Studijní texty, volné a krácené překlady z německého a rakouského tisku
J. Wiekert: Pražské povstání 1945 – dílčí bilance jedné tragédie
V roce 1965 vyšla ve Washingtonu publikace „Pražské povstání 1945“, autorem byl Otakar Machotka, jeden z tvůrců vyhnání Němců v londýnské emigraci za poslední války. Později patřil Machotka k emigraci z roku 1948, zemřel v roce 1970 v USA.
Povstání zmařilo připravované předání vlády v protektorátu. 4. května měl český premiér Richard Bienert přednést šestibodovou proklamaci, podle které se pravomoc prezidenta ze zdravotních důvodů přenesla na premiéra. Sice se stačil dostavit na staroměstskou radnici, ale J. Smrkovský, předseda národního výboru, nechal Bienerta zatknout.
Emil Trojan v publikaci Tak přísahali (2010) napsal: „Tanec smrti začal v Praze.“ A. Hochmann ve svém díle Das Sudetendeutchtum in Zahlen (Sudetoněmectví v číslech) odhadl, že v Praze za povstání bylo zabito 15 000 civilistů, mimo Prahu byla zabita řada německých vojáků: v Líbeznících 318, u Roztok 75. Počet zajatých německých vojáků a důstojníků činil 22 000 mužů, počet internovaných civilistů dosáhl čísla 12 866 osob.
Čeští signatáři kapitulačního protokolu z 8.5.1945 byli po únoru 1948 pronásledováni: Pražák přišel o místo na univerzitě, nesměl přednášet, Smrkovský byl odsouzen k trestu odnětí svobody, Nechanský byl v r. 1950 odsouzen k trestu smrti. SP 8.7.2010, str. 7-8
Rozhovor listu Sudetenpost s O. Matějkou, jednatelem Antikomplexu
Antikomplex uspořádal v Rakousku výstavu „Zmizelé Sudety“. Podle Matějky se Rakousko zajímá jen o Benešovy dekrety, zatímco pro nás jsou druhořadou věcí. Matějka mimo jiné řekl: „Česká republika je jedinou postkomunistickou zemí, která relativně velkoryse provedla restituce. Matějka též sdělil, že Benešův most existuje u nás od r. 1937. Oznámil, že bude postaveno muzeum Němců v Čechách.
Podle Sudetenpost se mnozí sudetští Němci obávají vymření generace pamětníků. Poté mnohá témata zmizí z politického pořadu. Podle Matějky je taková situace oprávněná. Musí se však proti tomu něco dělat, nikoliv však řečmi proti Benešovým dekretům. Sudetenpost, 8.7.2010, str. 2-3
Může dojít k usmíření bez porušení bezprávních dekretů?
Něco je v pohybu v České republice. Poté, co česká televize v květnu uvedla dosud neznámé filmové snímky z masakru na Němcích po skončení války, byla uvedená též reportáž o krvavé lázni v Postoloprtech. Současně se začalo s natáčením hraného filmu „Země divokých sviní“, ve kterém jde o lásku mezi Čechem a sudetskou Němkou po skončení války.
Český historik Ondřej Matějka tvrdí, že zrušení Benešových dekretů není tak důležité. Sudetenpost, 8.7.2010, str. 1
Památná deska v Postoloprtech
Česko-německá památná deska v Postoloprtech byla odhalena na místním hřbitově K odhalení byli pozváni příbuzní obětí, Johannes Handl, německý velvyslanec v ČR, a zástupci místní samosprávy. Při masakru před 65 lety přišlo podle historiků o život nejméně 763 německy mluvících obyvatel. Původně navrhovaný text: „Obětem postoloprtského masakru 1945“ byl městskou radou pozměněn na „Nevinným obětem událostí v Postoloprtech v červnu 1945.“ Sudetenpost, 8.7.2010, str. 8
Pozn. překladatele: Příliš mnoho se již psalo o událostech v Postoloprtech v červnu 1945. Nikdo se však nezmínil o tom, že až do května 1945 byl v Postoloprtech německý koncentrační tábor. Kolik lidí z něj zemřelo v důsledku nedostatečné stravy či násilným jednáním strážců? Osudy českých či jiných obětí v KT Postolopčrty nezajímají historiky ani studenty historie.
Hans-Riland Zitka: Škoda – německá firma?
Obchodník s knihami Václav Klement si v Německu kdysi koupil kolo. Když kolo potřebovalo opravu napsal česky výrobci a žádal o pomoc. Odpověď byla typická pro tehdejší dobu: měl by psát ve srozumitelném jazyce, když si přeje dostat odpověď. Na to se rozhodli Václav Klement a zámečník Václav Laurin vyrábět kola a lepší. To se stalo v r. 1895 a počátek firmy Laurin a Klement byl položen. Brzy vyráběli motocykly a v roce 19O5 první automobil. V roce 1920 měla firma Laurin a Klement filiálky ve střední Evropě, v Asii, v Jižní Americe. Kapitálové posílení na stalo po převzetí Škodovými závody v Plzni. Dnes je Škoda zastoupena ve více než 80 státech.
Ve Škodovce v Mladé Boleslavi se vedoucí místa obsazují pracovníky z Wolfsburgu. Zeptejte se v Mladé Boleslavi, jakým jazykem se mluví na poradách. Odpověď zní: Samozřejmě německy, jsme německý podnik!“ Kdysi v r. 1913 firma Laurin a Klement převzala automobilku v Liberci. To bylo tenkrát! SdZ, 23.7.2010, str. 3
Rozhovor listu Presse s ministrem zahraničních věcí K. Schwarzenbergem
Při své nástupní cestě do Rakouska poskytl K. Schwarzenberg listu Die Presse rozhovor. Václav Klaus Schwarzenberga ani při poslední cestě nechtěl hájit, jelikož prý Schwarzenberg je poloviční Rakušan.
Na dotaz, proč se nikdy nedožadoval zrušení Benešových dekretů, Schwarzenberg odpověděl, že to nejde. Zpětně to není možné, obdobně jako u Mnichovské dohody. Dějiny se nedají dělat zpětně. Nejsem stoupencem politiky včerejška. Společně se musíme dívat do budoucnosti. Německo je po sjednocení největší politickou a hospodářskou silou v Evropě. Ale svět vypadá jinak od Rýna než od Sprévy. Německo se orientuje silně ve směru na Rusko.
Podle Schwarzenberga je nesmysl tvrdit, že Temelín je technicky zastaralý. Proč se obdobně nikdo nerozčiluje nad bavorskými atomovými elektrárnami, když jsou mnohem starší a leží v nevýhodné pozici z hlediska větrů. SdZ, 23.7.2010, str. 1 a 2
Petr Bartoň: Hledání stop po místech hrůzy
Dokumentární film Zabíjení po česku, promítaný v České televizi byl podnětem vedoucímu sudetoněmeckého úřadu v Praze, P. Bartoňovi, aby mu povědomý domovní blok na Bořislavce prozkoumal. Občané této čtvrti si pamatovali, co se tam událo v květnu 1945 a anonymně volali Bartoňovi. Prý jedna žena sdělila, že mrtví počátkem padesátých let byli exhumováni a pohřbeni na neznámém místě. Na ono místo kolem kina Bořislavka si vzpomíná spisovatel Jiří Kuběna v Pamětech básníka. Nejdříve byli Němci z celé čtvrti Dejvice v kině Bořislavka, kde byli bez voda a potravin. Ani děti neměly lepší osud. Možná, že internované postihl obdobný osud jako Němce, popravené v dokumentačním filmu Zabíjení po česku.
SdZ, 30.7.2010, str. 5
V Čechách šikana kvůli řidičským průkazům
Automotoklub Rakouska (ÖAMTC) poskytuje rakouským řidičům, starším 60 let, kteří jsou šikanováni českými policisty, konkrétní pomoc. Od rakouských řidičů je nezákonně požadováno lékařské osvědčení. Rakouští řidiči dostávají doklad v češtině, že podle práva EU všechny v Rakousku vystavené řidičské průkazy platí také v ČR bez dalších lékařských osvědčení. SP. 5.8.2010, str. 4
Komise EU oficiálně uznala Unii vyhnanců
Důležitým úspěchem Evropské unie utečenců a vyhnaných (EUFV) je uznání Evropskou komisí. K EUFP patří také landsmanšaft v Rakousku. Krátce před uznáním byla EUFV akreditována i u Kanceláře pro demokratické instituce a lidská práva. Generální sekretář EUFV Massimiliano Lakota poskytl listu Sudetenpost rozhovor, který list uveřejnil. Ve stejném čísle na straně 3. V rozhovoru se uvádí, že spolupráce s B. Posseltem je žádoucí. Vyhnaní se obávají, že po vymření pamětníků téma vyhnání zmizí z politické scény, což Lakota označil za oprávněné obavy. Až tu nebudou pamětníci, bude se spolek věnovat kulturním otázkám a nebude mít politickou váhu. Přesně to očekávají vlády všech zemí.
SP, 5.8.2010, str. 1 a 3
Dr. Wolfgang Philips: EU a české dekrety o vyhánění
Český prezident Václav Klaus na podzim 2009 podepsal Lisabonskou smlouvu s podmínkou, že obávané Benešovy dekrety z let 1945/46 nebudou evropským právem zpochybněny,
Za doby nacistů zločiny, které se konaly v rámci pronásledování Židů, neměly zákonný podklad. Byly prováděny jednotkami SS a zvláštními komandy na rozkaz. Zvláštní případ tvořily tzv. Norimberské zákony z 15.9.1935 a z nich odvozené zákony a nařízení. Sňatky mezi Židy a „árijci“ byly zakázány. Židé nesměli zastávat žádný veřejný úřad. V r. 1938 nebyli židovští lékaři a advokáti oprávněni vykonávat tato povolání. Při deportacích po překročení hranic ztratili Židé státní příslušnost a majetek. Od r. 1939 museli Židé v Polsku a od r. 1941 v Říši nosit „židovskou hvězdu“.
V r. 1933 bylo v Německu asi 500 000 Židů. Tyto zákony byly 20. září 1945 zrušeny.
Benešovy dekrety vůči německé menšině uplatnily napodobení rasových Norimberských zákonů.
Se státem, který vyhnání menšiny 3,2 milionu lidí a zabití 250 000 příslušníků této menšiny považuje za spravedlivé, s takovým nelze v právním státě nadále společně žít. SP, 5.8.2010, str. 6
Pozn. red.: Landsmanšaft již ode dávna přepisuje dějiny k obrazu svému. To je téměř pravidlo. Málokdy se však tak otevřeně „postaví“ ke smíření, které hlásá.
Četné vyhnané Rakousko posílalo dál
Pro 224 426 Němců se Rakousko nestalo novou vlastí. Byli transportováni z Rakouska do americké zóny v jižním Německu. Označení transporty utečenců bylo záměrně ponecháno, pojem vyhnanci byl zaveden až později.
SP. 5.8.2010, str. 6
90. let od korutanského plebiscitu
V r. 192é došlo z podnětu mírové konference v St. Germain k plebiscitu v Korutanech. Předtím obsadily četné jugoslávské oddíly části Korutan. Tehdejší korutanská vláda se rozhodla pro odpor. Proto 10. října 1920 došlo k plebiscitu. 56% hlasujících bylo pro Rakousko, přičemž mezi oprávněnými hlasovat bylo 70% Slovinců.
V roce 1919 bylo sudetským Němcům takové hlasování brutálně zamítnuto. Od té doby je v Korutanech 10.říjen státním svátkem. U této příležitosti sudetoněmecký landsmanšat pořádá jízdy autobusem do Korutan. Slavnosti začínají 9. října 2010. Další den je slavnostní průvod městem Celovec. SP, 5.8.2010, str. 11
B. Posselt a Fr. Pany píší novému českému premiérovi Nečasovi
U příležitosti změny české vlády napsali vedoucí činitelé sudetských Němců premiérovi Nečasovi. Četní Češi utrpěli nevyslovitelné hrůzy během společné vlasti během okupace Vaší země za druhé světové války. Důležitý stavební kámen naší společné vlasti Střední Evropa tvoří také přímé rozhovory mezi Čechy a bývalými krajany, sudetskými Němci. Pro Vaše úřední období Vám přejeme odvahu jít novými cestami. Podepsáni Posselt a Fr. Pany. SdZ, 6.8.2010, str. 2
Ddp: Pražská cesta bavorského premiéra
Cesta bavorského premiéra Horsta Seehofera se podle Deutsche Depeschendienst (ddp) poněkud odsouvá. Rozhovory se sousední zemi probíhají intenzivně. Na sudetoněmeckém srazu v květnu 2010 se mluvilo o září nebo říjnu. Před týdnem Bernd Posselt mluvil o termínu mezi „brzkým podzimem až počátkem příštího roku“. Seehoferův předchůdce Edmund Stoiber vyloučil oficiální návštěvu Prahy, pokud platí Benešovy dekrety. Seehofer brzy po jmenování nové české vlády vyjádřil premiérovi Nečasovi přání sejít se co nejdříve. SdZ, 6.8.2010, str. 1
Klaus Brill: „Tady šlo o vraždu“
Nacistický režim v oblasti pohraničí (Sudety), přičleněných v r. 1938 násilím k Německé říši, jakož i v protektorátu Čechy a Morava, zřízeném v r. 1939, se v r. 1945 zcela zhroutil.
V mnoha oblastech po r. 1945 došlo k projevům pomsty, jako v Postoloprtech, Ústí nad Labem, ale též v obci Dobronín. Podle Fritéze Havelky z hesenska se 19.5.1945 konala v jednom hostinci v Dobroníně taneční zábava. Došlo tam k nějakým násilnostem vůči Němcům. Události byly již v roce 2003 popsány berlínskou autorkou Hermou Kemelovou v románu „Bergdorf“ (Kamenné). Tchýně Kemelové byla dcerou starosty Kamenné. Román a vyprávění Fritéze Havelky český novinář Miroslav Mareš předložil státnímu nadvládnímu v Jihlavě v září 2009, kdy začalo vyšetřování. Příhoda zaujala část českého tisku a Mlasá fronta Dnes o tom napsala pojednání „Tady šlo o vraždu“. Celou záležitost delší dobu sledoval a nadšeně uvítal mluvčí sudetských Němců, Bernd Posselt, který se opětovně dožadoval, aby byl zrušen „amnestijní zákon“ SüZ, 20.8.2010, str. 8
Pozn. redakce: Amnestijní zákon mělo nacistické Německo, aby ti, kteří spáchali zločiny proti Čechům, zejména tzv. sudetští Němci, nemuseli být trestně stíháni. Adenauerovo západní Německo mělo též amnestijní zákon, který byl velmi vlídný k nacistům. Proč Posselt nepožaduje zrušení také těchto amnestijních zákonů?
Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí a Českým národním sdružením, Praha září 2010.
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: Vydavatel@seznam.cz