Listy č. 182

Studijní texty, volné a krácené překlady z německého tisku


M. Bauer: Rozhovor s českým ministrem kultury na katolickém dni v Řeznu

Danielu Hermanovi je 51 let a od ledna 2014 je českým ministrem kultury. Na téma „Češi a Němci: Co nás spojuje - co nás rozděluje“, rozmlouval s novinářem Kilianem Kirchgessnerem. Pochází z poloviční židovské rodiny. Již před rokem 1938 konvertovali někteří jeho předkové ke katolicismu. Rodina byla pronásledována nacisty i komunisty. Po maturitě pracoval v pekařství. Byl v semináři v Litoměřicích. Jako kaplan se věnoval duchovní činnosti. Knězem byl vysvěcen v r. 1989, zastával funkci sekretáře u českobudějovického biskupa, Miloslava Vlka. V katolické církvi našel své nejlepší přátele. Hodně přátel našel také mezi Šumavany.

Herman uvítal omluvu Václava Havla sudetským Němcům za jejich vyhnání. Pro něj vyhnání bylo nemorálním činem. K německo-českému vztahu říká: Musíme jít ruku v ruce společně do budoucnosti. Jako pozitivní příklad uvádí Šumavu jako místo usmíření. Sudetendeutsche Zeitung, 6.6.2014, str. 4


Přepravní seznamy z vyhnání jsou k dispozici

List Neudwecker Heimatbrief informoval, že Sudetoněmecký ústav v Augsburku získal kopie originálů z českého vojenského archivu v Praze. Seznamy se týkají okresů Cheb, Sokolov, Kraslice a Neudek. Sudetenpost, 8.5.2014, str. 4


Rakouská knihovna v Ústí nad Labem otevřena

Na univerzitě v Ústí n/L byla v přítomnosti rektora René Wokouna a vídeňského starosty Michaela Häupta otevřena nová Rakouská knihovna. Rakouský velvyslanec, Ferdinand Trauttmandorff, řekl, že vztahy mezi Rakouskem a ČR nekončí v oblasti pohraničí. Moderní čítárna univerzity má asi 3000 knih získaných z Rakouska. SP, 8.5.2014, str. 5


Slavnost v Kaplici

Na slavnost jsou zváni sudetští Němci z německých kaplických farností. Mše s uctěním mrtvých je v Kaplicích Pro odpoledne je naplánována prohlídka zámku v Třeboni. SP, 8.5.2014, str. 6


Sudetoněmecký sraz v Augsburku

Witikobund uspořádal přednášku prof. dr. Arnulfa Baringa na téma „Nové poslání Německa za ukrajinské krize.“


Lukáš Beer vydal knihu „Hitlerovi Češi“,

která pojednává o ministru Moravcovi a jeho třech synech. Publikace vyšla letos v Brně. SP, 8.5.2014, str. 9


Posselt kritizuje Putina

Zahraničně politický mluvčí CSU v Evropském parlamentu kritizoval ruského prezidenta za jeho úlohu v událostech na východní Ukrajině. Kdybychom nebyli proti, staly by se cílem Ruska široké části Eurasie. Kdybychom nezakročili mírovými prostředky, které jsou nutné, připadla by velká část Ukrajiny, republika Moldava a pobaltské republiky k Rusku. SZ, 16.5.2014, str. 1


R. Forst: Ackermann-Gemeinde Fulda a konfliktní Ukrajina a Afghánistán

Obě země byly středem pozornosti. Andrej Michaljenko, ředitel Ústavu církevních dějin Katolické univerzity ve Lvově, mluvil o poslání ukrajinských církvích v současném konfliktu. Zdůraznil, že tři čtvrtiny Ukrajinců se považují za věřící, z nich je 94% křesťanů. Hlavní úlohu mezi církvemi hraje pravoslavná církev. S 11.000 náboženskými obcemi je Ukrajinská pravoslavná církev moskevského patriarchátu nejpočetnější. Za ní následuje Ukrajinská pravoslavná církev kyjevského patriarchátu s 3000 obcemi. 900 náboženských obcí se hlásí k římsko-katolické církvi. Michalko je knězem ukrajinské řecko-katolické církve.

SZ, 23.5.2014, str. 10


Český mecenáš umění dr. Ivo Koudelka je nadšen sudetskými Němci

Český galerista, umělecký nakladatel a mecenáš umění, dr. Ivo Koudelka, projevil nadšení pro současnost sudetoněmecké národnostní skupiny.. Jeho „Galerie Petra Brandla“ v Praze na Jungmannově náměstí nabízí českým a zahraničním zájemcům to nejlepší. Pan Koudelka navštívil sudetoněmeckou kancelář v Praze. Prezentoval Petru Bartonovi některé ze svých publikací. SZ, 30.5.2014, str. 2


Bernd Posselt: Sudetoněmecké muzeum v Ústí n/L pořídí Česká republika

Sudetoněmecké muzeum vzniká nejen v Mnichově, ale též na náklady České republiky v Ústí nad Labem. Nositel Karlovy ceny Milan Horáček napomáhá německo-českému dialogu. Český ministr kultury Daniel Herman před několika týdny ohlásil v Mnichově, že po vzoru bavorsko-izraelské komise bude vytvořena komise i s ČR. SZ, 6.6.2014, str. 1


hf.: K etnickým čistkám byly podmínky

K tradičnímu „Rozhovoru v Heiligenhofu“ přispěl i D. Herman, současný předseda Sdružení Ackermann-Gemeinde v ČR. Tvrdil, že nikoliv Němci, ale nacisté byli zdrojem zla v Čechách. My všichni jsme „středoevropskou směsicí“.. Mé jméno Daniiel Herman říká vše. Dále řekl: „Mějte strpení s námi. Také ČT promítala v květnu hraný film Habrmanové, jelikož už delší dobu téma vyhnání v českých zemích není více žádným „tabu“. Článek SZ je doplněn fotografií, na níž ministr Herman přijímá dárek za uskutečněnou návštěvu. SZ, 6.6.2014, str. 7


Pozůstatky zastřelených sudetských Němců

Při stavbě nové silnice byly ve východočeském Rudniku u Trutnova nalezeny, podle údajů české televize, pozůstatky sudetských Němců, kteří v červnu 1945 byli zastřeleni, poněvadž u sebe měli zbraně. Archeoložka Olga Hájková prohlásila, že se po léta vědělo, že v Rudniku byli zastřeleni civilisté. Šlo o pět osob a jsou známá i jejich jména. SZ, 6.6.2014, str. 3


G. Reinert: Publikace Maria Ditricha „Lutherstrasse“ popisuje poměry

v České Lípě

Osud vyhnaných nás vede do České Lípy v červnu 1945, kdy Němci trpěli pod terorem „revolučních gardistů“ a příslušníků Svobodovy armády. Němci byli označeni bílými stužkami, nesměli používat veřejné dopravní prostředky, dostávali potravinové lístky, označené „Němec“, s menším přídělem potravin. Ditrichovi rodiče a prarodiče se pěšky dostali přes Cvikov do Wittenberga, kde získali byt v Lutherstrasse. SZ, 30.5.2014, str. 10

Poznámka redakce: Češi za německé vlády dostávali také lístky s menším přídělem potravin, než měli Němci. Alespoň tuto skutečnost měl autor uvést. Zatímco Němci takové lístky brali několik měsíců před odsunem, Češi ve vlastní zemi je měli téměř 6 let. Nevíme nic o tom, že by Němci, nebo dokonce někdo z rodiny Ditrichů, proti takovéto diskriminaci Čechů protestovali.


M. Bauer: Mše vyhnaných na 99. německém katolickém dni v Řeznu

Mši za vyhnané a vysídlené sloužil Jan Vokál, biskup z Hradce Králové. Tématem byla věta papeže Františka z 27.4.2014, kdy při svatořečení Jana Pavla II. řekl: Kristus je zdrojem naděje pro Evropu. Na dějiny křesťanství vzpomněl i J. Vokál, když se zmínil, že v katedrále v Řeznu bylo pokřtěno 14 českých knížat. „Kde lidé v míru staví mosty, tam bude jednoho dne svět ukončen. SZ, 6.6.2014, str. 4


Dieter Kraus opět proti Benešovi a jeho dekretům

Již v r. 2011 Dieter Kraus, lékař v důchodu, podnikl 1360 km dlouhou cestu „Tour d´Odsun“ z Kemptenu do Prahy, aby na protest položil sudetoněmecký věnec z čs. hraničního osnatého drátu u Benešova pomníku před pražským ministerstvem zahraničních věcí, 28. května, v den narozenin vyhánějícího prezidenta. K pomníku dal i 30 metrů dlouhou sudetoněmeckou vlajku, na které byl český nápis „95 let ČR: na památku velkého bezpráví a vyhánění“. Denně projde kolem Benešova pomníku tisíce turistů. Mohou si vše přečíst česky, anglicky a německy “Před 130 lety se Beneš narodil. Jeho dekrety byly podkladem pro vyhnání a genocidu.“

Benešův pomník byl odhalen o Letnicích v r. 2005 tehdejším premiérem Paroubkem, M. Topolánkem, vedoucím opozice, a Lubomírem Zaorálkem, dnešním ministrem zahraničních věcí. Kopie sochy E. Beneše stojí přímo před Právnickou fakultou v Brně. Sudetendeutsche Zeitung, 6.6.2014, str. 2

Poznámka redakce: 28. května 2014 v odpoledních hodinách jsem položil k pomníku E. Beneše kytičku. Žádnou zmíněnou sudetoněmeckou veteš jsem neviděl, natožpak nějaké provokativní a urážlivé nápisy. Pokud tam skutečně někde byly, bylo povinností příslušných úředních orgánů, je bez zbytečných odkladů odstranit. Provokaci u pomníku prezidenta E. Beneše odsuzujeme a napříště něco takového bychom neměli trpět.

Sudeti mohou demonstrovat u pomníků německých prezidentů, kteří měli nacistickou minulost. Že by něco takého dělali, není mi známo. Ani nikdo z Čechů jim nenosí kytice vázané dráty z koncentračních táborů, ani nepřikládá nápisy o desítkách milionů mrtvých, jejichž krev nacisté i další Němci měli a mají na rukou. S takovými sudetskými Němci jako je pan D. Kraus, je nemožné diskutovat. Nechtějí vzít na vědomí ani základní historická fakta. Od skutečného smiřování nás dělí dlouhé míle. A když Sudetendeutsche Zeitung uvedenou zprávu otiskne bez jednoho slova odsouzení, pak je zřejmé, že s činem jmenovaného provokatéra souhlasí. A to je moc špatné!


M. Bauer: Rozhovor s plzeňským biskupem Františkem Radkovským na 99. katolickém dnu v Řezně

Teologii začal studovat v r. 1966. Byl knězem ve Františkových Lázních a Mariánských Lázních, kde před vyhnáním žili Němci. V r. 1966 se v Erfurtu seznámil s hnutím fokolarínů. V r. 1990 se stal světícím biskupem v Praze a o 3 roky později byl na novém biskupství v Plzni, kde je dost nevěrců. Tato skutečnost má vztah k dějinám s M. Janem Husem. Podle Radovského je v jeho diecézi asi 550 kostelů, ne všechny mohou být opraveny. SZ, 6.6.2014, str. 4


Chtěli nás jako národnostní skupinu zničit

Při uctění zemřelých u pomníku před augsburskou kongresovou halou řekl Franz Vogleer (?), že každý sudetoněmecký sraz již od prvního setkání v Kemptenu začíná tradičně uctěním mrtvých. Ti jsou pro nás, sudetské Němce, kusem vlasti a identity. Na minulost jsme nezapomněli. Mrtví byli vždy mezi námi a návštěvy hřbitova jsou pro nás společenskou událostí. Češi nás nejen vyhnali z osvojené vlasti, ale chtěli nás i jako skupinu vyhladit. Rodiny byly rozděleny, byly jsme nejen po celém Německu, ale také v celém světě. Vzali nám i hřbitovy. Mnohé z nich jsou zničené. Jiné se podařilo obnovit. Navštěvujeme je současně s bývalými domovy. Máme zde i pomníky, které připomínají mrtvé a též staleté dějiny naší národnostní skupiny. Náš pozdrav letí přes hory, moře a řeky, všude tam, kde kdysi žili naši krajané. Adolf Bieer na trumpetu zahrál píseň o dobrém kamarádovi.

SZ, 13.6.2014, str. 2


Ministr Herman hodnotí činnost fondu budoucnosti

Správní rada Německo-českého fondu budoucnosti se sešla na jeho ministerstvu 16. a 17. června. Na 195 německo-českých projektů fond věnoval 888.000 euro. Ministr Herman tyto projekty ocenil. Na nedávné výstavy s židovskou tématikou přispěl Fond budoucnosti částkou téměř 8000 euro.SZ, 20.6.2014, str. 11

H.J. Schmidt: ČR má pořád potíže s německými oběťmi války a vyhnáním

Doposud platí dekret bývalého čs. prezidenta Edvarda Beneše, že zločiny Čechů, kterých se dopustili na Němcích při vyhnání jsou beztrestné. V Krkonoších při stavbě domu byly nalezeny ostatky pěti zavražděných německých civilistů. Byli zavražděni v červnu 1945, jelikož prý měli u sebe zbraně. Pachatelé, pokud žijí, nemusí se ničeho obávat, jelikož platí dekret prezidenta Beneše. Nový ministr kultury Daniel Herman řekl, že je překvapen, že takový problém existuje. Zda s tím něco udělá, je zatím otevřená otázka. LZ, 17.6.2014, str. 3

Neustále více srůstají Čechy, Bavorsko a Sasko do společného prostoru

LZ, 22.7.2014, str. 1


M. Dörr: Výstava o evropském humanistovi – Přemyslu Pitterovi

Na německo-české hranici u Waldhausu byla otevřena výstava o Přemyslu Pitterovi, kterou zorganizovala Ackermann-Gemeinde a Národní pedagogické muzeum v Praze. Pitter se staral nejdříve o židovské děti a později pak o německé. LZ, 22.7.2014, str. 1


L. Palata: Varování z minulosti

Masarykovo Československo mělo volnou ruku při potlačování sudetského povstání. LZ, 22.7.2014, str. 2


J. Brehmová: Německo-české soužití v knize od Škrábka

J. Škrábek se narodil v r. 1928 jako syn německé matky a českého otce ve Valči. Hodně žil v Karlových Varech. Jeho druhou knihou je publikace „Dějiny osobně prožité a protrpěné“. LZ, 22.7.2014, str. 3 přílohy Forum


Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška, připravil: Dr. O. Tuleškov


Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme, Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí a Českým národním sdružením. Praha, 18. srpna 2014.

Webová adresa: www.ceskenarodnilisty.cz e-mail: vydavatel@seznam.cz













5


Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz