Studijní texty, volné a krácené překlady z německého a rakouského tisku
Politika vyhnaných ve 21. století
V polovině srpna 2011 uspořádala Akademie Střední Evropa seminář "Němci a Češi. Život a spolunažívání v politice, ekonomice a společnosti". Exkurze po Praze zorganizoval Peter Barton, vedoucí sudetoněmecké kanceláře. Většina z 30 účastníků semináře byli členové CSU z okresu Dolní Franky. Svitavský senátor Václav Koukal, vedoucí sekce KDU-ČSL, vítal Bartona a hosty v jednom sále Senátu. Skupinu ve středisku KDU-ČSL očekával předseda strany Pavel Bělobrádek s Janem Čízinským, vysvětlil jim spojitost jeho strany s CSU. Historické prostory hostům ukázal Rudolf Kubát. Terezie Radoměřská vysvětlila, jak se lidovci snaží o dobré sousedské vztahy s Německem. Pro Marka Ženíška z Plzně je Bavorsko sousedem číslo jedna. SZ, 2.9.2011, str.5
Hadira Nurhaus: 1300 km "Tour ďOdsun"
Lékař v důchodu, Dieter Kraus (71 let), chtěl pří svém putování stihnout nejen 62. sraz sudetských Němců v Augsburku, ale též putováním z Kemptenu v podalpské oblasti AlIgau do Prahy a zpět připomenout utrpení a bezpráví vyhánění, které způsobil prezident ČSR Edvard Beneš sudetským Němcům. Svůj protestní pochod nazval "Tour ďOdsun". V den Benešových narozenin 28.5. (1884 -1948) položil D. Kraus protestní věnec k nohám Benešova pomníku v Praze před ministerstvem zahraničních věcí.
Ačkoliv D. Kraus se narodil 6.5.1940 v Moravské Ostravě, považuje se za pravého Chebana. Jeho otec se narodil v Tachově, matka v Nejdku. Jíž po 3 roky chodivá D. Kraus do své domoviny, kde se věnuje pátráním v různých rodokmenech.
Článek je doplněn četnými fotografiemí D. Krause, např. s plakátem "Tour ďOdsun" v Chebu, Karlových Varech, před rodným domem dr. E. Beneše, před pomníkem E.
Beneše před ministerstvem zahraničních věci. SZ, 1.7.2011, str. 3 a 4
Güblitz a Mauer: Falešné hlášení?
Vážený pane Mauer, Váš komentář v "Sudetenpost" z 9.6. byl jako vždy výtečný. Jen bych chtěl k tomu něco poznamenat. Píšete správně, že Ratko Mladič je zodpovědný za masakr v Srebrenici. Jenom pří tom opakujete dávno známou lež, která bývá též opakována v ORF a jiných obdobných médiích, a to, že tento masakr byl největší po druhé světové válce. Přitom nebylo nikdy uvedeno, že jenom v ČSR bylo 240 tisíc osob obětí zločinu. Ještě více než ve Srebrenici. Já vím, že z Vaší strany v tom není záměr uvádět falešná sdělení. Ale my všichni musíme trvale bojovat proti falešným informacím. Jinak by se lež trvalým opakováním stala pravdou.
Na to ihned navázala odpověď M. Mauera: V komentáři jsem vědomě nepsal o Srebrenici jako o "největším válečném masakru" po druhé světové válce, nýbrž o Srebrenici, která platí za největší válečný zločin v Evropě po r. 1945. Taková kvalifikace je podle mého názoru správná, jelikož na sudetských Němcích provedené zločiny nejsou, popř. jen v malé části jsou zařazeny jako válečné zločiny.
SP,7.7.2011,str. 16
Štěpánka Harrachová zemřela ve věku 93 let
Za účasti četných smutečních hostu českého původu byla 30.7.2011 pohřbena Štěpánka Harrachová v dolnorakouském městě Rohrau. Narodila se v chorvatském Vukovaru a byla prostřednictvím své matky Schönbornové svázána s Čechami. Její manžel zemřel jako německý voják v zajeti. Byla odsunuta. Zámek Hrádek u Hradce Králové byl vyvlastněn. Po pádu železné opony čeští obyvatelé Harachova obnovili v obci pomník padlým (převážně Němcům) a udělili Štěpánce Harrachové čestné občanství.
Mezí smutečnými hosty nechyběl ani Karel Schwarzenberg a Bernd Posselt.
SZ,5.8.2011, str. 6
Informační návštěva v sudetoněmeckém domě v Mnichově
Z Collegia Bohemicum v Ústí nad Labem na návštěvu odjel Jan Šícha a BI. Mouralová. Informační návštěvy se zúčastnil také Franz Pany, W. Rogasch, pověřenec pro založení Sudetoněmeckého muzea, a Paul Hanzel z ministerstva pro patronát. Muzejní projekty v Ústí n. L. a v Mnichově mají intenzivněji spolupracovat. Sklad pro sudetoněmecké muzeum v Mnichově udělal na hosty z ČR hluboký dojem. SZ, 19:8.2011, str. 1
Host v pražské sudetoněmecké kanceláři
Během své pražské návštěvy setkal se předseda Sudetoněmeckého ústavu v Mnichově (dříve sudetoněmecký archiv) dr. Raimund Paleczek s Petrem Bartoněm, aby projednali společné akce obou institucí. SZ, 5.8.2011, str. 2
M. Kubes: Český koncentrační tábor v Hranicích a závěry J. Zahradila (ODS)
Město Hranice bylo již za monarchie známo svou vojenskou akademii, kterou navštěvoval též spisovatel Robert Musil, Raíner María Rilke a rakouský prezident Theodor Körner.
Podle českého historika Jiřího Nebeského, který v roce 2003 napsal knihu "Příhody jednoho tábora: internační tábor a pronásledováni Němců v pohraničí (1945-1946)." Nebeský tvrdí, že jedna paní povídala, že v Hranicích bylo denně připraveno o život 4-5 Němců. Odhadla, že za květen až červen 1945 počet zavražděných činil asi 250. Poslanec Evropského parlamentu za ODS, Jan Zahradil, týdeníku Reflex napsal, že poválečný odsun sudetských Němců a konfiskace jejích majetku byly absolutně logické a v té době správné. SZ, 5.8.2011, str. 1
Otto Habsburk - 1912 - 2011
V Dolních Rakousích v Reíchenau an der Rax se 20.11.1912 narodil Otto. František Josef zemřel 21.11.1916, na trůn se dostal Karel I. A Otto se stal korunním princem Rakouska-Uherska. Rakouská republika byla vyhlášena 12.11.1918. Habsburská rodina se ubytovala v zámku na Moravském poli. Bývalý císař s rodinou emigroval 24.3.1919 do Švýcarska. Podle habsburského zákona byla rodina vypovězena z Rakouska a vše ji bylo vyvlastněno. Po nezdařeném pokusu o panování v Maďarsku vítězné mocnosti poslaly Habsburky na Madeíru v r. 1921. Dopisem Schuschníggovi se Otto Habsburský podbízel, že je ochoten dělat spolkového kancléře a bránit Rakousko proti Hitlerovi. V květnu 1940 Habsburkové utekli z Lucemburska přes Francií, Portugalsko do USA. V r. 1945 provizorní rakouská vláda obnovila vypovězeni pro Habsburky. V r. 1957 rakouská vláda zakázala užívání dynastického jména Otto Rakouský. Napříště se tedy jmenoval dr. Otto Habsburk - Lotrinský Poprvé 31.10.1966 Otto získal od sudetských Němců Karlovu cenu. Otto přijal německé státní občanství. Kandidoval na kandidátce CSU do Evropského parlamentu a stal se poslancem EP. SP, 4.8.2011, str. 2
Fond budoucnosti: povoleno 167 projektů
Správní rada Německo-českého fondu budoucností na své schůzi v Praze schválila celkem 167 německo-českých projektů, které mají finanční hodnotu 892 000 euro (cca 21 870 000 Kč.) Hodně jsou zastoupeny projekty s mládeží a kultura. Mezi kulturní projekty patři mimo jiné i Pražský divadelní festival v němčině. Festival získal z fondu 120 000 euro (cca 2,942 400 Kč). SP, 4.8.2011, str. 13
Herta Kutscherová: Pozoruhodný víkend v Bílině
Kutscherovi z Rakouska navštívili na pozvání bývalé lázeňské město Bílinu. Starosta Bíliny Josef Horáček uvítal ve slavnostním sále návštěvníky z Německa a Rakouska. Za vlastenecký kruh Bílina poděkoval W. Wondraschke a vyjádřil radost, že s dosavadními obyvateli Bíliny jsou dobré vztahy. Poté v divadle byli tři zasloužilí občané jmenováni čestnými občany, a to prof. Dr. h.c. Karl Heinz Plattig, dr. Miloslav Stingl a bývalý starosta ing. Čestmír Duda. Ve svém poděkování dr. Plattig, nar. 1931 v Bílině, stručně přiblížil svůj životopis, zejména jak kdysi s matkou a čtyřletou sestrou byli pěšky vyhnáni přes Krušné hory. S českými univerzitními profesory se zasadil, aby v Ústí nad Labem byla zřízena univerzita. Čestmír Duda se narodil v Opavě, býval Sokolem a v letech 1993 – 2001 byl starostou města.
Vrcholem oslav bylo přejmenování umělecké školy na „Základní umělecká škola Gustava Waltera“. V lázeňském prostoru byla odhalena památní deska na počest J.W. Goetheho. V divadle si návštěvníci prohlédli film z loňského setkání a též z odhalení desky G. Waltrovi. SP, 4.8.2011, str. 9
Dr. Thomas Jahn: 46. celoněmecké setkání Jabloneckých v Kaufbeurenu
Setkání Jabloneckých a lidí z Jizerských hor se konalo 23.-25.6.2011 v Novém Jablonci. Současně se konala výstava Jizerského muzea v Jabloneckém domově. Zvláštní výstava přiblížila „Umělce z Jablonce“. Během tří dnů sraz navštívilo asi tisíc návštěvníků z celého Německa. Nejvyšší vyznamenání „Medaile O. Wondraka, pojmenovaného po posledním starostovi města, získala Sylvia Pohlová.
SP, 4.8.2011, str. 9
Co by Finové dělali s kouřícími troskami Leningradu?
Adolf Hitler a vedení branné moci v září 1941 dohodli, že Leningrad nebude dobyt, ale vyhladověn, srovnán se zemí a kouřící trosky předány Finům. Vznikla teoretická otázka, co by Finové dělali s „kouřícími troskami. FAZ, 13.9.2011, str. 42
Nový kříž připomíná masakr v Dobroníně
Na louce Budinka nedaleko Dobronína, kde se předpokládá masový hrob více sudetských Němců, na zločin připomíná nový kříž. Čtyři metry vysoký železný kříž nahradil dřevěný kříž, který v březnu neznámý pachatel odřízl. Stojí nedaleko místa, kde česká policie v srpnu 2010 našla pozůstatky 9 až 13 lidí. Předpokládá se, že se mohlo jednat o sudetoněmecké civilisty, kteří v polovině května 1945 byli zmasakrování skupinou opilých Čechů. Podle rozboru DNA není jisté, zda kosti patří sudetským Němcům. Miroslav Mareš z Jihlavy se snaží případ objasnit. Vychází se z knihy „Bergersdorf“ (Kamenná) německé spisovatelky Hermy Kennelové.
SP, 4.8.2011, str. 3
Poznámka redakce: Není jisté, že nalezené pozůstatky lidí patří sudetským Němcům. Není jisté, že tyto oběti mají na svědomí Češi. Přesto pan redaktor D. Vondráček, který již dostal svých třicet stříbrných od Eriky Steinbachové, filmově téma zpracoval s tím, že ti, kdo zabíjeli byli Češi. Dnes víme, že je velmi pravděpodobné, že to bylo vyřizování účtů mezi Němci, nacisty a antinacisty.
Poslední dopis Otty Habsburka a nové DVD, blahoslavený Karel I.
V květnu 2011 napsal Otta Habsburský poslední dopis, děkovný dopis farnosti ve dvojmosti Brandýs-Stará Boleslav. V mariánském poutním kostele ve Staré Boleslavi konal slavnostní mši arcibiskup Ferdinand Franck z Lucemburska, předseda modlitební ligy pro mír mezi národy císaře Karla. Císaře Karla I. papež Jan Pavel II. v r 2004 vyhlásil za blahoslaveného. SZ, 26.8.2011, str. 3
Martin Dzingel: Velký podnik zemského shromáždění
V sobotu 1. října 2011 v Praze v kulturním středisku Novodvorská (Praha 4) se bude konat velký podnik Zemského shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Jednotlivé složky, které by se rády prezentovaly kulturním programem, se vyzývají, aby se nejpozději do 10. září 2011 přihlásily. LZ, 23.8.2011, str. 2
Martin Dzingel: Walter Píwerka vyznamenán
Bývalý poslanec Walter Piwerka 6.8.2011 získal v Horní Plané z rukou zastupujícího spolkového předsedy a kulturního referenta sudetoněmeckého landsmanšaftu Reinfrieda Voglera medaili, přičemž laudatio měl starosta Horní Plané Jiři Hůlka v dnešním středisku Adalberta Stiftera. Na stejné straně je též rozhovor Landeszeitungu s W. Piwerkou. LZ, 23.8.2011, str. 3
Irena Nováková: Vzpomínka na masakr
Před měsícem se setkali členové Kulturního svazu v Ústí nad Labem a v Praze, a to jak vyhnaní z vlasti, tak obyčejní občané, kterých se dotýká tato událost z doby po druhé světové válce. Sešli se na Benešově mostě v Ústí n.L a připomněli si ústecký masakr po skončení druhé světové války. Předsedkyně místní skupiny v Ústí n.L. Greta Bauerová byla doprovázena svým synem Alfredem a vnukem Ladislavem, předsedkyní Kulturního svazu z Prahy Irenu Novákovou doprovázel její patnáctiletý syn Jakob.
Po projevu předsedkyně Bauerová se ujala slova Brigita Ghotmanová, která se svým manželem jako vyhnaní z vlasti se skupinou Kulturního svazu v Ústí n.L. mají úzké styky. Také duchovní zástupci města páter Beneš a páter Šimáček byli přítomní a postarali se o správnou atmosféru upomínky, po níž se všichni sešlí u pátera Beneše na kávu a buchtu. LZ, 23.8.2011, str. 6
Iz: Italský tisk srovnává A. Merkelovou s Adolfem Hitlerem
V Řecku byla historická nacistická srovnání vztahována k Německu, nyní obdobně si počíná italský tisk. Pozadí je jak v Itálií, obdobně jako na jaře v Řecku, chybějící připravenosti Německa nadále poskytovat evropskému záchrannému fondu miliardy k nakoupení státních půjček.
V italském tisku se postoj Německa posuzuje velmi negativně. Německo prý škodí euru a je podezření, že SRN sleduje jen národní zájmy. LZ, 23.8.2011, str 1
Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška
Vydalo Křesťanskosociální hnuti ve spolupráci s Kruhem občanů ČR vyhnaných v r 1938 z pohraničí, Nezávislou skupinou Věrní zůstaneme a Českým národním sdružením. Praha, září 2011. Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz , e-mail: vydavatel@seznam.cz
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz