Pohled odbojáře z Boskovicka
Výsledky krajských i senátních voleb zodpověděly otázku, kam se v současnosti přiklání většina občanů republiky. Současně zodpověděly otázku - proč tomu tak je ? Odpověď současně hodnotí současnou politiku vládní koalice a jejich souběžců a spojenců ve všech úrovních občanstva.
Volby především potvrdily krach současné vládní politiky. Ta nesmyslně tancuje mezi rozšlapanými vejci obecné hospodářské krize - a to na mnohem delší dobu, než jsou ochotny vládní strany přiznat! - dále mezi narostlým sociálním nesvárem republiky, a konečně mezi neméně narostlou chobotnici korupční hydry.
Politici dvou vládnoucích novotvarů - stran TOP 09 a VV - evidentně nezvládli a dále nezvládají obhajobu privilegií, pro něž tyto strany vznikly, a jež v prvních volbách dovedně zakryly halasným řečňováním o potřebě "rozumných úspor" (cudně zamlčely - na účet lidu republiky!). Odlišná byla situace jediné pravicové strany, která kdysi vznikla s jiným cílem a obsahem, než jí dodali topolánkovští lobbysté a epigoni. ODS vznikla jako strana státotvorného pravého středu s Václavem Klausem v čele, a politikou blížící se baťovskému pojetí budování republiky si zpočátku získala mnoho slušných příznivců. ODS, která přežila i sarajevský atentát renegátů Unie svobody, se ovšem neubránila náporu lobbystů a politických manipulátorů, kteří ji nakonec zavedli do bažiny spojenectví se státobornou TOP (vzniklou kromě lobby za církevní a jiné restaurace mj. zcizením mandátů KDU-ČSL).
Současné v krajské volby tak lze charakterizovat podle Aristotelovy "Logiky" jako stav, kdy "výsledek je učitelem hlupáků". Topisté, kteří by - jak se zdá - nejraději viděli na místě České republiky nějakou monarchistickou kníževládu, což manifestují panem knížetem v čele strany a na význačném postu ve vládě, se rvou za pobělohorské církevní restituce jako křižáci ve středověku. Věci veřejné opět nabízely jakousi pseudorevoluční směs od perestrojky až po napoleonské řešení velkým spasitelem.
Všechny tyto "lektvary" na společenskou a hospodářskou mizérii republiky skončily v obecném srabu. Co se ODS týká, podle mne ta vedle prasklých nádorů dalíkismu a spol. doplatila zejména na přitakávání topistům a jejich restitučnímu šílenství. Je to možná škoda, protože strana podle mne měla zpočátku největší konstruktivní potenciál v celé pravici. Bohužel ve straně vzniklé s perspektivou baťovského konstruktivismu převládly trendy přiliš lobbystické a polofeudální. Odměna se dostavila nejen ve zformování opozice, kterou provládní média nazývají feudální terminologii - jako "rebely či vzbouřence" ( Otázka pro provládní novináře : "Jak daleko jsme prosím od zrušení nevolnictví a poddanství ? Máme tu "knížata a rebely" - nebo legální opozici ? Ve které středověké hlavě tato terminologie vznikla ??" Ještě chybí hák pro Jánošíka a Kladivo na čarodějnice od nějakého nového Bobliga pro paní Semelovou...)
Na levici a v politickém středu to sice zpočátku nevypadalo o mnoho lépe, ale vzhledem k naprosto nemožné vládní politice, jejíž zpupná asociálnost překročila všechny dostupné mantinely, si naše legitimní opozice mohla polepšit. A nejen to. Začalo se formovat i opoziční hnutí mimo tradiční politické strany - zesílily odborové svazy, jež oprávněně poukazovaly na stávající neřády v zaměstnanecké politice a na stále se zvyšující sociální nerovnost mezi zbohatlíky a střední a proletářskou třídou v republice. (Ať se to komu líbí,či nelíbí, převrat společenské třídy v republice nezrušil !). Snahy provládních komentátorů opisovat třídní rozpory v republice různými eufemismy ( jako "rozpory tripartity", "nesváry vrstev" atd.) jsou jen zbožným novinářským náboženstvím. Dále strany levice jak oranžové, tak rudé, lépe vystihly potřeby lidu, dokázaly analyzovat krizi republiky a předkládají svá řešení, jež mohou možná lépe reagovat na současné potřeby, než to (ne)dokázaly strany vládní. I když si musíme být vědomi toho, že ani žádná budoucí vláda - ať pravá či levá - nenapraví současný marasmus zlodějen, korupce, klientelismu a rozvalu státní struktury republiky totálně ( voliči by neměli být v tomto ohledu naivní). Máme tu totiž dědictví, jež se liší od reklamy na konzervu Májka - není totiž vůbec "zlaté", je smrduté ! Zde se často operuje, že naši voliči "ztratili paměť o hrůzách socialismu". Je tomu tak. Mladé generace žádnou paměť ztratit nemohly, protože o socialismu vůbec paměť nemají. Starší generace hodnotí socialismu z hlediska osobní zkušenosti, jež je velmi pestrá, od hrůzného postižení až k privilegovanému postavení. Takže opět nelze generalizovat. Politrucká odsuzování ČSSR en bloc - s výjimkou stalinských zločinů ! - mají zhruba stejnou hodnotu jako goebbelspropaganda protektorátu. To říkám jako osobně postižený v letech 69-89.
Oč dnes jde v republice? Je to boj o charakter republiky. Je to boj o státní, hospodářskou, sociální podobu státu.
Vůbec nejde o pouhý boj politických stran, natož o nějaký "bolševický převrat", kterým neustále straší jak topisté, tak i jejich různí mimovládní souběžci na okraji politiky, jako třeba monarchisté. Tyto strany, když neví kudy kam, bubnují na buben antikomunismu, který má být universálním strašákem voličů. Tyto strany, které nic nezapomněly a ničemu se nenaučily, prostě v tomto sloganu starého hitlerismu vidí všelék na všechny neduhy současné republiky - a současně i náplast na svou krachující politiku. Z pohledu odbojářů se nabízí historická analogie. Za protektorátu, když reich dostával na frak od Spojenců a Rusové se valili do středovýchodní Evropy, tehdejší nacističtí politrukové vytrubovali heslo s plakáty s rudým pařátem a sloganem "Uchvátí-li tě,zahyneš !" Nebyl by to český národ, kdyby nereagoval.Na plakáty se spárem nad Hradčany, psali : "My tam nebydlíme !" Dnes je to obrazně stejné. Křičí-li topisté a jiní "Hrůza, valí se na nás bolševik", mohou občané říci "Ano, valí se do Strakovky, my tam nesídlíme !" (Apropó, ten vtip dnes v jižních Čechách má jinou variantu " Nad Orlíkem vlaje vlajka s rudým pařátem a heslem...Jihočeši píší: "My na Orlíku nebydlíme!" Tomu se ve folkloristice říká lokální varianta, zde varianta doslova knížecí.)
Každý jen trochu soudný politik si mohl spočítat, kam povede asociální pobělohorská politika vládních stran. K "novému roku 1918". K nové všenárodní revoluci, k nové všenárodní, lidové frontě, k postupnému sjednocování různých opozičních proudů a hnutí na základních cílech - opětnému sociálnímu vyrovnání společnosti, k novému bourání zpupného "mariánského sloupu církevních restitucí". Dnes už to nebude jen bohém Franta Sauer a skupina vlastenců, kteří v osmnáctém roce zbořili mariánský sloup, ne pro odpor Panně Marii, nýbrž pro odpor k hrůznému podstavci s chrliči ďáblů na české kacíře! Dnes proti církevním restitucím - pokud se uskuteční - půjdou nakonec statisíce našich občanů, kteří se nechtějí dívat na to, jak nás rozkrade pod záminkou "nápravy" cizí mocnost a její Francové z klášterů a far. Tady totiž nakonec nikdo neuspěje s "farskou republikou" - nebo s "farskou monarchií"! Tím méně pak s nějakými restitucemi tzv. německým rytířům!
Buďto to dopadne soudní válkou nebo lidovou válkou - nebo obojím. Navíc je tu zápas o koloniální podobu státu v rámci Velikého Souseda, jenž nás ovládl natolik, že důchodci bojují o košíky před řetězci hypermarketů, zlými jazyky kdesi přezdívaných Hitlerlandy... A nebudou to jenom ony restituce, budou to další asociální plány na ožebračování pracujících, dělníků, živnostníků, rolníků i inteligence, proti kterým se nakonec postaví široká nově sjednocená lidová, národní fronta - počínaje socialisty a komunisty, přes střed a konstruktivní pravici, až k sociálním křesťanům! Tento národ sice byl zglajchšaltován dvacetiletím propagandy a tunelismu, ale tento stav není věčný. Pokud bude pokračovat tato tichá válka vládních stran proti vlastnímu lidu, dočká se nakonec vyhlášení starého osvědčeného hesla francouzské revoluce "Mír chýším - válku palácům." A na tom pak nebude ani špetka demagogie nebo populismu.(Píše tyto řádky, očekávám bouři hněvu na svou téměř bezvlasou 63letou hlavu od všech, kdož nesnášejí socialisty, rudé a jež dělají nesmyslné rovnítko mezi rudými a černými....málem bych zapomněl na hnědé ! Ale to už tak na tomto světě chodí, že někdo musí dělat universálního viníka a plnit roli universálního hromosvodu. Jen mi vynadejte. V některých podnicích na Západě prý tuto roli plní fackovací panáci s hlavami velkých šéfů. To by se u nás občané asi utloukli...)
Nakonec jen tolik - píši ty řádky nejen za sebe, ale za drtivou většinu celé naší odbojářské organizace Boskovicka. (Jeden jediný vysoce vážený člen z naši organizace se mnou zcela nesouhlasí, pokud se komunismu týče. On na to má svaté právo, jako ti ostatní zas na svůj souhlas. Ale o to jde - demokracie dle TGM je diskuse.
On poukazuje právem na zločiny stalinistů, které i dle mne jsou neomluvitelné, a které zničily a poškodily mnoho rodin v republice. Ano souhlasím, v mém příbuzenstvu se to stalo rovněž i s uranem v Jáchymově. Ale nemohu házet všechny komunisty do jednoho pytle podle zásady kolektivní viny - zvláště, když dnes novou optikou kolektivní vinu odmítáme i u Velkoněmců, fašistů a sudetů ! Zvláště když dnes je tu nová generace levicové i části pravicové fronty...která nás dinosaury už uloží do muzeí starožitností vedle kolovratu a bronzové sekyry, jak psal i dnes aktuální Fridrich Engels, na něhož se zapomíná...Ale i my dinosauři, kteří - na rozdíl od některých vládních spáčů -nechceme tarasit kyslíkový provoz nové generace, jí možná můžeme přispět některými zkušenostmi a poznatky...
Zde končím tento exkurs, o kterém by nový badatel, jako byl geniální filosof Carl Jaspers v Německu, mohl napsat novou studii "Otázka viny", jako to učinil o Němcích. A zejména tam nesmím házet komunisty bojovníky proti fašismu ! Těm patří stejná čest jako ostatním !)
Na závěr jen tolik. Pokud vládní strany nepůjdou do politické Canossy, neroztrhnou žíněná roucha sebezpytu a nevyvodí-li závěry ze svého pohrdání pracujícími - zkrátka lidem této republiky - podepisují si vlastní politický pohřeb, nebo alespoň politickou defenestraci. V té máme u nás tradici - a nemusí to skončit jen pádem do produktů metabolismu, jak se to stalo roku 1619 na Hradčanech Slavatovi, Maritinicovi a jejich písaři Fabriciovi. Tentokrát by ten pád mohl být daleko tvrdší...Možná je můj pohled a pohled ostatních bratří ČSBS z Boskovicka mylný. Možná se mýlíme jen v něčem a v jiném máme pravdu. Možná má pravdu ten náš bratr, který tvrdí zvláště o socialismu, opak. To je jako s lesem. Když vidíme mnoho stromů, neorientujeme se. Orientujeme se, až když letíme nad lesem a vidíme vše z vyšší perspektivy. Nebo alespoň vystoupíme na rozhlednu. Za pár let možná tu perspektivu budeme mít - ale nezapomínejme na Aristotela a na jeho Logiku !
PhDr.Jiří Jaroš Nickelli, ČSBS Boskovice
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz