Německá spravedlnost - Češi mají zrušit amnestijní zákon z r. 1946, ale ty německé mají dále platit?


Brzy po vzniku Německé spolkové republiky byl v západní části Německa zrušen trest smrti. Nedlouho poté amnestijní zákony přinesly beztrestnost mnohým nacistickým zločincům. Podrobněji o tomto píše Salomon Korn ve Frankfurter Allgemeine Zeitung z 10.11.2009: „Zničení 1400 synagog během a po křišťálové noci zmizelo zcela úplně z vědomí Němců. Viníci nebyli nikdy potrestáni. V r. 1949 trestní zákon o zločinech za nacistů vyšel vstříc těm pachatelům, kteří za ´říšské křišťálové noci´ se dopustili zločinů… A po zákonu o amnestii v r. 1949 zůstala velká část zločinů spáchaných 9. a 10.11.1938 neodpykána. Již v padesátých letech se nikdo nemusel obávat, že bude kvůli nacistické minulosti trestán. Zatímco četní nacisté za pomoci zákonů o amnestii v r. 1949, 1951 a trestního zákona z r. 1954 se dostali zpět do úřadů, získali hodnosti a především velkoryse vyměřovaném penzijní nároky, udělaly na druhé straně přešivší oběti při požadování nároků na odškodnění trpké zkušenosti, stejní finanční úředníci, stejný personál, který před rokem 1945 prováděl arizaci židovského jmění a židovských cenností z pověření nacistického státu, odpírali, zašantročili nebo sabotovali hmotné odškodnění obětí…“ .


Tyto ostudné skutečnosti potvrzuje i článek „Fakta z války podle historiků vyvracejí mýty o ´čestném´wehrmachtu“ „Německý historik Josef Foschepoth vypracoval studii, podle níž bylo až dodnes v Německu stíháno 106 tisíc nacistů…ale odsouzeno jen tisíc nacistů.“ (Právo, 9.1.2009, KOV)

Zastavme se u tohoto faktu. Převážná část nacistických zločinců nebyla potrestána. Např. řada příslušníků gestapa, kteří se dopustili zločinů na našem území, beztrestně žila ve SRN. Tyto a další podobné skutečnosti byly a jsou jistě známy představitelům sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL), ale přesto je nekritizovali, svým mlčením je vlastně i schvalovali. Mají se tedy za mnohé stydět. Nejen v SL, ale i za uvedenou praxi ve SRN. Kdy konečně i oni se nám omluví, za to, že většina nacistických zločinců, kteří se dopustili mučení, vražd na našich lidech, nebyla řádně potrestaná. Ptejme se, jak je to možné, že mnozí jejich čelní představitelé byli nacisty. Jak je možné, že Lodgmann von Auen, první předseda SL, se proslavil v neposlední řadě i svým osobním děkovným dopisem Hitlerovi, v němž vyjadřoval svou radost, jdoucí až k slzám, z osvobození sudetských Němců a připojení Sudet k Říši. Jak může Posselt o něm pět chválu, jak může tvrdit, že byl vlastenec, když ve skutečnosti šlo o člověka, jehož štvavá protičeská politická linie byla zřejmá celá desetiletí. Lodgman von Auen byl znám též tím, že měl blízko k české profašistické klice prchalovců v západním Německu, s nimiž žádný slušný Čech v exilu se nestýkal. Přesto Posselt generála L. Prchala považuje za českého vlastence. Na lesním hřbitově v Mnichově leží Lodgman von Auen a generál L. Prchala vedle sebe.

Ptejme se „sudetských“ Němců na spravedlnost po německu a to trpělivě, opakovaně a důrazně.

Jak vyplývá z uvedeného, NSR potrestala jen nepatrný počet nacistických zločinců. V řadě případů je tvrdošíjně odmítala vydávat do zahraničí k potrestání. Kolik nacistů, příslušníků SS, gestapa, SD, se uplatnilo v zakladatelské generaci různých „vyhnaneckých“ spolků, samozřejmě i v organizacích odsunutých Němců z Československa. Dr. E. Hahnová říká, že sudetoněmecký landsmanšaft je nositelem henleinovských tradic.

Zahraničním příslušníkům SS, která byla uznána za zločineckou organizací, dokonce celá léta, podle původního rozhodnutí „vůdce“, posílala SRN penze. Jen nevíme, zda tyto platby ve prospěch bývalých esesáků pokračují i v současnosti. Peníze na reparace však Německo nemělo a nemá dosud.

Když nyní se v Německu zabývají mezinárodním právem, zvláště pak Krymem, měli by si konečně říci, že agresor, jak stanoví mezinárodní právo, je povinen uhradit škody, které oběti vznikly v důsledku jeho agrese, a začít platit reparace. Ty by nám nahradily i to, co nám Němci ukradli. Zásada, co bylo ukradeno, musí být vráceno, je obecně přijímána jako jeden z elementárních principů spravedlnosti.

Dr. O. Tuleškov


Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz