O čtyřiceti letech našeho politického myslitele

Miroslav Sígl


Kolik už jsme toho za život přečetli o našem prvním prezidentu Osvoboditeli! A stále vycházejí knihy o něm a v nich nechybí vždy závěrečný a velmi obsáhlý soupis vybrané literatury. Masarykův ústav Akademie věd České republiky a Ústav T. G. Masaryka vydávají již několik let jeho spisy a sborníky (až dosud jich vyšlo 14), navazujíc tak na prvních šest svazků z první předmnichovské republiky.


Oslovují nás jeho myšlenky a názory, které svou jasnozřivostí nemohou snad nikdy být překonány. Jsou stále aktuální, nadčasové ve vztahu k rozvíjení demokracie a úrovni českého národa. Masaryk byl autor spjatý s historií, tradicemi a lidmi této naší země a západní civilizace jako málokterý jiný český politický činitel, zvláště tehdy, když byl za hranicemi a k samostatnému Československu vedla ještě dlouhá cesta.


Jistě – jeho význam je nejvíce zdůrazňován s jeho úsilím o vznik naší československé samostatnosti, když na svých přednáškových cestách po Americe hovořil o české otázce jako otázce světové, když se mu podařilo veliké přesvědčovací dílo a mohl realizovat v tak syrových a nelehkých až vypjatých podmínkách svůj velkolepý program.


Lidé daleko za oceánem se dozvídali o našich velikánech, kteří tvořili dějiny a kteří svým myšlením a konáním ovlivnili historii a události světodějného významu. Především Jan Hus a po něm Jan Amos Komenský, a po nich František Palacký, Karel Havlíček Borovský, abychom si připomněli alespoň ty hlavní myslitele. Jejich dílo TGM hluboce studoval, nesmírně ho inspirovali k promýšlení o všelidských otázkách v úzkém sepětí s novodobými procesy, jež se odehrávaly v Evropě.


Od původních křesťanských principů a základů humanitní filozofie k novodobému pojetí demokratizace zase jen v úzkém sepětí s duchovními, mravními, kulturními a ekonomickými hodnotami v našem životě a lidském konání, vedla k tomu vzdálenému, ale reálnému cíli dlouhá cesta. O její zmapování se pokusila historička Marie L. Neudorflová (* 1940 v malé obci u Sobotky). Po studiích Filozofické fakulty Univerzity Karlovy opustila svůj domov krátce poté, když naše země byla nemilosrdně okupována v roce 1968 a začala zde působit nadvláda sovětského impéria .


V Kanadě, kde zakotvila, usilovně pokračovala ve svých studiích a trvalo několik let houževnaté práce, než jí byl přiznán titul magisterského studia M. A. v politologii (Master of Arts) a mezinárodně uznávaný akademický doktorát Ph. D. v historii, zavedený v posledním desetiletí i u nás.


Vybavena věru náročným vzděláním se mohla věnovat pedagogické práci v oboru historie na několika kanadských univerzitách. Sotvaže se v její milované zemi změnily politické poměry s vytyčenou cestou ke svobodě a demokracii, vrátila se po listopadu 1989 a její cesta vedla do Masarykova ústavu Akademie věd České republiky a Ústavu TGM a dalších akademických institucích. M. L. Neudorflovou jsem v minulých letech poznával a vždy mne udivovala svými znalostmi, přehledem, vědeckou erudovaností. Už mnoho let se zabývá studiem života a díla T. G. Masaryka – a právě zcela zákonitě v jejím středobodu jsou členité a rozmanité aspekty demokracie.

V uplynulých dvaceti letech vykonala nespočitatelné množství přednášek, a to nejen za katedrou, ale v Masarykově společnosti anebo v Masarykově demokratickém hnutí, v nichž byla také aktivní členkou a činovnicí, ale i v mnoha našich městech a školách včetně škol vysokých.


Výsledky svého bádání, týkající se Masarykových politických názorů právě vydala v knize s příznačným názvem T. G. Masaryk – politický myslitel (256 stran, vydalo nakladatelství ARSCI Praha). Její práce chce přispět k hlubšímu pochopení Masarykova demokratického politického myšlení jak u české veřejnosti, tak mezi studenty, kteří ani dnes nemají dostatečnou příležitost seznámit se s Masarykem jako politickým myslitelem, vycházejícím z českých i evropských kořenů.


Umění Masarykova výkladu a jeho prací a kritických projevů vyplývalo z konkrétní praktické politiky - byl třikrát zvolen za poslance říšské rady (1891, 1907 a 1911). Nedostatečně se u nás po listopadu 1989 vnímá vůbec Masarykovo pojetí demokracie na rozdíl od liberálních a neoliberálních konceptů. Masaryk zdůrazňoval především demokracii v pojetí humanitním, proto také jeho pojem humanitní demokracie by si měli osvojit soudobí politici, protože zahrnuje všechny důležité dimenze lidské existence, materiální i duchovní, jak argumentuje naše autorka. Problém se týká nejen škol, ale i našich médií a zejména politiků, kteří věří, že ekonomický (navíc většinou tržní) liberalismus je totožný s demokracií.


Čtyři desetiletí od 90. let předminulého století až do období 1914 -1918 je naplněno mimořádně usilovnou a cílevědomou prácí filozofa, sociologa a politika, jemuž šlo o zásadní nápravu nerovnoprávného postavení českých zemí v rakouské říši, hledaje přitom cesty k demokratizaci a vyšší úrovni v naší společnosti. Teprve potom následoval jeho triumf a postavení státníka, kterého nám záviděl svět a kterého začali zakrátko nenávidět fašističtí nepřátelé. Bohužel v nepřátelském zaujetí proti TGM (s výjimkou Zdeňka Nejedlého) pokračovali komunisté a jejich ideologická politika.


Teprve po listopadu 1989 se znovu vracíme (sice poznenáhlu, často zdeformovaně) ke zdrojům, z nichž by se měla napájet soudobá politika. Marie L. Neudorflová měla právě toto na zřeteli a svůj velmi srozumitelný a čtivý výklad podřídila pochopení Masarykova přístupu k politice v co nejširším kontextu. Svědčí o tom kapitoly Spory o humanitní ideál, Problematika národa a národnosti v kontextu politiky, Karel Havlíček Borovský v Masarykově díle, Otázka sociální, Problematika historického a přirozeného práva, Program České strany lidové (realistické) z roku 1900, Masarykova kritika české politiky. V dalších kapitolách je to vylíčení Masarykova přednáškového turné po Americe, jeho politická teorie a praxe. Významná a vysoce aktuální je kapitola o Masarykově politické koncepci v Nové Evropě a Světové revoluci – jeho politicky stěžejních dílech.


Je to v naší historické literatuře o TGM poprvé, kdy takto zevrubně ze všech zásadních a základních hledisek je vyloženo Masarykovo dílo přitažlivým způsobem Podporuje snažení těch, kteří v Masarykovi hledají stále oporu a oponuje těm, kteří ještě zcela nedávno interpretovali Masarykovu filozofii jako zcela umělou. Nelze nikdy zapomenout na myšlenkové a praktické úsilí našeho největšího státníka, které je relevantní po současnost i budoucnost. To je silné krédo této nové knihy o Masarykovi.

Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz