Otevřený dopis B. Posseltovi

Doporučeně s dodejkou



Pan

Bernd Posselt,

mluvčí sudetoněmeckého landsmanšaftu

Sudetendeutsche Landsmannschaft

Bundesverband e. V.

Hochstrasse 8

81669 Mnichov

Bavorsko

Spolková republika Německo





Pane mluvčí,

jak jste se sám v nedávné době vyjádřil, nastává pro Vás i celý sudetoněmecký landsmanšaft (SL) historická příležitost. Chystáte se na návštěvu Prahy v rámci delegace vedené Horstem Seehoferem, bavorským ministerským předsedou. Podle zpráv tisku se v Praze údajně má jednat, buď ještě nyní nebo v blízké budoucnosti, i o česko-sudetoněmeckých vztazích, dokonce by neměla být opomenuta, jak jste sám naznačil, ani wesbadenská dohoda.


O jednání s českou stranou usiluje SL již delší dobu. Ta dřívější s českými a slovenskými emigranty proběhla především v 50. letech, některá později a zřejmě také bezvýsledně. Co bylo příčinou tohoto nezdaru? Proveďme krátkou rekapitulaci dřívějších setkání.


Přední činitelé sudetoněmeckých organizací již od počátku 50. let navazovali kontakty s Čechy a Slováky žijícími v emigraci. Výsledkem bylo jednání s gen. Lvem Prchalou a Vladimírem Pekelským, stojícími v čele tzv. Českého národního výboru v Londýně. Dne 4. srpna 1950 jmenovaní podepsali s představiteli Arbeitgemainschaft zur Wahrung sudetendeutscher Interessen, dr. R. Lodgmanem von Auen, Richardem Reitznerem a Hansem Schuetzem, wiesbadenskou dohodu, v níž se návrat sudetských Němců prohlašoval za „spravedlivý a proto samozřejmý.“


Pokud se však snažíte vydávat uzavření uvedené dohody jako historický úspěch, pak, jak jsme přesvědčeni, se mýlíte. Prchalovci byly malou fašizující zahraniční skupinou, složenou ze značné části z aktivních členů kolaborantské protektorátní Vlajky. Neměli žádný reálný politický vliv. Byli obecně považováni za subjekt i myšlenkově velmi blízký sudetským Němcům. Tehdejším představitelem Čechů a Slováků v zahraničí byla Rada svobodného Československa, která jakékoliv jednání se sudetoněmeckými činiteli nejen jednoznačně odmítla, nýbrž programově i prohlásila, že vystěhování Němců z Československa je definitivní a ČSR v předmnichovských hranicích je nedělitelná.


Pan Simon, pověřenec předsedy sudetoněmeckého landsmanšaftu dr. R.Lodgmana von Auen, se sešel dne 20. dubna 1953 s Ferdinandem Peroutkou, jemuž sdělil, že důvodem jeho návštěvy je najít nového českého partnera k dalšímu jednání, poněvadž generál Prchala nemá žádnou váhu. Jednání s F. Peroutkou, jako i s některými dalšími jednotlivci, sice pokračovala i později, ale bez žádoucího výsledku pro sudetoněmecký landsmanšaft.


Další jednání probíhala v polovině 50. let. Zúčastnil se jich Karel Lisický, významný čs. diplomat, který představitelům SL položil následující otázku: „Je vaším cílem zajistit budoucnost vaší domoviny uvnitř německých hranic nebo jste ochotni uznat veřejně – co se našeho vzájemného vztahu týče – hranice Německa z roku 1937? Protože na vznesenou otázku nezískal jednoznačnou odpověď, skončil další pokus o česko-sudetoněmecký dialog opět bez jakéhokoliv výsledku..

Později však R. Lodgman von Auen, představitel SL, jako by dodatečně formuloval odpověď na Lisického otázku, prohlásil: „Výchozím bodem každé německé politiky na východě jsou reálné hranice Německa z roku 1939, kdy vstoupilo do války; s nimi jsou hranice z roku 1945 identické, a nikoli s hranicemi z roku 1937.“


20. července 1990 přinesl Sudetendeutsche Zeitung článek, který čtenářům sděloval, že proběhly „první oficiální rozhovory mezi sudetskými Němci a Čechy od r. 1945. Ministerský předseda Pithart se setkal s vedením této skupiny“. Nadpis uvedeného článku zněl: „Kontakty mají pokračovat a budou dále prohlubovány.“ Na doprovodné fotografii, umístěné též na titulní straně listu, můžeme vidět dr. Pitharta, sedícího u stolu proti dr. F. Neubauerovi, tehdejšímu mluvčímu sudetoněmecké národnostní skupiny, a dr. D. Wittmanovi. Na fotografii jsou i další jednající. Pod fotografii je text: „Sudetoněmecko-český rozhovor v Mnichově.“ Dr. Pithart později vůbec popřel, že k takovému jednání vůbec došlo. Buď má pravdu on nebo Sudetendeusche Zeitung.

V průběhu devadesátých let se Kruh občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí, jak jsme informováni, mnohonásobně pokoušel navázat kontakt se SL a zahájit jednání o česko-sudetoněmeckých vztazích. Jednání tohoto českého občanského sdružení  se SL, který je určitou obdobou našich občanských sdružení, by se nevymykalo občanské rovině a tudíž bylo nebylo z hledisko jeho subjektů asymetrické, jako např. jednání jednoho občanského sdružení s představiteli státu. Přes opakované nabídky Kruhu občanů… k jednání nedošlo, SL pozitivně nereagoval.


Předpokládáme, že SL, jak je známo, není subjektem mezinárodního práva, nemá totiž mezinárodní způsobilost k právům, mezinárodní způsobilost k právním úkonům a ani způsobilost normotvornou a donucovací. Přesto jeho dávná a usilovná snaha o jednání s orgány ČSFR, nyní České republiky, je obecně známá.

Faktem však zůstává, že SL není partnerem pro oficiální jednání s jakýmikoliv našimi ústavními orgány. Pro ně jsou odpovídajícími subjekty ústavní orgány SRN, nikoliv tedy ani orgány tzv. Svobodného státu Bavorského, který z hlediska mezinárodního práva, jak jsme přesvědčeni, je pouze jednou ze spolkových zemí, které se však těší jen fragmentární svrchovanosti. Proto i jejich mezinárodně právní subjektivita je omezená. Vlastní zahraniční politiku děla za Bavorsko německý spolek, SRN. V rámci své omezené svrchovanosti však může Bavorsko na rozdíl od SL, jednat i s našimi ústavními orgány.



Po tomto úvodu se dostáváme k jádru problému. Aby ještě před Vašim eventuálním příjezdem do Prahy byla česká veřejnost informována, jaká jednání o česko-sudetoněmeckých otázkách probíhala, jakou činnost vyvíjíte, jaké cíle Vámi vedený SL sleduje, prosíme o otevřenou a jasnou odpověď na následujících několik otázek:


Uznává SL česko – německé hranice z roku 1937 nebo zastává výše uvedené stanovisko R. Lodgmana von Auen?


Obsahují stanovy SL ještě následující požadavek:: „ … prosadit právní nárok na domov, jeho opětovné získání a s tím spojené právo na sebeurčení národnostní skupiny?“


Můžete se distancovat od protičeských, můžeme říci revizionistických výroků, např. typu: „Češi Sudetenland obsadili a stále ho okupují?“


Můžete jednoznačně odpovědět, kde má domov, jak říkáte, sudetoněmecká národnostní skupina? Považujete sudetoněmeckou národnostní skupinu za svébytný národ nebo národnostní skupinu?


Došlo 20. 7. 1990 k jednání představitelů SL s dr. Pithartem, tehdy předsedou vlády ČR? Co bylo obsahem těchto jednání? Kdo ještě z české strany se jednání zúčastnil? Mělo toto jednání pokračování?


Proč nedošlo k jednáni SL a Kruhu občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí?


Považujete i nadále juristické vyjádření prof. F. Ermacoly k sudetoněmecké otázce za směrodatné pro SL, zvláště jeho vyjádření, že při „vyhánění“ Němců z ČSR došlo ze strany Čechů ke genocidě?


Kdo, kromě novináře Davida Vondráčka, je partnerem SL pro dialog v České republice?


Požadujete náhradu škod, které Němcům vznikly v souvislosti s odsunem?


Podporujete požadavky německé menšiny v ČR na odškodnění?


Uznáváte povinnost německé strany splatit reparace Československu, které byly stanoveny Pařížskou reparační smlouvou.?


Považujete za správné, aby SRN nahradila škody, které vznikly Čechům při jejich vyhání z pohraničí v r. 1938 a vnitřním vyháněním v době tzv. protektorátu?


Sudetendeutsche Zeitung a Sudetenpost jsou tiskovými orgány SL. První z nich je vydáván v Mnichově, druhý ve Vídni. Jejich informace a stanoviska považuje značná část naší veřejnosti za protičesky revizionistická až revanšistická. Můžete přispět k tomu, aby sudetoněmecký tisk psal o nás objektivněji, třeba tak jak o SL převážné píší české noviny?


Skutečně se domníváte, že wiesbadenská dohoda by alespoň orientačně měla sloužit při jednání v Praze?


Činnost SL, jak značná část Čechů soudí, má negativní vliv i na česko-německé vztahy. Můžete přispět k tomu, aby česko-německé vztahy nebyly dále tímto způsobem narušovány?


SL již delší dobu opakuje, jak upřímně touží po usmíření, po čestném jednání. Často jednáním předcházejí otázky. Tyto jsme Vám položili. Děkujeme Vám za otevřené a upřímné odpovědi.


V Praze dne 14. prosince 2010


Za redakční radu Českých národních listů: Josef Brhel, v.r.


Text tohoto otevřeného dopisu byl zaslán 14.12.2010 i elektronickou poštou na adresu: info@sudeten.de


Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz