Studijní texty, volné a krácené překlady z německého a rakouského tisku
Sudetští Němci s hesenským premiérem Bouffierem do Prahy?
V hesenské státní kanceláři ve Wiesbadenu došlo k jednání mezi premiérem Volkem Bouffierem (CDU) a špičkami Svazu vyhnaných v Hesensku. Místopředseda landsmanšaftu Siegbert Ortmann předložil, za velkého potlesku přítomných, zajímavý návrh, aby hesenský premiér s delegací z politiků a představitelů vyhnaných v dohledné době oficiálně navštívil Prahu a Českou republiku.
V Hesensku bylo v r. 1952 více než 750 000 vyhnaných z vlasti. Po více než 66 letech je nutno navázat dialog s českým lidem a společně s představiteli české vlády navštívit význačná místa tragédie vyhánění, aby se vzpomnělo na oběti obou stran. Premiér návrh stranického kolegy přijal pozitivně. Možná, že tento rok to nevyjde, ale pak uvidíme. SZ, 24.2.2012, str. 1
Sudetoněmecká delegace s pražským arcibiskupem D. Dukou v Římě
Ve svém kázání Duka zhodnotil zásluhy kardinála Tomáška i kardinála Vlka. Duka též řekl, že ČR není ateistickou zemí. Dukovi k získání kardinálského důstojenství gratuloval Martin Kastler, spolkový předseda Ackermann-Gemeinde, a monsignore Anton Otte. Duka je členem Sdružení Ackermann-Gemeinde. SZ, 2.3.2012, str. 3
Sudetský Němec v českém Senátu
Steffen Hörtler, místopředseda celoněmeckého shromáždění, byl přijat dr. P. Pithartem, místopředsedou Senátu ČR.. Důvodem jeho návštěvy v Senátu byl seminář pro německé a české studenty na hradě Hohenberg a v České republice, jež zajišťuje právě S. Hörtler jako vedoucí vzdělávání. Průběh programu S. Hörtlera v ČR organizoval Peter Barton, vedoucí sudetoněmecké kanceláře v Praze.
S Hörtlerem navštívilo Prahu více než 30 studentů a jejich učitelé. Těžištěm pozornosti návštěvníků bylo Židovství v českých zemích. První den navštívili Terezín, druhý den pak sudetoněmeckou kancelář v Praze. Odpoledne pak zavítali do vzdělávací středisko pražského Židovského muzea. Zde je čekal Michal Frankl, vedoucí oddělení holocaustu muzea a expert na židovsko-česko-sudetoněmecké soužití, a Oldřich Stránský. Celá skupina též navštívila Senát, kde ji přijal dr. P. Pithart a svitavský senátor Václav Koukal (KDU-ČSL). Koukal připomněl, že ve Svitavách je trvalá výstava o zásluhách Oskara Schindlera při zachraňování Židů.
Michal Uhl, syn Petra Uhla, člen Strany zelených, vzal sebou dceru Anežku, která navštívila sudetoněmecký sraz c r. 2011. Cyril Svoboda, vedoucí Diplomatické akademie se zmínil o německo-židovských spojeních v zemi. Ředitelka českého fondu holocaustu, Marta Malá, referovala o současné situaci židovských obcí v ČR. Židé v ČR mají „jasnou budoucnost“. Pavel Kuča, redaktor židovského liberálního časopisu Maskil a člen občanského sdružení „Krnovské synagogy“, informoval o dřívější spolupráci vyhnaných sudetských Němců se Židy v dřívějším krnovském okresu. SZ, 24.2.2012, str. 1 a 2
Nešťastný lid Hlučínska
Hlučínsko není velké – má 320 km2 a 38 obcí. Od doby Bedřicha Velikého tvořilo jihovýchodní část Německé říše, okresu Ratiboř, Horní Slezsko. Lid byl součástí velké německé pospolitosti. Podél Opavice si lid říkal Moravci.
České vojsko 4.2.1920 Hlučínsko obsadilo. Mnozí občané optovali pro Německo a pak museli do 9.1.1922 území opustit. Rodiny, které zde zůstaly, posílaly své děti do Opavy do soukromé německé školy. Všechny prosby o povolení německých škol byly odmítány. Šikany proti Němcům zesílily.
Pak přišel rok 1937 a jaro 1938 se spontánními demonstracemi školáků s požadavkem „Chceme německé školy pro Hlučíňáky!“ Až po návratu Hlučínska k Německé říši byly zde německé školy. Po druhé světové válce bylo Čechy vše německé v jádru potlačeno. Mnozí Hlučíňáci museli svoji vlast opustit. Zůstavší byli ponižováni. Německé školy byly ihned zakázány. Také před r. 1938 4 hodiny němčiny týdně a vyučování náboženství bylo z učebních osnov vypuštěno.
LZ, 6.3.2012, str. 7
Němečtí neonacisté v České republice
V r. 2008 a r. 2009 se do Jihlavy sjeli z Německa a Rakouska neonacisté, aby se zúčastnili vzpomínkové akce na německé vojáky pohřbené na jihlavském hřbitově. Akce byla zakázána. LZ, 6.3.2012, str. 3
Čeští neonacisté v Německu
V r. 2008 na neonacistickém festivalu v Altenburgu měl projev Tomáš Vandas, předseda Dělnické strany. V r. 2011 na demonstraci NPD promluvil T. Vandas. V r. 2011 NPD a bývalá Dělnická strana podepsaly kooperační memorandum v Sasku. LZ, 6.3. 2012, str. 3
O. Cakl: Spojení mezi německými a českými neonacisty sílí
Hranici překračující spolupráce nemusí vždy znamenat něco pozitivního. Společné začátky byly relativně nepolitické. Až v devadesátých letech se setkali němečtí a čeští neonacisté na různých koncertech pravicově extrémních skupin. Aktivisté Národního odporu byli v roce 2001 pozváni saskou NPD do Lipska. Češi byli vítáni i v hornofalckém Wunsiedlu, kde vzpomínali na Hitlerova zástupce, R. Hesse. U příležitosti 69. výročí „Říšské křišťálové noci“ v r. 2007 přijel autobus německých neonacistů do židovské čtvrti Staré Prahy. Neonacisté z obou stran hranic stále více kooperují. Neexistují akce, při kterých by se vzájemně nepodporovali.
LZ, 6.3.2012, str. 3
Herbert Fischer: Co musíme Čechům dát na vědomí
Kromě podstatného omlazení byly příjemným jevem na XV. Celoněmeckém shromáždění diskuse o těžce probojovávané cestě sudetoněmecké otázky. F. Longin prohlásil, že sudetští Němci se své vlasti nevzdají. Wolfgang Kaiser zdůraznil, že sudetští Němci musí vůči Čechům jasněji postupovat, jelikož jejich stát nám něco způsobil. To není promlčené. Sudetští Němci by měli definovat, co od Prahy očekávají. Herbert Fleissner: Trpět bezpráví je ten největší zločin v politice. R. Kober srovnával husté osídlení Porýní s neobydlenými rozsáhlými částmi Sudet. Dále vznesl otázku na Posselta, zda by ve funkci evropského poslance podle práva EU neměl požadovat toto území pro osídlení. Podle S. Ortmanna by se měly pořádat vzpomínkové akce: Celoněmecké vedení by mělo jít 4. března do Kadaně nebo 31. července na most v Ústí nad Labem. B. Posselt: Musíme diskuse vést intenzivněji než dosud také proto, že je mnoho nového. Jednou v roce bychom měli věnovat celý víkend našim tématům. Málo je říkat, že jsme společenstvím obětí. Neříkám, že nejsme. Musíme navazovat na kladné v našich dějinách, na společné zemské vlastenectví pod svatováclavskou korunou. To musíme dát Čechům najevo.
Posselt je již činitelem české vnitřní politiky. SZ, 17.2.2012, str.3
Poznámka redakce: Kromě K. Schwarzenberga vyznává tzv. zemské vlastenectví ještě hrstka jemu podobných. Z jejích šiků smrt odvála J. Grušu.
A. Waldstein: Pouť tří národů
Nedaleko Zlatých Mor poblíž polských hranic, byl po sametové revoluci opraven poutní kostel, který byl v r. 1976 poškozen. Nyní se tam každým rokem koná společná pouť Čechů, Poláků a Němců, někdy i za účasti biskupů. Je to příspěvek k překonání nevlídnosti minulosti. FAZ, 1.3.2010, str. 32
Alexandra Hostýnová: Pithart věří v konečnou čáru za minulostí
Petr Pithart se narodil v r. 1941 na Kladně. I jako syn nacistické oběti již v r. 1960 byl proti vyhnání Němců.Byl signatářem Charty 77. Je docentem na UK a místopředsedou Senátu. Na podzim již do Senátu nehodlá kandidovat a soustředí se na předsednictví Společnosti Bernarda Bolzana. Češi říkají odsun, Němci vyhánění. Podle Pitharta by bylo naivní očekávat, že se najde kouzelný výraz, který by uzavřel minulost.
Kancléř Kohl po podpisu německo-české smlouvy z r. 1992 připomněl, že Německo stejně se bude některými otázkami zabývat. To jsme koukali, mysleli jsme, že smlouva vyřešila všechny otázky. Smlouva však stanovila, že žádná strana nepřijde s teritoriálními požadavky. Kohl řekl, že Německo, že Německo nebude mít žádné majetkové požadavky, ale nemůže zabránit jednotlivým občanům, aby nevznesli restituční požadavky. Zbavit mnichovskou dohodu platnosti je tak utopické, jako zrušení Benešových dekretů. Vyhnáním Němců jsme si sami uškodili. Němcům jsme dávali nižší důchody, nesměli se podílet na privatizaci.
V Německu jsem byl několikrát vyznamenán. Jenom bavorskou státní cenu 2004 jsem odmítl na protest proti stanovisku CSU proti vstupu ČR do EU.
LZ, 6.3.2012, str. 6
Pozn. redakce: Kdyby P. Pithart byl proti vyhnání Němců veřejně, pak by v té době asi nemohl studovat na Právnické fakultě UK, natož pak tam přednášet. Jeho někteří kolegové jej tehdy za silně levicové názory údajně nazývali Ge Geuvarou. Dr. Pithart použil termín vyhnání. Tento termín vynalezli sudetští Němci se svými souputníky. V současnosti jej vnucují spolu se sudomilci široké veřejnosti. Němci od nás nebyli vyhnáni, ale přesídleni, či odsunuti, pokud sami neutekli ze strachu před zaslouženým trestem. Námi užívaná terminologie je v souladu se zněním příslušných mezinárodních smluv. Německá vyznamenání si dr. Pithart jistě zasloužil.
Je velmi podivuhodné, že dr. Pithart nezná, nebo nechce znát?, snad nic o Pařížské reparační dohodě a o německém majetku, který se signatární státy zavázaly „konfiskovat“. Mezi těmito státy bylo i Československo.
LZ, 6.3.2012, str. 3 přílohy Forum
M. Dörr: XXI. brněnské symposium
Ackermann-Gemeinde Mnichov a Bolzanova společnost v Praze srdečně zvou na letošní symposium nazvané „nepochopení sousedé“. Německo již jen kvůli své velikosti a hospodářské síle má zvláštní odpovědnost vůči Evropě. Ale jak může tuto úlohu plnit, aniž by se neprobudily historické obavy a asociace?
LZ, 6.3.2012, str. 3 přílohy Forum
Florian Ferger: Ideální zkrácená dovolená pro německé nacisty
F. Ferger je badatelem extremismu a autorem publikace „Čeští neonacisté“ (v němčině). Neonacisté v ČR uctívají Hitlera a jeho esesácké biřice, přestože Hitler označoval Slovany za méněcennou rasu. Podle Fergera je nacionalismus důležitou složkou každé fašistické ideologie.
V ČR jsou dva hlavní proudy: čeští neonacisté a čeští nacionalisté. Neonacisté se ideologicky stěží rozeznávají od německých kolegů. Naproti tomu jsou nacionalisté většinou orientováni protiněmecky. Po roce 1989 neorganizovaní čeští neonacisté měli v německých neonacistech vzory, přebírali část německé ideologie. Němečtí nacionalisté věděli že v ČR po roce 1990 policejní kontroly byly mírné. Proto v ČR konali koncerty, které byly v Německu zakázané. I pivo v ČR bylo laciné. Pro německé neonacisty to byla to ideální krátká dovolená. Dnes v ČR i proti nim směřuje represe. LZ, 6.3.2012, str. 3
Erika Steinbachová k nominaci Joachima Gaucka
Svaz vyhnaných uvítal, že na úřad spolkového prezidenta byl nominován J. Gauck. Tento se v minulosti vícekrát postavil na stranu vyhnaných. Měl časté projevy v náš prospěch a také se postavil na stranu naší nadace. To vzbuzuje naději, že i v nové funkci bude na straně vyhnaných. BdV lituje, že bývalý prezident odstoupil. Byl prvním prezidentem, který se ujal východopruských sirotků, „vlčích dětí“. Stern, 10/2012, str. 32
Četné schůze připomínající 4. březen 1919
V r. 1918 přepadli ozbrojenci ČSR Sudety. Sudetští Němci 4. března 1919 požadovali, aby jejich vlast se stala součástí Rakouska a tak se vyhnuli začlenění do cizího státního útvaru. Na počest práva sudetských Němců na sebeurčení se také letos budou konat četné akce. V Bayreuthu budou bohoslužby, pak bude následovat projev F. Panyho. V Enns (Horní Rakousy) přednáška: Obraz sudetských Němců v českých učebnicích, cementování české národní legendy, přednášející Jiří Blažek z Prahy. Ve Vídni hlavní projev na téma „Zapomínání je nedostatek věrnosti“ přednese B. Posselt. SZ, 2.3.2012, str. 1
Deset let existence pražské kanceláře sudetských Němců
Se slovy díků se zapsala do knihy hostů nová švédská velvyslankyně Annika Jaganderová. Zajímala se i o činnost pražské kanceláře, která v březnu oslaví 10 let své činnosti. SZ, 2.3.2012, str. 2
Výstava v dnešním polském východním Braniborsku
Německý list „Märkische Oderzeitung“ uveřejnil zprávy, které se týkají události po druhé světové válce. 26.6.1945 došlo k přesídlení Němců z Messeritz (dnešní. Midzyrzecz) Všichni šli se zavazadlem 20 kg směrem k řece Odra. Doprovázelo je několik Rusů.
Ředitel muzea v Midzyrzeczu, Andrej Kirmiel, tvrdí, že dosud se o utrpení Němců nic nevědělo. Tyto údaje nyní zveřejňuje výstava. Proto lze očekávat, jak tvrdí ředitel muzea, útoky proti řediteli i výstavě. Vzpomínky jedné Polky, tenkráte služebné u německého faráře, byly nahrány polsky, německy i anglicky.
SZ, 2.2.2012, str. 3
Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška
Vydalo Křesťanskosociální hnuti ve spolupráci s Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí, Nezávislou skupinou Věrní zůstaneme a Českým národním sdružením. Praha, 20. března 2012.
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz