Studijní texty, volné a krácené překlady z německého tisku
Peter Barton: Sudetoněmecká kancelář v České republice
Nedávno vyšel v rubrice Perspektivy českého Katolického týdeníku text pod označením „Často rád zaměňuji češtinu s němčinou“. Kancelář sudetoněmeckého landsmanšaftu v Tomášské ulici byla otevřená v březnu 2003. P. Barton nikdy nebyl nacionalistou. Z matčiny strany pochází z maďarsky mluvící rodiny z jihovýchodu Slovenska a z otcovy strany z Čechů a Němců. Doma byl vychován, že patří ke střední Evropě. Je katolíkem. Odešel z Československa. Studoval v Mnichově vedle politiky a slavistiky také východoevropské dějiny.
SZ, 21.6.2013, str. 3
A. Schmalz: Bavorsko – má vlast v Evropě
Pod tímto heslem uspořádala Unie vyhnaných a vysídlených CSU v Ingolstadtu počátkem června 2013 politicko-kulturní odpoledne. Silně byli zastoupeni Šumavané a Chebané. Autorův otec pocházel z Čech, matka byla ze Štýrska. Pro narozené v Bavorsku bývá vlast tam, ale srdce autora bije pro Mariánské Lázně, odkud pochází jeho otec. Po pádu komunismu obnovil styky s Mariánskými Lázněmi. SZ, 21.6.2013, str. 3
L. Hoosová: Zážitky organizovaných dívek v Říšské pracovní službě (RAD)
Honsová, narozená v r. 1927, v rámci RAD přišla koncem války do tábora RAD na zámku Bor u Tachova. V táboře byly dívky nejen ze staré říše, ale též ze Slezska, které utekly před Rusy. Některé slzely, že jim nepřišly zprávy o jejich příbuzných. Jiné se povzbuzovaly, že je „náš Vůdce Adolf Hitler“ v tom nenechá. Prý určitě brzy přijde velká změna, vytoužený obrat a potom se opět půjde na Východ, kde je německá budoucnost, jak to řekl Vůdce. Překvapením je, že i zde v odlehlé části Krušných hor bývají letecké poplachy. Ještě nedávno byla Linda Hoosová doma na Chebsku, ale již se špatnými předtuchami. SZ, 14.6.2013, str. 20
M. Kubes: Po vládní krizi, kdo bude po P. Nečasovi?
Článek stručně uvádí překlady všech zpráv, které vyšly v českém tisku. B. Posselt projevil odstupujícímu Nečasovi díky a úctu, že velkým úsilím postavil mosty k sudetským Němcům. Jeho výkon je historický. Posselt je přesvědčen, že i příští česká vláda bude pokračovat v tomto kurzu. Nabízíme každé demokratické koalici v České republice naši spolupráci, aby se dosáhlo více sousedství v srdci Evropy.
SZ, 21.6. 2013, str. 1 a 2
Vládní prohlášení k 60. výročí spolkového zákona o vyhnaných
Spolkový ministr vnitra Hans-Peter Friedrich (CSU) pronesl ve Spolkovém sněmu prohlášení, po kterém následovala diskuse. Podle Levicových Charta vyhnaných z vlasti z r. 1950 je dokumentem revanšismu. Oběti loupežné a zničující války německých vojsk a holocaust byly neuvěřitelným způsobem pomlčeny a bagatelizovány. Co dělali tenkráte sudetští Němci? Při okupováni Hitlerem jásali, odmítli podávanou ruku Čechů a Slováků. St. Mayer (CDU/CSU) řekl, že v roce 1949 chtělo 85% vyhnaných z vlasti opět zpět do vlasti, ale v r. 1962 jich bylo již jen 52%. V polovině 50. let třetina všech vyhnaných byla bez práce. 600.000 pobíralo sociální podporu. Lze říci, že integrace 8 milionů vyhnaných z vlasti v západním Německu fungovala. Co udělalo 8 milionů vyhnaných z vlasti ve SRN zaslouží poděkování za vynikající práci. SZ, 21.6.2013, str. 1 a 2
Zeman dělá rozbor hospodářské krize
Podle M. Zemana není krize celosvětová, ale evro-americká. Hlavní příčinou je podinvestování ekonomiky. Krize potrvá déle, než se domnívají někteří optimisté. Jako protiváhu uvedl Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jižní Afriku. SZ, 21.6.2013, str. 2
E. Bischoffová: Trpké dni, týdny, měsíce
Každým rokem v červnu vzpomínáme na 17.6.1945, den vyhnání z mého města: Jablonné. Všichni Němci, kteří neměli žádné povolení k pobytu, se museli shromáždit v 5 hod. ráno před viaduktem, zpráva byla sdělena tlampači. Každý směl vzít jen 30 kg zavazadel, 100 říšských marek a potraviny na 8 dní. Vzít vozíček nebo kolo bylo zakázáno, jen pro malé děti bylo povoleno vzít kočárek. Pak až k hraniční hlídce pod dohledem českých vojáků, bez oddechu, bez zastávky. Českým personálem jsme byli jako dobytek doprovázeni k hranicím. S utrpením jsme pěšky došli do Ottendorfu a pak do Neustadtu v Sasku a pak přes Pirnu do Drážďan, odtud nás vlak odvezl do Lipska. Až na jaře 1946 jsem dostala malý pokoj s babičkou. Babička 18.5.1946 zemřela. Na tu těžkou dobu nikdy nezapomenu. SZ, 14.6.2013, str. 14
G. Wildt: Stoiber versus Seehofer
Nedávno uspořádala okresní skupina landsmanšaftu výroční schůzi v Thurnau, okres Kulmbach. Tématem byla situace po návštěvě českého premiéra P. Nečase, jaké závěry by z toho měli udělat sudetští Němci. Okresní vedoucí Adolf Markus informoval o Nečasově návštěvě. Po posledním sjezdu sudetských Němců bylo znát, jak se vztahy mezi Čechy a sudetskými Němci zlepšily. Před deseti lety byly jiné. Propagovalo se „vyhánění je genocida“, „respektovat lidská práva, vyhánění zavrhovat“. Edmund Stoiber prohlásil, že pojeden na oficiální návštěvu ČR, až když Benešovy dekrety budou zrušeny, což bylo považováno za správné stanovisko. V Čechách však vedlo k blokádě sudetských Němců. H. Seehofer přesto jel v r. 2011 a v r. 2012 na návštěvu ČR, a to v doprovodu B. Posselta a F. Panyho, k rozhovorům s českou vládou. Dosáhli, že premiér Nečas uskutečnil návštěvu v Mnichově. Stoiberova neústupnost byla nahrazena pružností Seehofera. Nové vztahy mezi Seehoferem a Nečasem znamenaly obrat. Důležité je, že sudetoněmecké zpracování problematiky bylo přenecháno historikům. Také my jsme museli souhlasit s cestami k sudeto-českému dialogu. Bude to zdlouhavý, trpělivý proces, řekl A. Markus. SZ, 14.6.2013, str. 10
Sudetoněmecký landsmanšaft s ožilou jižní Moravou
Počátkem června 2013 se sešel Muzejní spolek Podyjí na valném shromáždění v Laa nad Dyjí, kde byl promítán film „Brněnský pochod smrti“.SZ,14.6.2013, str. 11
U příležitosti 15. jubilea Německo-českého fondu budoucnosti a německo-českých rozhovorů
se konalo setkání s K. Schwarzenbergem. Původně se počítalo s 10 lety. V r. 2007 se Německo a ČR dohodly na dalších 10 letech pro společné projekty. Fond budoucnosti financoval již asi 7500 projektů. K. Schwarzenberg ve svém projevu, proneseném německy, se vyslovil pro zvýšení činnosti. Zajímavý byl projev ředitele občanské iniciativy, Ondřeje Matějky, který je spoluautorem výstavy „Zmizelé Sudety“, jež se konala již ve více zemích. Závěrem místopředseda Mezinárodního osvětimského výboru, Felix Kolman, označil vztahy mezi Německem a ČR „za tak výborné, jaké ještě nikdy nebyly“. SZ, 14.6.2013, str.11
M. Wünscheová: Vyhnání ze Zvíkova
Již 8.5.1945 byl konec války, avšak opilí ruští vojáci táhli městem Zvíkov a kradli, plenili a znásilňovali. Poté přišli Češi a ke krádežím a plenění přibylo vraždění a ničení. My, Němci, jsme museli nosit bílé pásky na ruce a nesměli jsme chodit po chodníku. Pak přišel rozkaz odevzdat rozhlasové přijímače. Velký přijímač jsem odevzdal na radnici, ale malý „lidový přijímač“ jsem uschoval. Tak jsem slyšel nenávistný projev dr. E. Beneše, že pro Němce v republice není žádné místo, že Němci budou vyhnáni. Večer jsem šel oblečen spát. Při odchodu z domu nám byly na náměstí odebrány klíče. Pak v dobytčátcích jsme dojeli do Pirny.
SZ, 14.6.2013, str. 13
Sudetoněmecká speciální muzea
Letošní zasedání pracovní skupiny pro kulturní vlastenecké sbírky se konaly ve Fronten. V rámci zasedání byla uskutečněna exkurze do Kaufbeuren – Nového Jablonce, kde jsme si prohlédli nově zřízené části Muzea Jizerských hor. Akce byla podporovaná pověřencem spolkové vlády pro kulturu a bavorským státním ministerstvem pro práci a patronátním ministerstvem. SZ, 14.6.2013, str. 8
S. Hablová: Prof. Stefen Samerski o Hradčanech v Praze
Církevní historik přednášívá v Mnichově a v Berlíně. V rámci přednášek o českých poutních místech měl pan profesor přednášku o pražských Hradčanech a o Sudetském domě v Mnichově. Uvedl i některé podrobnosti životopisu Prokopa Sázavského, který spojil církevněslovanskou tradici Východu s latinským Západem. Referent uvedl, že Hradčany založily evropskou tradici, že svatí na Hradčanech se stali Evropany. Od 10. století byl na Hradčanech vybudován český Pantheon. Hradčany jsou nejen politickým a kulturním střediskem státu, ale dlouhodobě nejdůležitějším kulturním místem českých zemí. Takovou hustotu a blízkost národních posvátných míst k sídlu vlády nemá žádné jiné hlavní město.
SZ, 14.6.2013, str. 9
Statečný lid Chebska vystavuje v Offenbachu (Hesensko)
K 60. jubileu chebská obec uspořádala výstavu „Chebsko – včera – dnes“. 400.000 vyhnaných sudetských Němců přišlo do Hesenska. Chebský spolek má 170 členů. Chebská kultura ve vlasti zanikla. V okrese Tachov zaniklo 32 obcí. Lázně Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy lázně byly včas zachráněny. SZ, 14.6..2013
S. Habelová: Zahájení výstavy o vlasti v sudetoněmeckém domě
Výstavu „České Krušné hory: sudetoněmecký kraj z různých perspektiv“ uvedl Raimund Paleczek. Jejími inspirátory byli Alois Harasko, Benitez Jump a Petr Mikšíček, historik a spoluzakladatel „Antikomplexu“. Právě od něj pochází většina vystavených fotografií. Od něj také jsou dva dokumentární filmy o Krušných horách. Raimund Paleczek, předseda Sudetoněmeckého ústavu (SdI) poukázal také na jeho archiválie „Jáchymovské kamarádství bývalých zajatců při těžbě uranu“. Mikšíček prošlapal Krušné hory. Publikoval „Odhalené Krušné hory“ (2006), „Tváře Krušných hor“ (2009) a „Osrdí“ (2010). Mikšíček dokumentoval své bádání a lásku ke Krušným horám a k jeho dřívějším a současným obyvatelům.
SZ 14.6.2013, str. 7
Blaževičová a Starková: Německo-české kulturní dny v Liberci
se letos konaly na radnici i v libereckém místě setkávání. Od r. 2005 organizují kulturní dny partnerská města Liberec a Augsburk pod názvem „Dialog“. Svaz Němců liberecké oblasti zahájil ve svém místě setkávání výstavu o minulosti a přítomnosti města Liberec. LZ, 2.7.2013, str. 3 přílohy Forum
R. Goldmann: Před 100 lety vyšly dějiny města Bor
Když c. a k. školní rada Josef Sieber v r. 1913 vydal své „Dějiny města Bor“ v němčina a na 200 stránkách, prodával je za 5 korun, netušil, že první světová válka změní státy v Evropě. Tenkrát měl Bor 3000 Němců a 91 českých obyvatel. Po roce 1918 v ČSR se počet Čechů zvýšil na 25%. Po roce 1945, podle ústního podání, byl hrabě Kinský sovětskými vojáky zastřelen, rodinná hrobka vypleněna a majetek Kinských Benešův režim zabavil. Po válce došlo k vyhnání a vyvlastnění. Na velkém náměstí došlo k brutální události, což inspirovalo českého spisovatele Jana Tichého k napsání publikace „32 hodin mezi psem a vlkem“.
SP, 9.5.2013, str. 14
A. Mostýnová: Od Zemana můžeme očekávat nejedno překvapení
Hostýnová hovořila s Romanem Jochem, bývalým vládním poradcem, který v letech 1994 -1996 řídil zahraniční vztahy „Demokratické občanské aliance“. Na pražské Hospodářské univerzitě přednáší „politickou ideologii“. Od r. 2010 do října 2012 byl poradcem P. Nečase v otázkách politiky lidských práv. Nečas si svým projevem v bavorském zemském sněmu v únoru 2013 získal respekt v Německu a pozitivně přispěl k Německo-českému dialogu. Zeman se pokouší zvětšit svá oprávnění a očekává, co mu projde. LZ, 2.7.2013, str.6
L. Palata: Chorvatsko, vítej v EU!
Do EU vstupuje dvojí Chorvatsko. Jedno zná více než 10 milionů turistů z EU, kteří tráví dovolené na pobřeží Dalmácie. Druhé Chorvatsko představuje pětina, možná i čtvrtina obyvatelstva, která nemá práci. Část Chorvatů se počítá k válečným veteránům, pobírají rentu. Ta však značně vyčerpává státní pokladnu. Chorvatsko je unaveno pěti lety trvající hospodářskou krizí. LZ, 2.7.2013, str. 2
H.- J. Schmidt: Kabinet inženýra Zemana
O dřívějším ministrovi financí M. Kalouskovi mohli jsme říci cokoli, vtipné výroky snášel dobře. Tvořící se vládu Jiřího Rusnoka nazval „Vláda přátel Miloše Zemana“. Prezidentovi lze udělit několik hezkých dárků. Např. obsazením velvyslaneckých míst podle jeho vkusu: Livia Klausová v Bratislavě a Vladimír Remek v Moskvě.
LZ, 2.7.2013, str. 2
Seriál německy pro kariéru
Radomír Šimek, finanční ředitel Siemense (ČR) a bývalý předseda Německo-české průmyslové a obchodní komory, se s němčinou setkal již ve školním věku. Měl soukromého učitele. Později jsem se učil němčině, říká R. Šimek, na gymnáziu a na vysoké škole. Když jsem přišel do Německa, byl jsem překvapen, jak pasivní byla moje němčina. Mé děti navštěvují německou školu, se mnou mluvívají převážně německy, na německou televizi se díváme častěji než na českou. Mám přátelé v německých zemích. LZ, 2.7.2013, str. 5
Poznámka redakce: Němečtí nacisté chtěli po vítězné válce vyvraždit část českého národa. Další část Čechů měli v úmyslu vyhnat někam daleko na východ. Ti Češi, kteří měli být germanizováni, měli být přesídleni na staré říšské území, kde by v německém prostředí došlo k rychlé přeměně Čechů v Němce. Když sledujeme seriál Německy pro kariéru, zdá se jakoby plány K. H. Franka a jemu podobných se uskutečňovaly i v současnosti.
Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška.
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme, Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí a Českým národním sdružením. Praha, 4. srpna 2013.
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz