Studijní texty, volné a krácené překlady z německého a rakouského tisku
Hans Meiser: Češi jako váleční štváči
Publikaci „Češi jako váleční štváči“ s podtitulkem: „Kramář, Masaryk, Beneš. Ničitelé Evropy“ má 443 stránek. Dodává ji Sudetoněmecká služba médiím Stříbro-Plzeň…SRN. Publikace začíná zpětným pohledem na Balkánské války 1912/13, na následné vypuknuté první světové války. Šovinisté jako Kramář, Masaryk a Beneš přispěli k rozbití monarchie. Místo ní vznikly ve svévolně stanovených hranicích četné stěží životaschopné miniaturní státy s četnými etnickými menšinami, které bývaly diskriminovány a potlačovány. V ČR bylo s miliony Němců zacházeno jako s občany druhé třídy. Tenkráte také vznikaly plány na odgermanizování. Nebo i vyhnání Němců. To vše vedlo k druhé světové válce – aniž bychom zavinění nacistů na jejím vzniku zpochybňovali. SP, 9.12.2011, str. 6
R. Bemste, G. Bonish aj.: Řada nacistů na vedoucích místech SRN
Od Norimberského procesu uplynulo již 60 let, ale teprve 10 dní před Vánocemi 2011 ministerstvo vnitra SRN splnilo povinnost uveřejnit seznam bývalých vládních činitelů s nacistickou minulostí. Seznam zahrnuje 25 ministrů, jednoho spolkového prezidenta a jednoho spolkového kancléře, kteří všichni byli v různých nacistických organizacích.
Kancléřem a kdysi členem NSDAP byl Kurt Georg Kiesinger (CDU). Walter Scheel (FDP) byl spolkovým prezidentem od r. 1974 do r. 1979, členem NSDAP byl od roku 1941. Erhard Eppler (SPD) byl až do konce nacistické vlády členem NSDAP. Richard Jaeger (spravedlnost) byl v Hitlerově úderné bandě SA. Hans-Dietrich Genscher (bývalý ministr vnitra i zahraničí) stále tvrdí, že k nacistům nepřistoupil dobrovolně. Karl Schillere (SPD) byl členem NSDAP. V NSDAP byl také Gerhard Schröder (CDU), ministr zahraničních věcí, dále ministr pro záležitosti vyhnanců, Theodor Oberländer, byl i v SA, Richard Stückler (CSU), ministr pošt, Friedrich Zimmermann (CSU) byl ministrem vnitra SRN.
Bývalí nacisté využívali Ústavy SRN, aby si zajistili vliv a hlavně dobrý důchod. V letech 1933 až 1945 němečtí soudci vynesli asi 50 000 rozsudků smrti, většinou byly provedeny. Americký žalobce T. Taylor v Norimberku řekl: „Dýka vraždícího bývala pod oblekem právníků.“ Asi 80% těchto právníků vynášelo rozsudky i ve Spolkové republice Německo. Vojenští soudci v letech 1939 až 1945 odsoudili k smrti asi 30 000 vojáků „pro výstrahu“.
Po válce za nacistické vrahy se někdy zasazovali i vyšší církevní kruhy. Také evangelický biskup Otto Dibelius a předseda církve Martin Niemöller, sám pronásledovaný nacisty, žádal Spojence o milost pro ty, kteří byli poznamenáni válečnými zločiny. Žádost o omilostnění byla podána i pro Martina Landberga, který jako vedoucí zvláštního komanda udělal z Estonska „judenfrei“, zemi bez Židů, a který se navíc přiznal k zavraždění asi 350 komunistů.
Jeden elektropodnik v Landsbergu, kde byli ve vězení četní nacisté, dal k dispozici reproduktor a vyzýval občany k účasti na demonstraci za osvobození vězněných nacistů. Přišel každý třetí občan Landsbergu. Když několik stovek přeživších holocaust se pokoušelo rušit demonstraci, z reproduktoru se ozývalo hlasitě: „Židé, ven!“
Důkladnou očistu hnědého Německa se Spojencům nepodařilo uskutečnit. Jen 25.000 Němců z milionů nacistů bylo odsouzeno. Většinou k peněžitým trestům, k zákazu výkonu některých povolání, ale zřídka vězením. Spiegel,1/2012, str. 32-39
Práce českých studentů o Benešových dekretech
Podle časopisu „Apel“ (Svaz osvobozených vězňů – Oldřich Stránský, zřejmě ten, který bývá přítomen na sjezdech sudetů) provedla osmnáctiletá česká studentka Věra Hausvaterová studií o Benešových dekretech. Dotázala se 217 studentů na středních školách, čím se zabývaly Benešovy dekrety. Výsledky byly následující: nevím, řeklo 52% dotázaných, vím řeklo 48%. Na otázku, zda se mají dekrety zrušit, odpovědělo 7% ano, ne řeklo 45%. Nevím odpovědělo 48%. V. Hausvaterová sama tvrdí, že vyhnání sudetských Němců bylo bezpráví jako četné jiné události v dějinách, které se již nedají změnit. ČR by se mohla sudetským Němcům omluvit, ale nelze již jim domy vrátit. SP, 3.11.2011, str. 4
Plaketa udělena šéfredaktorovi Sudetendeutsche Zeitung
V sudetoněmeckém domě v Mnichově se 16. prosince 2011 konala slavnostní schůze Hausnerovy nadace, která udělila Herbertu Fischerovi plaketu za vlasteneckou, kulturní a vědeckou činnost. Slavnostní projev měl Bernd Posselt, mluvčí sudetů. SZ, 9.12.2011, str. 4
Heslo pro sraz sudetských Němců 2012 v Norimberku
Heslo zní: „Herkunft pflegen – zukunft sichern“ (Zabývat se původem – zajišťovat budoucnost). Všichni odpovědní spolupracovníci byli vyzváni, aby dělali nábor na sjezd. SZ, 9.12.2011, str. 1
Dokumentační středisko „Útěk, vyhnání, usmíření“ v Berlíně
Zahájení přestavby Německého domu v Berlíně, který má být otevřen v r. 2015, se zúčastnili četní činitelé, mezi nimiž byla i Erika Steinbachová, předsedkyně Svazu vyhnaných (BdV). Nový objekt bude mít kromě výstavních ploch také úřední prostory. Německý dům je přímo u Anhaltského nádraží. SZ, 9.12.2011, str. 1
H. Fischer: Zasedání delegátů celoněmeckého zasedání CDU a CSU v Berlíně
Hans Sauer zdůraznil, že letošním heslem „Evropa potřebuje pravdu a porozumění“ se skrývá jednoduchý výrok: „Na lžích se stavět nedá“. Na stranickém srazu v Lipsku byly vyzvednuty vlastnosti EU jako společenství hodnot. Avšak Polsko a ČR byly přijaty, aniž by předtím byly zrušeny nespravedlivé dekrety. K Evropě patří také naše požadavky, postěžoval si Sauer. Útoky proti dvojjazyčným označení obcí v současném Polsku by měly přestat.
Jako příklad pro Varšavu, Prahu a jiné státy, které vyháněly, může sloužit současná politika Rumunska v Sedmihradsku. Sauer chválil prezidenta Ch. Wulffa, který ohlásil, že při cestě do Polska přijde i k Němcům zůstavším ve Vratislavy a pro příští rok ohlásil cestu do Horního Slezska. Při výročí dvaceti let smlouvy o sousedstvím s Polskem nebylo ani slůvko o vyhnání. Mezi německými historiky se vytvořila vlivná kasta, která vyhnání 15 milionů Němců jednoduše posuzuje z hlediska vyhánějících států.
Podle Sauera je nutno řešit: uznání nároku německých nuceně pracujících, zajištění finančních prostředků pro kulturní činnost mezi vyhnanými, vytvoření Sudetoněmeckého muzea v Mnichově, zabývat se pojmy opětovné sjednocení a východní Německo. Angela Merklová mluvila částečně jako předsedkyně CDU, částečně jako kancléřka. Cestu H. Seehofera do Čech hodně chválila. Na shromáždění zaznělo, že Benešovy dekrety jsou považovány za velké bezpráví a patří na smetiště dějin. SZ, 9.12.2011, str. 1 a 3
Návštěvy v pražské sudetoněmecké kanceláři
S představiteli buršáků a českou mládeží (?) diskutoval Peter Barton o aktuálních sudetoněmeckých otázkách v ČR. Mnozí z buršáků jsou si vědomi toho, že mají sudetoněmecké předky. Dalším návštěvníkem kanceláře byl jihlavský novinář Miroslav Mareš, který píše o zavražděných sudetských Němcích v Dobroníně. Barton poděkoval Marešovi za jeho mimořádné nasazení v německo-českém usmíření. SZ, 9.12.2011, str. 2
V jakém jazyce mívá sny Schwarzenberg?
Na dotaz reportéra sdělil, že sny mívá české, jindy německé. Schwarzenberg lituje, že stále méně mládeže v Evropě se učí německy. Je přesvědčen, že z německé existence má svět těžit. Spiegel, 2/2012, str. 85-87
Dvojjazyčná dokumentace o masakru v Postoloprtech
Německý „podpůrný spolek města Žatec“, který má také české členy, podporuje vlastivědný okres Žatec při zajišťování německo-české dokumentace o internaci mužů ze Žatce po kapitulaci v nedalekých Postoloprtech a o zavraždění více než 700 dospělých a mladistvých. Petr Šimáček ze spolku je odpovědný za překlady. Výroční shromáždění spolku v listopadu v Žatci představilo členům dobře financovaný projekt. SZ, 16.12.2011, str. 2
Poznámka redakce: sudeti ani jejich stoupenci nikdy nemluví o tom, že značnou část německých mrtvých z Postoloprt byli esesmani a členové Hitlerjugend. Popravy mnohých byly vykonány, protože část německého obyvatelstva nedodržovala režim vyhlášeného stanného práva, např. neodevzdala střelné zbraně, ač byli k tomuto vyzvána.
G. Fritschew: Díky, Horste Seehofere
Premiér Seehofer si musel vyslechnout, že otázky minulosti, na které se obě strany dívají rozdílně, podle německo-českého prohlášení z r. 1997 nemohou být pro politiky více předmětem rozhovorů. V Ústí n. L. žádný představitel české vlády a ani města se neodvážil s německou delegací ukázat se na mostě u pamětní desky. Že Seehofera žádný Čech nedoprovodil, zajisté nezapomene. Sudetští Němci mu to nemusejí vytýkat. Zjednodušeně mohou říkat: díky, Seehofere.
Můžeme být zvědaví, jak dlouho spolkový prezident a německá kancléřka budou ještě váhat. Bude-li to příliš dlouho, pak mohou přijít pozdě. SZ, 23.12.2011, str. 6
Václav Havel zemřel
Mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt připomněl zemřelého V. Havla v delším článku v Sudetendeutsche Zeitung. Bývalý poradce amerického prezidenta Zbigniew Brzeziňski chtěl získat Havla pro polsko-česko-slovenskou konfederaci, ale Havel návrh zamítl jako neevropský.
Havel zastával také stejné stanovisko ve věci vyhnání sudetských Němců, ale jeho vlastní národ se s ním v tomto případě neztotožnil. SZ, 23.12.2011, str. 6
Sudetoněmecký politický přehled r. 2011
Leden – Arcibiskup Duka požehnal vedoucímu sudetoněmeckého úřadu v Praze P. Bartonovi a jeho asistence J. Heinové.
Český ministr zahraničních věcí K. Schwarzenberg navštívil výstavu „Tragická místa vzpomínek“ v Postoloprtech a vzpomněl modlitbou na hřbitově oběti českého masakru v květnu 1945.
Únor - Na mnichovské konferenci o bezpečnosti se setkal mluvčí Bernd Posselt s českým premiérem P. Nečasem, min. zahraničních věcí K. Schwarzenbergem, ministrem obrany A. Vondrou, českým velvyslancem R. Mindrákem a generálním konzulem v Mnichově J. Hlobilem.
Lichtenštejnský kníže Hans Adam II. na pozvání olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera navštívil Moravu a vyjádřil se k otázce navrácení „německého majetku“.
V Boru u České Lípy proti divadelnímu kusu Jana Tichého, líčící popravu 8 sudetů po kapitulaci v r. 1945, vedla demonstraci Jana Bobošíková.
Český a polský prezident kritizovali návrh německého spolkového sněmu, aby 5. srpen byl památným dnem obětí vyhánění.
Březen – Bavorský premiér H. Seehofer pozval vedení sudetských Němců k rozhovorům do bavorské státní kanceláře.
Duben – Došlo ke sloučení oblastních listů „Reichenberger Zeitung“, „Heimatbote“ a „Heimatruf“ s listem Sudetendeutsche Zeitung. Hitorik Adrian Arburg a Tomáš Staněk vypracovali osmisvazkový dokument „Vysídlení Němců, proměny českého pohraničí 1945-1951“.Dokumenty pocházejí z českých archivů.
D. Vondráček, režisér filmu Zabíjení po česku, začal hledat nové hromadné hroby sudetských Němců. Jeho dokumentaci „Řekni, kde ti mrtví jsou“ vysílala ČT 2 28. Sociální demokrat Libor Rouček se omluvil za vyhnání Němců.
Červen – Předsednictvo bavorského zemského sněmu cestovalo poprvé do Prahy, navštívilo i sudetoněmeckou kancelář.
Český novinář Miroslav Mareš získal za své zpravodajství o masakru v Dobroníně novinářskou cenu Karla Havlíčka Borovského.
62. sudetoněmecký sjezd byl ve znamení v prosinci 2010 zahájených rozhovorů s Prahou.
Libor Rouček v „Právu“ z 15.6. napsal: „Z téměř 3 milionů vypovězených Němců z ČSR v letech 1945/46 byla část dětí, které nemohly za Henleina, Hendricha a Hitlera, ani za zločiny, které dokonali vůdci sudetských Němců na českém lidu. Těmto „dětem“ je dnes 70 až 80 let a těm jsem se před 14 dny v Lindau omluvil. (Pozn. red. : Možná, že L. Rouček se měl především zajímat o to, co tyto „děti“ dnes dělají, o jejich protičeské aktivity a žádat, aby se ony omluvily nám, Čechům. Útoky na naše státníky, na náš právní řád, vměšování do našich vnitřních záležitostí, hanobení ČR, pak pan poslanec L. Rouček snad přehlédl? Pokud ano, měl by se bez dalšího vzdát poslaneckého mandátu. Proč v Lindau také kritizoval prezidenta ČR V. Klause? Snad proto, že se jeho postoje nelíbí sudetům?
Červenec – Smutečního rozloučení s O. Habsburkem se na více místech rozloučili i sudetští Němci. : B. Posselt byl dlouholetým spolupracovníkem O. Habsburka.
Srpen – Bavorský sekretář pro patronáty Markus Sackmann navštívil Prahu, Terezín, Ústí n. L.. Doprovázel jej spolkový předseda A-G. Martin Kastler.
Září – Kanovníci na Vyšehradě zvolili sudetského Němce Antona Otteho za svého probošta, prvního německého po 153 letech.
Předseda sudetoněmeckého shromáždění W. Nowak navštívil Prahu a Ústí n. L.
Říjen – Unie vyhnaných CSU za vedení B. Posselta měla jednání s prominentními partnery v Plzni, Ústí n. L., Teplicích, Terezíně a v Praze.
Listopad – Skupina landsmanšaftu Bavorsko s vedoucími okresů a s vedoucím sudetoněmecké mládeže pod vedením F. Pany cestovalo do Prahy, kde se setkala s četnými partnery. H. Seehofer s početnou sudetoněmeckou delegací přibyl do Prahy. SZ, 23.12.2011
Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz