The Guardian
Dá u nás přednost desateru, nebo lačnému kléru?
„František vzal nespoutaný kapitalismus útokem jako ´novou tyranii´.“ Ve „svém prvním velkém díle, jež vydal jako papež“ – „apoštolské exhortaci o 84 stranách, představující oficiální platformu hlavy církve“ – „vyzval světové předáky k boji proti chudobě a rostoucí nerovnosti,“ píše britský liberální deník The Guardian.
Papež navázal na své „dřívější homilie a výroky“. Už v nich „kritizoval globální ekonomický systém“ - „modlářství k penězům“ – a „úpěnlivě vyzýval politiky zaručit ´důstojnou práci, vzdělání a lékařskou péči´ všem bez výjimky“.
Tentokrát „zašel ještě dál“: „Apelem na zámožné, aby se o své bohatství podělili.“ I výzvami následujícího kalibru: „Tak jako přikázání ´Nezabiješ´ klade jasnou hranici v zájmu zachování lidského života, dnes by se mělo razit ´Nedopustíš ekonomiku vyloučení a nerovnosti´.“ I ta totiž „zabíjí“.
Jak je možné – táže se Svatý stolec - že médiím ani nestojí za „zprávu, zemře-li postarší člověk bez domova“? Avšak to, že „burza klesla o dva body“, jim za ni stojí?
Dokument, nazvaný Radost evangelia (Evangelii Gaudium), míří i do vlastních řad. Volá po církvi, jež bude „raději potlučená, zraněná a celá od špíny“ („protože je přímo v ulicích“), než „zchromlá lpěním na vlastním bezpečí“.
Exhortace je – „na rozdíl od akademičtějších pojednání papežských předchůdců“ - „psána i prostým a hřejivým jazykem“. Od církve žádá, aby se postavila „světu plnému lhostejnosti a obrovské nerovnosti příjmů“. Protože dokud se „problém nouze nebude řešit radikálně“ – „úderem na strukturální příčiny nerovnosti“, „ničím neomezenou autonomii trhu a finanční spekulace“ – recept na „jediný z problémů dnešního světa se nenajde“.
Opus, vydaný na závěr Roku víry, se přímo obrací i na politiky. Žádá je vykročit z „primitivní mentality blahobytu“: „Prosím Pána, aby nám dopřál víc politiků, skutečně znepokojených stavem společnosti, lidí, životy nemajetných“.
Přijetí jména František – všímá si britský deník – nezůstalo jen gestem. Papež se ke jmenovci, jenž založil řád odříkavé prostoty, hlásí i životním stylem. Nebydlí v honosném Apoštolském paláci. Žije v koleji, obývané i řadovými kleriky. „Cestuje ve Fordu Focus.“ A „před měsícem sesadil biskupa, který za svou luxusní rezidenci utratil dva milióny euro“.
Evangelii Gaudium láme i jiné bariéry: „důrazem na spolupráci různých náboženství“. Závazkem „proměny papežství“ směrem k „těsnějším vztahům k jiným křesťanským církvím“. I otevřeným přiznáním, že „Řím se může poučit i od pravoslavné církve“ (včetně její „synodní“, „decentralizované hierarchie“). František vybízí i ke „spolupráci se židy a muslimy“.
Když se podobnou cestou vydal Jan Hus, nechal ho Vatikán upálit. Teď žije v prosté koleji jeho šéf - a český klérus křečkuje mamon. Katolická církev není volnou konfederací. Je vertikálou pedantické hierarchie. Bude-li papež chtít, zruší alotrie českých kuten škrtem pera. A pošle je rozjímat do kláštera. V replikách hábitu svatého Františka.
Prohibice, uvalená na šejdířské „restituce“, mu získá i aplaus miliónů, jimž je kutna putna. Pak uvěří i husitské Čechy, že fordka za vatikánskou kolejí není jen pískem do očí.
Už Františka může dohnat i fatálnější zkouška. „Nespoutaný kapitalismus“ není chvilkovou anomálií. Jen ten – a žádný jiný – je totiž reálný. Na „lidskou tvář“ už nemá. „Nová tyranie“ má „strukturální příčiny“. Až se to poznání zmocní většiny - a „udeří“ na samy „příčiny“ – čemu požehná Kristův náměstek pak? „Řešení problémů nouze“? Nebo pretoriánům „nerovnosti“, která „zabíjí“?
Před soud desatera už ji pohnal. Tak, jako on, to Svatý stolec ještě nedokázal.
Střípky ze světa
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz