Aktivity Občanské iniciativy NE ZÁKLADNÁM

Poté, kdy Obamova vláda v září minulého roku oznámila ukončení plánu na výstavbu radarové základny v Brdech, česká krajní pravice začala lkát, že ji americká vláda opustila. Dostalo se jí však brzy od americké administrativy ujištění, že tomu tak není a že v příštích vojenských plánech Spojených států může být s českou účastí počítáno. Stalo se tak poté, kdy Topolánkova vláda ratifikaci smlouvy s USA z Poslanecké sněmovny stáhla a Fischerova vláda o ní jednat nehodlala, protože bylo zřejmé, že složení Poslanecké sněmovny v té době nedávalo záruku schválení smlouvy uzavřené přes odpor většiny národa. To byl výsledek mimo jiné tři a půlleté nepřetržité aktivity OI Ne základnám, která za tu dobu shromáždila 170 tisíc podpisů pod petici žádající o této otázce referendum, aby národ mohl vyjádřit svůj postoj k americké vojenské základně u nás. Kromě toho OI Ne základnám pořádala téměř každé dva měsíce či častěji veřejnou akci (protestní demonstraci, hepening apod.), což iniciovalo společnost k trvalému odporu proti americké vojenské přítomnosti v naší vlasti.

Jakmile však v květnových volbách nastal v Poslanecké sněmovně i vládě výrazný obrat doprava, vystoupila do popředí vstřícnost Nečasovy vlády instalovat na území České republiky jinou formu americké vojenské přítomnosti. Ve snaze učinit ji národu přístupnější, mluví vláda o takzvaném centru včasného varování a ministr obrany Vondra tuto záležitost očividně bagatelizuje. Mluví a jakýchsi pouhých dvou kancelářích a o tom, že jen blázen by si nepřál takovouto spolupráci s americkými spojenci. Zamlčuje přitom před národem, že podle mezinárodního práva každý stát napadený vojensky jiným státem, má právo zasáhnout agresorovu vojenskou přítomnost kdekoli na světě. Tak by se ČR opět mohla stát terčem odvety státu napadeného Spojenými státy. Přitom je známo, že pouze v končícím desetiletí USA vojensky napadly dva státy – Afghánistán a Irák (v současné době si otevřeně brousí zuby například na Írán), přičemž ničeho, kromě statisíců obětí na obou stranách vojenských konfliktů Spojené státy nedosáhly, jen zbrojařům ztučněla konta.

Za těchto okolností OI Ne základnám opět aktivně vystupuje na veřejnosti. 8. září, v den zahájení pracovního zasedání nově zvolené Poslanecké sněmovny, někteří členové OI obcházeli v době, kdy poslanci přicházeli do sněmovny, její budovu a pikety, které měli připoutány k tělu, oznamovaly naše protesty nejen proti zřizování americké vojenské přítomnosti v ČR, ale proti protilidové politice vlády ČR vůbec. – Při přípravě velké demonstrace pořádané odbory 21. září nemohla OI zůstat stranou a veřejně se k ní připojila.

9. října uspořádala OI Ne základnám vlastní demonstraci v Praze na Václavském náměstí, na níž promluvili mimo jiné poslanci Jaroslav Foldyna (ČSSD) a Kateřina Konečná (KSČM), dále mluvčí nově zrozené iniciativy ProAlt Tereza Stöckelová, Daniel Solis, představitel Demokratické strany zelených, Jan Májíček, mluvčí OI Ne základnám a další. Projevy, které trvaly necelou hodinu, kritizovaly světové zbrojaře a válkychtivé politiky a různé stránky protilidové neoliberální politiky současné české vlády se zvláštním zaměřením na ministry Schwarzenberga a Vondru. Na náměstí se sešlo pár stovek účastníků, kteří se po projevech vydali k americké ambasádě, aby před ní protestovali proti zamýšlené americké vojenské přítomnosti na našem území.

OI Ne základnám v září pustila do oběhu novou petici s obdobným zaměřením, jako byla ta minulá, v níž šlo o zabránění výstavby radaru v Brdech. Současná petice je zaměřena opět k uspořádání referenda o otázce: „Souhlasíte s umístěním a existencí základny Národního raketového systému obrany USA na území České republiky?“ Vyzýváme naše spoluobčany, aby se k nám svými podpisy pod petici připojili. Budeme rádi, když naše společné síly přispějí k odmítnutí nové dvoustranné vojenské spolupráce, která by měla na našem území legitimizovat americkou vojenskou přítomnost. Ota Lev

Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz