Vážená paní ministryně,
Váš nedávný výrok k " Protektorátu " je skandální, těžko snese ospravedlnění, či omluvu. Vaše vyjádření bylo medializováno, jak v České republice, tak i mimo ČR, tam nejspíše zcela záměrně. Jistě někteří Vaši spoluobčané, kteří na "vlastní kůži" nepoznali důslednost německé okupace, Vám tato slova s pozdější omluvu asi prominou. Otázkou je, jak se na Vaše výroky dívají oběti, tedy ty desetitisíce mrtvých z doby tzv. Protektorátu. Zda Vám prominou i ty statisíce rodinných příslušníků, kteří ztratili své rodiče, příbuzné a blízké. I oni stále nesou v sobě hrůzu německou okupace. Tisíce pomníků hrdinům i obětem německé okupace je rozeseto po naší vlasti. Lidice, Ležáky, Terezín, Javoříčko, Pečkárna, ale i Resslova ulice v Praze, nebo pomníky padlých z květnového Povstání českého lidu, každá naše i ta malá obec poznala německou okupaci i Vámi vzpomínaný Protektorát.
Jistě jsou státy, které v srovnání s námi, pocítily německou okupaci daleko více. Vraždění národů Polska, SSSR, Jugoslávie a dalších států, bylo ještě důkladnější, hrůznější, tam byly ty oběti v milionech. V SSSR to dokonce byly desetimilionové oběti. Přesto nelze zpochybňovat ani jednu jedinou oběť. Proto je stále nutno připomínat, že hrdinství a oběti německého nacismu nesmí být nikdy a nikým zapomenuty. Ale také, že nesmí být nikým zpochybňovány oběti ani jejich hrdinství.
Nesmí toto hrdinství a oběti zpochybnit, ani ten "poslední" úředník státní správy. Nesmí je zpochybnit ani učitel na ZŠ. Nesmí je proto zpochybnit ani ministr české vlády. Tedy ten, který reprezentuje Českou republiku a také mimo jiné, dává příklad mladší nastupující generaci. Byly doby, kdy ministr i za menší pochybení hned rezignoval.
Paní ministryně Vaše vyjádření bylo skandální, omluva skoro jen kosmetická. Očekával bych skutečnou omluvu zejména k obětem nacismu a třeba i případnou Vaši pietní cestu do Lidic či Terezína. Nechci být škodolibý, ale cesta za Kájinkem nebyla tím správným krokem.
Přemysl Votava,místopředseda Českého národního sdružení
Výrok ministryně se mě dotknul!
Prosím, aby se Český svaz bojovníků za svobodu pokusil o odvolání z funkce ministryně spravedlnosti Válkové, která očividně nemá ani znalosti, ani charakter, aby mohla vykonávat svoji funkci.
Její výrok, že se za protektorátu tak moc nedělo, se mě velmi dotknul, přestože jsem protektorát nezažila. Můj dědeček Fr. Šimůnek byl popraven v sekyrárně. Možná by si paní ministryně mohla jít alespoň prohlédnout tuto místnost. Já na to nikdy nezapomenu.
Můj otec a babička tím trpěli do konce života a zdravotně je to poškodilo. Rovněž byli oba aktivními bojovníky proti fašismu a riskovali život pro zachování našeho národa. Historici jako pan Tomáš Krystlík a podobní mne rovněž děsí, ale pokud má takové názory ministryně spravedlnosti ve vládě ČSSD, pak je to už nesnesitelné.
PhDr. Zoja Šimůnková
Oživování démonů minulosti ministryní Válkovou
Když jsem si začínala číst rozhovor na echo24.cz s ministryní spravedlnosti Helenou Válkovou, doufala jsem, že se dočtu něco o prioritách ministerstva spravedlnosti, neboť změn je potřeba v rezortu spravedlnosti zajistit mnoho.
Jaký byl můj šok, když jsem si v rozhovoru přečetla vyjádření paní ministryně ohledně sudetských Němců a života Čechů v protektorátu v odpovědi na otázku: Co si myslíte o odsunu německého obyvatelstva? „To nejhorší. Chápu, že to byla reakce na to, co se zase Čechům dělo předtím, ale ono se toho v protektorátu zas tolik nedělo.“
Tak otřesná dehonestace role Čechů během 2. světové války je slyšet pouze od neonacistických kruhů z Německa. Jen si připomeňme, co si o Češích myslel Reinhard Heydrich: „Tento prostor se jednou musí stát německým a Čech tady nemá už koneckonců co pohledávat… Konečné řešení musí sebou přinést toto: Tento prostor musí být jednou definitivně osídlen Němci… Pokusme se tedy teď, podle staré metody, poněmčit českou verbež… U jedné části špatně smýšlejících lidí dobré rasy nezbude nic jiného, než se pokusit usídlit je v Říši, v čistě německém prostředí, poněmčit je a převychovat jejich smýšlení, nebo když to nepůjde, postavit je nakonec ke zdi.“
A nacistická mašinérie začala stavět ke zdi už za prvního stanného práva, k vyhlazení Čechů sloužila řada koncentračních táborů a věznic, zavražděny byly děti Lidic a Ležáků. Je faktem, že v případě vítězství Německa by český národ neexistoval!
A rovněž počet československých obětí ve 2. světové válce na počet obyvatel byl nadprůměrný, větší než např. v Belgii, Nizozemí nebo Dánsku. Její vyjádření je o to horší, že paní ministryně je v čele rezortu spravedlnosti. Její výroky mohou opět povzbudit sudetské Němce při snaze získat majetek zabavený dle prezidentských dekretů – skoro to vypadá, že mají v čele ministerstva spravedlnosti zastánkyni.
Věc, kterou jsem doufala, že už máme definitivně za sebou. Ovšem obnovená aktivita paní Colloredo-Mansfeld nebo snaha Řádu německých rytířů o získání majetku nás přesvědčuje, že nikoli. Paní ministryně jen vytahuje démony minulosti.
Proto žádám ministryni, aby napříště vážila svá slova a nyní se urychleně omluvila Českému svazu bojovníků za svobodu a všem, kteří ztratili své příbuzné ve 2. světové válce.
Ing. Kateřina Konečná,
poslankyně Parlamentu ČR a vedoucí kandidátka pro volby do Evropského parlamentu za KSČM
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz