Studijní texty, volné a krácené překlady z německého a rakouského tisku
Říšský telefonní seznam 1942
byl pro celé Německo. Při nahlédnutí do stručného telefonního seznamu pro obec Nýdek (sudety), který patřil ke skupině Chebsko, zjistíme asi 200 telefonních účastníků zařazených abecedně. Mnohé udiví, že většina má uvedenou adresu Adolf Hitler-Platz, kromě několik mělo dům v ulici H. Göringa nebo Konrada Henleina. Kupodivu ze slovanských příjmení bylo jen jedno: Nowak.
SZ, 19.10.2012, str. 15
Pozn. red.: Vysvětlení je lehké. Ostatní Češi byli Němci po Mnichovu ze svých domovů vyhnáni, v tom lepším případě. Názvy ulic a náměstí jen svědčí o znacizování sudetských Němců.
Spolkový prezident Gauck v ČR
Mluvil o historické odpovědnosti za zločiny nacismu, ale varoval směšovat německou vinu s vyhnáním.
Uhl v interview řekl, že Bernda Posselta považuje za svého přítele. Také Černý a Horáček jasně řekli, že Posselt je i jejich přítel. V ČR existují kromě Lidic i jiná místa hrůzy. Při pohřbu německých obětí z Dobronína chyběla česká politická reprezentace. Míra zavinění není stejná, což nic nemění na tom, že Lidice, Ležáky a též Dobronín jsou našim společným osudem. SZ, 19.10.2012, str. 1
Výroční zasedání sudetoněmecké rady v Mnichově
O posledním říjnovém víkendu se konala schůzka zemských a okresních pověřenců sudetoněmecké vlastenecké rady. Dzingel vypravoval, že jeho babička žila se svými 4 dětmi v obavách a strachu. Až do r. 1989 nesměli Němci mluvit svou mateřštinou. Historik Karl W. Schubsky považuje „zákopovou válku“ sudetských Němců za plýtvání časem. Důvěřuje státu tří národností. Sudety jmenuje „Granzgebiet“ (pohraničí), sudetské Němce jako „Deutsch-Böhmen (Němečtí Bémové).
Nakonec předseda rady jmenoval 5 nových pečovatelů o okresy ve vlasti: pro Brno Rudolfa Landrocka, pro Prachatice Karla Swihotu, pro Žatec Adolfa Funka, pro Trutnov Rainera Roisenbauma a pro Slavonice Roberta Nowaka. Na závěr bylo zdůrazněno, že si musíme vážit výrazu Sudetenland, vážit si sudetské němčiny a Čechům nepodlézat. SZ, 2.11.2012, str. 1 a 3
Nový maďarský velvyslanec navštívil Petra Bartoně
Tibor Petr, kdysi velvyslanec v Bonnu, navštívil P. Bartoně. Již dříve se zúčastnil sjezdu sudetských Němců v Norimberku. SZ, 2.11.2012, str. 2
Borek Tichý: Budyšín a já
Jako člověk narozený v Jablonci nad Nisou dvacet let po válce se od dětství setkávám s nejrůznějšími „památkami“ na po válce vyhnané občany německého jazyka našeho města… A v současnosti mám právě mezi německo jazyčnými cizinci nejvíce známých a přátel, a jednou z hlavních oblastí mého praktického zájmu je posilování česko-německých vztahů… Když pak člověk nahlédne do méně povrchní literatury… (…Češi v dějinách nové doby 1848-1938 od autorského kolektivu Podiven) zjistí, že to s tím českým národničením nebylo a není tak úplně v pořádku… Jsem za všechna setkání vděčný. Nejen s Němci (spíše sudetskými Němci), ale i s Čechy, které jsem díky setkání Oráčovy obce poznal. (Informační Listy č. 3/2012, str. 3, Sdužení Ackermann-Gemeinde)
Česko-německé setkání historiků, archivářů, učitelů i studentů v Jablonci nad Nisou
Jedno z nejdůležitějších partnerství měst v soudobých česko-německých dějinách je zajisté mezi městy Kaufbeuren/Neugablonz a Jablonec nad Nisou. Partnerská smlouva byla uzavřena na podzim 2009 a od té doby se konala již mnohá setkání prohlubující vztahy mezi oběma národy. Je i úkolem našeho sdružení takovéto iniciativy podporovat, proto se SAG stalo partnerem projektu setkání historiků, archivářů, učitelů a studentů, který byl realizován v podobě semináře, pořádaného ve dnech 25.-27. června 2012 v Jablonci nad Nisou gymnáziem Jakoba-Brucknera z Kaufbeurenu. Mimo Česko-německého fondu budoucnosti podpořil setkání s Sozialwerk AG. V prostorách jabloneckého sportovního gymnázia Dr. Randy se setkali historikové, učitelé i žáci z Kaufbereunu, Jablonce i Liberce, aby spolu diskutovali historická témata a mluvili o své práci. Jedním z nejdůležitějších příspěvků byla zajisté přednáška dr. Kateřiny Lozoviukové z Technické univerzity v Liberci, která představila badatelské téma pod názvem Zakázané lásky. Trestní postih milostných vztahů v letech 1935-1948. Mezi aktivními účastníky byl i Mons. Anton Otte. Jablonecká setkání podpořili i primátoři obou partnerských měst.
IL č.3/2012, str. 4, Sdružení A-G .
20 let Nadace Olgy Havlové
26. září se na Německém velvyslanectví v Praze uskutečnilo setkání přátel Nadace Olgy Havlové. Setkání se zúčastnila předsedkyně nadace dr. Milena Černá i Sabine Gruša, která stála za vznikem spolku přátel této nadace ve Spolkové republice Německo. Nadace Olgy Havlové podporuje sociální a humanitární projekty v česko-německém pohraničí. IL č.3/2012, str. 5, Sdružení A-G
V závěru IL upozorňují na film 7 dní hříchu, snímek inspirovaný skutečnými událostmi, které se udály v sedmi poválečných dnech na Šumperku v roce 1945.
Pozn. red.: Snad není již ani nutné připomínat, že Sdružení Ackermann-Gemeinde je součástí sudetoněmeckého landsmanšaftu. Informační listy SAG jsou však slušnější než např. Sudetenpost nebo Sudetendeutsche Zeitung.
Lída Rakušanová
„… stejně jako před dvaceti lety existuje beze změny rozpor v oficiálním pohledu na poválečný odsun Němců. Zatímco Berlín mluví o jejich vyhnání, Praha trvá na transferu, neboli odsunu. Nenaplněna zůstala česko-německá smlouva, podepsaná před dvaceti lety, nicméně ze zcela jiného důvodu. V článku 20, který pojednává o příslušnících německé menšiny v Československu, se totiž mluví mimo jiné o tom, že nesmějí být diskriminováni a že jim musí být zaručena plná rovnost před zákonem. Patřit k německé menšině, praví se ve třetím odstavci onoho 20 článku smlouvy, sebou nesmí přinést žádné znevýhodnění.
Faktem je, že po druhé světové válce šlo z této země do odsunu dva a půl milionu zdejších Němců. Čtvrt milionu jich tu ale zůstalo. A ač většinou Hitlera nikdy nepodporovali a někteří proti nacismu i bojovali, stali se z nich v poválečném Československu kvůli svému původu občané druhé kategorie. Zpočátku dostávali menší potravinový příděl a jejich děti nesměly do škol. Byli nasazováni na práci a nuceně přestěhováváni a ještě léta po válce dostávali za stejnou práci nižší platy.
Jejich diskriminace ale neustala ani po listopadu. Stát je vyloučil z restitucí, nedorovnal jim nespravedlivě zkreslené důchody, nedostalo se jim slova omluvy. Ani za sociálnědemokratických vlád, za Špidly a později za Paroubka, kdy se připravovalo a posléze realizovalo symbolické gesto vůči sudetoněmeckým antifašistům, týkalo se to jen a výhradně těch, kteří byli odsunuti. Těm se zdejší vláda tehdy omluvila za odsun a vyčlenila 30 milionů na projekt zapomenutí hrdinové, který mapoval jejich osudy.
Antifašistů z německé menšiny, kteří tady směli zůstat a následně byli persekuováni, se to ale netýkalo. Zdejší Němci nedostali nic. A to přes skutečnost, že se za Špidlovy vlády na nátlak rakouského a německého kancléře jisté gesto v tomto ohledu už připravovalo a mělo se týkat asi dvou tisíc osob. Vyplatit se jim tenkrát mělo po padesáti tisících, dohromady asi 60 milionů korun. Nakonec k tomu ale nedošlo.
Mezi námi tak žijí lidé a jejich potomci, kteří tady po válce sice směli zůstat, ale jejichž původ jim zdejší stát neodpustil dodnes. Je to nejen porušení závazku nediskriminovat zdejší německou menšinu, který český stát na sebe před dvaceti lety podpisem smlouvy s Německem dobrovolně vzal. Je to také a hlavně flagrantní porušení věrohodnosti demokratického státu vůči vlastním občanům. Protestovat tedy proti tomu měl každý z nás kvůli sobě. Infoblatt, 1-3,2012, vydavatel: Kulturní svaz občanů německé národnosti v ČR, str.10-11.
Pozn. red.: S hrůzou se dovídáme, že rakouský a německá kancléř svého času vykonávali nátlak na vládu ČR. Není to porušení principu mezinárodního práva o nevměšování se do vnitřních záležitostí druhého státu? Podle našeho názoru samozřejmě je! Zatímco Čechům v Německu nebyl přiznán statut národnostní menšiny ani v jedné ze spolkových zemích a tudíž nemají menšinová práva, Němci v ČR menšinou jsou. Ve srovnání s ostatními menšinami je můžeme považovat za menšinu privilegovanou. Na akce německé menšiny jdou peníze z různých německých zdrojů, např. z velvyslanectví v Praze, spolkového ministerstva vnitra, ze specializovaných německých institucích, z několika nadacích. I Landes Zeitung, tiskový orgán německé menšiny v ČR, je zčásti vydržován z českých peněz. Ničemu takovému se Češi ve SRN netěší. Pokud bychom tedy měli o něco usilovat, pak bychom se měli především snažit, aby i našim krajanům v Německu byl přiznán statut národnostní menšiny a protestovat, proti tomu, že ústavní činitelé cizích států vykonávají nátlak na naši vládu. To je zcela nepřípustné! Požadovat na nás odškodnit tzv. zústavší Němce, je obrácení skutečnosti. Německo nám dosud nezaplatilo reparace. Nadto podle Pařížské reparační dohody jsme byli povinni nejen německý majetek konfiskovat, ale také zajistit, aby se nedostal zpět do německých rukou.
15 let rozhovorů v Horní Plané – stanovené úkoly splněny
První rozhovory v Horní Plané se konaly v r. 1997. Jde o dvojjazyčné německo-česko-rakouské studijní středisko a místo setkávání. Organizátorem bývalo středisko Adalberta Stieftera. Od r. 2003 se akce konají ve vlastním domě.
Infoblatt, květen.srpen 2012
Pozn. red.: Podle některých informací se za tímto střediskem skrývá nejagresivnější část sudetoněmeckého landsmanšaftu - Witikobund
Novinky ze Zemského shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Na podzimním zasedání v Praze 10.11.2012 se diskutovalo i o nově vzniklé otázce. Do ČR přicházejí noví Němci. Je jich již asi 20 000, z nich v Praze žije 5-7 tisíc. Druhou největší skupinu tvoří Němci žijící v západních Čechách.
LZ, 27.11.2012, str. 2 přílohy Forum
Nacistické pojmenování dosud problémem
V sárském Völklingenu se část města již po 56 let jmenuje po jednom nacistickém zločinci. Hodně občanů usiluje o to, aby to tak zůstalo. Již v r. 1956 se radní usnesli, že průmyslníkovi a nacistu Hermannu Röchlingenovi (1872-1953) bude postaven pomník a část města bude po něm pojmenovaná. Za druhé světové války průmyslník vykořisťoval tisíce nasazených pracovníků a při neposlušnosti je posílal do trestního tábora. Pro mnohé občany Völklingenu je H. Röchlingen dobrodinec. V jeho huti pracovalo 17 tisíc dělníků, ze železárny je dnes světové kulturní dědictví, které ročně navštíví na 400 tisíc návštěvníků. Při továrně byla kdysi i mléčná kuchyně pro ženy a děti, také tovární nemocnice.
Engel Pollack se narodil v r. 1933 jako syn Židovky z Völklingenu, před nacisty byl schován. Dnes považuje za neslýchané, že část města se má nadále jmenovat po nacistovi. V Německu se neustále diskutuje o přejmenování ulic a náměstí. Stará pojmenování většinou zmizela rychle. Röchlingen dále existuje, rovněž tak kopec H. Röchlingena, fotbalový klub. A primátor za CDU Klaus Lorig, bývalý učitel dějepisu, ríkává, že dějiny nezměníme, když vygumujeme jedno jméno.
Spiegel, 148/2012, str.54
Evropská unie si nezasloužila Nobelovu cenu míru
Jihoafrický biskup Desmond Tuta a další dva nositelé Nobelovy ceny za mír vyzvali norský Nobelův Výbor, aby Evropské unii nebyly vyplaceny peníze za tuto cenu. EU má usilovat o realizaci Nobelova mírového uspořádání světa bez armád.
Frankfurter Allegemeine Zeitung, 1.12.2012, str.5
Karel Randák: Rozklad státu začal
Generál mimo službu K. Randák byl v r. 2004 jmenován šéfem tajné služby, oficiálně Úřadu pro zahraniční vztahy a informace. Ministrem vnitra Langrem byl zbaven funkce. Kritizoval některé aktivity, např. v r. 2008 společnou cestu na dovolenou premiéra Topolánka, průmyslových bosů a lobbyistů a další formy korupce. Od r. 2011 je aktivním v Nadačním fondu proti korupci. Korupce existuje v mnoha státech, včetně Německa. Podle slovenského deníku SME nemá nikdo tak velký osobní podíl na systému korupce a klientelismu jako V. Klaus. Podle deníku by v případě prezidentování M. Zemana vše pokračovalo. Za Fischera nikoliv, ten není osobností, nechá se ovlivnit, nemá vlastní názor. Fischer nechá myslet jiné.
LZ, 27.11.2012, str. 6
Neonacisté v Hojerovicích
Po posledním neonacistickém útoku v Hojerovicích (Horní Lužice) se saský premiér Tillich (CDU) bránil obvinění z netečnosti. Týdeníku Die Zeit sdělil: „Pro mne jasné, že lidé, kteří jsou ohrožováni, musí být policií chráněni.“ Při přehmatu v říjnu, který vešel ve známost minulý týden, ohrožovali neonacisté jeden pár a pokoušeli se vniknout do jejich domu. Od té doby žili mimo Hojerovice. Prý policie je nutila, aby z bezpečnostních důvodů opustili město. Opozice obvinila saskou vládu, že prý kapituluje před neonacistickým násilím. Neue Zürcher Zeitung, 22.11.2012, str.2
Vlastivěda a náboženství
Braniborská vláda chce školní předmět „humanitární vlastivěda“ formálně postavit na stejnou úroveň jako výuku náboženství. Proto musí být dosavadní předpis o výuce náboženství doplněn o odstavec „výuka o světovém názoru“. Děje se tak na přání humanistického svazu (HVD). FAZ, 23.11.2012, str. 4
Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška, vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme, Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí a Českým národním sdružením. Praha, prosinec, 2012.
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz