Studijní texty, volné a krácené překlady z německého a rakouského tisku
Rozpory kolem „Postupimské dohody“
Postupimská dohoda nebyla podepsána čtyřmi velmocemi. Francouzský zástupce neseděl u konferenčního stolu. Z právního hlediska není Postupimská dohoda mezinárodní smlouvou, i když se podvodně za takovou vydává. Netvoří podklad pro Benešovy dekrety. První podněty k vyhánění sudetských Němců dal koordinátor pro vojenské obsazení a čistky generál Zdeněk Novák 15.5.1945 v denním rozkazu. V době, kdy Postupimská dohoda byla podepsána, bylo již 640 000 sudetských Němců vyhnáno. SP, 12.4.2012, str. 16
P. Barton: Akce Stasi „Fagott“
Peter Barton, vedoucí sudetoněmecké kanceláře v Praze, informoval, jak Stasi kontrolovala jeho styky s tajným jezuitským páterem Františkem Liznou. Lizneova věrnost k církvi byla spojena s věrností k vyhnaným sudetským Němcům.
SZ, 27.4.2012, str. 5
M. Kubes: Český ústavní soud potvrzuje platnost „Lex Schwarzenberg“
Tak je tato bezprávní norma nadále součástí českého právního řádu, stejně jako rasistické, lidskému a mezinárodnímu právu odporující Benešovy dekrety, které pražský parlament v r. 2002 prohlásil za nedotknutelné. „Právní stát“ ČR je členem EU. SZ, 4.5.2012, str. 1
Místní kronika v Hrobčicích: Sudety se staly německými
Po Mnichovu byla česká škola zavřena, slavnostní otevření německé školy se konalo 3.11.1938, kdy školní mládež, členové Sudetendeutsche Partai a SA s lampiony a hudbou pochodovali ke škole. Vrchní učitel převzal školu a v dlouhém projevu mluvil o dobrém činu. Končil zvoláním „Heil Hitler!“
Doplňovací volby do Říšského sněmu se konaly 4.12.1938 pod heslem !4. prosince dáme Vůdci ano“. Od 7. hodiny SA táhlo s hudbou obcí. Všichni Němci, 746 (bílé volební lístky) a všichni Češi, 43 (zelené hlasovací lístky) hlasovali „Ano“ Vůdci. Chudému obyvatelstvu bylo poskytnuto vydatné jídlo pod heslem „V Německu nesmí žádný člověk hladovět“. „Ó, jak Ti děkujeme, Vůdče!“
Velkou radost způsobilo zabrání litevské Klajpedy a zřízení Protektorátu Čechy a Morava 15.3.1939. Nadšeně byly oslavovány 50. narozeniny Vůdce 20.4.1939. Domy byly vyzdobeny vlajkami, den byl sváteční. Odeslán byl blahopřejný telegram, aby Vůdce žil zdráv po mnohá léta. Heil Hitler! 30. dubna 1939 na Střekově složilo přísahu 39 starostů okresu Bílina, také autor kroniky. Účastníci se vraceli v 6 autobusech přes Ústí nad Labem a Litoměřice. SZ, 4.5.2012, str. 13
H. Fischer: Doba potlačování minula
Více než 400 vyhnaných a přesídlenců přišla do plenárního sálu mnichovského Maxmilianeum na akci frakce CSU v bavorském sněmu. Vyslechli si projevy předsedy frakce CSU G. Schmida a Hellmuta Karaska, literárního a filmového kritika, který se narodil v r. 1934 v Brně. Karasek podporuje Nadaci Středisko proti vyháněním v Berlíně. Mezi sudetskými Němci byl přítomen Fr. Neubauer, Reinfried Vogler, předseda sudetoněmeckého spolkového shromáždění, a Franz Pany. Akce byla ukončena bavorskou hymnou. SZ, 4.5.2012, str. 3
Zemské shromáždění Unie vyhnaných a přesídlenců CSU
se konalo v Erlangenu. V novém představenstvu jsou sudetští Němci hojně zastoupeni. Předsedou byl opět zvolen Bernd Posselt, dále jsou v představenstvu např. Paleczek, Jahn, Lippert, Sabela. Prominentním řečníkem byl Hans-Peter Friedrich, spolkový ministr pro vyhnané a vystěhovalé. Friedrich zdůraznil, že není vyhnaným, ale CSU se vždy hlásí k vyhnaným. Na podporu kultury podle par. 96 bylo věnováno 16,9 mil. euro. Budou prostředky na Zemské muzeum a Muzeum sudetských Němců v Mnichově. Když jel Seehofer na svou druhou návštěvu do ČR, provázel ho celý autobus sudetských Němců. SZ, 4.5.2012, str. 1 a 2
Seminář pro Němce ve Středisku A. Stiftera v Mnichově
V polovině března 2012 se konal pro kulturní referenty pro české země v Horní Plané odborný seminář. Financovala jej sudetoněmecká nadace a zemská skupina landsmanšaftu Bádensko-Würtembersko. SZ, 4.5.2012, str. 11
Různé akce na 63. sjezdu sudetských Němců
26.5.2012 Ackermann-Gemeinde pořádá dvě akce. Jiří Blažek z Prahy přednáší pro Witikobund na téma „České učebnice – prostředek k zacementování českých národních dějin“. SZ, 11.5, 2012, str. 3
Občanská iniciativa „Jde o Nejdek“
Vznikla v r. 1999. Používá zkratky „JoN“. Jejím cílem je renovace, udržování kulturních objektů a spolupráce s německými krajany a přáteli. SZ, 11.5.2012,str. 14
Sasko hledá české učně
Saská řemesla i nadále počítají s českými učni. Z 10 učňů, kteří na podzim 2011 začali s učením v jihozápadním Sasku, zůstali jen 3. Ostatní ztroskotali na nedostatečné znalosti němčiny. Na podzim má přijít dalších 7 českých učňů.
SZ, 11.5.2012, str. 2
Sudetoněmecký seminář pro Turky v Praze
Třídenního semináře se zúčastnilo 30 tureckých hostí z mladší a střední generace z oblasti Weidenu a Hofu (Bavorsko). P. Barton jim vysvětlil, jaký je rozdíl mezi sudetskými Němci a gastarbeitry. V Terezíně je provázel bývalý senátor a evangelický farář Zdeněk Bárta. SZ, 18.5.2012, str. 10
Sakrální památky v okrese Litoměřice
Počátkem května zahájil Kruh přátel Fulda-Litoměřice ve Fuldě německo-českou výstavu fotografií „Poškození církevní památky v severních Čechách od r. 1945 do r. 1989“. Kruh přátel byl založen v r. 2002 u příležitosti 10 let existence družby Fulda-Litoměřice. Čestnými hosty byl předseda kruhu Michael Gisel a Dominik Duka. Dalším hosty byli Milan Coupek, vyslanec ČR, Alois Hoffmann z Ackermann-gemeinde, Petr Mikula, vicekancléř diecéze Litoměřice, páter Stanislav Přibyl, generální vikář biskupství Litoměřice, primátor Fuldy G. Miller. Finanční pomoc poskytl německo-český fond budoucnosti. SZ, 18.5.2012, str. 10
Sudetoněmecká rada 2012 v Mariánských Lázních
Prvním referentem tohoto německo-českého semináře byl Michal Uhl z české strany Zelených, syn nositele Karlovy ceny Petra Uhla, Uhl se odvážil provokativně uvést, že ekonomové považují ČR za 17. spolkovou zemi Německa. Negace viděl Uhl také v přerušených železničních tratích, takže mnohde nebylo navázáno spojení mezi jižními Čechy a Rakouskem. Sudetoněmecký úřad v Praze chtěl dát dar na projekt Lidice, ale byl odmítnut. B. Posselt pracuje v evropském parlamentu s Liborem Roučkem (ČSSD). čtyři z pěti českých politických stran dostaly pozvání sudetoněmecké rady a také vyhověly. Navíc přišli Milan Horáček a Petr Uhl. SZ, 18.5.2012, str. 1 a 3
Ackermann-Gemeinde zpřístupní archivy
Archiválie dokumentují integraci vyhnaných z Čech, Moravy a Slezska, dokumentují i pestrou pomoc A-G pro ohrožené katolíky v ČSSR. SZ, 18.5.2012, str. 4
Bernd Posselt: Před novými úkoly
My. Sudetští Němci, jsme odjakživa politickou národnostní skupinou. Může to souviset s tím, že nikdy neexistoval sudetský stát. Nejdříve jsme tvořili s Čechy nadnárodnostní společenství Svatováclavské koruny, které později se stalo součástí mnohonárodnostní habsburské monarchie. V ČSR v meziválečném období jsme ztratili status jednoho z více státních národů. Po válce byli sudetští Němci vyhnáni, rozptýleni. Že 67 let po vyhnání ještě existujeme jako společenství, děkujeme naší pevné vůli po jednotě v rozmanitosti a našemu tradičně vysokému stupni se organizovat. V dějinách měli sudetští Němci zvláštní lásku k sebeurčení a po něm touží dosud. Během pražského jara 1968 tehdejší mluvčí sudetských Němců, Walter Becher, otevřel sudetoněmecká místa školení pro české utečence, aby mohli být ubytováni. Český filmař David Vondráček, který se věnuje sudetoněmeckým tématům, byl před 20 lety odsuzován, nyní dostává i česká vyznamenání. Důležité na naší cestě jsou cesty do Čech, kde jsme doprovázeli našeho patrona. Kancléřka Merklová při své cestě do Prahy měla přímé rozhovory s českými státníky i sudetskými Němci. Český premiér se setkal s mluvčím sudetských Němců sice neformálně, ale nikoliv odmítavě. Musíme být připraveni na tvrdou práci, trpělivost, houževnatost – a mít zdravou důvěru v Boha. SZ, 25.5.2012, str. 1 a 2
Sudetoněmecké muzeum bylo na programu zasedání bavorské rady ministrů
Muzeum se musí zabývat nejen událostmi kolem útěku a vyhánění v 20. století, ale též dějinami Němců v Čechách, na Moravě a v sudetském Slezsku. Sudetští Němci udělali hodně pro evropské porozumění. Dokázali dialog se sousedy v Čechách posunout vpřed. Dnes existuje úzká spolupráce s Collegium Bohemicum v Ústí nad Labem, které se věnuje dějinám Němců v českých zemích.SZ, 25.5.2012, str. 2
Mezi hosty pražského úřadu sudetských Němců také senátor KDU-ČSL
Svitavský senátor a předseda křesťanských demokratů Václav Koukal vysvětlil Eberhardovi Heiserovi, zastupujícímu vedoucímu sudetských Němců v Bavorsku, že má radost a povinnost sudetským Němcům pomáhat.
Do sudetoněmecké kanceláře v Praze zavítali také představitelé české komunální politiky, jako radní z Jablonce Petr Louda (TOP 09), který má německé a české předky. SZ. 25.5.2012, str. 2
Josef Grimm: Památník obětem z r. 1945 v Abertamu (okres Nejdek)
Již na mnoha bývalých německých místech v ČR byly zřízeny památníky a pamětné desky na paměť českého násilí z r. 1945. V r. 1945 bylo asi z 3500 obyvatel Abertamu 13 mužů a 3 ženy připraveno o život českou lynčovací spravedlností nebo v táborech. Skupina Abertam stará se po více než 20 let o abertamský kostel. Letos se vyvinul dobrý vztah k vedení města Abertamy. Skupina projednala se starostou Zdeňkem Lakatošem a jeho zástupkyní Janou Rojovskou text na památné desce. Který podle listu SZ zní: Na památku násilí roku 1945 13 mužů a 3 žen z Abertam a všech těch, kteří později zemřeli na následky represálií. Kupodivu německý text je první. SZ, 25.5.2012, str. 21
M. Bauer: 15 let německo-českého díla mládeže „Tandem“
Koordinační středisko německo-české výměny mládeže se sídlem v Plzni a Norimberku oslavilo 15 let své existence. Jako „srdeční záležitost“ označil Ondřej Liška, předseda Zelených v ČR, německo-českou práci při setkávání mládeže. Při pohledu do budoucna uváděl Jan Lontschar posilování zájmu o německý jazyk v ČR, jakož i přímou práci s dětmi a mládeží. SZ, 25.5.2012, str. 7
Lidovečtí funkcionáři uvedli sudetské Němce do pražského senátu
Brněnský senátor Stanislav Juránek (KDU-ČSL), a Václav Koukal, vedoucí lidovecké frakce v pražském senátu, uvítali v senátu dr. Christiana Webera, který pražskému sudetoněmeckému úřadu věnoval dar. SZ, 15.6.2012, str. 2
Sasko otevřelo kancelář v Praze
Kancelář má podporovat pravidelné setkávání s lidmi i podniky obou zemí. Premiér Stanislav Tillich (CDU) při otevření řekl, že Praha je pro Sasko blíže než Berlín. Kancelář je na pražském Starém městě poblíž Lužického semináře. Vedoucí bude bývalá saská ministry někultury Stefanie Rahmová. Otevření kanceláře se zúčastnil i premiér P. Nečas. SZ, 22.6.2012, str. 2
Z. Fingerová: Studijní cesta Sudety „Evropská kultura ve Střední Evropě“
11 dní trvala studijní cesta z Domova německého Východu ve spolupráci s Akademií pro další vzdělávání učitelů (ALP) v Dillingenu. Cesty se zúčastnilo 44 Němců. Navštívena byla oblast bývalého Vyškovského jazykového ostrůvku, především Muzeum německých Rostěnických, kde je uvítal starosta Roman Petřík. V Olomouci vyrůstá generace mladých akademiků, kteří si váží německého jazyka. Navštívili Opavu, Krnov, Frývaldov, bývalé sídlo Německého řádu. Ve Vrchlabí promluvil Otfried Kotzian, ředitel Domova Německého východu v Mnichově. Velký zájem byl při návštěvě vznikajícího Muzea Němců v Čechách v Ústí nad Labem, o nějž se zasloužilo Collegium Bohemikum. Navštíveny byly lázně od Teplic po Karlovy Vary, klášter Teplá a Metternichův zámek v Kunžvartu, průmyslové Sokolovo a pak Chebsko. SZ, 22.6.2012, str. 3
Česká menšina v Rakousku
Podle mateřského jazyka je dnes v Rakousku již jen 17 742 Čechů, z toho ve Vídni 7 769. Česky se vysílá 30 minut týdně v rozhlasu. Der Standard, 5.8.2012, str. 2
Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí, Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme a Českým národním sdružením. Praha, 28. srpna 2012.
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz