aneb nastupujíc zápas světa zcela nového
Eur Ing Dr Bohumil Kobliha
Když čtu anglické profesionální inženýrské žurnály, zneklidněn pozoruji kolik nových zbraní a co válečné techniky se na Západě konstruuje, vyrábí a staví. Nemohl jsem tedy být osobně příliš překvapen, když jsem porovnával čísla kdo, co a kolik dává na zbrojení. Samozřejmě, každý se může divit, když vidí že čínské náklady na zbrojení jsou desetkrát menší než ty USA. Ovšem tam si můžeme odpomoci přetrvávajícím neinformovaným názorem, že Čína je primitivní a zaostalá. Tímto ale nemůžeme argumentovat o „dobyvačném“ Rusku, když zjistíme, že náklady na zbrojení Ruské federace jsou dokonce sedmnáctkrát nižší, totiž dvacet sedm miliard liber sterlingů, k těm čtyři sta padesáti miliardám liber (720 miliard dolarů) „ochránců míru“, jinak Ameriky. Vzdává se snad pozvolna Ruská federace a Čína Americe?
Jako vždy bychom chtěli mít pro situaci realistické vysvětlení.
Nikdo nebude asi popírat fakt, že Amerika byla donedávna světovou průmyslovou velmocí číslo jedna. Měla proto přírodní bohatství, včetně pohonných látek a dosud má na Aljašce největší světové zásoby uhlí. Ropa je ale prakticky vyčerpána a rudy mnoha technických i drahých kovů rovněž.
Když sledujeme historii vidíme, že mocní si vždy opatřovali to, co potřebovali/chtěli ukořistěním, když bylo možné. Totiž když se nemuselo dbát na slušné obchodování nebo se nehodilo či nevyplácelo. Tak je to dodnes.
Americké automobily jsou se svými vysokolitrážními motory nenasytné, a vedle jiného jsou důvodem a součástí dnešního hladu po naftě. Nedostatek vlastní levné ropy, ani zvýšená cena benzinu neodstranily staré chtíče a prestiž mít honosná auta. Hlad po naftě je jedním z pramenů americké expansivnosti. Navíc vidina značných zisků z laciné nafty odjinud, nad kterými by dokonce Amerika chtěla panovat, přidala k choutkám. Skutečnost, že v Perském zálivu v oblasti Basry se těží tekuté černé zlato minimálně desetkrát laciněji než jinde, vždy dělala a dosud dělá laskominy naftovým magnátům, jako je Bushova rodina, Dick Cheney a další Američané. Vždyť kdo má příležitost jet podél pobřeží Kuwaitu, jistě zaregistruje množství obrovských jímek na surovou naftu s nápisy TEXACO, a největšími podílníky této firmy jsou právě výše uvedené osoby. Zde připomeňme, že Emirát Kuwait se dostal z Britské závislosti a britské ochrany proti Turkům teprve rokem 1964. Spadl ale rovnou do té americké.
Surová nafta (crude oil) vytékající v Basře stojí čtyři až pět dolarů za barel, zatím co v jiných částech světa je za padesát až sedmdesát dolarů. Včetně té americké v Mexickém zálivu, kde minulého roku byla podmořská těžní katastrofa petrolejářského giganta firmy BP (British Petroleum), která zatížila zároveň cenu produktu.
Energetický deficit tedy určuje americkou obchodní strategii a nevyhnutelné zbrojení, obstarat si to co chtějí cestami ne nepodobnými těm starodávných pirátů, bukanýrů a flibustýrů.
USA „obětavě“ odpomůže státům, kde mají zásoby nafty, od jejich „nedemokratických“ vlád, dosadí vládu svoji (zavedou americkou demokracii) a za to si vezmou jejich dříve třeba znárodněné zdroje ropy a surovin, jako se stalo v Iráku. Další na řadě „americké pomoci“ je Irán.
A tak USA „musí“ zbrojit, nejen protože si chce uhájit svoji dávnou světovou prestiž, ale poněvadž potřebuje dobývat a hájit to cizí jako své. Především laciné zdroje!
Pamatujme na Čapkovo poznání: legální je strana ta, která má více kanonů.
To nám pomůže omluvit „svobodomyslné“ Američany.
Typ amerického „podnikání“, a tedy nákladné zbrojení, nepotřebuje ale Ruská federace, která zásobuje svojí naftou a zemním plynem, ropovody a plynovody půl Evropy, a má také obrovské strategické zásoby všech průmyslových i drahých kovů a cenných nerostů. Podobně je na tom Čína. Naftu, kterou nemá, si Čína koupí od soudružského Ruska, jistě za výhodné ceny. Prvního ledna 2011 byl dokonce otevřen první rusko-čínský ropovod, který zatím pokryje část rostoucích potřeb tohoto nového ekonomického giganta.
Tyto skutečnosti tedy částečně vysvětlují ony nízké nároky na zbrojení Číny i Ruské federace. Čína ani Rusko nemusí své potřeby strategických surovin dobývat válečně jinde. Jejich náklady na zbrojení jdou tedy na nejnutnější obranu.
Dalším důvodem, proč nepotřebuje Čína ani Rusko enormně utrácet na výrobu těžké zbroje včetně mateřských letadlových lodí (MLL), letadel, fregat, torpédoborců a jiného válečného harampádí je, že pochopili, od dob panování US prezidenta Ronalda Reagana, jaká by měla být nová vojenská strategie. Kdo pamatuje Reagana, vzpomene jistě na šlágr jeho doby „Star Wars“ – „hvězdnou válku“ balistickými raketami, jak on proponoval už v roce 1983!
Proti jedu musí být po ruce hned protijed. I proti balistickým raketám se musel tedy vymýšlet nový způsob obrany. A tak tam, v těch osmdesátých letech minulého století je zřejmě počátek toho, čemu se dnes začíná říkat kybernetická válka.
Všechny rakety a celý moderní válečný arzenál (včetně dronů – letadel bez pilota) je přece řízen v podstatě radiovými signály, vlnami všeho druhu na dálku a ty pochopitelně mohou být rušeny, překryty či zvráceny. Začíná válka počítačů a „vlnění“.
Ovšem všechny signály jsou kódované a tak nastala také válka v dekódovaní signálů. V Britanii už dávno pracuje vládní/státní odposlouchávací a dešifrovací centrum, služba GCHQ (Government Communications Headquarters) v Cheltenhamu. Tam mají také nejnovější programy i k odposlouchávání všech rozhovorů přes mobily a všech druhů spojení přes umělé družice. V americkém Pentagonu má podobnou službu Cyber Command – Kybernetické velení.
Pro nás se říká, že první „kybernetickou válku“ vedlo v roce 2007 Rusko proti Estonsku, kdy zneschopnilo všechny počítačové operace od ministerstev až po banky a noviny. Byl to prý trest za odstranění Sovětského válečného památníku v Tallinnu. Kybernetickou válku prý také Ruská federace použila v konfliktu s Gruzií.
Z doby nejnovější jsme v roce 2009 zaznamenali aplikaci počítačového viru nazvaného Stuxnet, který pravděpodobně vyvinul Izrael. Mistrně byl použit proti iránským laboratořím výroby atomového paliva pro jaderné elektrárny. O těch jsou totiž USA a Netanyahova vláda přesvědčeny, že jsou zaměřeny směrem vývoje materiálu pro nukleární zbraně.
Britanie do nejnovějšího obranného systému kybernetické války (UK Defence Cyber Operation Group) investovala nových 650 milionů liber. To připočítejme k celkovému rozpočtu britských výzvědných center MI5, MI6 a GCHQ, který činí ročně 2,4 miliard liber.
Šéf GCHQ Ian Lobban nás informoval, že je zde denně až jeden tisíc kybernetických pokusů proniknout do britské obranné sítě.
Rusové i Čína se orientovali právě na elektroniku pro kybernetickou válku, která je podstatně méně náročná jak na finance, tak na materiální stránku věci. Jedná se o spíše o lepší mozky, o válku mozků, ne zbroje. Tam můžeme najít dovysvětlení a doplňující odpověď na otázku, proč Čína i Rusko věnuje relativně v porovnání s USA tak málo na své zbrojení.
Začíná se jevit, že investice do válečné raketové techniky všech typů jsou v podstatě zbytečné a nesmyslné. Všechny programy raket mohou být hned v zárodku od startu dekódovány a všechny řízené střely odvráceny od cílů. Buď sotva vyletí nebo nedoletí.
„Mikrovlnná děla“, jako poslední linie obrany, „uvaří“ raketovou elektroniku.
Zdá se tedy, že jakékoliv zbrojení, zejména finančně náročné MLL (4miliardy za kus), fregaty, torpédoborce, ponorky, i bombardéry jsou odsouzeny do šrotu. Vždyť i proti „nepotopitelným“ MLL mají Číňané nejnovější torpédorakety a Rusové svůj „Granit“.
V „rámci šetření“ mají Britové stáhnout eskadru 53 bitevních letadel nejmodernějšího typu Typhoon (Eurofighter), starého pouze tři roky. Zváží britská vláda další stavbu šesti dalších atomových ponorek třídy Astute („chytré“), jejíž první model při zkušební plavbě najel na písčinu hned za rohem od skotských doků? Je jisté, že Astuty mají nést odvetné balistické rakety podobné typu Irident, z nichž každá nese uvnitř deset termo-nukleárních minibomb (dříve byly ve výzbroji ponorek typu Vanguard) – ovšem, ale má tohle ještě nějaký rozumný důvod?
Atomová válka je nemyslitelná a nesmyslná, pokud nemá dojít k sebezničení lidstva. Svět se musí dohodnout na nové rozumné cestě. „Wikileak“ a podobné akce („Perfect storm“) naznačují, že člověk se bude bránit proti ničení, lžím a manipulacím tzv.mocných.
Londýn, 21.ledna 2011.