Listy č. 116

Studijní texty, volné a krácené překlady z německého a rakouského tisku


Další návštěvník na „sudetoněmeckém velvyslanectví“ na Malé Straně

Josef Urban, opavský autor románové předlohy pro film „Habrmannové“, která uměleckým způsobem pojednává též o vyhánění sudetských Němců, věnoval Petru Bartonovi, vedoucímu kanceláře, v Praze, scénář k novému filmu, který má pracovní název „Země divokých sviní – Sudety“. P. Barton popřál angažovanému českému umělci, aby také otázka financování tohoto zajisté významného záměru byla brzy vyřešena. SdZ, 4.3.2011, str. 2


Den práva na sebeurčení

Před 92 lety Češi násilím odepřeli sudetským Němcům právo na sebeurčení. Na památku toho a mrtvých ze 4. března 1919 se konají četná shromáždění, jako např. v Bad Kissingen, Bayreuth, Mnichov, Stuttgart, Vídeň. Jedním z řečníků je též Erika Steinbachová. SdZ, 4.3.2011, str. 1

Pozn. red.: Tzv. sudetští Němci nikdy nebyli národem, ale pouze národnostní menšinou. Právo na sebeurčení se vztahovalo vždy jen na porobené národy a nikoliv na národnostní menšiny.


M. Kubes: Skandál v Novém Boru u České Lípy

Ke skandálu došlo v Novém Boru, kdysi sudetoněmeckém městě, při uvedení divadelního kusu „37 hodin mezi psem a vlkem“. Drama českého autora Jana Tichého je o zavraždění 8 sudetských Němců, kteří po německé kapitulaci na náměstí sklářského města uboze skončili.

Před městským divadlem v Novém Boru protestovalo několik tucet českých nacionalistů. Radní v Novém Boru a vedoucí tamní antiněmecké fronty Josef Doškář prohlásil, že nejvíce mu vadí poukaz, že divadelní hra popisuje „opravdovou událost“. K protestujícím proti hrubému zpitvoření historických událostí patřila také bývalá evroposlankyně Jana Bobošíková.

Český historik Tomáš Staněk napsal ve své publikaci o exekuci na Němcích: „V Novém Boru u České Lípy byli 2.6.1945 v důsledku porušení nařízení o odevzdání zbraní a munice na základě výjimečného stavu na rozkaz nadporučíka Jana Sekáče

popraveno 8 lidí včetně 2 žen.“

V r. 2006 byl popraveným na hřbitově v Novém Boru postaven pomník s jmény popravených. Podle Jana Tichého šlo o nevinné Němce, jelikož „opravdoví nacisté“ dávno utekli. SdZ, 4.3.2011, str. 12

Pozn. red.: V pohraničí v uvedené době umírali naši lidé. Němci, kteří neodevzdali zbraně a munici v době vyhlášení stanného práva, byli po právu potrestáni. Nacistických sudetských Němců byly tehdy v ČR tehdy ještě minimálně statisíce.


E.A. Rust: Přečetli jsme

Novou knihu „Postelberg Kindes Kinder (Postoloprty Děti dětí). Autory knihy jsou dr. Joachim Süss, jenž je synem Heinze Süsse, který přežil masakr v Postoloprtech, aj. Schodová. V ČR se oficiálně nemluví o vyhánění, nýbrž o odsunu, což je metafora pro veškeré druhy vyhánění po skončení „velké války“. SP, 10.2.2011, str. 10

Pozn. red.: Odsun je termínem Postupimské konference vítězných protiněmeckých mocností v druhé světové válce. Vyhánění je termín vynalezený sudetoněmeckým landsmanšaftem a dalšími revanšistickými organizacemi.

H. Randa: Chebský městský les

Češi trvají na vlastnických vztazích v době před vyháněním. Lepší to ani nemůže být. Je to návrh postoje vůči nám vyhnaným, popřípadě i potomkům. Takovou nabídku Čechů bychom neměli odmítnout.. SP, 19.2.2011, str. 16

Pozn. red.: V souladu s rozhodnutím Pařížské reparační dohody jsme majetek Němců konfiskovali. Bylo naší povinností to učinit tak, aby se nikdy nevrátil do německých rukou. Chebský les zůstal v majetku města Chebu. Němci nám tento majetek nemohli konfiskovat, neměli k tomu žádné právo.


Organizované vyhánění: Praha mlčí k výročí

V jednom článku rakouského deníku „Die Presse“ podává zprávu z Prahy její korespondent Hans-Jörg Schmidt o mlčení v dnešní České republice k tomuto výročí. Gigantická hromadná deportace začala 25. ledna 1946 překročením hranic v Brodě nad Lesy (Bavorsko). Sudetští Němci byli železnicí přepravováni v dobytčácích nebo v uhlácích. Transport byl složen ze 40 vagonů a v každém 30 vyhnaných, tedy celkem 1200 osob. To byl příspěvek Spojenců : humánní odsun.

Od května 1945 do konce roku 1945 bylo v „divokém vyhánění“ okradeno přes milion sudetských Němců a obětí bylo 241 000. SP, 10.2.2011, str. 2

Poz. red.: Majetek sudetských Němců byl po právu konfiskován. Obětí odsunu nebylo 241 000 sudetských Němců, ale asi 15-20 000, včetně sebevražd a úmrtí v důsledku onemocnění, jak česko-německá komise historiků stanovila. Spojenci se s pochvalou vyjádřili o způsobu, jakým jsme odsun provedli.


Tumbergere: Bruna-Vídeň

První letošní schůzka Bruny ve Vídni se konala 16. ledna. Byla ve znamení smutku nad spoluzakladatelkou Bruny, Ingeborg Hennemannovou. Tato se svým budoucím manželem Hennemannem založila ve Vídni 20.5.1950 spolek „Bruna“, který byl pojmenován podle veslařského klubu „Bruna“. Schůzky se zúčastnilo hodně bývalých občanů z Brna a okolí, z nichž většina prožila „brněnský pochod smrti“.

SP, 10.2.2011, str. 14

Pozn. red.: Kdyby „pochod smrti“ probíhal v německé režii, tak by přeživší se počítali maximálně na stovky, ne na tisíce, pokud by vůbec z tohoto pochodu někdo přežil.


Spor o restituci v dalším kole

Nejvyšší správní soud ČR dal opět naději Alžbětě Petzoldové, potomku schwarzenbreské šlechty, aby prosadila své restituční požadavky. Pro Petzoldy se tím znovu otevírá možnost získat zpět nemovitosti v okolí Plzně, Klatov a Jindřichova Hradce. Majetek rodiny byl nacisty a po válce také Československem vyvlastněn. Alžběta Petzoldová je vnučkou knížete Adolfa Schwarzenberga a adoptivní sestrou Karla Schwarzenberga. SP, 10.2.2011, str. 11


M. Beck/hf: Pocta stavebnímu podnikateli Helmutu Irblichovi

Předání pocty H. Irblichovi, kdysi zdomácnělému v Krnově, se v Lázních Kissingenu zúčastnilo přes 50 přátel. Laudatio pronesl B. Posselt. Oslavenec byl partyzánským vedoucím Beckem odsouzen k trestu smrti. Podařilo se mu utéci do západního Německa. Z jeho podnětu byl postaven v Krnově pomník, připomínající více než 270 zabitých Němců. SdZ, 4.3.2011, str. 3


ceh: Vraždění dětí zůstalo nepotrestáno

V únoru 2011 byl profesor Rudolf Grulich pozván Ústavem pro církevní dějiny Čech, Moravy a Slezska se sídlem v Niddě v hesenském Wetterau, aby hostoval v Libereckém cechu ve Frankfurtu n. Mohanem. Profesor zdůraznil, že přes neustálé zdůrazňování společenství hodnot v EU, české vedení státu neustále trvá na platnosti Benešových dekretů a přesto ČR zůstává členem EU. Německý papež Benedikt XVI. Při své návštěvě ČR se o těchto nespravedlivých zákonech nezmínil. Grulich se též zmínil o výpovědi jednoho Čecha, který se kvůli zavraždění 3 německých dětí v r. 1945 později sám udal, ale nebyl obžalován. Ten muž řekl: „Kdybych tenkrát zastřelil tři srnky, byl bych soudem odsouzen.. Dnes ještě 50% Čechů považuje vyhánění za spravedlivý důsledek zločinů nacistů.

Lidice se připomínají jako krutost. Přesto tento německý zločin na nevinných Češích byl naplánován Edvardem Benešem a Winstonem Churchillem pomocí zavraždění Reinharda Heydricha. SdZ, 4.3.2011, str. 11


Slova moci

Václav Klaus a Bronislav Komorowski, prezident ČR a Polska, kritizovali v Praze návrh německého spolkového sněmu uznat 5. srpen za památný den obětí vyhnání. Neexistuje ani sebemenší nutnost vracet se k minulosti a tuto zneužívat proti současnosti,“ řekl V. Klaus, B. Komorowski označil takový počin „za zcela pochybený“. SdZ, 4.3.2011, str. 1


Výstava „Sudetští Němci – národnostní skupina v Evropě“

Výstava probíhá do 6. dubna 2011 v Muzeu Schöfferstadt. Článek je náborovým upozorněním, že výstava od května 2011 je k dispozici nejrůznějším zájemcům, např. místním skupinám, krajským skupinám, ale také Svazu vyhnaným po dohodě se sudetoněmeckou radou v Mnichově. SdZ, 4.2.2011, str. 6


S. Dolleeisch: Hausnerova nadace vyznamenala Sudetenpost a J. Slezaka

V polovině prosince 2010 v Sudetoněmeckém domě v Mnichově byli Hausherovou nadací vyznamenáni Johann Slezak a list „Sudetenpost“. Zvláštní pozdrav patřil zakladatelce nadace Hermíně Hausnerové, která přijela u USA. Z její nadace plynulo 15 000 euro na projekt „Odsun 2“, jde o knihu o vyhánění sudetských Němců. Laudatio na Sudetenpost přednesl Alfred Oberwandling, zatímco na J. Slezaka laudatio patřilo známému sudetoněmeckému nakladateli Herbertu Fleissnerovi, který se ve svém chvalozpěvu zmínil jak o v programu ZDF promítaném filmu „Zabíjení po česku“, tak i o pražské návštěvě Horsta Seehofera.

SP, 10.2.2011, str. 4


Radka Denemarková četla v Ennsi

V pátek 4. března 2011 v zámku Ennsi četla česká spisovatelka Radka Denemarková ze svého románu, který vyšel v němčině “Ein herrlichen Flecken Erde“ (Báječný kousek země). Román Denemarkové pojednává o vyhnání německy mluvící Židovky z Moravy po druhé světové válce. Hodinu předtím byla v zámeckém parku vzpomínka na „4. březen 1919“. SP, 10.2.2011, str.5


Také Svaz vyhnaných sází na pravdu a dialog

Heslo svazu vyhnaných (BdV) pro rok 2011 je „Pravda a dialog – klíč k porozumění“. Dialog s našimi východními sousedy leží členům našeho spolku na srdci.. Přispívají tím k porozumění mezi lidmi, zdůraznila předsedkyně BdV Erika Steinbachová. K upřímnému porozumění přijdeme nakonec jen pomocí pravdy.

SdZ, 11.3.2011, str.1

Pozn. red.: BdV, jak jsme plně přesvědčeni, nejde o pravdu ani o dialog, ale o prosazení svých revanšistických cílů, které jsou zcela zřejmě protičeské, protipolské.


Richard Neugebauer: Editorial

Moderně organizovat národnost je výzva, ale v celé Evropě nevidím vzorné ukázky. Přitom žádná jiná národnostní skupina není patronátním státem (Německem) více zvýhodněna. Přemluvme své nejbližší, aby se hlásili k německé národnosti.

LZ, 22.3.2011, str. 1 a 6


Pokračovat v dobrých vztazích

Bavorský ministr hospodářství Martin Zeil 3. a 4.3.2011 navštívil společně s 50 člennou delegací podnikatelů, poslanců zemského sněmu a různých spolků ČR. ČR je pro Bavorsko šestý nejdůležitější obchodní partner, ze středněvýchodního prostoru je ČR dokonce partnerem číslo jedna, ještě před Polskem a Rumunskem. Více než 3000 bavorských podnikatelů má obchodní styky s ČR.

LZ, 22.3.2011, str.1


Richard Neugebauer: Milníky zániku, sčítání lidu a německá menšina

Z hlediska německé menšiny je období 1910 až 2011 obdobím ústupu. V roce 1918 jsme ztratili politické zvýhodnění, které jsme měli za monarchie a které jsme často zneužívali. Za první republiky se nám nedařilo vést účinnou politiku vůči české většině. Rodiny, které zde zůstaly po r. 1946 musely prokázat, že nemají nic společného s válečnými zločiny. Musely opustit svůj majetek a přestěhovat se do vnitra státu, rodiny byly rozděleny a děti poslány na převýchovu do českých rodin. Takové vnitřní vyhánění bylo zločinem. Nebude mít význam, když sčítání lidu bude 20 nebo 30 tisíc Němců, tendence je nezměnitelná. LZ, 22.3.2011, str. 3

Pozn. red.: Pan R. Neugebauer vidí zločiny převážně jen na české straně, snad i ty neexistující. Mohl by se také jednou rozepsat o německých zločinech v průběhu druhé světové války. Pak teprve bychom mohli mluvit i jeho jakési objektivitě.


dtpa: Klášter jako místo setkávání

Poslanec Spolkového sněmu Günther Baumann setkal se 25.2.2011 s českým velvyslancem v Berlíně Rudolfem Jindrákem kvůli aktivitám kláštera Osek. V Krušných horách jsou snahy, aby se klášter uchoval také jako místo setkávání v ČR. Po smrti opata Bernharda a následném uzavření kláštera došlo k přerušení styků. Po delším rozhovoru Baumanna a Jindráka vyslovil se velvyslanec pro klášter, kde my mohlo vzniknout německo-české nebo i evropské místo setkávání. Velvyslanec promluví s příslušnými místy v Praze a Ústí nad Labem.

LZ, 22.3.2011, str.2

Pozn. red.: Naši diplomaté by již měli konečně umět rozeznávat, kde jde o zájem Němců a kde o zájmy českého národa. Míst setkáváni je v ČR dostatek, není důvod zřizovat další.


Volný a krácený překlad Ing. Jaroslav Liška

Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí, Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme a Českým národním sdružením pro vnitřní potřebu českých národních organizací. Praha, březen 2011.

Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz