Listy č. 176

Studijní texty, volné a krácené překlady z německého tisku


H. – J. Schmidt: Více než kdykoliv chybí – Václav Havel

Co by řekl Havel tomu, co se událo po jeho smrti. Byl by možná potěšen, že Miloš Zeman nechal vyvěsit vlajku EU na Hradě. Naše mladá demokracie je ohrožena. Náš stát není ohrožen zvenčí, jak tomu bývalo často v minulosti, nýbrž je ohrožen zevnitř kvůli nedostatku politické kultury a špatnými vlastnostmi.

LZ, 17.12.2013, str. 2

Poznámka redakce: Jsme rádi, že německý stát není ohrožen špatnými vlastnostmi Němců. Snad je ani nemají. Že rozpoutali dvě světové války ve 20. století, to je zřejmě jen smyšlenka odpůrců Německa.


H.-J. Schmidt: Tak si užili Češi roku 2013: Výměna prezidentů, povodně

O velké překvapení již na počátku r. 2013 se postaral V. Klaus svojí poslední amnestií, která narazila na všech úrovních na odpor. ODS se hluboce propadla. Novou superhvězdou po volbách se stal Andrej Babiš. Národní banka intervenovala proti státní měně, aby zabránila deflaci, aby se český export stál levnějším a stát se dostal z hospodářské krize. LZ, 17.12.2013, str. 4


Jak to vidí třetí generace

Goethův ústav a Zemské shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku uspořádaly v Českém středisku v Mnichově 10.12.2013 mezinárodní filmový projekt „Jazyk a identita: Jak to vidí třetí generace“. Mezi hosty v Mnichově byl Martin Dzingel ze Zemského shromáždění Němců. LZ, 17.12.2013, str. 4

Poznámka redakce: Domníváme se, že České středisko v Mnichově by se mělo organizovat zcela jiné akce, nikoliv jen proněmecké.


Chr. Rühmkorf: Německo-český fond budoucnosti odsouhlasil 141 nových partnerských projektů

Správní rada pro partnerské projekty povolila ve 4. čtvrtletí 2013 vynaložit 855 500 euro na projekty z oblasti kultury.Jenom renovace památných staveb je v hodnotě 273 000 euro. Na téma renovace památných staveb v pohraničí řekla česká předsedkyně správní rady Kristina Larischová, že renovace přispívá k usmíření. V bývalém koncentračním táboře Terezín se sešlo více než 100 účastníků 8. setkání mladých Němců a Čechů. Vlna výjezdu německých občanů z NDR v létě 1989 a jejich útěk na pražské velvyslanectví SRN v r. 2014 bude mít 25. výročí.

LZ, 10.12.2013, str. 6 přílohy Fórum

Martin Dzingel: Veselé svátky

V Evropském parlamentu ve Štrasburku mohli zástupci německé menšiny z ČR, zásluhou iniciativy B. Posselta, uvést své žádosti a projednat kulturní a politický život Němců v ČR s politiky z EU. LZ, 17.12.2013, str. 1


Prof. Jansche: neustálé zmatky v údajích o obětech vyhánění

V Praze v září 2007 vyšla kniha v německém jazyce „Krátké dějiny v českých zemí do r. 2004“. Autory jsou významní čeští historikové Petr Čornaj a Jiří Pokorný. Uvádí, že přišlo o život při vyhánění 6500 sudetských němců a 20 000 jich zahynulo vyčerpáním (str. 65). Na sudetoněmeckých dnech se uvádí 250 000 obětí, v jiných zdrojích 40 000 či 140 000. SP, 3.10.2013, str. 16


Havlův pomník ve Washingtonu

V USA byl počátkem října odhalen pomník V. Havla. Pomník je v parku Univerzity Georgtown, který má jméno Havlovo náměstí. Pomník byl navržen českým architektem B. Šípkem. SP, 7.11.2013, str. 2

V Bavorsku nová patronka sudetských Němců

Emilie Müllerová byla v listopadu 2013 jako bavorská ministryně pro práci, sociální záležitosti a rodinu ustavena do funkce patronátní ministryně pro sudetské Němce. SP, 7.11.2013, str. 2


F.P. Habel: 75 let od Mnichovské dohody, ke které nemuselo dojít

Mnichovské smlouvě předcházel zánik Rakousko-Uherska a vyhlášení ČSR v r. 1918. Národnostní útlak vedl sudetské Němce k založení Sudetoněmecké strany (SdP) pod vedením Konráda Henleina. Pro sudetské Němce se situace zhoršila, když po Mnichovské dohodě Hitler 15.3.1939 obsadil zbylé Česko. Podle lorda Runcimana čs. vláda dala sudetským Němcům četné sliby, z nichž jen některé byly splněny. SP, 7.11.2013, str. 3

Poznámka: Je až zarážející, jak někteří autoři ze Sudetenpost líčí naše dějiny. Byli to tzv. sudetští Němci, kteří ve své velké většině podlehli nacistické propagandě a pomáhali Hitlerovi rozbít Československo, kde měli všechna občanská práva jako ostatní občané, a to i v době, kdy tato v nacistickém Německu již dávno neexistovala. Sám Konrád Henlein o této skutečnosti zcela otevřeně mluvil na jedné ze svých přednášek ve Vídni. Jak lehce se dá zjistit pravda, ale jak těžce se pak o ní lže.–red.


Pochod usmíření Františkovy Lázně – Cheb

Na silnici mezi Františkovými Lázněmi a Chebem se 3. října 1938 konala přestávka se zákusky, které se zúčastnili Hitler, Henlein, Himmler, Keitel a další nacističtí velikáni. Nyní po 100 letech se konala usmiřovací akce organizovaná českými a německými faráři a pastory. Bohoslužba usmíření měla vést k prominutí bezpráví, ke kterému došlo na obou stranách hranic, zdůraznil katolický farář z Chebu, Petr Hruška. SP, 7.11.2013, str. 3


Revanšističtí Slezané již nezvolili R. Pavelku

Mimořádná schůze Němců ze Slezska, která se konala počátkem října 2013 nezvolila do čela svazu jeho dlouholetého předsedu. Přítomná dr. E. Steinbachová prohlásila, že Slezané chtějí jiného předsedu. Pavelka byl totiž kritizován za protipolské výroky, které přednesl na srazu Slezanů v Hannoveru v červnu 2013.

SP, 7.11.2013, str. 2


J. Šinágl: V Karlových Varech místo Becher-Platz Becherovka ploščaď

Karlovy Vary jsou neustále více ruské. V jedné z jeho kaváren (pravděpodobně koupené Rusi) nebyli němečtí hosté ruskými číšníky obslouženi. Česko-německé nadpisy by měly zůstat, jinak se vytratí století tradice provždy. Jan Becher se narodil jako Johan Becher, architekt Peter Parler byl přejmenován na Petra Parléře. Je nutno si připomenout, že kdysi v Karlových Varech proti Hitlerovi protestovalo 70 000 obyvatel německé národnosti. Sdělil to v televizi pracovník Čáslavský.

SP, 7.11.2013, str. 5

Poznámka redakce: Patří do stoleté tradice česko-německých nadpisů i období, kdy Karlovy Vary byly připojeny k říši, kdy samozřejmě bylo vše německé a česky se na veřejnosti zakazovalo mluvit. O dalších pohádkách raději pomlčíme.


Mluvčí sudetských Němců opětovně nominován do parlamentu EU

Mnichovská CSU B. Posselta opětně navrhla na poslance Evropského parlamentu pro volby, které se budou konat 25.5.2014. Posselt zastupuje Mnichov a Bavorsko od r. 1994. Potřebujeme více Evropu ve velkém a méně Evropu v malém. Taková Evropa je mé životní téma a já jako Mnichovan, Bavorák a sudetský Němec se stavím do služeb naší vlasti. SP, 7.11.2013, str. 5


Jan Sechter novým velvyslancem ve Vídni

Rakousko s jeho působením vyslovilo souhlas. Velvyslanectví ČR bylo od ledna 2013 neobsazeno. Jmenování nástupce Jana Koukala bylo předmětem sporů mezi prezidentem Zemanem a ministrem K. Schwarzenbergem. Až po nastoupení vlády J. Rusnoka, v níž byl ministrem zahraničí Jan Kohout, došlo k vyřešení sporu.

SP, 7.11.2013, str. 5

Češi očekávají méně od EU

Češi jsou neustále méně spokojeni s členstvím v EU, jen 41% je pro členství v EU. Exprezident Klaus ve své nové knize vyzval k vystoupení z EU.

SP, 7.11.2013, str. 5

G. Frodl: Zasedání Jihomoravanů v Geislingenu

19.10.2013 ho zahájil Franz Longin. Dnešní prezident Zeman již v r. 2002 označil sudetské Němce za zrádce státu. Starší Češi považují odsun za spravedlivý, mladší sdílí Schwarzenbergovo stanovisko. Německá spolková republika se ve svém prohlášení z roku 1997 hlásí k odpovědnosti Německa za historický vývoj, který vedl k Mnichovské dohodě, k útěku a vyhnání Čechů z pohraničí z německy osídlených oblasti. Prof. Rudolf Grulich mluvívá o Moravském vyrovnání jako o pokusu o řešení národnostních problémů. SP, 7.11.2013, str. 6


Sudetští Němci jsou solidární s maďarskými Séklery

Sudetští Němci v Rakousku jsou solidární s mírumilovnými požadavky asi 1,2 mil. maďarských Séklerů v Sedmihradsku. Tito dosud byli nejskromnějším národem v Evropě. Nepožadovali samostatnost jako Baskové či Katalánci.

SP, 7.11.2013, str. 7

Poznámka: Sedmihradští Maďaři jsou pouze národnostní menšinou v Rumunsku, nikoliv národem. Pokud by byli národem, měli by právo na sebeurčení. Podle stejné optiky sudetů bychom mohli tvrdit, že Lužičtí Srbové v Německu jsou samostatným národem a mají právo na sebeurčení. –red.


Opět zneuctěna památka sudetských Němců na lineckém mostu

Není to poprvé, co byla zneuctěna deska na památku obětí sudetů. Tentokrát byla pomalována červenou barvou. Mluvčí vyhnaných v Rakousku, rada Michael Hamer, vyzval, aby deska byla obnovena. SP, 7.11.2013, str. 7


V Prachaticích výstava o komponistovi hymny Šumavy A. Hartauerovi

Na Zlaté stezce leží město Prachatice. V říjnu 2013 zahájil ředitel muzea Pavel Fencl výstavu na památku A. Hartauera. Též zdůraznil i lásku českého obyvatelstva k Hymně Šumavy. Výstava byla instalována ve spolupráci s Muzeem Šumavy ve Vídni. Spolek Šumava ve Vídni dal k dispozici exponáty o životě A. Hartauera.

SP, 7.11.2013, str. 10


A.Mostýnová: Svého nepřítele financovat…

Podle Andora Sandora Palestina není státem. Jeho „velvyslanectví“ je vlastně nesmyslem. Takové zastoupení by se mělo zavřít. Sandorovi není známo, že by se Palestinci vzdali násilí. Naopak, i v dětských programech v televizi a školních učebnicích vyzývají, aby se Židé zabíjeli. A dokonce bývají ze strany EU miliardami euro financováni. Na Blízkém a Středním Východě disponují dostatkem zbraní.

LZ, 21.1.2014, str. 8

Soutěž o esej Ackermann-Gemeinde

Již 4. evropská soutěž esejí v Evropě má téma „Co říká zacházení s menšinami o stavu naší demokracie?“ V soutěži se uplatňují Martin Kastler (poslanec německé CSU v EP) a Libor Rouček (poslanec EP za ČSSD). Zacházení s menšinami je zkušebním kamenem pro naši demokracii. Tolerantnost a vzájemnost ve vztahu k menšinám jsou nutností. Nejlepší práce budou publikovány a odměněny.

LZ, 21.1.2014, str. 2 přílohy Fórum

Š.K. Odstrčil: Německé stavební umění v letech 1910-1945 odkryto

Léta 1918-1938 představují zlaté doby českých dějin. Brno, druhé nejvýznamnější město, se stalo střediskem moderní architektury. LZ, 21.1.2014, str. 4 přílohy Fórum


E. Břízová: Zkušebně v Brně, provedení ve Vídni

Kurátorem letošní jubilejní výstavy architekta Theofila von Hansena ve Vídni byl Adolph Stiller. V Brně v polovině listopadu 2013 byla o uvedeném architektu přednáška na Masarykově univerzitě v Brně. T. von Hansen byl uznávaným architektem. Známá jsou jeho díla jako např. Parlamentní budova ve Vídni, Nový hudební sál v témže městě a Brněnský besední dům. Stavební díla architekta jsou téměř v celé Evropě, v Aténách, Lvově, Kežmaroku. LZ, 21.1.2014, str. 4 přílohy F


Marnit Řehoříková: Jubilejních 20 let od založení Landes Zeitung

Bývalá jeho šéfredaktorka vykresluje vývoj novin, které jsou tiskovým orgánem Zemského shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Od ledna 2014 jsou však vydávány jako noviny Němců v České republice.

LZ, 21.1.2014, str. 5 přílohy F


Saska Herklotz, Ifa-manažerka v Ratiboři: Alois Nebel v německých kinech

Film obsahuje vzpomínky na vyhánění sudetských Němců po skončení druhé světové války, LZ, 21.1.2014, str. 6 přílohy F


Martin Dzingel: Editorial

Představuje LZ jako noviny Němců v ČR. Vydáváme noviny v zemi, kde přes 40 let německá mateřština byla zakázaná. LZ, 21.1.2014, str. 1 a str. 1 F.

Poznámka: Pan Dzingel nám neřekl, v kterých letech byla němčina zakázaná. Pokud tím myslel léta 1945 až 1989, pak se mýlí. Němčina se učila i na školách, např. na středních. Vycházely v tu dobu kromě dalších i noviny německé menšiny v Československu. Nevíme nic o tom, že by němčina byla zakázaná. V 50. letech i někteří z nás žili v pohraničí. Pravda, němčinu jsme slyšeli ojediněle. V tu dobu však byly ještě velmi silné vzpomínky na válku. Válečná zvěrstva byla silně spojována s Němci. Spíše se lidé ostýchali mluvit německy v prostředí, kde se ještě nezapomnělo na připojení našeho pohraničí k říši a násilnou germanizaci Čechů, kteří tam v tu dobu žili. Ti skutečně nesměli mluvit na veřejnosti česky.


Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška Připravil: Dr. O. Tuleškov Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme, Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí a Českým národním sdružením. Praha, 2. února 2014. Webová adresa: www.ceskenarodnilisty.cz e-mail: vydavatel@seznam.cz


Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz