Listy č. 156

Studijní texty, volné a krácené překlady z německého a rakouského tisku


Vlastenecký kraj Jižní Morava zasedal

Počátkem října 2012 v Geislingenu zasedali sudetští Němci za účasti Karla Habsburka Lotrinského a Milana Horáčka. Podle Habsburka mají sudetští Němci významnou úlohu ve Svazu vyhnaných. Porážky se nemají přijímat a nestřílet je také chyba, tvrdil jako lovec. Milan Horáček mluvil o politické situaci v ČR. Podle Horáčka Václav Havel po sametové revoluci navrhoval, aby se sudetští Němci podíleli na restitucích a měli dvojí státní občanství. Dále se Horáček věnoval negacím v české politice. V. Klaus podruhé zruinoval konzervativní vládu. Korupce je všude. Za Klause při privatizaci zmizelo z jmění národa několik set miliard židovského, německého a jiného vlastnictví. V ČR pracuje 20 000 Němců, mohou posílit německou menšinu v ČR. SZ, 9.11.2012, str. 10


Přijetí dvou petic proti Benešovým dekretům znervózňuje české politiky

Kdo se v Praze vyjádří kriticky o Benešových dekretech, platí za fašistu. Německo-maďarskou iniciativu proti Benešovým dekretům označil poslanec Jan Zahradil za exces. Podle Posselta téma Benešovy dekrety zůstávají na pořadu dne.

SP, 11.10.2012, str. 3

Říjnová cesta prezidenta J. Gaucka do ČR

V dopisech redakci měli sudetští Němci připomínky k průběhu cesty prezidenta SRN v ČR. Bylo schvalováno, že Gauck připomněl masakr v Lidicích, ale očekávalo se, že také bude řeč o obětech sudetských Němců při vyhánění. Židovský socialista Victor Gollancz napsal, že vyhánění si prý vyžádalo 267.000 mrtvých. K nejhoršímu zločinu na Němcích došlo 31.7.1945 v Ústí nad Labem, kde bylo bez výběru 1000 až 2500 Němců zastřeleno a hozeno do Labe včetně žen a dětí. Otázka německé národnostní skupiny byla ponechána stranou, i když Posselt a Pany napsali prosebný dopis Gauckovi. Nepadlo ani slůvko o německých nuceně nasazených. Opět se stalo, že se o sudetských Němcích nemluvilo. SP, 2.11.2012, str.6


Vyhnaní jsou voličskou základnou CSU

Koncem října 2012 se konal v Mnichově 77. stranický sjezd CSU. Bavorsko je „černou baštou“ v Německu. Je naším úkolem pomocí členů orientovat naši politiku a naše pozice chránit a dále budovat. SZ,2.11.2012, str. 4


Bavorsko-české jazykové jednání v lázních Bad Kotzing

Bavorské ministerstvo školství a kultury svolalo na konec října 2012 jednání o jazycích. 65 bavorsko-školních partnerství se účastní 165 škol s téměř 6000 žáky. Starosta lázní řekl: „ Naše vlast, Bavorský les a sousední Šumava na české straně jsou našim společným životním a hospodářským prostorem. Evropa se musí vyvíjet a srůstat také zdola.“ SZ, 11.12.2012, str. 2


Shromáždění Seliger-Gemeinde

Se konalo koncem října v lázních v Alexandersbadu. Sudetoněmečtí sociální demokraté tentokrát věnovali cenu Wenzela Jaksche Martinu Schulzovi, předsedovi Evropského parlamentu. Vladimír Špidla řekl, že rozšíření EU na východ je dar, i když jsou s tím potíže. Libor Rouček se domnívá, že musí dojít k usmíření.

SZ, 11.12.2012, str. 3

Maďaři se pozastavují nad platností Benešových dekretů

Zsolt Németh, státní sekretář maďarského ministerstva zahraničních věcí, se v českém parlamentu sešel s vedoucím sudetoněmeckého úřadu v Praze, P. Bartonem. Németh zdůraznil jak vysoce si váží činnosti mluvčího B. Posselta. ČR a Maďarsko by měly podle Németha vést otevřený dialog o společných dějinách a diskutovat o nedořešených problémech z minulosti. Maďarsku vadí, že Benešovy dekrety jsou nadále platné. Na jejich základě bylo z ČSR deportováno nebo odvezeno do pracovních táborů 100.000 Maďarů. SZ, 9.11.2012, str. 2


V létě sesazený arcibiskup Bezák nedodržel Vatikánem uložené mlčení

V červenci sesazený trnavský arcibiskup Robert Bezák poskytl několika médiím rozhovor. Asi 12 000 věřících podepsalo petici, aby byly uvedeny důvody, proč byl Bezák sesazen. Bezák věděl mnohé o vnitrocírkevním finančním skandálu. Diecéze měly četné účty, z kterých byly přesouvány peníze neznámého původu.

Die Presse, 22.12.2012, str. 9


Prezident J. Gauck odpovídá Posseltovi a Panymu

Prezident ve své odpovědi poděkoval za odkazy na Collegium Bohemicum v Ústí nad Labem a jeho spolupráci se Sudetoněmeckým muzeem v Mnichově. Gauck ve svých rozhovorech s Klausem a Nečasem hodnotil tuto iniciativu. V Praze se veřejně zmínil o osudu nevinných lidí, kteří po válce byli vyhnáni. Dále vyjádřil názor, že ještě bude příležitost o tomto tématu mluvit. Podle Gaucka mladší česká generace má nový přístup k tématu vyhánění. SZ, 26.10.2012, str.1


Otevřený dopis listu „Kronen Zeitung“

Noviny 10.9.2012 na str. 4 uveřejnily poděkování českým úřadům, že projednaly oznámení o masakru v Dobroníně. Psaly také o poznatcích německo-české komise, že při vyhánění zemřelo 23.000 až 40.000 lidí. Takové údaje se opírají o tiskové sdělení tehdejšího vedoucího „Collegium Carolinum“ Ferdinanda Seibta z prosince 1996 pro německé politiky a média. Sebtovi byl udělen čestný doktorát a Masarykova medaile. Landsmanšaft uváděl 241.000 obětí, německé ministerstvo pro vyhnané (1967) 267 000 obětí a Statistický spolkový úřad v r. 1978 273 000 obětí vyhánění. Sdělil to Gerhard Zeihsel, vedoucí sudetoněmeckého landsmanšaftu v Rakousku. SP, 11.10.2012, str. 2


Oběti masakru v Dobroníně pohřbeny

Po protestech obyvatel v Dobroníně byly oběti pohřbeny 15.9.2012 na ústředním hřbitově v Jihlavě. Tématem se zabýval také známý filmař David Vondráček. Pohřbu se též zúčastnila spisovatelka Herma Kennelová, který případ Dobroním popsala ve své knize BergersDorf (Kamenná).


Peter Wassertheurer, předseda Německé světové aliance (DWA) mimo jiné řekl, že podle příkladu Dobronína usuzuje, že ještě četné mrtvoly jsou zastrčeny v České republice. Podle něj masakr v Dobroníně je zrcadlem pro veřejnost v Bruselu, Berlíně nebo Vídni, které zastávaly hledisko, že dějiny vyhánění se mají nechat v klidu. Zajímavé je, že úřady v Jihlavě připustily, že na pomníku je nejdříve německý nápis a pak až český, který zní: „ Zde odpočívají obyvatelé Jihlavska, kteří ztratili život v letech 1945-1947. Vzpomínáme v modlitbě na všechny nevinné oběti teroru a pronásledování. Mrtví nás nabádají k usmíření.“ SP, 11.10.2012, str. 9


Výrazný inzerát v listu Sudetenpost, 11.10.2012, str. 4:

Ruce pryč od kupování nemovitostí v České republice!

Sudetoněmecké vyznamenání pro W. Heningera

O Dni vlasti byl rakouský ministerský rada dr. Walter Heninger vyznamenán sudetoněmeckou Lodgmanovou plaketou. Spolupracoval na výukovém filmu „Sudetští Němci a Češi“ Walter Heninger se narodil na severní Moravě. Ze spolupráce Horních a Dolních Rakous vzniklo nové DVD „Útěk a vyhnání sudetských Němců.“ SP, 11.10.2012, str. 4


Čas neléčí všechny rány

ČR je asi osm let v EU, ale mnozí Češi ještě nepochopili společnou Evropu jako společnost hodnot.. Osud více než 3,5 milionu lidí, kteří byli zabiti nebo vyhnáni z vlasti – vyžaduje důsledné zpracování dějin, Evropa to potřebuje. Vyhnaní z vlasti mají nárok na objektivní pravdivé dějiny, kde bezpráví se bude jmenovat bezprávím. K tomu je zapotřebí dialog mezi vyhnanými a jejich bývalými sousedy. Sudetoněmecký den vlasti obsahuje důležitý potencionál vzpomínek proti zapomínání. SP, 11.10.2012, str. 6


Uctít oběti je naším úkolem

Ve zdravici na Dnu vlasti 2012 Martin Graf, předseda Národní rady, mimo jiné řekl: „Vyhnání okradlo mnohé nejen o vlast a majetek, který pořídili předkové po namáhavé práci, ale také statisíce zemřely v důsledku trýznění a hladovění za Beneše, Stalina a Tita… Mnozí podlehli utrpením za vyhánění a byli umírající nebo i mrtvoly ponechány na okrajích ulic. Ještě důležitější je, že dorůstající mládež, v ČR a Srbsku, seznamuje se s vinou svých národů a začíná i přátelství mezi potomky vyhnaných a lidmi bývalých komunistických zemí. SP, 11.10.2012, str. 6


Alfred Bäcker zemřel (2012)

Narodil se v r. 1921 v Českých Budějovicích jako druhý syn ředitele místní plynárny a jeho manželky rozené Žižkové. Navštěvoval německé školy. Za války byl u říšské pracovní služby a pak v německé armádě. Koncem války za pomoci ochotných Čechů se dostal ze zajetí českých partyzánů a s rodiči 8.5.1945 utekl do Rakouska. Uchytil se jako řidič u Američanů. Od r. 2001 byl zástupcem vedoucího rakouského landsmanšaftu G. Zeihsela. Napsal knihu „Genocida na sudetských Němcích“. V místě bydliště (Vídeň – Meidling) pracoval jako okresní rada za FPÖ. Prezident Rakouska Heinz Fischer mu udělil Zlaté záslužné vyznamenání Rakouska.

SP, 11.10.2012, str. 7

Konec Vítkovců

Před 150 lety se narodil August Sperl. Sudetský Němec Heinrich Pleticha si vzpomněl, že ve dvacátých a třicátých letech patřilo jeho dílo do německých lidových knihoven. Sperl (+1926) napsal četné romány i epos „Synové pana Budivoje“. Vylíčil konec rodu Vítkovů, jejichž kmenový praotec Vitiko nadále žije v románu Adalberta Stiftera. Tragický osud hrdiny Záviše a jeho poprava je zachycena v německé literatuře. Jde o tragický zánik německé dynastie se kvétajícím češstvím. SP, 11.10.2012, str. 7


Nadační úmluva o chebském lese podepsána

Dlouhý právní spor o chebském městském lese v Horní Falci je ukončen. Za přítomnosti Franze Panyho podepsal primátor Chebu Pavel Vanoušek a zemský rada okresu Tirschenreuth Wolfgang Lippert 3.12.2012 v Chebu smlouvu o založení společné Nadace „Chebský les“, které připadnou výnosy asi z 640 ha velkého lesního porostu. Nadačním kapitálem jsou výnosy posledních let - asi 900 000 euro. Tak byly zakončeny dlouholeté tahanice. SRN poukazovala, že Cheb není Eger. Správní soud v Řeznu dal za pravdu Chebu. Za Německo-český fond budoucnosti se jednání zúčastnil Tomáš Jelínek, jednatel české části. SZ, 7.12.2012, str. 1


Stranický sjezd lidovců (KDU-ČSL) v Jihlavě

nevzbudil větší pozornost. Za slovenské křesťanské demokraty byl přítomen Ján Fígel. Hlavní referát přednesl dr. Pavel Bělobrádek. Tvrdil, že strana je konsolidovaná, zbavila se mnohých dluhů z dřívější doby. KDU-ČSL nekritizuje vládu proto, že je konzervativní, ale proto, že dělá kroky v neprospěch ČR. Mnohem více by se vláda měla věnovat podstatnému problému ČR – boji proti korupci.

SZ, 7.12.2012. str. 1 a 2


Katolický novinář dr. Petr Příhoda v sudetoněmeckém úřadu

Dr. P. Příhoda je novinářem „Katolického týdeníku“. Petr Barton ví, že na Katolický týdeník a jeho novináře dr. Petra Příhodu je vždy spolehnutí. SZ, 7.12.2012, str. 2


50 let od úmrtí mluvčího sudetských Němců Rudolfa Lodgmana von Auen

Narodil se v r. 1877 v Hradci Králové. Studoval práva na Karlově univerzitě. Pracoval ve správních orgánech habsburské monarchie Rakouska-Uherska v Království českém. Po vyhlášení ČSR byl jmenován německými poslanci ve Vídni zemským hejtmanem německých Čech. V této funkci se zúčastnil mírových jednání v Saint Germain. Nebyl ale vyslyšen. 4.3.1919 se také zúčastnil demonstrací českých Němců za sebeurčení. Po odtržení Sudet od Rakouska se vzdal funkce hejtmana. Za Německou národní stranu (založenou v r. 1919) byl v letech1920 až 1925 v parlamentu ČSR. Dopisem A. Hitlerovi schválil vstup německých vojsk po Mnichovu do pohraniční. V r. 1958 Lodgman vyznamenal generála Lva Prchalu Evropskou Karlovou cenou. Oba dva odpočívají vedle sebe na mnichovském hřbitově. SZ, 7.12.2012, str. 3


Cíle centra Bavaria Bohemia

V rámci Impulsu 2015 má dojít k zintenzivnění spolupráce mezi sousedními oblastmi. Jde i o prohlubování přeshraničních kulturních vztahů. Mapka ukazuje šance pro bavorské příhraniční oblasti s vyhlídkou na stav v Plzni 2015. Collegium Bohemicum má sídlo v Ústí nad Labem. S pamětníky bývají probírány dějiny Ústí n/L. Semináře multiplikátorů v Heilgehofu se zúčastnil také pražský novinář Bedřich Hloušek. Franz Pany se zmínil o Sudetoněmeckém muzeu v Mnichově a o s velkým nasazením pěstovaných akcích a iniciativách mezi městy Mariánskými Lázněmi a lázněmi Bad Homburg. SZ, 7.12.2012, str.5


Jezuité jako pomocníci Petra Bartone

P. Barton měl úzké přátelské vztahy s českými duchovními. V bytě Pavla Slezáka v domě Charity se prvně setkal s Františkem Liznou, který pracoval v nedaleké nemocnici. Poznal také komunistické vězení. Na plzeňských Borech byl vězněn i kardinál D. Duka. Rady jezuitského pátera provázely Petra Bartone od počátku jeho činnosti. SZ, 26.10.2012, str. 3


Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška

Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme, Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí a Českým národním sdružením. Praha, leden 2013. Webová stránka:






Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz