(Studijní texty, volné a krácené překlady především z německého a rakouského tisku)
Irene Kuncová: Od vydavatele
Byla jsem před týdnem s našimi členy v lázních Bad Kissingen a tam jsem se zúčastnila Hřebečského semináře. Velice nás oslovilo téma „Příklady porozumění a usmíření Němců a Čechů.“
Jeden článek Landeszeitung nás přivedl do Vídně. Rakouský prezident Fischer odsoudil Benešovy dekrety jako „těžké bezpráví“. Já musím dát prezidentovi za pravdu, podle mne to byl zločin, který v dějinách byl častěji zpozorován. Je zcela jedno, v které zemi vyhánění bylo uskutečněno, pro mne to je a zůstává bezprávím a zločinem na civilním obyvatelstvu. Viníci by měli být, kteří mají odpovědnost za tuto katastrofu, postaveni před soud. Co se stalo, se nedá vzít zpět. Mrtvým nikdo nemůže vrátit život a novým obyvatelům v pohraničí, kteří domky koupili od státu, nemůže se připisovat žádná vina. Měli bychom se všichni, v ČR, v Německu, Rakousku i sousedních zemích, zasadit o to, aby se nikdy něco takového neopakovalo. A že je to možné, dokazují Němci a Češi pozitivní spoluprací. Existuje 249 německo-českých partnerských měst, četná neoficiální partnerství. Měli bychom si připomínat, že na obou stranách řeky žijí roztomilí a rozumní lidé.
LZ, 23.3.2010, str. 1 a 2
Pozn. red. Landeszeitung, který je vydáván s finanční podporou vlády ČR, jak je v jeho tiráži výslovně uvedeno, užívá zpravidla terminologii landsmanšaftu, publikuje i články, podobné jako výše uvedený, namířené proti dekretům prezidenta republiky, proti našemu právnímu řádu a v důsledcích i proti našemu národu. Můžeme se s tímto stavem smířit?
Manfred Kees: SL vystavuje v archivu v Bayreuthu
Počátkem března 2010 o „Dni archivů“ uspořádala místní skupina SL v Bayreuthu výstavu. Den archivu měl motto „Na stopě utajeného“. Archiv je pro sudetské Němce zdrojem údajů o jejich vyhánění z obnoveného Československa. Jsou tam četné kartotéky, údaje o stavu majetku, autentické zdroje o osudech vyhnaných. Návštěvníci také mohli vidět historické filmy „Noc spadla na Gdaňsk“ , tragédie lodi „Wilhelm Gustloff“. Archiv byl obohacen o materiály „Zmizelé Sudety“, české studentské skupiny Antikomplex. Byly srovnávány obrazy „Dnes“ a „Včera“ z obcí v okrese Chomutov. SdZ, 12.3.2010, str. 10
Rudolf Grulich: Rusové jako národnostní skupiny
Již před 2 desetiletími byl zrušen Sovětský svaz. Vzniklo 15 různých samostatných států, z nichž 12 tvoří Společenství nezávislých států. Tři pobaltské státy do společenství nevstoupily. Žádný z 15 nových nástupnických států není státem jedné národnosti, ani Rusko, které se oficiálně nazývá Ruská federace, kde 16 autonomních republik mají jména neruských národů. V Rusku tvoří 130 milionů Rusů jen 80% obyvatelstva, takže v něm žije 30 milionů obyvatel neruské národnosti.
Hodně Rusů žije mimo Ruskou federaci, 11 milionů na Ukrajině, přes 6 milionů v Kazachstánu. Podíl Rusů v Kazachstánu činí 37,8% a na Ukrajině 22,1%. V Uzbekistánu žije 1,6 mil. Rusů, kteří zde tvoří 33% obyvatelstva.
Napjatá situace je v některých hlavních městech samostatných států. V hlavním městě Kazachstánu Almě Atě, v Bišketu v Kirgistánu nebo v Rize (Lotyšsku) tvoří Rusové asi polovinu obyvatel.
Mezi 16 autonomními republikami Ruské federace některé usilují o samostatnost, jako Čečensko, ale též Tatarstan, zde žije 1,5 mil. Rusů, kteří tvoří 43,2% obyvatelstva, Baškirsko, zde Rusové tvoří asi 39,3% obyvatelstva. Milion Rusů v Burjatsku a republice Komi představuje většinu tamního obyvatelstva.
SdZ, 12.3.2010, str. 9
Zmizelé Čechy: Žatec
V sérii „Zmizelé Čechy“ vyšla také publikace Petra Hlaváčka a Jiřího Kopicu „Žatec“, kterou vydalo nakladatelství Paseka v Praze-Litomyšli r. 2009, 62 str. Publikace obsahuje také 187 vyobrazení, nejde jen o historické fotografie, ale i o četné pohledy z 19. stol.
Autoři patří k mladší generaci. Petr Hlaváček (1974) a Jiří Kopica (1978), který je ředitelem oblastního muzea v Žatci. Občany Žatce nebyli jen Němci, ale také velkoněmecky smýšlející zrádci habsburské monarchie. V r. 1918 Němci v Žatci protestovali proti tomu, že byli začleněni do nového českého státu. Autoři připomínají, že v Postoloprtech po skončení druhé světové války bylo popraveno asi 800 Němců. Na obrázku je pomník císaře Josefa II. který prý čeští vojáci v r. 1919 svrhli do Ohře. SdZ, 12.3.2010, str. 5
Pozn. red. Žatec z Čech nezmizel. Jen z něj byli odsunuti převážně pronacisticky smýšlející Němci. O soužití Čechů s Němci v Žatci v průběhu věků píše PhDr. Pavel Macháček ve svém díle „Češi a Němci v Žatci“, které jsme vydali v r. 2006. O konci doby druhé světové války píše Frant. Nedbálek ve své knize „Železniční transporty a pochody smrti vězňů koncentračních táborů a válečných zajatců přes české země zima a jaro 1945“, které jsme vydali v r. 2009. Obě publikace jsou na našem webu v rubrice „Publikace základní řada“.
Je smutné, že publikace nemluví o tom, že v severních a západních Čechách byly v době války koncentrační tábory a tábory válečných zajatců. Zbyly po nich tisíce a tisíce mrtvých, ubitých Němci k smrti. Tolik jen k objektivnějšímu pohledu na realitu.
Hans-Roland Zitka: Americká historička popisuje dějiny ČSR
V korunních zemích habsburské monarchie to byli především Češi, kteří s heslem „Pryč od Vídně“ prosazovali své politické požadavky. Své odmítání také zaměřili proti v Čechách a na Moravě po staletí žijícím Němcům, kteří platili za „kolonisty“. T.G. Masaryk a Beneš prosazovali ideu mnohonárodnostního státu po vzoru Švýcarska. Státními jazyky neměla být čeština a němčina, ale čeština a slovenština. Vše to popisuje ve své publikaci americká historičky Mary Heimannová. Publikace „Czechoslovakia: the state that failed“ (Československo: stát, který zklamal) vyšla v Londýně r. 2009.
M. Heimannová působila i na jedné skotské univerzitě, provdána byla za Čecha, sama se naučila česky, čerpala z četných britských archivů. Její publikace vyšla také na Yalské univerzitě v New Havenu. Podle autorky je chybou, že na ČSR se pohlíží jako na oběť a nikoli jako na agresora.
Beneš v exilu v Londýně měl říci, že osvobození ČSR bude znamenat také zúčtování s Němci. Generál Sergej Jan Ingr v londýnském rozhlasovém vysílání řekl: „ Když přijde náš den, bude celý národ plnit válečný pokřik husitů: Bijte je, zabijte je, nenechte nikoho naživu!“ SdZ, 12.3.2010, str. 5
Pozn. red. Kdo tady zklamal, je jedině Mary Heimannová. Zklamala nejen jako člověk, ale i jako historičky. Je zbytečné s ní jakkoliv polemizovat. Bylo by mnohem objektivnější, kdyby autoři z řad tzv. sudetských Němců psali o tom, jakých ohavností, zločinů se dopustila nacistická Třetí říše a jak se na tom všem podíleli „sudetští Němci“.
Milan Kubes: Rakouský prezident Heinz Fischer odsoudil Benešovy dekrety
Rakouský prezident vyslovil to, co Horst Köhler a Angela Merklová ani tak nepociťují nebo z jiných důvodů se nevyjádřili. Řekl to během vzpomínky SL na český masakr v Sudetech 4. března 1919. Přemysl Sobotka, předseda českého senátu, byl překvapen, že tak vysoký reprezentant Rakouska si dovolil napadnout rozhodnutí velmocí, které Beneš svými dekrety „realizoval“. Jiří Paroubek stanoviska Fischera odmítl jako politováníhodný exces. Předsedkyně strany Suverenity, Jana Bobošíková, poučila H. Fischera, že „Hitler byl Rakušan“. Benešovy dekrety byly důsledkem německého nacismu, který Evropu rozdělil do dvou bloků.
Rakušané byli spokojeni, že list „Právo“ citovalo stanovisko mluvčího vyhnanců Norberta Kapelldera. SdZ, 12.3.2010, str. 1 a 2
Zástupce z Prahy
Svaz vyhnanců by si přál, aby se slavnosti k 60. výročí Charty německých vyhnanců z vlasti v srpnu 2010 zúčastnil vyšší český reprezentant. Řekla to předsedkyně BdV Erika Steinbachová českému rozhlasu. Současně opakovala své vyjádření z r. 1998, že Češi za druhé světové války tolik netrpěli. S Česko-Slovenskem se jednalo jinak než s Polskem. Hitler se vůči Čechům ztěží choval jinak než vůči občanům Německé říše, zdůraznila Steinbachová. LZ 23.3.2010, str. 1
Pozn. red. Tolik lží v několika slovech je nemožné komentovat.
Nicole Hamannová: Uzavření českého střediska v Drážďanech
České středisko v Drážďanech definitivně uzavřelo své dveře. Ministerstvo zahraničí tento krok zdůvodnilo úspornými opatřeními. Naposledy bylo středisko pro návštěvníky otevřeno 4. února 2010, kdy se konal „Den otevřených dveří“. Kulturní středisko bylo otevřeno v r. 1997. Tradiční české kulturní dny by měla by v budoucnosti organizovat Nadace Brücke-Most. Jazykové kurzy přebral okamžitě generální konzulát. Na celém světě je 24 Českých středisek ve 20 zemích.
LZ, 23.3.2010, str.1
Andrea Ernst, Bělehrad: Neúplná schůzka na vrcholové úrovni západního Balkánu
Srbská absence snižuje význam schůzky v Slovinsku. Na západobalkánské schůzce nejvyšších představitelů v zámku Brdo nedaleko Kranje 20.3.2010 chyběl srbský prezident Boris Tadič, který hodlá o Kosovu jednat jen na základě rezoluce OSN č. 1244. Kosovo z balkánských sousedů uznaly Albánie, Chorvatsko, Makedonie, Černá Hora a Slovinsko. Samostatnost Kosova neuznala Bosna a samozřejmě Srbsko. Nikola Spiric, srbský představitel bosensko-hercegovské rady ministrů opustil jednací sál, když kosovský premiér Hašim Thaci se ujal slova. Zámek Brdo byl dějištěm posledního pokusu vytvořit z Jugoslávie volný svaz států.
NZZ, 23.3.2010, str. 4
Středisko proti vyháněním bude až v r. 2014
Rada nadace dokumentačního střediska „Útěk, vyhánění a usmíření“ se zabývala kritikou dosavadního průběhu i rozepřemi, které vedly mimo jiné k vystoupení četných členů vědecké rady. Otevření plánovaného dokumentačního střediska podle údajů státního ministra pro kulturu Neumanna (CDU) nelze očekávat dříve než v r. 2014. FAZ, 24.3.2010, str. 4
Rosenbach – Wiegrefe: Shovívavé hodnocení revanšistů
Jedna studie Ústavu pro dějiny byla shovívavá vůči minulosti funkcionářů vyhnananých (BdV). Erika Steinbachová, předsedkyně Svazu vyhnaných, hodlá 5. srpna 2010 prezentovat svaz jako plný obětí ve státě. V Bílém sále nového zámku ve Stuttgartu bude oslaveno 60 let „Charty vyhnaných z vlasti!“. Časopis „Spiegel“ již po léta dokazuje, že nejvyšší funkcionáři Svazu vyhnaných byli členy NSDAP anebo zbraní SS.
Historik Mathias Lempart byl pověřen, aby zbavil funkcionáře BdV nacistické zátěže. Lempart se zabýval profilem mužů, jako byl Rudolf Lodgman von Auen, rodák z Hradce Králové. Lodgman von Auen nenáviděl Židy a přesto byl po léta mluvčím sudeťáckého landsmanšaftu. Hitlerovi velmi horlivě děkoval za osvobození Sudet. Jeho antisemitské výpady byly známé.. Lempart v rámci „denacifikace“ Lodgmana tvrdil, že prý se nikdy neostýchal zdravit i na ulici známé Židovky.
Také dlouholetý funkcionář BdV, Rudolf Wagner, je shovívavě posuzován, ačkoliv byl jako SS-Obersturmführer na Himmlerově Říšském hlavním bezpečnostním úřadu, který organizoval holocaust, a v Bělehradě je počítán mezi německé válečné zločince. Der Spiegel, 22.2.2010, str. 34-41
Zdařilá integrace vyhnaných z vlasti?
V listu Sudetenpost pokračuje diskuse na téma integrace, jíž se zúčastnil i Rudolf Koffer ze Štýrského Hradce. Vyhnaní po druhé světové válce tvořili zcela dvě rozdílné skupiny. Jednak šlo o Němce (Volksdeutsche), jež žili v cizích státech, jako v ČSR, Maďarsku, Jugoslávii, Rumunsku, Polsku, v Sovětském svazu, jednak o Němce z východních provincií Slezska, Pomořan, Východního Pruska, kteří byli vyhnáni ze své země či státu. Kdo z nich dorazil z části své země do druhé, nemusel se asimilovat.
Vyhnaní z vlasti (Volksdeutsche), kteří po roce 1945 přišli do Rakouska, byli většinou vyháněni dále do Německa. Integrovaní byli jen tací, kteří nemohli být dále odsunutí. Dá se mluvit jen o částečně zdařilé integraci v Rakousku. To, že vyhnaní získají v nových zemích kostely či hřbitovy, nemluví ještě o úspěšné integraci v nové vlasti. Často užívaný výraz „usmíření“ nebyl ještě definován. Pro mne, potomka z Chomutova, je každopádně Rakousko vlastí. SP, 4.3.2010, str. 16
Tabulky s označením obce
Mohu jen potvrdit, že Němci jsou zastrašeni, příp. mladí nevidí nutnost provokovat Čechy kvůli německým tabulkám s označením obcí. Tvrdil to i mladý představitel listu „Landeszeitung“ (vydáván s podporou české vlády pro německou menšinu v ČR), Martin Dzingel, na jednom zasedání v minulém roce. Tento názor byl podpořen mladou Němkou, která byla z pověření Ústavu pro zahraniční vztahy (SRN) v Trutnově.
Žacléř v Krkonoších má určitě desetiprocentní německou menšinu, ale ani ze zdejších Němců si nikdo netroufá. Museli by být někým podporováni, nevím však jak. Nikomu to však nestojí za případný neúspěch. (Jméno a adresa autora příspěvku je známa redakci listu Sudetenpost). SP, 4.3.2010, str. 16
Bohaté osobní obsazení XIX. brněnského symposia 26.-28. března 2010
Ještě před konáním „Dialogu ve střední Evropě – Boj o smysl evropské integrace“ byl uveřejněn seznam pozvaných hostů. Z Čechů jde zejména o následující pozvané: Prof. dr. Jiří Hanuš, historik, Brno, Michal Hašek, hejtman Jihomoravského kraje, Ondřej Liška, bývalý ministr, Praha, JUDr. Petr Pithart, místopředseda Českého senátu a předseda společnosti Bernarda Bolzana, Luděk Ševčík, senátor, Praha, Jan Šícha, novinář, Praha, dr. Vladimír Špidla, bývalý Komisař EU, Praha.
SdZ, 12.3.2010, str. 4
Redakce, volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí a Českým národním sdružením, Praha, duben 2010.Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz