Marie Neudorflová - Odešla česká historička Věra Olivová


V sobotu večer 7. března zemřela historička Věra Olivová, profesorka meziválečných československých dějin. Její osud odráží všechnu pohnutou historii Československa a českého národa od druhé poloviny 20. století až do současnosti.


Narodila se 13. listopadu 1926 v Praze jako Věra Pávová, dvanáct let prožitých v demokratickém Československu v ní zanechaly nesmazatelné stopy, podobně jako všechna pohnutá období následná. Historii vystudovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy po válce a od roku 1953 na katedře českých dějin působila pedagogicky a vědecky. Od své habilitace roku 1961 se zaměřila svou pedagogickou a publikační činností na historii první Československé republiky. Svůj marxistický přístup k historii velmi brzy překonala a její zájem se soustředil na demokratickou podstatu a aspekty Československé republiky, zvláště činnost Edvarda Beneše. Její dvě hlavní publikace byly Dějiny Československa IV (1967), napsanou společně s Robertem Kvačkem, monografie Československo v rozrušené Evropě (1968) a byly vydány i v angličtině. Rozšířené Dějiny první Československé republiky pak vydala v r. 2012.


Vzhledem k její demokratické orientaci, objektivním pohledům na politickou činnost T. G. Masaryka a Edvarda Beneše, musela docentka Olivová opustit po roce 1968 katedru českých dějin i pedagogickou práci. Bylo vlastní jejímu přesvědčení, že přes veškerou politickou diskriminaci pokračovala jako historička tam, kde to bylo možné. Výsledkem byla anglicky vydaná publikace Sports and Games in the Ancienit World (1984). Roku 2006 vyšla Bibliografie publikací a vědecké činnosti Věry Olivové, která pokrývá kolem 80 stránek.

)

Po pádu komunismu roku 1989 se Věra Olivová vrátila na katedru českých dějin, přednášela hlavně témata vztahující se k první Československé republice. Bohužel, kvůli věku jí nebylo dáno více než několik let v pedagogické práci, navzdory velké potřebě, neboť to bylo již v době, kdy začaly ze zahraničí útoky proti republice, jejímu demokratickému uspořádání a jejím předním politikům, zvláště Edvardu Benešovi.


Brzy po převratu Věra Olivová, téměř prozřetelně, spoluzaložila Společnost Edvarda Beneše, v níž organizovala pravidelné, hojně navštěvované veřejné přednášky renomovaných historiků na témata vztahující se k osobnosti Edvarda Beneše a k první Československé republice. Společnost vydala i řadu knih, dokumentů a zvláště důležité bylo každoroční vydávání Bulletinu Společnosti Edvarda Beneše, nevelké publikace obsahující cenné dokumenty, články a polemiky. Publikace také často odborně čelila neobjektivním a protičesky zaujatým interpretacím dějin, snižujícím cenu pozitivních stránek české historie, přicházejících hlavně se strany sudetských Němců. Poslední Bulletin, značně obsáhlý, připravený Věrou Olivovou, bude publikován na jaře tohoto roku. Její práce zůstane velmi cenná i pro budoucnost, zvláště v současných značných zmatcích v pohledech na historii.


Věra Olivová se dočkala oficiálního ocenění za svou celoživotní práci a statečnost 28. října 2014, kdy obdržela od Presidenta republiky Miloše Zemana medaili Za zásluhy.


Poznámka redakce: Poslední rozloučení s paní Prof. Věrou Olivovou se konalo 19. března 2015 ve velké obřadní síni krematoria v Praze – Strašnicích.

Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz