Studijní texty, volné a krácené překlady z německého tisku
Práva menšin pošlapávána na Slovensku
Slovenský premiér Robert Fico v jednom projevu kritizoval menšiny na Slovensku: „Jenom natahují ruku, aby dostaly peníze, ale Slovenská republika vznikla především pro slovenský národ.“ Pro asi 250 obcí na Slovensku, které mají více než 20% maďarského obyvatelstva, požaduje Maďarská koalice a Híd/Most dvojjazyčná označení na nádražích. Slovenské železnice to odmítly. Na nádraží Okoč jeden Maďar takovou dvojjazyčnou tabulku vyhotovil, ale jelikož tabule stála na soukromém pozemku, nebylo ji možné odstranit. Obdobná tabule ve dvou jazycích na nádraží Galanta byla ihned odstraněna. „Maďaři se mají slovenské pojmenování naučit, když žijí na Slovensku, dvojjazyčné tabule jsou zbytečné.“, řekl jeden slovenský občan novináři. V Rakousku vedoucí landsmanšaftu Gerhard Zeihsel zdůraznil, že by si toho měla všimnout EU a měl přitom na mysli i Karpatské Němce. SP, 11.4.2013, str. 3
Poznánka redakce: Pan Zeihsel asi zapomněl, jak ostudně dlouho Rakousko dvojjazyčné tabule dávalo do míst, kde žije slovinská menšina. Tehdy samozřejmě mlčel.
Slovensko opět zdůrazňuje: Benešovy dekrety nelze změnit
Maďarsko se za vyhnání Němců omluvilo. Za vyhnání Němců ze Slovenska se nikdo neomluvil. Slovenský ministr zahraničí naznačil, že by si dovedl představit omluvu Maďarům. Slovenská národní strana obvinila ministra, že bez pověření zpochybňuje deklaraci slovenského parlamentu z r. 2007. Dokumenty o úpravě poměrů po druhé světové válce jsou nezpochybnitelné. SP, 11.4.2013, str. 3
Dějiny o vyhnaných do škol
Dějiny vyhnaných z vlasti jsou podstatnou součástí rakouských dějin. Vyhnaní z vlasti by měli být zváni do škol. Dále požadujeme, aby dějiny vyhnaných z vlasti byly zahrnuty do učebních osnov škol. SP, 11.5.2013
Paul Kamas na březnové vzpomínce v Ennsu (Horní Rakousy) o Češích
U příležitosti březnové vzpomínky promluvil Brně působící nakladatel P. Kamas. Narodil se v r. 1980 v Opavě. Jeho otec byl Čecha a matka pocházela ze Slezska. Jeho články publikuje i web Náš směr, jehož vydavatelem je Lukáš Beer. Zde publikoval články i na témata, jako „Věděli jste, že tisíce českých mužů narukovalo k německé branné moci? Věděli jste, že po sporném zavření českých univerzit značný počet Čechů studoval ne nejlepších německých univerzitách?“
SP, 11.4.2013, str. 9
Poznámka redakce: P. Kamas ve svém brněnském nakladatelství guidemedia etc vydal v nedávné době knihu „Adolf Hitler Projevy“. Mluvil i na 64. sjezdu odsunutých Němců z ČSR. Společně s L. Beerem vyvíjejí rozsáhlou přednáškovou činnost pro odsunuté Němce i v Rakousku.
Kde Jihomoravané ještě mívají vlast
Jihomoravané se sešli na 52. kulturním srazu v Geislingenu. Hlavním řečníkem byl Franz Longin. Pro slavonické přednášel R. Stejskal. Ve Slavonicích se zabývá Kulturní spolek otázkou obnovy bývalého Německého domu z r. 1932. Díky činnosti prof. Leopolda Finka z Vídně je na Wikipedii uveřejněno 169 místních kronik. Po projevu premiéra Nečase lze snad očekávat mnohá zlepšení. SP, 11.4.2013, str.9
Letní tábor pro vnoučata a pravnoučata v Melku
Jako obvykle sudetoněmecké děti z ČR, karpatoněmecké děti ze Slovenska a saské děti ze Sedmihradska v Rumunsku bývají každým rokem v letním táboře v Melku na Dunaji. SP, 11.4.2013, str.11
Rakušané staví nové gymnázium v Modřanech
Ministr školství P. Fiala a jeho rakouská kolegyně Schmiedové udělali první výkop pro rakouské gymnázium v Modřanech. Rakousko do něj investuje 13 milionů euro. Vyučování v něm začne v r. 2015. SdZ, 19.4.2013, str. 2
Herbert Ring: Teplice-Šanov 1. května 1938
V tento den se konalo velké shromáždění. Jemu dal zvláštní ráz svým proslovem farář z Radowesitz, okres Bílina. Prošedivělý kněz unikl „peklu v Bílině“. Poté slíbil sudetským Němcům a henleinovci věrnost. Byl zavražděn 10.5.1945 v Bílině. Po porážce Německa nadešla nejlepší příležitost, jak vyhnat Němce se Sudet, což bylo naplánováno již v r. 1918. SdZ, 19.4.2013, str. 12
Historie Chomutova
Na území Chomutova se kolem roku 800 nalézal malý kostel. Bedřich Chomutovský 29.3.1252 věnoval vzniklé město Řádu německých rytířů. Přemysl Otakar II. udělil řádu soudní oprávnění. 9.6. 1945 bylo 8000 německých mužů ve věku 13 až 65 let obětí (?) pochodu smrti do Oberleutersdorfu- Malktheueru. SdZ, 12.4.2013, str. 10
G. Müller: Finance vlasteneckého sdružení Hřebečsko
Již v lednu se konalo výroční shromáždění Hřebečka. Nejdůležitějším bodem byly peníze. Největší problém je fluktuace. Více než 300 členů zemřelo. Sdružení má 100 místních dopisovatelů. Vlastenecký časopis žije z příspěvků. Většina dopisovatelů se blíží věku 80 let. Místo setkávání je v Moravské Třebové, které řídí Irena Kuncová. Patronát s Göppingen se osvědčil. Dějiny a kultura jsou obsahem četných ročenek. Pro mladé byl pořízen film, putovní výstava, malé muzeum a archiv. SdZ, 12.4.2013, str. 10
M. Bauer: Ackermann-Gemeinde diecéze Řezno zasedala v Habsbergu
Německý 99. katolický den v Řeznu bude těžištěm uzavření patronátu mezi diecézemi Plzeň a Řezno 2014. SdZ, 12.4.2013, str. 10
Zeman potvrzuje výroky z r. 2002: vyhnání místo trestu smrti
Miloš Zeman při své státní návštěvě Rakouska potvrdil některé své výroky z r. 2002, kdy byl premiérem. Podle redakce APA se neměl vůči sudetským Němcům použít princip kolektivní viny. Zeman s tím souhlasil. Uvedl však, že 90% sudetských Němců volilo hitlerovského Henleina a zbylých 10% bylo komunisty nebo sociálními demokraty. Oněch 10% bylo z odsunu vyňato.
Na otázku, zda platí Benešovy dekrety, sdělil Zeman, že podle českého ústavního práva Benešovy dekrety jsou nedílnou součástí našeho právního systému. My musíme, stejně jako v Rakousku, Ústavní soud respektovat. K problému, že vyhnání je mírnější než např. trest smrti, Zeman řekl: „Když občané jedné země kolaborují se zemí, která jejich zemi okupuje, pak vyhnání je mírnější než trest smrti.
Pasovský list „Passauer Neue Presse“ k problému, že Zeman jednou označil sudetské Němce za „Hitlerovu pátou kolonu“. K tomu Zeman: „Označení sudetských Němců za pátou kolonu použili jako první holandští historikové v r. 1946. Od té doby je toto konstatování mezi historiky obecně akceptováno. Že novináři neznají dějiny, je jejich problém. Jenom připomínám, že v r. 1938 v komunálních volbách 90% sudetských Němců volilo K. Henleina. Snad eurooblasti napětí z minulosti vymýtí.
SdZ, 26.4.2013, str. 1 a 2
F. Purklová: Výsměch obětem nacismu
K událostem 1.5.1938 v Teplicích napsal Herbert Ring: „Nikdo se nemusí stydět, že byl v Hitler-Jugend. Kdysi lidé hromadně zdravili zvednutou pravicí a řvali Heil Hitler.“ V letech 1938/39 byly v Chebu takové poměry, že studenti, kteří se nehlásili dobrovolně k Hitler-Jugend (HJ) byli považováni za slabochy, neschopné. Gymnazisté, kteří byli raději ministranty, než by vstoupili do HJ, byli hromadně šikanováni. Konrád Henlein se narodil ve Vratislavicích /Liberec) 6.5.1898. Když byl 30.10. 1938 jmenován Hitlerem vedoucím župy Sudety, začal s čistkami, kterým za oběť padli také katoličtí kněží. V Hejnicích byl koncentrační tábor pro kněze. Také část profesorů na gymnáziu byla pronásledována a bezdůvodně propuštěna. Mnozí nevinní byli internovaní v Budyšíně nebo přepraveni do Dachau. Také farář z Mariánských Lázní Raymund Klofat (1903-1943) byl pro své křesťanské přesvědčení v r. 1940 ze školy propuštěn. Podobných případů bylo v Sudetech mnoho. Bohužel málo se o nich píše. Kromě Židů to byli opravdoví křesťané, kteří byli zatčeni. K. Henlein si v noci z 9. na 10.5. 1945 v Plzni pomocí střepin z rozbitých brýlí nařízl žíly, aby jej Američané nemohli soudit.
Tvrzení, že nikdo se nemusí stydět, že byl členem Hitler-Jugend je výsměchem obětem nacistické zvůle v Sudetech. SdZ, 26.4.2013, str. 6
S. Habelová: Demonstrační pochod sudetského Němce k pomníku dr. E. Beneše
Dieter Kraus, nar. 1940 v Moravské Ostravě, si udělal si pochod několik set km, aby se z Kemptenu dostal pěšky na Hradčany k pomníku dr. Beneše a tam položil protestní kytici. Své zážitky ze své cesty, doplněné fotografiemi, přednesl v sudetoněmeckém domu v Mnichově. Na rameni měl bílou pásku s písmenem „N“. Jako dítě býval u starých rodičů na Chebsku. Odtud byl s matkou a sestrami z Čech vyhnán. 26. května v den narozenin vyhnaneckého prezidenta položil na Hradčanech protestní kytici. Svoji cestu, při které si ho nikdo nevšímal, přiblížil pak v Mnichově. SdZ, 26.4.2013, str.7
Hans-Jürgen Schmidt: Zeman a vyhnání
Krátce po zvolení M. Zemana prezidentem pozvala mě Česká televize (ČT24) do svého vysílání „Události, komentáře“. Tam jsem varoval, že Zeman může opakovat své staré výroky o sudetských Němcích z r. 2002, což nebylo v Německu kladně přijato. APA sdělila Zemanovi, že v jednom rozhovoru v r. 2002 řekl, že sudetští Němci se dopustili zrady a vyhnání bylo mírnější trest než trest smrti. Zeman sdělil, že s tím souhlasí. Když někdo byl občanem nějaké země a kolaboroval se státem, který jeho zemi okupoval, pak je vyhnání mírnější trest než trest smrti. Přesto 10% sudetských Němců v ČSR zůstalo. Revoluční gardy nečekaly na rozhodnutí o transferu z Postupimi.
Zajímavý komentář pochází od Martina Komárka, uvedený v Mladě frontě Dnes. 20 let jsou Rakousko a Německo našimi přáteli a spojenci. Rakouský kolega Heinz Fischer řekl, že jsou různé názory na minulost. Obdobně se vyjadřuje i německý prezident J. Gauck. Údajně spolková kancléřka nebude mít pro Zemana více času, než pro Klause při jeho návštěvě v Berlíně na rozloučenou. LZ, 7.5.2013, str. 2
Poznámka red.: Pravda o minulosti se nezmění ani dvacetiletým „spojenectvím“. Pravdu o minulosti prezident Zeman říká bez ohledu na to, zda se to někomu v Německu líbí, či nikoliv. Prezident je tak příkladem i pro ostatní české politiky.
Goethův ústav hledá superněmeckého učitele
Již delší dobu není němčina povinná. Zlobí to německé podnikatele, ekonomy, nositele kultury. K podnícení zájmu o němčinu vyhlásil ústav soutěž.
SdZ, 10.5.2013, str. 2
M. Kubes: Český novinář komentuje vyjádření prezidenta M. Zemana
Nejostřejší komentář k vyjádřením českého prezidenta M. Zemana o sudetských Němcích při jeho nástupní návštěvě v Rakousku měl Vilém Barák pro pražský deník „Lidové noviny“. Barák označil vyhnání za „jámu na hnojůvku českých dějin“. Vyjádření, že vyhnání je mírnější trest za vlastizradu nežli trest smrti, označil V. Barák za „samoúčelnou bruslařskou exhibici“.
Nejen v cizině, ale také v ČR se tvrdí, že vyvlastnění a vyhnání tří milionů Němců bylo bezprávím. Mluvme také o těch, kteří nebyli vyhnáni, ale zavražděni. Češi by se neměli schovávat za závěry Postupimské konference nebo za tvrzení, že jiné zacházení s německou menšinou nebylo možné. Již bylo po válce a z vražd byly zase vraždy. SdZ, 10.5.2013, str. 1
L. Spaenie a B. Posselt v Čechách
Navštívili Kadaň, Postoloprty, Litoměřice, Terezín. Tuto cestu pro oba připravil český premiér Nečas, bavorský premiér Seehofer a reprezentanti sudetoněmecké národnostní skupiny. Z pověření Seehofera ministr Spaenie předal plzeňskému biskupovi Fr. Radkovskému bavorského lva z nymphenburského porcelánu. Na náměstí v Žatci byla delegace uvítána starostkou Zdeňkou Hamusovou.
SdZ, 10.5.2013, str. 1 a 2
Ze seznamu hostů na 64. sjezdu tzv. sudetských Němců
Hans Adamec, Kulturní svaz Němců v Ústí nad Labem, Stanislav Děd, ředitel městského muzea v Chomutově, Tomáš Ditrich, křesťanská misionářská společnost v Praze, prof. Rudolf Grulich, nositel sudetoněmecké kulturní ceny, Karel Herr, bývalý starosta Mariánských Lázní, dr. Jan Hloušek, novinář, bývalý konzul ČR v Mnichově, Mons. Tomáš Holub, generální sekretář české biskupské konference, Mons. Anton Otte, probošt na Vyšehradu, Terezie Radoměřská, TOP09, pověřená stykem s německy mluvícími zeměmi, dr. Jaroslav Šonka, ředitel European Shoah Legacy Institute, Michal Uhl, poradce Ústavu pro výzkum totalitních režimů, Praha, Marek Ženíšek, místopředseda TOP09, Gerhard Zeihsel, předseda rakouského landsmanšaftu, Irena Nováková, předsedkyně Kulturního svazu občanů ČR německé národnosti, Martin Dzingel, předseda Zemského shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Jan Čižinský, vedoucí zahraničních vztahů KDU-ČSL., M. Marksová-Tominová z ČSSD.
Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška.
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme, Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí a Českým národním sdružením. Praha, 29. června 2013.
Webová adresa: www.ceskenarodnilisty.cz e-mail: vydavatel@seznam.cz