Listy č. 211

Studijní texty, volné a krácené překlady z německého tisku

 

kr:  Vyhnanci respektováni vícekrát. Nový základní program CSU

Křesťansko-sociální unie (CSU) schválila minulý víkend v Mnichově nový politický program, sedmý v historii strany. Ve 42-stránkovém programu jsou opět několikrát brány v úvahu požadavky sudetských Němců.

Kromě jasného přiznání sudetoněmecké etnické skupiny jako čtvrtého bavorského kmene, bere nový základní program CSU na zřetel zejména sousedské vztahy Bavorska a České republiky. Že je to dnes na dobré cestě, je "velkým úspěchem a dobrým výchozím bodem pro reprezentaci oprávněných požadavků vyhnanců".

V příštích několika letech si CSU dala za cíl rozvíjet sousedské vztahy se středo- a východoevropskými státy. V programu je v zásadě: "Bavorsko je motorem progresivní integrace střední a východní Evropy. To je předmětem bavorské strategie pro Střední a Východní Evropu. "Usmíření s Čechy, které je na konci dlouhého procesu, bude v této souvislosti příkladem.“

Potěšující je nepochybně zmínka o německých menšinách ve střední, východní a jihovýchodní Evropě. Ty by měly i nadále dostávat podporu, zejména pro zachování jejich kulturní identity a jazyka.

Spolu s díky za "velký stavební výkon" vyhnanců po válce, se CSU zavázala ve svém programovém prohlášení, k zachování živého kulturního a duchovního dědictví všech vyhnaných osob. Šéf politické komise CSU, člen parlamentu Markus Blume, zdůraznil kongresu CSU, že základní princip programu je "závazek k základním hodnotám CSU".

Při přijímání základního programu byli na místě přítomni mluvčí etnické skupiny a spolkový předseda Bernd Posselt, také předseda nejstarší CSU-pracovní skupiny Svazu vysídlených osob a navrátilců a předseda SL (sudetoněmeckého landsmanšaftu) v Bavorsku, Steffen Hörtler, který je zároveň zástupcem spolkového předsedy. Z bavorského SL se zúčastnili mediální konzultant Frank Altrichter a jednatel Andreas Schmalcz.                 Sudetendeutsche Zeitung, 11.11. 2016, str. 1

 

Ulrich Mimech: Jaksch, Sippl a jejich následovníci

Výroční seminář Seliger-Gemeinde v lázních Alexandersbad

V posledním víkendu v říjnu se společenství Seliger-Gemeinde (SG) sešlo na výročním semináři v Horních Francích v lázních Alexandersbad  

Na 50. výročí úmrtí Wenzela Jaksche, bude vzpomenuto v Hesenském parlamentu 27. listopadu. Výroční konference SG zakončovala vzrušující rok, který byl od začátkuzasvěcen uctění památky sudetoněmeckých sociálních demokratů. V neděli se konala přednáška profesora Michaela Schwartze z Ústavu pro soudobé dějiny, Mnichov/Berlín. V letošním roce by měl dokončit knihu "Wenzel Jaksch – sudetští Němci a Evropané".

Složení účastníků bylo navzdory první vlně chřipky velmi významné: Například to byli dnes 96-ti letá čestná předsedkyně Olga Sipplová vykonala cestu do Horních Franků, 89-ti letý Liberečan Erwin Scholz a 86-letý nositel ceny roku 2011, Jan Hon. Letošní nositel ceny Wenzela-Jaksche, brněnský primátor Petr Vokřál, poslal do lázní Alexandersbad svého zástupce, Jaroslava Ostrčilíka, který přivezl vřelé pozdravy.

Na zahájení v pátek referovala poslankyně Rita Hagl-Kehlová, který je také členkou Sudetoněmecké rady, a má zkušeností z bavorsko-českého pohraničí V sobotu následovaly dvě prezentace pohledu na první Československou republiku. Šárky Navrátilové, mladé historičky, která se zabývala historií sociální demokracie v Brně ve dvacátých a třicátých letech. Zabývala se v ní dosud poněkud opomíjenou komunální politikou. Olga Sipplová také pozorně naslouchala a přispěla dvěma důležitými jmény Německé sociálně demokratické dělnické strany (DSAP) z historie strany: Ludwiga Czecha, dlouholetého předsedy a ministra od roku 1929 do roku 1938, pocházejícího z Brna a formujícího místní sociální demokracii. Rovněž přítelkyně rodiny Czechových, Dory Müllerové, která byla významně spojena s SG a vykonala hodně historické práce.

Thomas Oellermann hovořil o protestech sudetoněmeckých sociálních demokratů při olympijských hrách v Berlíně roku 1936. Popsal různorodost olympijského hnutí. Bylo několik účastníků olympiády ve dvacátých a třicátých letech, kteří dali podněty pro následnou kritiku olympijských her roku 1936. Zajímavý je detail, že stále bylo uváděno nevlastní označování v dobách habsburské monarchie, ale Olympijský výbor Bohémie existoval, posílal sportovce. Oellermann vyzdvihl jména sudetoněmeckých sportovců v Československém týmu v roce 1936, kteří soutěžili na olympijských hrách a zvítězili, a co se s nimi stalo. Získali medaile zejména v zimních sportech.

V neděli starosta lázní Alexandersbad, Peter Berek a mluvčí etnické skupiny Bernd Posselt věnovali SG vřelý pozdrav. Posselt ocenil SG za její různé přínosy pro sudetské Němce. Zvláště vyzvedl Birgit Kernovou, které byla teprve nedávno zvolena předsedkyní Šumavského spolku. SG teď už není tak aktivní jako za časů Wenzela Jakschse. Poděkoval SG za aktivní podporu reformy sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL). A zdůraznil tři politická témata: Vztahy sudetoněmecko-české jsou tak dobré, jako nikdy. Co se stalo v posledních dvou letech jsme před pěti lety považovali za nemožné. Aktuální uprchlický a vyhnanecký problém vyzývá také k odpovědi Svaz vyhnanců. Samozřejmě, že současná situace nemůže být zaměňována s dobou před 70 lety, ale běžně se dnes stáváme obětí perspektivy, že je musíme přijmout. Myšlenku vytvořit společnou homogenizovanou společnost, s jinými etniky, jazyky, musíme potlačit. Takže naše otázky jsou velmi aktuální, a budeme muset přispět do veřejné debaty.Nakonec vzal Posselt do ruky proklamaci, která byla revidována na bavorském společenstvím SG pro každoroční seminář a která byla přijata jednomyslně. Mimo jiné říká: "Věříme, že je naší povinností ... varovat před rozpadem Evropy a hrůzami válek". Posselt zdůraznil svou plnou podporu důležitým úkolům 21. století: dokončení federální Evropy a popsal nebezpečí populistických sítí, které chtějí zničit evropské sjednocení pomocí nejnižších pudů závisti a nenávisti.

Zdůraznil, že biografie sociálních demokratů ve střední Evropě, konkrétně Wenzela Jaksche od profesora Michaela Schwartze, byla příznivě přijata všemi přítomnými. Vytvořila diferencovanější obraz Jaksche jako sociálního demokrata, jako rakousko-českého sociálního demokrata, jako evropského federalistu a uprchlíka a vyhnance v cizí zemi, v zahraničním exilu, který našel ve Spolkové republice nový domov". Jeho prezentace se brzy objeví v sérii knih SG.

Na závěr byly ještě uděleny Olgou Sipplovou dvě Ceny roku 2016: Peterovi Köglerovi z Arnbergu a Peteru Schmid-Rannetspergerovi, kteří mimo jiné zahájili velice zajímavou sérii přednášek ve Waldkraiburgu. Jsou to dva pilíře SG. A vystoupil nejmladší člen, Jason Wirth, který byl zvolen zástupcem mládeže zemského předsednictva SG Bavorska. Přijel se svým dědečkem. Bylo to jeho první vystoupení na akci.                          Sudetendeutsche Zeitung, 11.11. 2016, str. 3, 4

 

rn:  Setkání, porozumění, smíření

Sudetoněmecká kancelář v Praze a iniciativa východního Bavorska

Jak bylo uvedeno minulý týden, sudetoněmecká kancelář v Praze, ve spolupráci s iniciativou "Arbeit und Leben Regensburg“, uskutečnila na začátku listopadu schůzku s 30 muslimy z východního Bavorska, převážně ženami, a tím otevřela i nový pohled na porozumění mezi minulostí a přítomností obyvatel českých zemí.

Historie kanceláře je dlouhá: Vedoucí kanceláře Peter Barton často jednal s mnichovskou skupinou "Prager Deutsche" (pražští Němci), informoval ji o své práci. Nezapomenutelnou zůstanou dvě návštěvy pražských Němců v rodném městě, které byly připraveny se sudetoněmeckou kanceláří. 29. listopadu 2004, mohli pražští Němci navštívit bývalé německé divadlo s průvodcem - dirigentem Richardem Heinem, nositelem Sudetoněmecké kulturní ceny. Pak se setkali s krajany z Kulturního svazu občanů německé národnosti a ze Zemského shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v kavárně Černá labuť. Nezapomenutelnou se stala prezentace dnes již zesnulé vedoucí Sdružení pražských Němců Margit Pohlnerové, o historii a osudu pražských Němců. Tehdejší předseda Spolkového sudetoněmeckého shromáždění, Werner Nowak, byl často v Praze a společně s P. Bartonem navštívili Ústav pro studium totalitních režimů, jehož tehdejší ředitel, Daniel Herman, byl Nowakovi schopen předložit množství materiálu o osudu jeho v roce 1945 zavražděného pražského bratra.

V současnosti sudetoněmecká kancelář vstoupila do nové fáze své práce, zabývá se nejen sudetoněmecko-českým usmířením, ale také aktuálními otázkami. Konala několik společných akcí s židovskými organizacemi nebo s romským sdružením. Zvláště Romové a Židé byli ti, kteří bránili sudetoněmeckou instituci v České republice. Součástí porozumění a smíření jsou také aktuální otázky, jako je uprchlická politika v Evropě. Mnohé osudy německých vyhnanců se podobají aktuálnímu dění, i když okolnosti jsou dnes jiné. Každá událost se opakuje v jiné formě. Český prezident Miloš Zeman a jeho zaměstnanci jsou mezi nejaktivnějšími agitátory proti sudetským Němcům a vidí v každém uprchlíku agenta vojsk "IS". Zeman se také snaží pobuřující způsobem přesvědčit obyvatelstvo, že uprchlíci a muslimové obecně jsou buď tajní bojovníci proti evropské kultuře, či zbabělci, mající strach vzít zbraň do ruky a aktivně bojovat proti "IS". Následkem jsou pak protesty proti výstavbě skromné mešity, nebo - jak to již některé radikální české skupiny udělaly - anti-muslimské kampaně před velvyslanectvím Saúdské Arábie.

Účast na autobusovém zájezdu s muslimskými ženami tureckého původu z východního Bavorska, dne 4. listopadu, v doprovodu vedoucího iniciativy "Arbeit und Leben Regensburg", Herberta Schmidta do Prahy, přinesla další novou dimenzi do práce sudetoněmecké kanceláře. Ve spolupráci s tureckou ambasádou v Praze by mohlo být uspořádáno setkání s dalšími muslimskými skupinami. Barton se obrátil tentokrát na křesťansko-demokratický svaz žen v KDU-ČSL (Ženy v KDU-ČSL) a straně TOP 09, aby za pomoci politicky aktivních žen v České republice bylo možné - dosud Velkou neznámou - muslimské ženy,  osobně poznat. Pouze osobním setkáním lidí a poznáním jejich způsobů, je možné vážně ovlivnit mínění - to byla vždy zkušenost Petera Bartona.

 

Autobus dorazil na ulici Vocelova, před vstup do pražského Domu národnostních menšin. Návštěvníci byly doprovázeni vedoucím iniciativy "Arbeit und Leben Regensburg", Herbertem Schmidtem, a městskou radní Mnichova Hülya Wunderlichovou (SPD – samu také tureckého původu). V domě menšin se skupina poprvé setkala s Peterem Bartonem, prezidentkou Kulturního svazu občanů německé národnosti Irene Novákovou, ředitelem domu a zároveň mladým sociálně demokratickým politikem Jakubem Štědroněm, poslankyní TOP 09  Ninou Novákovou, místopředsedou křesťanskodemokratické organizace "Ženy v KDU-ČSL", Zdenkou Kumštýřovou a projektovým manažerem nadace Hanns-Seidel-Stiftung Prag i se spolkovým předsedou Ackermann-Gemeinde, Martinem Kastlerem. Jako host se také zúčastnil zástupce vedoucího bavorského zastoupení, Christopher Vickers.

Po prezentaci práce "sudetského poselství dobré vůle" mluvili Herbert Schmid o obecně méně známých aspektech soužití různých etnických skupin a menšin v Bavorsku. Problémy se ukázaly při kontaktu silné skupiny německých repatriantů s uprchlíky z Blízkého východu a severní Afriky. Krajan Schmid rovněž připomenul své rodiče, kteří jsou sudetoněmeckého původu a jsou dobře známi pro svou záslužnou činnost v etnické skupině. 

Radní Hülya Wunderlichová vysvětlila, jak se věnuje Turkům a dalším cizincům v rodném městě,  ale i dalším migrantským skupinám. Patří mezi ně i výše uvedené přesídlenci. Osud německých vyhnanců také není pro Wunderlichovou neznámý. 

Martin Kastler je znám svým osobním i "oficiálním" přátelstvím s Peterem Bartonem a jeho sudetoněmeckou kanceláří. Téma této akce mu jako zástupci CSU nadace Hanns-Seidel-Stiftung není vůbec cizí. Část jeho rodiny má také sudetoněmecké kořeny. 

Irene Nováková připomněla ve svém vystoupení, že ve vlasti zůstavší v České republice museli čekat do roku 1969, než jim bylo umožněno vytvořit svou vlastní organizaci. 

Následujícího dne muslimové z Bavorska navštívili významné historické památky v Praze. Bývalé židovské ghetto a nacistický koncentrační tábor Terezín. Vedoucí iniciativy Herbert Schmid a radní H ülya Wunderlich popsali návštěvu jako kompletní úspěch.                                              Sudetendeutsche Zeitung, 18.11.2016, str. 1, 5

 

Nadira Hurnaus: Bavoři jsou poslední Prusové

40 let CSU-frakce v Bavorském parlamentu

Minulý pátek slavila pracovní skupina CSU pro vyhnance v Bavorském parlamentu v Maximilianeu, se stranickými kolegy, funkcionáři sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL), poslanci, diplomatickým sborem, "lidovou banátskou kapelou" a kamarády, 40. výročí svého vytvoření.

Pro Německo jako celek byly nejdůležitější tři historické úspěchy CSU, jak řekl pozvaný řečník Manfred Kittel, zakládající ředitel spolkové nadace "Útěk, vyhnání, smíření" a nositel Sudetoněmecké ceny za lidská práva:

• Rozhodnutí překonat po roce 1945 nešťastný politický konfesionalismus mezi katolíky a protestanty.  

• Bavorská žaloba proti základní smlouvě s "NDR" v sedmdesátých letech. V Karlsruhe v neposlední řadě objasnila, že ačkoli byla smlouva prohlášena za souladnou s ústavou, že obyvatelé NDR by měli mít nárok na převzetí státního práva Spolkové republiky.

• Úloha CSU v migrační krizi od podzimu 2015. CSU s Rakouskem měly rozhodující podíl, že všichni přišli řádnými cestami a nepřišly dva miliony, nebo více, uprchlíků.

Je rozdíl, když se v roce 1945 musely miliony Němců integrovat do Německa, a jak je tomu nyní. Lidi z několika zcela odlišných jazykových, kulturních a náboženských komunit. Němečtí vyhnanci už byli obviněni z toho, že jsou z poloviny fašisti, protože pořádali několikrát mírové demonstrace proti imigračním smlouvám.

 "Bylo jemně upozorněno, že veškerá EU má dohromady - bez Britů - pouze 450 milionů obyvatel. Vzhledem ke globálním migračním tlakům by se tento počet mohl v krátké době zdvojnásobit. Ale: Kde by pak byla Evropa a Německo"?

 

Proč je Německo, dostávající další a další uprchlíky, téměř bez pomoci, a příliš rychle uvolnilo tlak na partnery v Evropské unii, pokud chce najít společné řešení? Koneckonců je ve Francii nebo Polsku situace hodnocena rozhodně jinak. Což je důvod, proč musí být schválen evropský projekt - "pro nás Němce nejdůležitější projekt vůbec", při jedné z našich nejhlubších krizí. V posledním desetiletí tento systém odmítl milion imigrantů, ale toleroval příchod žadatelů o azyl. Podle pokynů Uprchlické organizace OSN neexistuje povinnost přijímajícího státu udělit každé osobě azyl v čase, kdy již "důvod pro její status uprchlíka neexistuje" - totiž po válce.

U německých vyhnanců z roku 1945 se vrací už dávná nesporná představa. V roce 1956, při průzkumu agentury Emnid, vyjádřili ve třech případech ze čtyř připravenost se vrátit. Landsmanšafty dokonce ustavily pracovní skupinu pro plánování návratu. Samozřejmě je třeba, bez ohledu na následné vrácení v krátkodobém a střednědobém horizontu, dělat něco pro dobrý příjem válečných uprchlíků. Ale péči - rovněž s možností získání odborných kvalifikací - je třeba chápat především jako předpoklad pro úspěšný návrat. A je to opravdu čistě humanitární imigrace, když občanská válka trvale připraví zemi o mladé muže? Říká Profesor Dr. Mihaft. Ty, kteří by měli svou zemi znovu obnovit? Nebo by měli dělat přední voj  Bundeswehru?

Pracovní skupina CSU přispěla významným způsobem, ať už za Siegharda Rosta, Christiana Knauera, Christy Matschlové nebo Josefa Meiera. Od doby Franze Josefa Strausse platilo, že "Bavorsko musí být posledním Pruskem, pokud to bude nutné, dokud Prusko nebude opět pruské."

Andreas Lorenz, člen pracovní skupiny, a předseda CSU frakce v Bavorské vládě Thomas Kreuzer, zahajovali oslavy výročí. Mezi čestnými hosty byli zástupci přátelských konzulátů, předseda Svazu vyhnanců (BdV) Bernd Fabritius, Brunhilda Reitmeier-Zwicková, spolková předsedkyně landsmanšaftu karpatských Němců, Reinfried Vogler, předseda Sudetoněmeckého spolkového shromáždění, Ortfried Kotzian, jednatel Sudetoněmecké nadace, Rudolf Fritsch, předseda Sudetoněmecké akademie věd a umění, Andreas Otto Weber, ředitel Domu německého východu v Mnichově, Johannes Hinterberger, státní tajemník na patronátním bavorském ministerstvu, Hans Slawik, předseda krajské organizace SL v Mnichově a Iris Eberlová, poslankyně. Josef Meier, mluvčí parlamentní frakce CSU a regionální předseda landsmanšaftu karpatských Němců v Bavorsku, prohlásil: "Žádná jiná země nepřijala tolik německých vyhnanců po druhé světové válce, jako Německo." A dále: "Osud německých vyhnanců nesmí být zneužíván k masové imigraci."

Zellmeier: "Sudetoněmečtí vyhnanci jsou stavitelé mostu a slouží lidem na Východě, a to nejen ve vlasti zústavším. Máme k vlasti dluh. Zájem o naší práci opět stoupá."

"Pracovní skupina CSU v bavorském parlamentu vyspěla, ale má pořád mladistvou snahu", připojila se k diskusi Mechthilde Wittmannová, dcera Fritze Franze Wittmanna.                                            Sudetendeutsche Zeitung, 18.11. 2016, str. 3

 

Matěj Brouček: Špatné karty, hubený výhled

Angela Merkelová, pražská média, propopulistické mezinárodní a české venkovské obyvatelstvo

Opětovný kandidát na kancléře, Angela Merkelová, má v českých průzkumech veřejného mínění velmi nízké preference. Server Novinky.cz spouští své hlasování publika. Není reprezentativní, protože shromažďuje názory aktivnějších konzumentů médií. Měla by být Angela Merkelová znovu kancléřkou? Podle názoru 19% procent z tisíců respondentů je to možné, zatímco 81 procent uvedlo, že by se o tuto funkci neměla znovu pokoušet.

Mohlo by to být považováno za úsměvné, protože německá kancléřka se o české internetové hlasování nemusí starat. Ale je důležité posoudit informační bariéry, které existují mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo. Česká debata je tak uzavřená, tak izolovaná. Fatální je úzký rozsah informací. Zejména dění v sousedním Německu a Rakousku není dostatečně osvětlováno. Lidé na venkově, kterým prezident Miloš Zeman vděčí za svou nepatrnou většinu, málo znají cizí jazyk, takže se orientují jen na česká média. 

O intelektuálních debatách - o opakované kandidatuře Angela Merkelové či prezidentských volbách v Rakousku - jsou zkratkovité nebo zkreslené zprávy. Zprávu, ale bez kritické analýzy, přinesla návštěva a kontakt kandidáta FPÖ  Norberta Hofera se Zemanem. Hofer má nadšený a populistický přístup. Nicméně Hofer měl mezi zavazadly také zbavení práv Němců Benešovými dekrety. Rovněž v dostatečném předstihu proběhla návštěva bývalého prezidenta Václava Klause u kandidáta Hofera před rakouskými prezidentskými volbami. Projevy při těchto návštěvách, stejně jako v Německu pro AFD, jsou většinou přístupné v češtině na vytrvale udržovaných internetových stránkách bývalého prezidenta, který je jedním z energických obránců Benešových dekretů. Současný prezident naopak věnuje svůj talent na dokonalost svých krátkých, chytlavých sdělení, které ale nejsou řešením, nebo nemají schopnost jakékoli problémy řešit.

V souvislosti s jednáním Zemana, který spílá "politické korektnosti" a vychutnává si neslušné výstupy, lze pozorovat brutalizaci společnosti, včetně její komunikace. Stejně jako pro AFD jsou prvním cílem média. Není přece z principu možné, aby soudce schvaloval jazykové brutality jako u Zemana, přestože mu jsou vytýkány. Částí společnosti jsou ignorovány. Obdobně jako ve Spojených státech (tam na internetové adrese www.forsetti.tumblr.com) je možné analyzovat rozdíly mezi městy a zeměmi. Na americkém venkově je jiná atmosféra, než v New Yorku, nebo v pražské kavárně. Lidé přijímají jednoduché zásady, které jim například poskytuje americká interpretace křesťanství. Jako první příklad volí americký autor Evoluci, která nebyla uznána v mnoha oblastech Spojených států a platí jako "jediný názor". Český prezident by se mohl chopit tohoto příkladu a snažit se prosadit kreacionismus. Že by se to podařilo, je docela možné ...

Negativní vliv na informační základnu venkovského obyvatelstva má také reforma odvodu daní v gastronomii. Vesnické hospody zavřou, protože hostinští nemají elektronický odvod daní, (od 1. prosince). Důsledkem bude, že lidé zůstanou doma, budou pít a sledovat seriály. Tak se ještě posílí obecná neinformovanost - oproti skupinové komunikaci, i když u piva. Tím se láska k prezidentovi posílí. „On může přece vše vystihnout jednou větou.“

Existují také studie týkající se internetových médií: Polovina Čechů, kteří nepracují s počítačem, žije většinou ve venkovských oblastech.Tam bude konat prezident intenzivní prezentace, protože používá své návštěvy jako nástroj. Dříve se tomu říkalo "rozděl a panuj".                           Sudetendeutsche Zeitung, 25.11.2016, str. 1

 

Novým předsedou Svazu vyhnaných byl opět zvolen B. Fabritius

2.12. 2016 Svaz vyhnaných na svém spolkovém shromáždění na hesenském zastoupení v Berlíně opět zvolil s vynikajícím výsledkem poslance spolkového sněmu Dr. Bernda Fabritiuse předsedou. Získal 142 z 144 platných hlasů. To je 98,6 procenta.

Místopředsedy byli zvoleni:

Stephan Grigat, Renate Holznagelová, Christian Knauer, Stephan Mayer spolkový poslanec, Albrecht Schläger a Reinfried Vogler.

Dalšími členy předsednictva byli zvoleni:

Waldemar Eisenbraun, Raimund Haser zemský poslanec, Milan Horáček, Siegbert Ortmann, Egon Primas, zemský poslanec a Stephan Rauhut.

Předsedkyní Svazu žen v BdV byla zvolena Dr. Maria Werthanová a předsedou Svazu zemědělců v BdV Christian Walter, kteří jsou z titulu funkce členy předsednictva.

Fabritius, který se jako předseda podvýboru Spolkového sněmu, pro zahraniční kulturní a vzdělávací politiku, vrátil až ráno ze zahraniční cesty z Varšavy, uvedl mimo jiné: "Naše sdružení je stále více vnímáno jako spolehlivý a kompetentní partner. Jako konstruktivní zástupce pro vyhnance z vlasti, emigranty a navrátilce, přinášející řešení problémů. Podařilo se nám sdělit veřejnosti, že jsme zastánci lidských práv, mezinárodního porozumění a smíření ve sjednocené a mírové Evropě. Není v nás nenávist k těm, kteří nám ublížili, ale ochota podávat ruku našim východním sousedům - dokud nebude přijata, a my s našimi žádostmi nebudeme úspěšní." Pokrok v pravdivém a otevřeném vyrovnávání se s minulostí , stejně jako poradenství a péče o repatrianty a přistěhovalce, včetně dnešních obětí útěku a vyhnání, zůstávají i nadále našimi důležitými oblastmi odpovědnosti.

Sudetendeutscher Pressedienst (SdP), Rakousko

 

Jaroslav Šonka: Krtci a trollové, ruská propaganda

V mnoha případech lze nyní pozorovat, jaké páky používají nedemokratické síly Číny a Ruska, aby posílily svůj vliv v USA a v Evropě. V České republice spadají do tohoto pozadí příznivci prezidenta Miloše Zemana a jeho předchůdce Václava Klause.

Zeman diskutoval o příležitosti "učení se od Číňanů". Jeho obrázek v čínské televizi s krtkem na kolenou šel po celém světě. Jeho návrhy na referenda o setrvání v EU a NATO mají odezvy. Václav Klaus má kontakty se stranou AFD, jež je stejná, jako strana francouzské Marine Le Pen, která je chválena a oceňována v Moskvě. Klaus také předvedl některé slalomové kličky, do obecné nálady vnáší, že "Brusel je jen nová Moskva". Říká, že v Moskvě je dnes vidět více svobody než v Bruselu.

Jak funguje taková propaganda? A jak je financována? Bavorská televize hlásila ve své reportáži z pražského gymnázia "Pozor Trollové" o snaze pochopit fungování tzv. trollů. V internetových médiích v České republice jsou zdroje v pracující v zájmu ruské propagandy. A debaty o síti Facebook jasně ukazují, že mnozí uživatelé médií jsou proti ní doslova bezbranní.

V Rusku byl vytvořen termín "informační válka". V posledních letech byly vytvořeny a uplatněny ruské propagandistické aktivity v České republice. Ministr obrany Martin Stropnický už několikrát mluvil o nebezpečí ruské propagandy a také o skutečnosti, že je na ni vynakládána spousta peněz. Ruská propaganda také manipuluje s historií.  Jedním z problémů je sovětská invaze do Československa v roce 1968. A tak se opět vyhrabává mýtus o "bratrské pomoci". Tato pomoc byla užitečná, přesvědčují ruští propagandisté. Přímý propagandistický účinek na činnost českých politiků nevypadá tak nebezpečně. Ale díky působení Miloše Zemana a Václava Klause zůstává otazník.

A navíc Petr Robejšek, bývalý ředitel Hauses Rissen, jedné severoněmecké akademie, založil novou stranu. Žil od roku 1975 v Německu, kde však v roce 2003, kvůli plagiátorskému  skandálu, ztratil důvěryhodnost a vědecké časopisy se s ním soudily. Nyní se vrátil domů, a s pomocí miliardáře Marka Dospivy a skupiny Penta vytvořil novou stranu s názvem "Realisté", čeští realisté. Je to přímý odkaz na tradici Tomáše Masaryka. Zdroje financování od Penty ukazují znovu na zvláštní směr - společnost se sídlem na Kypru, která  začala  obchodem s Čínou. Ke zdroji informací nové strany se tak to přidávají i zvláštní finanční zdroje, které by se Masarykovi jistě nelíbily. A hle, zakladatel strany Robejšek kritizoval pozice Evropské unie vůči Rusku. Tak se uzavírá kruh.

Kdo má podezření, že termín "krtek", který je synonymem pro "Trolla", není jen ze špionážních filmů, není určitě daleko od pravdy.

Sudetendeutsche Zeitung, 2.12. 2016, str. 1

Německo-česká kultura vzpomínání

Týdenní seminář v  Heiligenhofu - část II

O "německo-české kultuře vzpomínání“ se jednalo v druhé části týdenního semináře v polovině listopadu v Heiligenhofu v lázních Bad Kissingen. Pestré historii české, německé a židovské kultury, s temnými kapitolami historie, ale také spolupráci a konfliktům se věnovali referující a diskutující. Informuje Hildegarda Schusterová:

Odpovědnost za historií

Tomáš Kraus, generální ředitel Federace židovských obcí v České republice, se zasazuje za rozšiřování znalosti židovských dějin v českých zemích. Federace je zastřešující organizací židovských obcí a dalších židovských institucí se sídlem v Praze. Hlavní úkoly má dva - reparace obětem holocaustu a "arizace" , vytvoření sociálních programů pro seniory a vzdělávací programy a zajišťování zachování synagog, hřbitovů a památek.

Kraus také mluvil o utrpení židovského obyvatelstva a hrůzy nacistického holocaustu. V Čechách a na Moravě žilo před druhou světovou válkou zhruba 120 tisíc Židů. V současné době stále existuje židovská komunita o počtu 20.000 až 25.000 osob. Kraus, jehož matka pocházela z Teplic-Schönau mezi Krušnými horami a Českým středohořím, chce udržet při životě jejich židovskou historii. Část práce věnuje vytváření sítí synagog v České republice. Nyní je tam asi 200 synagog, řekl Kraus. Některé dokonce existují ve spojení s církví husitskou a s pravoslavnou církví.

Pokračování

Sudetendeutsche Zeitung, 2.12.2016, str. 3, 5, bez autora a značky

 

Volný a krácený překlad  ing. P. Rejf, CSc.,  připravil dr. O. Tuleškov

 

Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme a Českým národním sdružením. Praha, 30. listopadu 2016. 

 

Webová adresa: www.ceskenarodnilisty.cz          e-mail: vydavatel@seznam.cz

 

Facebooková adresa: https://www.facebook.com/pages/%C4%8Cesk%C3%A9-n%C3%A1rodn%C3%AD-listy/490810227709170?ref=hl

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jedna raději potlačená kapitola

Raimund Paleczek, historik a předseda sudetoněmeckého institutu v Mnichově, označil ve své prezentaci historii zajateckých táborů pro internaci sudetských Němců, před 70 lety v letech 1945-46 v Čechách, za "raději potlačenou kapitolu ze společných dějin". Odkázal na rozhodnutí rozpočtového výboru Spolkového sněmu dne 13. listopadu 2015, který přiznal jako symbolickou náhradu německým nuceně nasazeným 50 milionů EUR v rozpočtech let 2016 až roku 2018.  6. července Spolkový sněm potvrdil směrnice o zadávání veřejných zakázek. Spolkové ministerstvo vnitra oznámilo následující den pod zkratkou ADZ (výkon uznání bývalých německých nuceně nasazených). V rámci tohoto režimu němečtí státní příslušníci nebo příslušníci německých národnostních skupin, kteří byli přiděleni v období od 1. září 1939 do 1. dubna 1956 cizí mocnosti za účelem nucených prací, obdrží jednorázově odškodnění 2.500 euro. Tento úspěch - aktuální směrnice o zadávání zakázek na daný účel v § 1 - "Odškodnění za těžký osud", náleží první skupině obětí událostí po druhé světové válce, která má státní odškodnění, řekl Paleczek.

Dlouhá léta sledovaný projekt vyhnanců a sudetských Němců pro skupinu sudetských Němců nazval "otcovským projektem", do kterého byl sám přímo zapojen. V historickém přehledu připomněl, že v roce podepsání česko-německé deklarace - 1997, obdrželi čeští nuceně nasazení, za uznání jejich těžkého osudu, odškodnění 4.000 DM. Navíc byl vytvořen společný projekt na podporu porozumění Německo-český fond budoucnosti a byl vybaven značnými prostředky. To odpovídalo názoru sudetských Němců, kteří měli nějaké zkušenosti ze setkávání, že je také třeba řešit sporné otázky společné historie.

 

Paleczek: "V následujících letech došlo na sudetoněmecké straně k názoru, že německým nuceně nasazeným je třeba poskytnout odškodnění, a to po vzoru odškodnění českých nuceně nasazených, v podobě peněžité dávky jednorázově. Na podzim roku 2000 založila Ackermann Gemeinde pracovní skupinu pro plánování a realizaci této politiky v kanceláři Mnichově. Ta sestávala ze dvou zástupců tří společenských institucí sudetoněmecké etnické skupiny: sudetoněmecké sociální pracovníky, sociální pracovníky Ackermann-Gemeinde a sociální pracovníky Seliger-Gemeinde. Předsedou sedmičlenné pracovní skupiny byl nyní zesnulý bývalý státní tajemník D. Wolfgang Egerter. "Pracovní skupina si stanovila za cíl dosáhnout odškodnění pro sudetské Němce za nucené nasazení z Německo-českého fondu budoucnosti. "Projekt se nepodařil na podzim roku 2003 ze dvou stran: V České republiky pro bývalého prezidenta Václava Klause. Také to se nepodařilo na ministerstvu zahraničí. "Překážka nacionalistického Klause nepřekvapila. Nechutná však byla německá překážka. Antje Vollmerová, v té době členka Strany zelených, v radě Fondu budoucnosti projekt úspěšně torpédovala. 150.000-200.000 sudetských Němců bylo internováno před 70 lety. Paleczek mnoho let zkoumá československé internační tábory v Čechách, na Moravě a v sudetském Slezsku a složení vězňů. O svých poznatcích referuje v Sudetendeutsche Zeitung  v několika pokračováních od února 2016. Odškodnění pro německé nuceně nasazené označuje za dobré a správné.

 

Paleczek: "Německá vláda tedy po 70 letech přiznává odškodnění poválečným německým nuceně nasazeným. To je jistě dobrá věc. Ale nebylo by mnohem důležitější, aby převzaly odpovědnost vlády zemí, které utrpení v minulosti způsobily? Odpověď na tuto otázku vládám v Praze, ve Varšavě, v Lublani, Záhřebu a jinde také přijde v budoucnu. Nicméně, dotyčné osoby se toho nedožijí!" Pro něj, Paleczka, je znamením suverenity otevřené společnosti se stabilní demokracií, že se věnuje temným stránkám své vlastní historie. Z pohledu sudetských Němců je možné z tabulek úmrtí počítat, že naživu je doposud pět procent osob postižených před 70 lety. Jsou to z odhadovaných 60.000 až 80.000 nuceně nasazených asi 3000 až 4000.

 

Spolkový sněm pošle zástupce

Klaus Brähmig, předseda poslanecké skupiny pro vyhnance přesídlence a německé menšiny parlamentní skupiny CDU / CSU, se zabývá aktuálními otázkami a výzvami  vyhnanecké politiky. Brähmig, jehož působností je i Německo-český fond budoucnosti, je dobře informovaný politický představitel. O finanční podpoře důležitých projektů německých menšin ve východní Evropě ze strany federální vlády jsme informovali v SDZ 46/2016. Nová koncepce na podporu kulturního dědictví Němců ve východní Evropě, v souladu s odstavcem §96 spolkového zákona, zůstává důležitým úkolem, ujistil Brähmig.