Listy č. 178

Studijní texty, volné a krácené překlady z německého tisku


První rozhovory s pamětníky v základní škole v Přimdě

V říjnu 2013 se obrátila učitelka Jana Anděla Valečková ze základní školy v Přimdě na vlastenecké muzeum ve Waidenu (Horní Falc) s prosbou o zaslání vlastivědných knih. Poslali jsme jí knihy „Vlastivědy“, „Zmizelé obce“, „Vyhánění a útěk z okresu Tachov, svazek II. Češi zjistili, že bez dějin vyhánění 1945/46 nemohou žít. Zříceniny hradu, stará fara, hřbitov s německými jmény padlých v první světové válce, nová radnice, připomínají, že zde žili Bémové mluvící německy. Nyní si pohovořili čeští žáci s pamětníky německé minulosti. Mezi žáky byli dva němečtí klučinové, jejichž otec se oženil s Češkou. Jejich rodina nyní žije v Přimdě. Vzpomínalo se také na bombardování a požáry. Školy v Přimdě byly od listopadu 1944 zavřené. Byli do nich nastěhováni utečenci ze Slezska a vybombardovaní z Berlína. Starosta řekl, že obdobné rozhovory by se měly vést i s dospělými z Přimdy. Bylo to poprvé, že děti byly pozvány k takovýmto rozhovorům. SZ, 28.2.2014, str. 20


Sčítání lidu v Jižních Tyrolích

Podle posledního sčítání lidu počet obyvatel v oblasti od r. 2003 stoupl o 42.000 lidí, takže zde žije 504 tisíc lidí, z nichž 69,41 % uvádí, že jsou Němci, 26,06 % se hlásí k Italům. Výsledky sčítání jsou důležité při jednání o složení úřadů.

Sprachnachrichten č. 59/III/2013, str. 5


Spurný – Dörr: Dialog uprostřed Evropy

V r. 1991 vznikly tehdejší Jihlavské rozhovory z iniciativy Ackermann – Gemeinde a Bolzanovy společnosti v Praze. Rozhovory se týkaly česko-německých dějin. Od té doby se mnohé změnilo. Po deklaraci v r. 1997 byl založen Česko-německý fond budoucnosti. Konference se přestěhovala do Brna a tradičně se koná o Květné neděli. LZ. 18.2.2014, str. 8


H.-J. Schmidt: Sudetská vesnice za babku

Pražský list „Mladá fronta Dnes“ napsala, že český stát prodává sudetskou vesnici Vitín nedaleko Ústí nad Labem. Stát chce získat 14.000 euro za pár stovek m2. Cena je lukrativní, ale jen na první pohled. Z obce byli vyhnáni Němci, tak jako ostatní 3 miliony. Na „divokém“ vyhnání se podíleli dobrovolníci z Volyňska vedení Ludvíkem Svobodou. Ve Vitíně není ani pořádná silnice.

LZ, 18.2.2014, str. 1 přílohy Fórum

Poznámka redakce: L. Svoboda byl v poválečné době ministrem Národní obrany, tedy nevedl dobrovolníky z Volyňska. Snad by pro objektivitu slušelo LZ říci alespoň několik vět o Českém Malínu na Ukrajině. 13. července 1943 jej Němci vypálili, obyvatelstvo v počtu 400 povraždili, z nich bylo 374 Čechů. Jejich předci sem přišli v 60. letech 19. století za lepším živobytím.

Jak tato exekuce probíhala? Všechno obyvatelstvo bylo vyhnáno z domů, kdo nemohl byl vynesen, byly odděleny děti, ženy a starci od mužů a mladíků, ti soustředěni do větších budov, zejména školy a kostela, které Němci polili hořlavinami a zapálili. Ostatní pak stejným způsobem uhořeli ve stodolách, všechny pokusy o útěk zhatily střelné zbraně. Z Českého Malína na Ukrajině, jehož osud připomíná Lidice a Ležáky, vůbec nikdo nepřežil. Tyto údaje se LZ nehodí. Asi proto o nich také mlčí.

A nyní si řekněme, že takových Malínů byly na Ukrajině stovky. Kolik našich volyňských krajanů vidělo své příbuzné mrtvé, zohavené, než Volyňsko osvobodili? Co asi mohli cítit k Němcům?


E. Svobodová: Kdo jsou lidé na Hlučínsku?

Kdysi Hlučínsko patřilo k Rakousku. Marie Terezie však větší část Slezska prohrála ve válkách s Prusy. Od února 1920 se stalo Hlučínsko částí Československa, a to až do Mnichova. Pak bylo připojeno ke slezskému Ratiboř. Po druhé světové válce se opětně stalo součástí Československa. Na hlučínském zámku je instalována výstava „Kdo jsou lidé na Hlučínsku“. LZ, 18.2.2014, str. 2 přílohy F

Poznámka redakce: Od středověku až do roku 1742 bylo celé Slezsko (s výjimkou Krosenska, které roku 1482 získalo Braniborské markrabství) součástí zemí Koruny České. Marie Terezie nám naše Slezsko postupně prohrála. Zase nám LZ říká jen část pravdy. Co se mu nehodí, zamlčuje.


S. Schmid: Kameny proti zapomenutí

Markéta Franková viděla tuto formu vzpomínání v Hamburku. Řekla jsem si, že něco podobného bychom měli zavést i u nás v Praze, jako na připomenutí na kdysi německo-česko-židovský ráz Prahy. Ve vinohradské vile v Hradešínské žili Leo a Marta Ulmanovi, kteří se koncem první republiky přestěhovali z moravských Boskovic do Prahy. Ihned po Mnichovu požádali o visum do Austrálie. Tušili tragédii. Visum nedostali a tak v r. 1942 jejich osud tragicky skončil. Nyní kameny v dlažbě připomínají oběti nacistického teroru.Do prosince 2013 bylo položeno na 1000 místech asi 43.000 kamenů. LZ, 18.2.2014, str. 3


Nástupní návštěva B. Sobotky ve SRN byla úspěšná

Sobotka a Merkelová měli shodný názor na jednání Ruska na Ukrajině, zejména na Krymu. B. Sobotka se také setkal se saským premiérem Stanislavem Tillichem. Na českém velvyslanectví jednali o železničním spojení Berlína a Prahy, plavbě na Labi a boji proti syntetickým drogám. Český premiér byl také ve Wolfsburgu, kde jednal o další činnosti automobilového koncernu v ČR, což by mělo přispět k tvorbě tisíců nových míst.. LZ, 18.3.2014, str. 1


H.-J. Schmidt: Zeman rok v úřadě

Zeman nastartoval jako tygr, ale předtím skončil jako předložka u postele. Při návštěvě Berlína opakoval o sudetských Němcích stejné názory jako kdysi o nich řekl při návštěvě rakouského prezidenta. Vyznamenal se vyvěšením vlajky EU na Pražském hradě. Jeho projev v EP zůstal za očekáváním. LZ, 18.3.2014, str. 2


L. Drahoňovská: Od r. 2014 novým vedoucím Goethova ústavu je B. Franke

Pracoval jako vedoucí Goethova ústavu ve Stockholmu, Paříži a Bruselu. Publikuje příspěvky o kultuře, politice. Bude působit také ve středně východní Evropě, celkem v 8 státech. LZ, 18.3.2014, str. 8


Spojit mládež Evropy v polském Gieraltowie

Poprvé uspořádá IFA a Goethův ústav v Krakově letní tábor v Dolním Slezsku „Letní tábor Evropanů a jejich mládeže“ od 15 do 17 let v Novém Gieraltowie, Polsko, 6.-19.7.2014. Takto se má podchytit německá mládež z Polska, Čech, Rumunska, Chorvatska, Slovenska a Ukrajiny. LZ, 18.3.2014, str. 2 F


T. Stahlkopf: 8. středoevropské zasedání o germanizaci v Kissingenu

Zdeněk Mareček a Petr Pytlík pojednali o posilování sebevědomí brněnských Němců proti nátlaku ze strany slovanského obyvatelstva. Martina Bartečková-Nováková se zabývala publicistou Fr. Spinou (1869-1938). Milan Horňáček se zabýval „První světovou válkou a jejími důsledky v regionální literatuře Čech a Moravy. Ulrich Pröschle se zabýval první světovou válkou a změnami německých Rakušanů ve vztahu k říšskému němectví.

Témata první světová válka a její vliv na regionální literatury byla tématy pro Technickou univerzitu v Drážďanech a Palackého univerzitu v Olomouci.

SZ, 31.1.2014, str. 5 a 6


Srdečně vás zveme na 65. sudetoněmecký sraz 7. a 8.6.2014 v Augsburku

Dějinám rozumět. Budoucnost utvářet“ je heslo srazu. SZ, 14.2.2014, str. 1


Bombardování Drážďan 13. až 15.2. 1945 bylo největším masakrem v Evropě

Maršál letectva Robert Saundby tvrdí, že bombardování Drážďan bylo otřesnou tragédií, největším masakrem v evropských dějinách. SZ, 14.2.2014, str. 1

Poznámka redakce: V únoru 1945 při náletech zahynulo 30.tisíc až 35 tisíc Němců. Tehdejší policejní ředitel Drážďan dokonce uváděl číslo 18.375 obětí. Na své oběti Němci vzpomínají. Ale na ty stalingradské zapomínají. V srpnu 1942 Němci bombardovali Stalingrad. Během největšího náletu přišlo o život 40.000 lidí. Stalingrad byl a je přece v Evropě. Takže ten stalingradský masakr, jehož strůjci byli Němci, je větší. Je nám líto každého člověka, který nevinně zahynul ve druhé světové válce. Ale přesto musíme odlišovat mrtvé na straně agresorů a oběti jejich agrese.


Katolické dny 2014 v Řeznu, 29.5.-31.5

Těžištěm programu jsou česko-německé vztahy, řekl Matthias Dörr.

Z programu Katolických dnů…

29.5.:Češi a Němci: co nás spojuje – co nás dělí“ biografický rozhovor s ministrem kultury České republiky Mgr. Danielem Hermanem.

Když Slovák platí za Řeka. Kde leží hranice solidarity v Evropě?”


Dr. Jan Figel, víceprezident parlamentu, Bratislava

Martin Kastler, poslanec EP, spolkový předseda Ackermann-Gemeinde, Norimberk

Prof. Dr. Christof Mandry, sociální etik, Saarbrücken

PhDr. Vladimír Špidla, bývalý komisař EU, Praha

30.5. od 11.00

Pastýř na kamenitém poli“ rozhovor s biskupem Mons. Františkem Radkovským


31.5. od 11.00

Být křesťanem v sekularizovaném prostředí” rozhovor o církevní situaci v České republice s teologem Prof. Dr. Tomášem Halíkem


Česko-německé skutečnosti. O životě vedle sebe a spolu podél hranice“

Pozvaní hosté:

Thomas Bauer,vedoucí kriminální policie, Weiden i.d. OPf.

Hans Eibauer, ředitel Centrum Bavaria Bohemia, Schönsee

Bára Procházková, novinářka, Praha

Biskup Mons. František Radkovský, Plzeň

Dr. Birgit Seelbinder, bývalá primátorka, Marktredwitz

Od vězně ke kardinálovi” biografický rozhovor s kardinálem Dominikem Dukou.

Sdružení Ackemann-Gemeinde


Německo-český fond budoucnosti potvrzen na další 2 roky

Ministři zahraničních věcí Německa a ČR schválili složení Německo-českého fondu budoucnosti na další dva roky. Německo-český fond budoucnosti byl založen v r. 1997 podle českého práva, sídlo má v Praze. SZ, 21.2.2014, str.1


J. Grimm: Vlast a láska k vlasti aneb co musíme pochopit

Vlast, láska k vlasti, existuje to ještě dnes? Žijeme ve sjednocené Evropě, překračujeme hranice, aniž bychom to zpozorovali, mluvíme více jazyky. Avšak mezi pojmem „doma“ a „vlast“ existuje rozdíl. Vlastí je místo, kde jsme se narodili, chodili do školy, vyrůstali, ženili se, měli děti, vykonávali povolání. Dříve se to vše cělo na jednom místě. Když musíme do ciziny, necítíme se dobře, rádi se zase vracíme domů, do vlasti.

V důsledku válečných událostí hodně lidí muselo opustit svoji vlast a změnit povolání. Narodil jsem se v prosinci 1942 v Abertamech, v červenci 1946 jsme se celá rodina ocitli v Německu. Abertamy jsem ani nezažil. Žiji 43 let v Augsburku, mám zde děti, okruh známých. Cítím lásku k vlasti k Německu, zejména Bavorsku. Poprvé jsem Abertamy navštívil v r. 1966. Rád jsem se vrátil do Bavorska. Nyní se to pozměnilo. Každým rokem jezdím několikrát do Abertam. Jedinou mou vlastí je Augsburk, Bavorsko. Podle rodinných dějin mám však několik lásek k vlasti.

SZ, 21.2.2014, str. 13


I. Kuncová: Moravská Třebová pohodlně a uvolněně

Mladí se učili německy v jazykových kurzech. Vrcholem činnosti byl zájezd do Vídně a výměna mládeže z Německa a maďarskými Němci. Za finanční podporu děkujeme německému spolkovému ministerstvu vnitra, zastoupenému německým velvyslanectvím v Praze, Německo-českému fondu budoucnosti, městu Moravská Třebová, městi Staufenbergu a Sudetii. Výstava se konala v únoru 2014.

LZ, 18.3.2014, str. 3 přílohy Forum


ag: Nové volby ve Sdružení Ackermann-Gemeinde

Sdružení Ackermann-Gemeinde na své výroční schůzi 23. února zvolilo nového předsedu, kterým se stal český ministr kultury Daniel Herman. Dalšími členy předsednictva jsou: Helena Faberová, Hans Korbel a Ralf Kohout. Místopředsedou se stal J. Talíř, dosavadní předseda SAG. K volbám se dostavilo 140 osob z Čech, Německa a z Prahy. SZ, 28.2.2014, str. 2


Královéhradecký biskup hostem u Ackemann-Gemeinde

Pobyt v Mnichově využil biskup k návštěvě A-G. Biskup Jan Vokál je od r. 2011 nástupcem D. Duky. V r. 1983 emigroval do Vatikánu. SZ, 13.2.2013, str.2


Počátkem prosince 2013 informace o Babišovi ve Wittembergu

Gustav Reiner informoval účastníky jednání okresní skupiny o Babišovi. Uvedl, že tento podnikatel má filiálku i v Sasku. Koupil velkopekárnu Lieken a usadil se ve Wittenbergu. Koupil také továrnu ve Wittenbergu-Priesteritzu. SZ, 13.12.2013, str. 9

Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška Připravil: Dr. O. Tuleškov


Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme, Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí a Českým národním sdružením. Praha, 5. dubna 2014. Webová adresa: www.ceskenarodnilisty.cz e-mail: vydavatel@seznam.cz





Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz