Studijní texty, volné a krácené překlady z německého tisku
G. Klenberger: Výstava a publikace „Příběhy Sudet“
Kniha obsahuje rozhovor s lidmi, kteří v zemi museli zůstat, byli usídleni v Sudetech. Dílo také pojednává o manželských dvojicích, z nichž jeden patřil k druhé národnosti. Mnozí Češi shledali, že vyhnání sudetských Němců bylo nesmyslem a chybou. Nyní je nutno poučit se z dějin a poznatky sdělit dětem. Böhmové v Čechách a v Bavorsku jsou jedno. SZ, 2.8.2013, str. 18
Poznámka redakce: Odsun Němců z Československa byl jediným správným a možným řešením. Odsunutí Němci mají svou vlast v Německu. Sami tam chtěli, nechť tam zůstanou. Pokud někteří z německé národnostní menšiny v ČR se považují za Böhmy, pak s Bavoráky, také však i s ostatními Němci, skutečně jedno jsou. Karel Schwarzenberg se také označuje nikoliv za Čecha, ale Böhma. Před českou veřejností tuto skutečnost však tají.
A. Jahn: Slavnost usmíření v hornorakouském Freistadtu
Slavnost usmíření nenavazuje na žádné udobření ze strany Čechů. Je známo, která skupina Čechů vyhnala Němce z jejich domů, rozkradla jejich majetek a nejméně 241.000 Němců zavraždila. Vyhnaní Němci se stali v důsledku tehdejšího rakouského zákonodárství armádou bezprávných. Teprve po 6 letech bídy byli vyhnaná postaveni na roveň Rakušanům. SP, 4.7.2013, str. 16
A. Schmalz: Výroční schůze Unie vyhnaných a vysídlených ve Waldkraiburgu
se konala koncem května. V diskusi vystoupil i starosta S. Klika. Mluvil též Posselt. Franz Pany se narodil po vyhnání. Přesto patří ke generaci, která vše zažila. Jako děti denně pociťovali, že nejsou ve vlasti. Nářečí starých rodičů bylo jiné než mluva sousedů a doma se neustále v různých obměnách mluvívalo o vlasti. F. Pany až po smrti svého otce navštívil Mariánské Lázně. Z jeho podnětu byl v Mariánských Lázních obnoven pomník Goetheho. Návštěvy premiéra Seehofera v ČR a návštěva na oplátku bohužel již odstoupivšího českého premiéra Nečase byly výsledkem kladných aktivit. V Maďarsku byl již zaveden den připomínající vyhnání Němců, snad takový den bude zaveden také v Polsku a v ČR. SZ, 2.8.2013, str. 1 a 3
Pomník všem dětem, které byly obětí válek
S. Ortmann, předseda Svazu vyhnaných z Hesenska, v červenci 2013 navštívil s velkou skupinou BdV památní místo v Lidicích. U pomníku položil květiny na počest v r. 1942 zavražděným a všem obětem nacistických zločinů, jakož i mrtvým při nelidském vyhnání po r. 1945. Kytka měla trikoloru v německých barvách. 82 bronzových postav dětí připomínají zavražděné děti všech válek.
SZ, 26.7.2013, str. 10
Letní rozhovor se sudetským Němcem F. Panym
Na otázky listu Sudetendeutsche Zeitung F. Pany uvedl, že letošní sudetoněmecký den v Augsburku posunul sudetské Němce notný kus vpřed. Ještě nikdy nebyli zde návštěvníci z ČR v takovém počtu. V září 2013 budou ve SRN volby, ale pouze strany CDU a CSU mají kladný vztah k sudetským Němcům. Českého prezidenta M. Zemana známe dobře.. Ale i přímo zvolený prezident by měl přihlížet k názorům občanů. Dnešní stanovisko české veřejnosti k sudetským Němcům je mnohem dále než bylo před deseti lety. Také kancléřka A. Merkelová ví, že usmíření se nedá nařídit, musí vyrůstat zezdola. SZ, 2.8.2013, str. 3
Změny na německém velvyslanectví
Došlo k výměně zastupujícího velvyslance. Místo Ingo von Voss je novým zástupcem dr. Robert Klinke, který navštívil vedoucího úřadu sudetských Němců Petra Bartone v Tomášské ulici v Praze. SZ, 2.8.2013, str. 2
Český disident, novinář Milan Kubes se dožil 70 let
je též dopisovatelem Sudetendeutsche Zeitung. Byl vedoucím katolické exilové organizace Opus bonum. Dlouhá léta prožil v exilu v Mnichově. Redakce SZ Kubesovi k životnímu jubileu blahopřála. SZ, 2.8.2013, str. 6
M. Czpöppau: Zemřel bývalý německý válečný dobrovolník
Josef Honauer zemřel 6.6.2013. Narodil se v západních Čechách v Lubenci v r. 1924. V r. 1941 se dobrovolně přihlásil do německé armády. Po 10 letech po válce se vrátil ze zajetí v SSSR. Rodiče našel v středních Francích. V r. 1956 se opět přihlásil do německé armády. V r. 1974 byl penzionován. Po uvolnění hranic několikrát navštívil Lubenec. SZ, 2.8.2013, str. 6
eg/en: Starosta Zdeněk Kutina řeční nad sudetoněmeckou vlajkou v Petřvaldě
Koncem června 2013 v Petřvaldě (Peterswald) v ústeckém okrese se sešlo asi 90 vyhnaných u příležitosti 220 let existence kostela sv. Mikuláše v Petřvaldě. Nedělní mši celebroval farář Karel Havelka. Vyhnané přivítal starosta Zdeněk Kutina a sdělil, že nové historické muzeum o dějinách obce přiblíží dějiny obce i současným občanům. Starostův projev tlumočila Svatava Plechacová. SZ, 2.8.2013, str. 10
fk: Vlastenecké odpoledne okresní skupiny Kolín n.R. Bruna
Počátkem června 2013 se sešla okresní skupiny brněnského vlasteneckého společenství Bruna. O poslední schůzi ve Stuttgartu referoval předseda Rudolf Landrock Franz Zinnercker, kulturní referent zemské skupiny landsmanšaftu, promluvil o životě Adalberta Stiftera. SZ, 2.8.2013, str. 12
Lr: Každoroční květnové schůzky vyhnaných z okresu Duchcov
Po sjednocení Německa došlo již k 16. vlasteneckému setkání z několika i krušnohorských obcí, které se konalo 68 let po vyhnání. První den byla na programu schůzka ročníků 1927 až 1934. Řečník se věnoval prezidentským volbách v ČR, které ukázaly, že v českém obyvatelstvu došlo ke změně názorů vůči vyhnání sudetských Němců. K. Schwarzenberg označil Benešovy dekrety za ostudu a požadoval přepracování dějin. Podle K. Köhlera má usmíření mezi českým lidem a sudetskými Němci odezvu. SZ, 2.8.2013, str. 16
Linda Loos: Zážitky z pracovního tábora na zámku Bor (okres Tachov)
V r. 2004 vyšla autobiografie L. Loosové, které poslední okamžiky války prožila v říšské pracovní službě. Rozhlas již mnoho nevysílal. Sděloval však informace o násilnostech, kterých se dopouštěly nepřátelské jednotky. Volksšturm byla poslední Hitlerova rezerva. Vítězství nebo zánik? Na vítězství málem již nikdo nevěřil. Jaký však bude zánik? Ještě si máme zpívat „Na východ směřuje náš pochod…“. O silnici se nyní dělí s průvodem zajatých Rusů. Nemytí, neoholení, žádní lidé. Němečtí strážci kopali do vlekoucích se ruských zajatců.. Několik bezvládných Rusů vezli na voze. Smutné poznatky z „vítězného ústupu“ od Chebu A jak vypadají němečtí zajatci v Rusku? Také v roztrhaných šatech, špinaví…
SZ, 2.8.2013, str. 19
frl: 750 let oslav města Boru
Na počest 750 let města Boru byla koncem července 2013 v renovovaném Tachovském vlasteneckém muzeu otevřena slavnostní výstava 750 let existence Boru. Bor byl 27.2.1919 obsazen českými pohraničníky. Éra c. a k. skončila. Bor patřil k ČSR. Od 20.10.1938 až do 8.5.1945 Bor patřil k říšské župě Sudety.. V r. 1946 bylo německé obyvatelstvo Boru vyhnáno přes vysídlovací tábor v Tachově do Bavorska, Hesenska dobo do sovětské okupační zóny. Farní obec v Boru měla 3400 duší. Za okupace působil v Boru farář narozený v Českých Budějovicích, který byl 11.4.1942 gestapem zavřen a přepraven do koncentračního tábora Dachau. V r. 1935 pořízené zvony, kostelní lustry a kovové stojany na svíce byly zrekvírovány. Bor Američané několikrát bombardovali. Na konci války mělo být město hájeno. Ženy utečenců se postavily proti a šly vstříc americkým vojákům s bílými ručníky. Zavřený děkan se vrátil z Dachau. Američany byl jmenován starostou obce.
SZ, 2.8.2013, str. 20
Předseda landsmanšaftu Franz Pany u hrobu Emilie Schindlerové
V hornobavorském Waldkraiburgu Pany navštívil hrob E. Schindlerové, vdovy po zachránci Židů, Oskarovi Schindlerovi. Emilie Schindlerová se narodila v okrese Zábřeh. Po smrti byla vyznamenána landsmanšaftem cenou lidských práv.
SZ, 16.8.2013, str. 2
S. Habelová: Žádné nové jaro v Praze
Společnou četbu uspořádala Ackermann-Gemeinde s dalšími subjekty. Novinář Hans-Jörg Schmidt představil svou novou knihu „Žádné jaro v Praze“ a sdělil své četné zkušenosti, které nabyl jako německý korespondent v ČR. Za prezidentské kampaně v pohraničí manipuloval Zeman tím, že prý Schwarzenberg se snaží vrátit sudetským Němcům zpět jejich domy. Dvoudenní návštěvě premiéra Nečase v Bavorsku věnoval kapitolu „Česko-bavorské jaro“. Němci, kteří nebyli vyhnáni, museli nést přímé důsledky války. Jsou posledními oběťmi vyhnání.
H.-J. Schmidt se narodil v Halle nad Sálou, vystudoval novinářství a pak spolupracoval s rozhlasem NDR. V r. 1990 byl vyslán jako dopisovatel do Prahy. V poslední době píše pro „Die Welt“ a „Sächsischen Zeitung“. SZ, 16.8.2013, str. 7
Poznámka redakce: Kdo se snažil v době prezidentských voleb manipulovat českým voličem nebyl prezident Zeman, ale právě K. Schwarzenberg, mnozí Němci a česká média v německých rukou. P. Nečas, tak Němci vychvalovaný, zrazoval vlastní manželku, celou svou rodinu, ODS i republiku. Z ostudy má kabát. K němu právě přispěl i projev před zemským sněmem v Bavorsku.
Martin Dzingel: Editorial
Živo bylo v Moravské Třebové. V tamním místě setkávání se pod vedením I. Kuncové sešla mládež ze tří států, Německa, ČR a Maďarska. Z místa setkávání v Havířově odjížděla mládež do dětského tábora v Bad Kisingen a na hrad Hohenberg. LZ, 20.8.2013, str. 1
M. Bauer: Pro biskupa Rudolfa Voderholzera sudetský původ myslí evropsky
Dnešní řezenský biskup R. Voderholzer se narodil v r. 1959 v Mnichově. Od r. 2010 je členem Sudetoněmecké akademie věd a umění, dále je členem sudetoněmeckého kněžského díla, Ackermann-Gemeinde. Sudetoněmecký původ jej přiměl myslet evropsky. Nečasův projev v bavorském sněmu byl opravdu historicky. Byl vzat sudetskými Němci na vědomí s velkou radostí. Udělal na ně velký dojem. Lze jen litovat, že Nečas odstoupil, ale nelze odhadnout, oč vše jde. Tak to již v politice bývá. LZ, 20.8.2013, str. 8
I. Kuncová: Přírůstek pro cestu česko-německého porozumění
Před 15 lety na podzim 1998 se na městském úřadě v Budišově nad Budišovkou konala schůzka, které se zúčastnil občanský spolek Vlastenecký poutník, vedení města Budišov a zástupci okresních úřadů Olomouc, Opava, Nový Jičín a Bruntál.
LZ, 20.8.2013, str. 2 přílohy Forum
Svaz vyhnaných ve SRN ke zprávě Evropské rady k použití „Evropské charty oblastních a menšinových jazyků“ konstatuje deficit Polska při plnění jeho povinností
Dorozumívací výbor Evropské rady Polsku připomíná:
Umožnit výuku němčiny v předškolních zařízeních. V oblastech, ve kterých se německy běžně mluvívá a německy mluvící zde žijí v odpovídajícím počtu, musí být německý jazyk používán u místních i regionálních úřadů. I když hranice 20% není dosažena, musí být mluvícím oblastním nebo menšinovým jazykem umožněno psát žádosti v jejich jazycích, musí být zajištěna německá označení místních i oblastních úřadů a musí jim být umožněno sledovat v televizi zvláště kulturní pořady v jejich jazyku.
Je nutné dbát i na výuku a další vzdělávání potřebných vyučujících.
E. Steinbachová uvádí: „Německý jazyk je pro německou menšinu v Polsku podstatnou součástí její existence a kultury. Po desetiletí býval zakázán. Nyní je třeba všechno dohnat.
Polsko je povinno doporučení Evropské rady uskutečnit. Závěry věcného výboru musí najít přístup do rozhovorů mezi Německem a Polskem. Spolková vláda má povinnost, aby činila více než dosud.
Německé menšině v otázce německo-polských vztahů připadá důležitá funkce mostu. Tu bude moci plnit, když bude v Polsku více podporovaná, když bude brána vážně jako samostatný a obohacující činitel. (16.11.2012, tisková zpráva Svazu vyhnanců)
Poznámka redakce: Poláci žijící ve SRN nemají menšinový statut, nemají polské školy, které jim Německo celá léta slibuje. Postavení německé menšiny v Polsku je ve srovnání s Poláky žijícími v Německu výsadní. A ještě chtějí víc! Nepřipadá Polákům žijícím v Německu také důležitá funkce mostu mezi Polskem a Německem? Není pravdou, že tuto funkci budou lépe plnit, když budou německou vládou více podporováni a bude jim především přiznán menšinový statut? Nebo to opět platí jen jednosměrně pro německou menšinu v Polsku?
Podobně jako Poláci jsou na tom Slováci i Češi ve SRN. Ač německá menšina je v ČR téměř hýčkaná, naši lidé nemají v Německu menšinová práva. Ani Turci, kterých je v Německu několik milionů, zatím nedosáhli na menšinový statut, byť Turecko podporuje jejich úsilí.
Princip reciprocity, který je součástí mezinárodního práva, Německo ve své vnitřní politice nebere na vědomí. Na druhé straně ale silně prosazuje práva německých menšin, zvláště u svých východních sousedů. Z různých zdrojů i samo jim finančně přispívá. A tak se dostáváme k privilegovanému postavení německých menšin v uvedených státech.
Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška Připravil: Dr. O. Tuleškov
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme, Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí a Českým národním sdružením. Praha, 21. září 2013.
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz