Studijní texty, volné a krácené překlady z německého tisku
Neštěstí začalo v r. 1918
V sudetoněmeckém domě v Mnichově byla vzdána čest obětem násilí, válek a vyhánění z let 1914 až 1989. Při vzpomínce na mrtvé připomněl H. Slawik násilné obsazení Sudet českými ozbrojenci v listopadu 1918 a sudetské Němce, kteří při obraně své vlasti zahynuli. Před r. 1919 sudeti věřili v právo na sebeurčení, věřili prezidentu W. Wilsonovi i jeho poselství národům Rakouska-Uherska o autonomním vývoji. Ve Vídni se 4.3.1919 sešlo Národní shromáždění německého Rakouska, ale sudetoněmeckým zástupcům Češi znemožnili účast. Skončilo to 54 mrtvými.
Ve Vídni předseda Witikobundu F. Voigt-Gruber mimo jiné řekl, že mezi mrtvými byl jeden osmdesátiletý muž, který bránil svoji vlast, svůj majetek. Tehdy jsme viděli, jak nás ponížili. Němečtí úředníci byli propouštěni, půda odjímána a německé školy zavírány. Mezi hosty byl i F. Pany, předseda landsmanšaftu.
SZ, 15.3.2013, str.1 a 2
Poznámka redakce: Jaká je pravda? Právo na sebeurčení bylo určeno porobeným národům Rakouska-Uherska. Nikoliv národnostním menšinám. V Československu byli Němci národnostní menšinou. Měli možnost republiku opustit nebo ctít její zákony. Vybrali si konflikt se státní mocí. To, co následovalo, byly jen důsledky tohoto konfliktu..
Německo první světovou válku prohrálo. Mělo být tedy podle landsmanšaftu odměněno ještě připojením Rakouska a českého pohraničního území? Za to Spojenci včetně našich legionářů bojovali? Za rozšíření Německa? Jistěže ne!
H. Rogelböck, Vídeň: Veškerá úcta k Schwarzenbergovi
Schwarzenberg si zaslouží úctu za vyjadřování o sudetských Němcích. Několikrát pranýřoval vyhánění jako porušování lidských práv, což se novému prezidentovi Miloši Zemanovi vůbec nezamlouvá. České obyvatelstvo, které žije v Sudetech straší, že se vyhnaní vrátí a odeberou jim ukradený dům a budou chtít odškodnění. Schwarzenberga volili především mladí lidé, kteří chtějí vědět, co tenkráte jejich rodiče bezprávného vykonali.
Při nástupu Zemana bude nejen vojenská přehlídka, ale také státní banket. K tomu otázka rakouského prezidenta dr. Fischera: byl byste ochoten zástupce sudetských Němců k tomu přizvat? To byste se vůči sudetským Němcům v Rakousku zachoval velkoryse. Taková je otázka, podle vašeho rozhodnutí budete posuzován.
SP, 14.2.2013, str. 20
M. Kubes: Nový prezident M. Zeman chce hájit národní zájmy
Podle prezidenta jsou novináři, kteří mají minimální znalosti a maximální sebevědomí, a také četní komentátoři mají minimální znalosti a o všem píší a ničemu nerozumí. Nový prezident je „tolerantním ateistou“. SZ, 15.3.2013, str. 1
R. Koflere, Štýrský Hradec: Prezidentské volby 2013
Podle mého názoru je nepochopitelné, že kandidát na úřad prezidenta ČR, Karel Schwarzenberg, se vyjádřil k různým otázkám v souvislosti s vyhnáním sudetských Němců. Bylo to neproduktivní a současně snížilo možnost jeho zvolení. Přes nevhodné vyjádření získal 45% hlasů. Taková historická příležitost se nikdy nevrátí. Škoda! Škoda! SP, 14.2.2013, str. 20
Semináře v r. 2013
Německo-evropské vzdělávací dílo v Hesensku (Wiesbaden) pořádá následující semináře: Německo-slovenský dorozumívací seminář v Bratislavě, německo-ruský dorozumívací seminář V Lablau (Podlesk a Královec v Rusku), Německo-polsko-český dorozumívací seminář v Bielsku-Biala, Český Těšín, Německo-český seminář v Litoměřicích, Terezíně, Ústí n/L, Teplicích-Řehlovicích, Bohosudově v termínech 29.10.-2.11.2013. Ubytování na 5 dní v Litoměřicích. SP, 14.2.2013, str. 17
Rozhodnutí o Národním památním dnu
Zemská pověřenkyně hesenské zemské vlády pro vyhnané z vlasti a pozdní vysídlence Ziwger – Raschdorfová nedávno ve Wiesbadenu potěšila své přátele sdělením, že hesenská zemská vláda vyhověla žádosti poslaneckých skupin CDU a FDP, aby byl zřízen národní památný den pro oběti útěků a vyhnání. Památný den se má vztahovat na všechny utečence a vyhnané na celém světě. Útěk a vyhnání je část německých a evropských dějin. SP, 14.2.2013, str. 12
Novoroční koncert ve Znojmě: dobrá nálada a nový pochod
11.1.2013 v c. a k. Divadle ve Znojmě se konal šestý novoroční koncert ve prospěch projektu „Mateřská školka bez hranic“. Moderaci v němčině měl Rald Hofmann, českou pak Radka Pavlíková. Hudební program byl bohatý. Všichni zpívali česky „Haj, husičky, haj, přes zelený háj“. Poslední koncert ve Znojmě byl financován dr. Freyem, který se narodil v r. 1940 v Jaroslavicích. Dr. Frey udělal v Rakousku kariéru. Byl složen také pochod dr. Freye.
Gerhard Ziehsel, vedoucí landsmanšaftu v Rakousku, také pocházející z okresu Znojmo řekl: „Ačkoliv dr. Frey v r. 1940 byl obdobně jako miliony sudetských Němců vyhnán, nyní podporuje přeshraniční projekty. Na uvedený projekt přispělo několik partnerů koncertu částkou 1000 euro, z čehož budou mít prospěch děti přeshraničních projektů mateřských školek v obou státech. SP, 14.2.2013, str.13
R. Grulich: Vzpomínka na lichtenštejnského knížete Franze Josefa II.
Sudetoněmecký landsmanšat Horní Bavory představil také sudetoněmecké kořeny Lichtenštejnů. Kníže Franz Josef II. se kvůli nacionálním socialistům stáhl do Vaduzu ze zámku ve Velkých Losinách. Patronát zahrnoval 173 far s 237 kostely v zemích Václavské koruny. SP, 14.2.2013, str. 14
Dr. G. Illing: Pohled na téměř tisícileté období v Čechách a na Moravě
Od jedenáctého století osídlovali Němci okrajové oblasti – Sudety – i když mnohem později se začalo mluvit o sudetských Němcích. V Žatci byla od r. 1256 latinská škola. Jejím rektorem byl v r. 1383 Johannes Henselin, zvaný Jan ze Žatce, autor díla „Oráč a smrt“… Ztráta Sudet a vyhnání jeho obyvatel nesmí být zapomenuto.
Sudetenpost, 14.2.2013, str. 13
G. Hanák: „Bruna“, Německo cestuje do Brna
Vlastenecký spolek Bruna pořádá v r. 2013 se silnou podporou německého jazykového a kulturního spolku Brno cestu do Brna, a to od 27.4. do 4.5. Na programu je prohlídka Brna, prohlídka vily Tugenhat, renovované budovy radnice, dvě návštěvy opery, přednáška, vše společně s Německým jazykovým a kulturním spolkem Brno. Ubytování v hotelu ve vnitřním Brnu. SP, 14.2.2013, str. 11
Vzpomínka na Drážďany
V Drážďanech po bombardování 13.-15.2.1945 zemřelo hodně lidí. Jeden anglický letecký maršál uvedl: „Bombardování Drážďan byla otřesná tragédie, což nemůže nikdo popřít.“ Kurt Vonnegut, americký spisovatel a spojenecký zajatec, jako očitý svědek se vyjádřil: „Zničení Drážďan byl největší masakr v evropských dějinách.“
SP, 14.2.2013, str.8
Poz. red.: V Drážďanech zahynulo velké množství civilních obyvatel. Největší masakry se odehrávaly však v koncentračních táborech, např. v Osvětimi, nebo na okupovaném území tehdejšího Sovětského svazu.
Witikobund k situaci vyhnaných
Nově zvolení představitelé Witikobundu v lednu 2013 v Brandenburgu hodnotili současnou situaci. Došli k následujícím závěrům: a) Od politických změn v letech 1989 a 1990 ve východní Evropě a sjednocení Německa se situace v oblasti lidských práv nezlepšila. b) V důsledku vstupu vyhánějících států do EU padly hranice a pro občany EU je volnost pohybu a možnost se usazovat v Evropě; nedořešené otázky vyhnání a zvláště situace vyhnaných se nezměnila. c) Diskriminace vyhnaných a jejich potomků platí nadále v důsledku platných zákonů; d) Naděje autorů Charty německých vyhnaných na sebeurčení ve sjednocené Evropě se nesplnily; e) Evropská unie souhlasila s přijetím vyhánějících států. Souhlasila i s požadavkem českého prezidenta k výjimkám k základní smlouvě. Tím byla diskriminace základních hodnot v EU zajištěna. f) Německá spolková vláda bezpráví vyhánění a zbavení vlasti a majetku uznala. Nepodnikla nic, co by tento stav odstranilo. Kancléřka Merkelová jedná v souladu s jejími předchůdci a nepodporuje požadavky na odškodnění německých vyhnanců. g) Vedení bavorského státu jako patron sudetských Němců vlastenecké požadavky vůči vládě ČR a spolkové vládě nedokázalo prosadit. Tendence uklidnit sudetské Němce odkazem na Sudetoněmecké muzeum i s plánovaným ústředním památným dnem obětí útěku a vyhnání, jakož i odškodněním uklidnit německé nuceně nasazené pracovníky, nejsou přesvědčivé. Postoj většiny bavorských a celoněmeckých demokratických stran k vyhnaným je kladný. Němečtí vyhnaní jsou akceptováni jako evropští stavitelé mostů, ale jejich oprávněné požadavky jsou odmítány.
Z takovéhoto rozboru vyplývá pro Witikobund pro další jednání: Zůstává úkolem Witikobundu v duchu usmíření Evropy nepřenášet do budoucna hypotéky z minulosti, nýbrž na jejich řešení společně pracovat. Jako nositelé státu, práva a národních sudetoněmeckých myšlenek hlásíme se k naší vlasti. Budeme usilovat o spravedlivé celoevropské řešení.
Příští volby ve SRN a v jednotlivých zemích jsou pro nás příležitostí naše požadavky tématizovat.
Při volbách do parlamentu EU budeme poukazovat na pokračující diskriminaci občanů EU. Společně i s jinými svazy vyhnaných budeme požadovat spravedlivé celoevropské řešení. Posilujeme spolupráci s osobami a organizacemi ve vyhnaneckých státech, které spolu s námi budou usilovat o nápravu důsledků vyhnání a usmíření v Evropě.
Budeme napomáhat úsilí pozůstalých po vyhnaných se opětovně usadit ve vlasti svých předků.
Přispíváme k udržení kulturní pestrosti v Německu a v oblastech vlasti sudetských Němců. K tomu očekáváme podporu od SRN a od zemí podle zákona o vyhnaných.
Vyvíjíme program pro jednání s vládami vyhánějících států jako základ pro diskusi a politická jednání.
K dosažení svých cílů počítáme se zesílenou sítí – též i s pomocí nových médií – a s lidmi dobré vůle, kteří sdílejí naše cíle.
Vedení Witikobundu stanovilo úkoly pro r. 2013
Nové vedení Witikobundu projednalo v Braniborsku postup na sudetoněmeckém sjezdu v Augsburku. Po třech letech došlo k uvítání nového roku v sudetoněmeckém domě. Šlo o kombinovanou akci s landsmanšaftem Horní Bavory. Sudetenpost, 14.2.2013, str. 7
Hledáme knihy, obrazy, doklady
Milí sudetští Němci, chceme uvést do života sudetoněmeckou knihovnu. K tomuto projektu potřebujeme knihy, obrazy jako nezbytný kulturní doklad sudetoněmeckých dějin. Můžete-li takový materiál nabídnout, kontaktujte „Sudetenpost, Linec“.
SP, 14.2.2013, str. 2
Sudetoněmecké vzpomínání na přihlášení se k Rakousku
Každým rokem si sudetští Němci v Rakousku připomínají 54 obětí ze 4.3.1919. Připomínají si také 241.000 mrtvých při strašném a nelidském vyhnání. Na toto téma promluvil ing. dr. Helmut Krünes, bývalý spolkový ministr obrany. Zapomenout na osud sudetských Němců není žádným řešením. Přednáška se konala v Domě setkávání ve Vídni. SP, 14.2.2013, str. 5
Landsmanšaft Horních Rakous si připomíná 4. březen
V zámeckém parku v Ennsu si připomněl landsmanšaft 4. březen s 54 mrtvými. Projev přednesl zemský hejtman ing. Petr Ludwig. Pavel Kamas, nakladatel z Brna, mluvil na téma „Situace ve vlasti zůstavších krajanů“. SP, 14.2. 2013, str. 5
Nový ministr zahraničních věcí Kerry má sudetoněmecké kořeny
V nové vládě Obamy je John Forbes Kerry se sudetoněmeckým původem. Podle vedoucího rakouského landsmanšaftu, Gerharda Ziehsela, děda Kerryho, Fritz Kohn, se narodil v Horním Benešově. Starorakouský původ německo-židovský je jasný. Nejen Kerry, ale také Barack Obama má po matce německý původ.
SP, 14.2.2013, str. 5
Poznámka redakce: Sudetští němci se v době před druhou světovou válkou ve zdrcující většině znacizovali. Kdyby předek Kerryho tehdy žil v našem pohraničí, pak by jej nacisté jistě poslali do koncentračního tábora, pokud by jej nezavraždili přímo v místě bydliště. Tzv. sudetští Němci vraždili, či posílali do koncentračních táborů i německé sociální demokraty a komunisty, kteří v té době žili v okupovaném českém pohraničí. Přivlastňovat si kdekoho je taková mánie sudetů. Na vraždy a účast na vraždách rádi však zapomínají. Ani moc nevzpomínají na zhruba 200.000 sudetů, kteří padli v uniformách wehrmachtu či SS v druhé světové válce, v boji za nový světový pořádek panského německého národa a s odpovědností za miliony vyvražděných „podlidí“. Ale stavět kříže, památníky, instalovat pamětní desky na hrobech několika příslušníků wehrmachtu či SS, gestapa, to je jejich oblíbená činnost.
wyk: Patří prokazatelný lhář na Hrad?
Podle Lidových novin z 16.1.2013 by se kvůli M. Zemanovi mělo na vlajce změnit heslo „Pravda vítězí“, jelikož jeden novinář před lety proti Zemanovi obhajoval svoji čest před soudem. Zeman se musel I. Brezinovi omluvit. SP,14.2.2013, str.6
Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme, Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí a Českým národním sdružením. Praha, 11. dubna 2013.
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz