Listy č. 188 | Českénárodnílisty.cz

66. sudetoněmecký sraz se bude konat ve dnech 23. a 24. května 2015 v Augsburku. Sraz se bude konat pod heslem „Lidská práva, práva bez hranic“.

Původně byl B. Fabricius předsedou sedmihradských Švábů. V parlamentním shromáždění Evropské rady se věnuje lidským právům. Při volbách do spolkového sněmu získal vysoké procento hlasů. Fabricius se též vyjádřil, že ve XXI. století již nejde o materiální odškodnění. SP, 11.12.2014, str. 2

Poznámka redakce: Jeho slova, že v současnosti již nejde o materiální odškodnění, jsou sice hezká, ale jak a zda jsou odraženy do programu BdV, to je rozhodující! A potom bychom rádi věděli, zda skutečně a v jaké výši si tento spolek náhradu škod vyžaduje. A také to, zda bere vůbec v úvahu reparační povinnosti Německa, např. vůči ČR.

je Arndt svobodný pán z Loringhovenu. Rozhlasu v Praze řekl, že postoj lidí v ČR k Německu se podstatně změnil. Přesto však vzpomínky na nacistické zločiny spáchané v době druhé světové války jsou živé. Vztahy sou tak dobré, jak nikdy dosud nebyly. O českých násilnostech vůči Němcům po druhé světové válce velvyslanec nemluvil. Bude to německá pozice pro poválečná léta v roce 2015?

tvrdí Alfred Noll. Gerhard Zeihsel, představitel rakouského landsmanšaftu, prohlásil, že tato slova mohou být podnětem pro českou vládu a společnost.

Poznámka redakce: Tento podnět by si mělo vzít k srdci především Německo. To v době druhé světové války nakradlo hodně věcí, zničilo ještě více a přesto reparace nechce platit. To jistě pánové z rakouského landsmanšaftu také ví, a proto by neměli již jak pštrosové schovávat hlavu do písku, když slyší o reparacích. Nadto německý majetek jsme konfiskovali plně v souladu s Pařížskou reparační dohodou.Tedy tím, kdo by měl vracet nakradené, jsou Němci!

45 sudetských Němců z Horních Rakous podalo žalobu na autory knihy „Němci“, kterou napsali Jiří Vacek a Jiří Krutina. V publikaci jsou sudeti označováni za „nelidi“, „zvířata“. Prý bylo Němci zabito více než 300.000 Čechů. Pruští králové prý často vedli války. Autoři mluví o dvou druzích Němců, o zlých a dobrých, kteří se zločiny neměli nic společného. Nacisty byly i děti. Němci vraždili i po válce.

Výstava o sudetských Němcích, kteří byli vyhnání do Rakouska je nyní i v Praze. V Rakousku byla v řadě měst, např. v Klosterneuburgu. Koncem roku 2014 připutovala i do Prahy, kde byla ke shlédnutí do 4.1.2014 SP, 11.12.2014, str. 6

Erwin Pröll, dolnorakouský hejtman, vyznamenal dr. Waltera Henniga. Ten se dlouhodobě angažoval v sudetoněmeckém landsmanšaftu v Rakousku. Za svou práci byl odměněn „Plaketou dr. Rudolfa Lodgmana“. SP, 11.12.2014, str. 6

Před druhou světovou válkou žilo v ČSR více než 3 miliony Němců. Po druhé světové pak již jen 200 000 a v r. 2014 jich bylo pouhých 19.000. Na severu Čech se najdou místa, kde žijí zbytky německé menšiny. Tomáš Lindner vyrostl v Krušných Horách. Nyní připravuje knihu o zbylých Němcích. Také na Chebsku je německá skupina v čele s Richardem Sulkem, ten je předsedou Svazu Němců.

Mnohé generace jsou dvojjazyčné. I někteří Češi v pohraničí posílají své děti do německých školek, aby se zde naučily němčinu. Sami mladí Češi, zvláště ti, kteří mají německé kořeny navštěvují německé jazykové kurzy. SP, 11.12.2014, str. 6

Vánoční dopis B. Posselta optimisticky tvrdí: „Jsme na dobré cestě“

Celkovou situaci posuzuje Posselt optimisticky. I mezi Čechy rostě zájem o sudetské Němce. Dokazují to i oboustranné návštěvy. SP, 11.12.2014, str.10

FHS: Sudetoněmecká literatura v Německu diskreditovaná? V ČSSR popíraná

V druhé polovině 19. století se vyvíjela „pražská spisovná němčina“. Přebírala něco i židovské němčiny. Tento proces probíhal v kavárenských klubech jako např. Café Arco, skupina Protest. Sudetoněmecká literatura byla někdy považovaná za antižidovskou, antisemitskou. V r. 1997 se na univerzitě v Olomouci snaží objevit „německo-moravskou němčinu“. SP, 11.12.2014, str. 10

Bavorský premiér Horst Seehofer a český předseda vlády Bohuslav Sobotka otevřeli 4.12.2014 bavorské zastoupení v Praze. Již 5 let po ukončení druhé světové války uzavřeli sudetští Němci s části české emigrace vedenou generálem Lvem Prachatou Wiesbadenskou dohodu. Dřívější premiér P. Nečas pronesl před bavorským zemským parlamentem odvážný projev, v němž se také obracel k sudetským Němcům jako bývalým krajanům. Když D. Herman, ministr kultury, přijel do Mnichova počátkem roku 2014 hned se ohlásil i u svého bavorského kolegy, ministra kultury bavorské zemské vlády. Ústecké muzeum Němců v českých zemích je na dobré cestě, rovněž tak Sudetoněmecké muzeum v Mnichově.

Letošní sudetoněmecký sraz se uskuteční v Augsburku 70 let od vyhnání sudetoněmecké národnostní skupiny. V r. 2016 na sjezdu bude připomenuto 700 let od narození Karla IV. SZ, 9.1.2015, str. 1

Na jednání do sudetoněmecké kanceláře přišel Pavel Hořava z KDU-ČSL.

Poznámka redakce: Jmenovaný zastává v KDU-ČSL funkci generálního sekretáře.

se týká sudetských Němců, kteří jsou původem z Čech, Moravy a Slezska. Na semináři se dozví o činnosti sudetoněmeckého landsmanšaftu ve XXI. století.

Průmysl je na ústupu, jsou pochybnosti o budoucnosti těžby hnědého uhlí, klesá celková hospodářská aktivita. Podle Jaroslava Šonky nikdo nevysvětlil, kde jsou příčiny tohoto jevu. SZ, 9.1.2015, str. 2

I poslanec Mayer, jehož rodiče pocházejí z jižní Moravy, když přijede do Prahy, navštíví Petra Bartoně, vedoucího sudetoněmecké kanceláře. Zde byl přítomný též Ondřej Benešík (KDU-ČSL). SZ, 16.1.2015, str. 2

Vybudoval v Německu velkou zemědělskou společnost Zakoupil též chemický závod ve Wittenbergu. V r. pak koupil velkopekárnu v Lieken. Zaměstnává 4700 pracovníků, sídlo podniku je v Düsseldorfu. SZ,16.1.2015, str. 2

se konala pod patronací ministra kultury Daniela Hermana. SZ, 16.1.2015, str. 2

Historickými daty obtěžkaný jako široký proud přitéká nový rok. Je jen dobře, že jedno historické datum není mezi předcházejícími: Začátek systematického vyhánění Němců z jejich domovských oblastí na východě, zejména z Čech, Moravy a Slezska,

K roku 2015 také nepatří mnoho fantazie, historicko-politicky korektní rok - je zaměřen na vinu hitlerovského režimu. Monstrózní zločiny bývalého distributora stěhování států jsou, jak jinak, odsunuty do pozadí. Letošní heslo Svazu vyhnaných (BdV) je "Vyhnání je bezprávím včera i dnes." Pochází ještě z doby, kdy předsedkyní BdV byla ještě Erika Steinbachová. Ta byla motorem úsilí udržet osud německých vyhnanců v historické paměti Německa.

Velká koalice CDU a SPD v Berlíně vidí, stejně jako její křesťansko-liberální předchůdce, ve vyhnaných sociální skupinu, která může být uspokojena na „Dni vlasti“ několika slovními výroky, nebo malými symbolickými gesty. Jak jinak by se mohlo stát, že ani nezávislý Národní den vzpomínky na útěk a vyhnání nebyl politicky prosazen?

Veřejnost málo vnímá OSN vyhlášený Světový den uprchlíků v červnu jako možnou a vhodnou připomínku vyhnání. Koalice si chtěla si ušetřit negativní reakce z Varšavy a Prahy. Z důvodu politického prospěchu strany CDU v oblasti politiky pro vyhnané rozhodnutí kabinetu převlékla do „pláště úspěchu“ Nový předseda BdV, Bernd Fabritius, však jasně řekl, že společnosti jako celku je třeba připomenout, že s koncem válce začaly nové křivdy".

BdV za Steinbachové dal impuls pro zřízení spolkové Nadace útěk, vyhnání, smíření. Toto jsem chtěla, řekla Steinbachová v srpnu roku 2014 v rozhovoru pro "Welt". Zřejmě to bylo příliš optimistické. Mezitím mnoha zemskými landsmanšafty a BdV vysoce respektovaný ředitel Nadace, profesor Manfred Kittel, byl nucen odstoupit.

Politika marginalizace či relativizace násilných trestných činů proti Němcům zvítězila nad historií. Je to další krok k vnitřnímu vystěhování vyhnaných osob z historie. Projekt pak ztrácí "svůj smysl", prohlásil Bernd Posselt. Nadace vždy kladla větší váhu na turné se svými výstavami a akcemi po republice, - a to i v případě, že se to kancléřce a jejímu aparátu nehodí. Historicko-politické usmíření, je jen pro výsměch.

Století po vypuknutí první světové války, sedm desetiletí po druhé světové válce a 25 let po "studené válce", Němci stále nemají vlastní interpretaci 20. století. Němci nejsou schopni osvobodit se od nepravdivé a svět zavádějící kontrastní slovní dvojice pachatel-oběť, nevinný a vinný, vítěz a poražený. Německo stále ještě není schopno se najít ani rozhodně popřít tristní, nevhodný spor o kultuře vzpomínání.

Žádný seriózní člověk nebude popírat zvěrstva, která nacistický režim na dobytých územích páchal, jako .například v Čechách a na Moravě. To by ale také nemělo nikomu bránit, aby hlouběji neodhalil kořeny vnitrostátních konfliktů. Je to problém, který historici a politici z velké části negují při selhání První Československé republiky, při jejím jednání s menšinami.

Idea vzdalování sudetských Němců a Čechů zlem let 1938/39, může být v souladu s politickou korektností, ale zakrývá pohled na realitu meziválečného období: diskriminaci a pronásledování Němců ze strany příslušných státních představitelů. To je prosté zkreslování dějin.

Podle očitých svědků došlo po 8. květnu 1945 k vraždám a ponižování německých občanů nikoliv ve "spontánním" hněvu Čechů, ale proto že tyto "excesy" byly řízeny. "Chyťte je, zabijte je!"

Uvedená hesla nesledovaly jen Revoluční gardy. Prezident Beneš o "etnických“ čistkách rozhodl v exilu v Londýně v roce 1941 a postupně pro ně získal demokraty jako byl Churchill a diktátory jako Stalin; pod titulem nechvalně známých dekretů vše prosadil. Bylo dohodnuto v létě 1945 v Postupimi, provést "přesun" "řádným a humánním způsobem". Dokonce i bývalí čeští odbojáři se zastyděli za zločiny krajanů. Také toto je v tomto roce potřeba si připamatovat.

Argument, že nespravedlnost vyhnání je věc samotných historiků, je lichý. „Politika to musí udělat, " zdůraznil v interview před více než deseti lety bývalý mluvčí SL Johann Böhm. Ale německá politika působí k utišení a uklidnění. Je to cena za top vztahy s Prahou a Varšavou, bez léčení nespravedlnosti v programu. Sudetendeutscher Pressedienst (SdP), Österreich

Poznámka: Je důležité poznat, jak vedoucí činitelé SL myslí a jednají, jaké cíle sledují. –red.

Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme a Českým národním sdružením. Praha, 26. února 2015.

Titulek: Bavorská státní ministryně Emilia Müller zdůrazňuje, že je důležité informovat mladší generaci

Před 70 lety, na konci druhé světové války, došlo k utrpení milionů německých vyhnanců, v r. 1945 a poté byli obětí útěku, vyhoštění a deportací, které v tomto roce začalo. Museli trpět násilí, krutost a jakékoliv ponižování, v neposlední řadě ztratili své domovy. Mnozí z nich byli na útěku a při vyhánění usmrceni.

Za tímto účelem, vysvětluje Bavorská zemská ministryně práce a sociálních věcí, rodiny a integrace, Emilia Müller: "Vzpomínáme na oběti. Pamatujeme si jejich neštěstí a utrpení. Tyto strašlivé události jsou také pobídkou k práci a připomínce vyhnání psanců pro nás - Vyhnání bylo, je a zůstane bezprávím. Historie a osud německých vyhnanců musí zůstat živé v myslích. - Zejména u mladší generace."

Vzpomínky a materiály k útěku, vyhoštění a deportaci v r. 1945/1946 jsou shromážděné pracovní skupinou "Kultura, historie, osud a výsledky německých vyhnanců, uprchlíků a repatriantů". Pracovní skupina byla založena v roce 2012, zástupci zemských týmů budou o materiálech společně informovat učitele a studenty na toto téma, a stimulovat léčbu útěku, vyhoštění a deportace na konci 2. světové války ve výuce všech typů škol. Výsledky byly Státním ústavem pro kvalitu škol a pedagogický výzkum na publikovány internetu (www.historisches-forum-bayern.de, oddíl: "Historické a politické otázky - útěk, vyhnání, navrátilci do vlasti: výukový materiál" www.historisches-forum-bayern.de; Rubrik: „Historisch-politische Themen – Flucht, Vertreibung, Spätaussiedler: Materialien für den Unterricht“). Materiál kolekce se neustále rozšiřuje. Ministrině sociálních věcí Müllerová: "Děkuji vyhnancům a navrátilcům za velké nasazení, s nímž se účastní pracovní skupiny a představují svůj osud."