuzný oběti Osvětimi dcerami kolaboranta, zrádce ČSR a vojenského velezrádce. kterému se musel podle rozhodnutí soudu omluvit za údajné zneužití jeho jména na pamětní desce odbojářů.
Občané republiky, nebdíte!
Argumenty žalovaného ke Krajskému soudu v Brně, k Vrchnímu soudu v Olomouci, a k Nejvyššímu soudu v Brně.
Podáno dovolání - mimořádný opravný prostředek na zrušení pravomocného rozsudku Vrchního soudu Olomouc po prvním rozsudku Nejvyššího soudu v Brně, k Nejvyššímu soudu v Brně, spolu s námitkou podjatosti senátu.
I.
V první fázi procesu se dálo dokazování Salma v Kriegerkameradschaft s Tugemannem, respektive zapsání Salma a Tugemanna. Toto nikdo - ani soud I. instance - nikdy nepopřel. Soud I. instance pouze prohlásil tento fakt za nedostatečný a nic neznamenající, a požadoval důkaz projevu osobnostní vůle Salma ke Kriegerkameradschaft, tj. zejména přihlášku s podpisem, což t.č. nebylo možno doložit.
Když toto vše žalovaný po soudu I. instance de facto doložil, bylo to odmrštěno pro ustanovení OSŘ. Nikdo se nezabýval tím, že toto vše se dálo bez vlastní viny žalovaného. Příkladně posudek písma autora seznamů Kriegerkameradschaft bylo možno vyhotovit až po nálezu rozhodujících listin na zásah branně bezpečnostního výboru Parlamentu ČR ve státních archivech, které předtím žalovaný neměl k dispozici, a po nálezu úředního dokumentu, dokazujícího, že Fragebogeny Salmů shodující se písmem s písmem seznamů psal Salmův ředitel Weselka. Nikdo se též nezabýval tím. že žalovaný několik let marně hledal soudního znalce grafologa. kterého se podařilo opatřit až na zásah Policie ČR.
Dále soud I. instance popřel charakter seznamu Kriegerkameradschaft jako státní archiválie s tím, že údajně jde o "listinu soukromou psanou dnes nezjistitelným pisatelem" (!). Právní zástupce žalovaného namítal u soudu I. instance, že žalobkyně měly požadovat výmaz listin se zápisy Salma a Tugemanna jako nepravých, pokud se jimi cítily dotčeny. Přitom se prokázalo, že jde o dvě listiny organizace III. reichu, z nichž druhá sloužila jako příloha k nacistickým lustracím - "Beilage zum Lichtbildernakten" a též jako příloha fotoalba nacistů "Lichtbilderalbum" /jiný list/. Pokud soud II. instance nevzal v potaz druhou listinu NSRKB Kriegerkameradschaft Rájec, pak měl zdůvodnit, proč ji nezahrnul mezi důkazní akta nejen z důvodu "pozdní apelace", který neodpovídá skutečnosti, ale též z důvodu procesního. Žalovaný totiž měl druhé listiny k dispozici bez vlastní viny až po skončení soudu I. instance následkem nálezu bezpečnostního parlamentního výboru O).
II.
Ve druhé fázi procesu, tj. u VS a NS, se vše obrátilo ve svůj "dialektický protiklad". Již nebyl závažný Kriegerkameradschaft, již se přistoupilo i na argument právního zástupce žalovaného. dr. Tyrnera, o nevyvratitelném faktu zapsání obou v seznamu - dvou seznamech - spolku NSRKB Kriegerkameradschaft a VS prohlásil. že žalovaný správně netvrdí nic o řádné a dokonalé přihlášce Salma do Kriegerkameradschaft, nýbrž uvádí jen formu spojení registrací. Naopak soudy VS a pak NS se zaměřily na takzvané "vyvolávání dojmu, že by Salm se mohl nebo snad dokonce podílel na odvlečení s Tugemannem". Dále soudy řešily otázku "gramaticky a stylisticky chybného, nesprávného, násilného. Nelogického, nejasného. nešťastného textu desky"'.
III.
Ve třetí fázi procesu pak přistoupilo "neprokázání podílu Salma na odvlečení odbojáře Tugemannem" - tj. nepodstatný, zavádějící a nepravdivý argument. Žalovaný nikde nikdy ani v textu pamětní desky nic takového netvrdí, a nelze nic takového z textu desky vyčíst, ať rychle či pomalu, ať povrchně či důkladně, ať bez vzdělání či se vzděláním. Stejně tak NS náhle počal tvrdit. že "rozhodné není to, co žalovaný zamýšlel, nýbrž to co způsobil" textem desky. K tomu lze namítnout - nikdy nikde nikdo nedoložil jakýkoli projev veřejnosti proti desce tím, že by deska způsobila "domnění veřejnosti, že Salm s Tugemannem někoho odvlekli". Žalobkyně toto nikdy nedoložily, zejména u soudu I. instance ne. Rovněž argument NS o tom, že veřejnost byla nesprávně informována článkem žalovaného v Týdnu u nás "Ještě k nové pamětní desce" o tom, že Salm byl členem KK s Tugemannem, je zavádějící. Za prvé článek není v žalobním petitu.
Za druhé článek se opírá o tehdy platná rozhodnutí státního orgánu MV ČR o zjištěném členství Salma v. KK, takže autoři sdělili veřejnosti tento fakt "bona fide" na základě tehdy platného rozhodnutí státního orgánu.
Konečně, jak poukázal jazykovědec doc. Hoskovec, v celém procesu žádný soud nepřistupoval k rozboru textu desky z odborně jazykovědného hlediska, nýbrž vycházel jen z vlastních závěrů a z dojmů a z podmiňovacích způsobu vyjádření případných konotací /vedlejších významů/ textu desky. To se týká především závěrů o tom, že deska údajně "vyvolává dojem, že by se Salm mohl podílet nebo dokonce snad i podílel na odvlečení odbojáře s Tugemannem". Tento předpoklad zcela zásadně odporuje dokázané sémantice textu desky dle jazykovědce. Jestliže pro I. fázi procesu byl typický historický rozbor, pak pro II. a III. fázi procesu byl typický filologický rozbor bez specialisty jazykovědce.
.
Konkrétní námitky žalovaného k soudům
Bylo porušeno právo žalovaného na publikaci jména Salma bez souhlasu žalobkyň. Žalovaný nikdy žádný souhlas žalobkyň nepotřeboval. Toto je ústavní právo dle Listiny práv čI. 15 a 17 a nikdo je nemůže zpochybnit, ať jde o publikaci, článek, zápis na pamětní desku, na kámen, na papyrus etc. Jméno Salm je jméno zesnulé historické osoby z doby před více než 60 lety. Vyžadování souhlasu k publikaci na pamětní desku zakládá nebezpečný cenzurní precedens. Stejně tak by mohl být vyžadován souhlas Liny Heydrichové za jejího života se zápisem Heydricha na pamětní desku atentátníků a nebo na oběti heydrichiády ! Jde o nepřípustnou cenzuru proti ústavě a proti Listině práv.
Bylo porušeno právo žalovaného na lhůtu k vyhledání dokumentů v soudu I. instance. Pokud soud vyžadoval důkazy osobnostní vůle Salma ke KK, pak měl žalovanému poskytnout dostatek času na dohledání listin a reálií /album Kriegerkameradschaft s fotem Salma!/ Při tomto vyhledávání se nakonec zjistila nedbalost státu a orgánu státu MNV Rájec na uchovávání dokumentů o Salmovi. Platí pro to judikát ÚS kauza premonstrátu Jenišovice nedaří-Ii se nalézt listinu, neznamená to, že neexistovala. Byl nalezen protokol 5 komisařů MNV o Salmovi, kde je jasně určeno datum přihlášky Salma do KK 15.11.1939 a další projevy osobnostní vůle ke KK !
Soudy se nikdy nezabývaly svědectvím posledního žijícího komisaře MNV 1945 pana Oldřicha Plhoně z Rájce, který žalovanému dobrovolně bez nátlaku poskytl psané potvrzení o tom, že Salm 15.11.1939 podal přihlášku do KK ! Svědectví bylo získáno v Rájci v rodině svědka, bez nátlaku, za přítomnosti dcery svědka, bez ovlivnění žalovaným třetí osobou, který o tom podala písemný zápis. Soudy si nikdy nevyžádaly úředně svědectví tohoto posledního žijícího svědka a on zemřel bez úředního výslechu, a to přestože žalovaný správně jeho vidimované potvrzení přiložil do spisu.
Soudy s výjimkou interesu VS I.. nehodnotily dostatečně důkazy o vztahu Tugemanna a Salma, zejména jeho pracovní vztah, jak se nesprávně uvádí ve spisu, jako pouhý účetní, ve skutečnosti vrchní účetní /Oberbuchhalter/. To je nejvyšší hospodářská funkce, dnes odpovídající hospodářskému manažerovi, a jeho plat 6.500 protektor. korun byl na svou dobu obrovský.
Nebyla dostatečně hodnocena zvaná účast Tugemanna na fašistické svatbě starší žalobkyně Schoellerové 1944, dokonce v zámecké kapli mezi prominenty, kde je Tugemann fotografován s odznakem NSDAP a s hodnostářem AIgemeine SS za sebou. Nebyla dostatečně hodnocena oficiální pozvánka Tugemanna na svatbu doložená v Tugemannově kartotéce z archivu MV ČR. Místo toho se dával sluch tvrzením žalobkyň, že prý jejich otec "Tugemanna ani pořádně neznal a nevěděl, co Tugemann dělá". Pan Salm sice byl nemocen, ale nebyl nesvéprávný. Musel znát pozici Tugemanna v podniku, musel vědět o tom, že je současně starostou Rájce, že je funkcionářem blockleitrem NSDAP, že je SAmannem, že je 2. kriegerkameradem NSRKB se Salmovým ředitelem Weselkou, kriegerkamaradem č.1 , když Salm sám byl zapsán jako kriegerkamarad č.11. Dcera Ida pracovala jako úřednice velkostatku, tj. ve stejném podniku jako Tugemann, což má doloženo v oddacím listu. Není dokonce vyloučeno, že spolupracovala s Tugemannem v jeho kanceláři. Konečně, kněžna Salmová dostala Mutterkreuz. - Hitlerovo vyznamnenání ! - na návrh samotného Tugemanna se starostou Rájce, dne 18.5.1941 ! Z tohoto hlediska tvrzení, že Salm a rodina "Tugemanna vlastně neznali" je zavádějící a liché.
Z jazykového hlediska soudy zcela pominuly fakt, že jediná konotace, vyvoditelná z desky je konotace "Salm zapsaný kriegerkamerad" - "Salm skutečný kriegerkamerad." a žádná jiná !
Neexistuje žádná možnost výkladů typu "Salm se podílel s Tugemannem na odvlečení odbojáře", nebo "Salm s Tugemannem odvlekli odbojáře" ! Neexistuje žádná difamace Salma podílem na odvlečení odbojáře s Tugemannem.
Žalovaný dostatečně vysvětlil, jak se Salm na desku dostal již při výslechu soudu I. instance - nikoli jako udavač nebo podílník zločinu, ale jako kolaborant, jako soukmenovec, zapsaný kriegerkamerad - Volksgenosse Tugemanna vlastním podpisem Fragebogenu !
Závěr.
Vytýkám žalobkyním - a podobně soudům - toto:
Žaloba nedokázala v textu pamětní desky příběhu odbojářů Holíka a Štěrbáčka, nacisty Tugemanna a kolaboranta Salma rozlišit zásadní významy. Žaloba nerozlišuje mezi zločinným spolčením a mezi nelichotivým, avšak nezločinným spojením. Odvlečení odbojářů Tugemannem dle textu desky byl zločin jen jeho samého. Existovalo však nepopiratelné spojení Tugemann-Salm, které text desky vyznačuje zásadně jako spojení nezločinné "zapsaným kriegerkameradem Salma". Pokud žalobkyně vylučují veškeré evidentně a dokonce i fotograficky prokázané spojení Tugemann-Salm, dopouštějí se protiprávní cenzury proti ústavě a Listině práv. Právě toto exaktně prokázal jazykový rozbor specialisty - linguisty Masarykovy univerzity doc.dr. Tomáše Hoskovce, CSc. Jak podotýká doc. Hoskovec, dosavadní soudy pohlížejí na text pamětní desky způsobem připomínajícím pohled na povrchní účelový text, nikoli jako na nadčasový text, vyžadující hlubší zamyšlení.
Žalobkyně nemají právo cenzurovat text pietního místa - pamětní desky - na kterou se vztahuje zákon o válečných hrobech a pietních místech 112 Sb. z r. 2004, když neprokázaly ani jediný fakt difamace jména Salma. Závěry dosavadních soudů o difamaci jméná Salm jsou založeny na .spekulativním výkladu a nemají oporu ve zjištěných faktech.
Počátek soudů 2003, současný stav 2010 - dovolání po pravomocném rozsudku.
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz