Studijní texty, volné a krácené překlady z německého tisku
Christiane Bittner: Změna stanov a problém uprchlíků
Výčitky Witikobundu, že cena, kterou Spolkové předsednictvo SL uplatňuje v "Alianci pro ochranu zájmů sudetských Němců", štěpí etnickou skupinu, nemohu pochopit. Štěpení se obávám spíše mezi zastánci a odpůrci novely. Mnoho sudetských Němců vidí v nové formulaci to, že na jejich právo na vlast a na vlastnická práva již nebude brán zřetel…
V současné době existuje ve vztahu ke změně stanov velká nejistota, jaké bude rozhodnutí krajského soudu v Mnichově. V "Sudetendeutschen Zeitung" nenajdeme nezávislé informace ani statisticky významné rozhodnutí. Dobrá věc je, že je tu "Sudetenpost"!
Nedávno zesnulý bývalý mluvčí našeho etnika musel uznat, že osud sudetských Němců a jejich vyhnání už není pro spolkovou vládu žádným problémem. Padl za oběť "Canossy - Německa", takže Franz Neubauer ve vztahu k právu na vlast a vlastnickým právům řekl pozoruhodnou větu: "Nevzdáme se v žádném případě!" (Sudetenpost" 14.1. 2016, str. 1). Zapomněla na to spolková rada?
S dnešním proudem uprchlíků dochází v Německu k neočekávaným problémům. My - vyhnanci po roce 1945 - jsme mohli jen snít o podpoře a "uvítací kultuře", kterou dnes dostávají tito uprchlíci. Jedná se o lidi jiných náboženství - zejména islámu - a cizích kultur, kteří mají s našimi křesťanskými hodnotami málo společného, zejména pokud jde o postavení žen. Incidenty v Kolíně nad Rýnem jsou varovným příkladem. Příští paralelní společnosti budou ovlivněny nejen vlivem morálního přesvědčování o našich hodnotách. Postupně se stávají známými triky uprchlíků, kteří se snaží dostat do sociálního státu v Německu s padělanými pasy a poskytováním nepravdivých informací o zemi původu.
Naši politici hovoří o "proměně společnosti" – jak to vlastně chápat? To vše vzbuzuje obavy a strach z budoucnosti, politika to musí brát mnohem vážněji. Není v přísaze při jmenování ministra také věta, "k odvrácení škody pro německý národ?"
Sudetenpost, 11.2.2016, Tribuna názorů, str. 16
Pozvánka na Sudetoněmecký den
Vážení krajané, vážení hosté, během Letnic (Svatodušních svátků), tedy od 13. do 15. května se bude konat v Norimberku sudetoněmecký den. Tentokrát oslaví Češi, sudetští Němci a všichni historie znalí Evropané 700. výročí narození Karla IV. Jako syn českého krále a německého vládce z dynastie Lucemburků vytvořil svaz národů pozdního středověku. Dal svým dvěma oblíbeným městům - Praze a Norimberku, jejich dodnes rozeznatelnou tvář. Zlatou bulou dal ústavu Svaté říši římské. V Praze založil první univerzitu ve střední Evropě, a navrhl svým konceptem Via Carolina - silnice z Prahy přes Norimberk do Paříže - dokonce i dnes rozhodující evropskou osu vývoje. Z němčiny jeho pražského německého říšského kancléřství se stal dnešní spisovný jazyk. Také ovládal češtinu, francouzštinu, italštinu a latinu. Jazyk byl pro něj především klíčem k dialogu, ten také musí být na tomto 67. Sudetoněmeckém dni.
Naše letniční setkání, na které jste tímto zváni, je jedinečným místem setkání mezi členy naší sedmdesát let po celém světě rozptýlené etnické skupiny, mezi generacemi, mezi vyhnanci a starými obyvateli a v neposlední řadě mezi Čechy a sudetskými Němci. Samotný dialog vede k pravdě, a kdo cítí svou povinnost vytvářet podmínky, aby budoucí generace byly ušetřeny toho, co naši předkové vytrpěli v průběhu války a vyhnání, přičiní se. V tomto duchu prosím, abyste přišli ve velkém počtu do Norimberka. Abyste se známými, přáteli a příbuznými navštívili náš atraktivní program pro všechny věkové kategorie. Abyste se potěšili o víkendu, v domácím prostředí a nastavili výhybky na lepší budoucnost.
Váš Bernd Posselt, mluvčí sudetoněmecké etnické skupiny a předseda sudetoněmeckého landsmanšaftu. Sudetenpost, 11.2.2016, str. 5
Gernot Facius: Rozsudek v Mnichově a Posseltův nejlepší rok
Pozorovateli přijde rychle na mysl: Neuniklo mi něco v posledních dvanácti měsících? "Rok 2015", citovaly Sudetendeutsche Zeitung z nedávného projevu Bernda Posselta k vedení sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL), "byl nejlepším rokem SL". Hrome! Dopadly Benešovy rasistické dekrety na smetiště historie? Patří myšlení českých politických elit o kolektivní vině minulosti? Dohodli se konečně vůdcové v Praze na přímém dialogu s vyhnanými bývalými krajany? Nic takového se nestalo. Naopak, na Vltavě vzdorně trvali na protiprávních dekretech jako součásti raison d'etat (státního zájmu). Tuto nesmiřitelnost nevyváží jednotlivé dojemné příklady Čechů a Němců přicházející jeden po druhém na lokální úrovni v Brně, Ústí nad Labem, Přerově a jinde. Rok 2015 byl také rokem vnitřních pnutí v landsmanšaftu, více než kterýkoliv jiný byl poznamenán jevy institucionální a politické eroze. Ale hodnocení může být ovlivněno až příliš dobře známým psychologickým fenoménem selektivního vnímání, eufemisticky řečeno. Politici jsou v tom školeni.
Fakta hovoří sama za sebe: SL pošramocený svými spory má, stejně jako dříve, právně nezávaznou změnu stanov. Ta mimo jiné výslovně uvádí zřeknutí se odškodnění, kvůli němuž rychle došlo k rozkolu. A nebezpečí není zažehnáno. Na tom také nic nezměnil ani rozsudek mnichovského soudu ze dne 29. ledna. I když zrušení změny stanov, na žádost žalobce Ingolfa Gottsteina a jeho podporovatelů z Witikobundu, bylo zdůvodněno z formálních, nikoli věcných důvodů. Soud poukázal na skutkovou podstatu, že 28. února byl návrh spolkového vedení, o den dříve než "na základě podnětů od členů spolkového shromáždění“, formálně nesprávně odeslán. V dalších bodech byla žaloba zamítnuta. Posselt z vedení SL to vysvětluje jako "velkou satisfakci", že byly významné aspekty z novely "působivě potvrzeny". Otázkou je, obnovil nyní rozsudek mír mezi organizovanými sudetskými Němci? Jen něco málo přes 70% delegovaných schválilo novelu § 3; při tak velké menšině nemůže být úspěšná.
Rozsudek byl příliš málo oceněn ve sděleních soupeřících táborů, nicméně otevřel druhou šanci. Zástupce táborů ANO i NE by mohlo uklidnit a sjednotit, což se dosud nepodařilo, prozkoumání možnosti porozumění. Bylo oznámeno zdržení. Ale také rétorické odzbrojení na obou stranách. Označování vedení landsmanšaftu za "vůdčí kastu“, řeči o „zradě Posselta, Hörtlera, Ortmanna a několika dalších", jsou stejně neužitečné, jako stálé pokusy ze strany vedení SL, označovat odpůrce reformy jako extremistické křídlo, jen to otravuje klima.
Ale jak se zdá, zárodek naděje zvadne již v únoru. Příští bojový pokus naplánovalo Spolkové předsednictvo SL dne 30. ledna. A to předložit pozměňovací návrh k §3 stanov v nezměněném znění v řádném termínu prvnímu zasedání nově zvoleného Spolkového shromáždění SL ve dnech 27., 28. února. Jeho složení se téměř nezměnilo, schválení kontroverzního textu tedy, už dnes se můžeme vsadit, toto napětí znovu vyvolá. Mnichovský soud způsobil jen krátký "oddech". Konflikt bude dále pokračovat a vázat síly, které by bylo lepší použít jinde.
Opravdu je toho v novém roce mnoho na práci. Abychom jmenovali jen několik příkladů. Konkrétní povinnosti spolkové vlády v péči o vyhnance z vlasti pod tlakem událostí s uprchlíky nemusí být plněny. V „Nadaci útěku, vyhnání, smíření" v Berlíně byl po rezignaci zakládajícího ředitele Manfreda Kittela, po politicky prosazovaném nátlaku, a stažení nástupce Winfrieda Haidera, opět ztracen jeden rok. A spor o návrh stálé výstavy pokračuje. Nadaci a plánovaný pomník vidí Klaus Brähmig, předseda parlamentní skupiny CDU / CSU pro vyhnance, přesídlence a menšiny, "padat do rozbouřených vod". Poslanec to řekl během zasedání vedení SL se vzácnou otevřeností: Existují síly, které chtějí překročit sjednaný konsensus ohledně zastoupení vyhnaných Němců z jejich vlasti. Chtějí se namísto "minulosti téměř výhradně evropských vyhnanců zabývat současným problémem uprchlíků". Co poslanec takto neřekl je, že se v této věci také chová velmi ambivalentně ministryně kultury Monika Grütters z CDU. Takže můžeme očekávat, že projekt berlínské nadace bude doprovázen řadou pro vyhnance negativních zpráv. Tento dojem má zřejmě také sociální demokrat Albrecht Schläger, člen vedení SL: "Před dvěma lety jsem si myslel, že zřízení mnichovského Sudetoněmeckého muzea v Mnichově bude trvat, ale Berlín postupuje rychlým tempem. Vsadím se, že je to teď opačně. V Berlíně jsme zůstali s prázdnýma rukama."
K tomuto zjištění prominentního člena komunity Seliger-Gemeinde není co dodat. Nanejvýš poznámku: Berlín dělá politiku, která práci "Nadace útěku, vyhnání, smíření" rozmělňuje, aby mohl sám - viz příklad vedení sudetoněmeckého landsmanšaftu - vlastní stanovy a vlastní programové perspektivy uplatnit tak, že "reformu" lze chápat jako kapitulaci. Sudetenpost, 11.2.2016, str. 4
Gernot Facius: Člověk by to měl vše vědět
…Takovou fatální chybu také ukazuje aktuální "uprchlická krize". Také v tomto selhání kompetentních lidí, které doba přinesla, můžeme jasně vidět pokračování stejného příběhu.
O tendencích rozpadu a chaosu na Středním východě mohl člověk velmi brzy číst v novinách. Nejen to, připomeňme, že před dvěma lety předpověděl historik Michael Stürmer, v oficiální zprávě německé policii milion uprchlíků v roce 2015. Nikdo to zřejmě nebral na vědomí. Profesor Stürmer: "Nedošlo k zřízení registračních center a detekčních systémů pro ochranu hranic, k modernizaci EU-hraniční agentury Frontex. Veřejně se přiznává, že přistěhovalci jsou registrováni několikrát, nebo vůbec ne. Je to všechno nepochopitelné pro naše sousedy". Historik a bývalý poradce kancléře Helmuta Kohla se nezdráhá to pojmenovat jako vládní selání. "Pokud se nám nepodaří tento stav zvrátit, pak za pět - deset let tuto zemi nepoznáme."
Již v roce 2006 Stürmer napsal knihu s názvem "Welt ohne Ordnung (Svět chaosu)": "Migrace, války a krize budou překreslovat mapy". Autor byl obviňován z nepodloženého pesimismu. Dnes mu musí dát za pravdu ti, kteří se mu dříve posmívali. Ale přesto neohrabané akce pokračují. Některé útoky proti členským zemím EU, jako proti Maďarsku a jeho premiérovi Viktoru Orbánovi, jsou prostě neopodstatněné. Diskuse o efektivním kroku - uzavření hranic Budapeští, zcela ignorují, že Maďarsko pouze jedná v souladu se Schengenskou dohodou. Tam je podmínka ochrany vnější hranice EU - předpokladem pro "Schengenské" pravidlo, že je možné se volně pohybovat v rámci Evropské unie. Pokud není dodržena, jednotlivé členské státy znovu začnout kontrolovat své hranice, jak je tomu nyní.
Samozřejmě, že není z humanitárních důvodů možné, ignorovat nepříjemnou situaci lidí, kteří pocházejí z nebezpečených oblastí k nám. Je k tomu, bohužel, hodně ošklivé rétoriky ve světě; také vzhledem k německým vyhnancům a uprchlíkům v roce 1945. Nikdo však nemá tlačítko, s jehož pomocí by mohly být řešeny všechny problémy světa. Je zde také mnoho naivity. Alžírská spisovatelka a novinářka Kamel Daoud to stručně vyjádřila: Imigranti si myslí, že na Západě získají status uprchlíka nebo azyl, ale ne její kulturu. Té nejspíš nebude snadné se vzdát; je to pro ně vykořenění a šok z nového prostředí. Zásadní pro západní modernitu jsou chápání individuálních práv, jiné vztahy k ženám a další vychvalované "hodnoty". Takže Daoud napsala ve "Frankfurter Allgemeine", že alespoň pro průměrného uprchlíka zůstanou dlouho tato kultura a práva nepochopitelné. Azyl nemůže být získání "papíru", ale přijetí společenské smlouvy modernity. Jinými slovy: kdo těží z práv na ochranu, musí také přijmout základní kulturní hodnoty. Německo v roce 2015 získalo více než jeden milion lidí hledajících ochranu, tedy reagovalo zejména na základě humanitárních závazků. Nesmí tedy být na rozpacích při kladení požadavků na ty, kteří chtějí žít pod ochranou práva a sociálního státu. "Ti, kteří pocházejí z patriarchálních kulturních oblastí, nemohou snadno zapřít sebe při konfrontaci se západní kulturou rovnosti práv," říká profesor Udo Di Fabio, bývalý soudce Spolkového ústavního soudu v Karlsruhe.
To vše odlišuje dnešní "přistěhovalce" od německých vyhnanců a uprchlíků. Oni neměli žádné problémy s vědomím hodnot a pravidel "nového domova". Přišli krajané: lidé se stejným jazykem, kulturou, náboženstvím a historií. Přesto se dnes, o 70 let později, v reakci na znepokojení proti masové imigraci, argumentuje, že se úspěšně podařila po válce s asi 14 miliony německých vyhnanců a uprchlíků. "Integrace" dnes je, zdvořile řečeno - naivitou. "Integrace" je (příliš) velké slovo. Nemůže proběhnout přes noc. Trvaly roky, dokonce desítky let, při integraci německého lidu z východu, než byla přinejmenším v ekonomických a sociálních aspektech, dokončena. Bezproblémový úspěch to nebyl; což možná ještě tvrdí politici v projevech. A s pomocí "uvítací kultury", jak je po ní voláno v dnešní době, nemůže být o integraci ani řeči. Začlenění 14 milionů německých vyhnanců nebylo politický klidné, i když se obávaná radikalizace v Německu neuskutečnila, napsal v Berlíně historik Spolkové nadace "Útěku, vyhnání, smíření" Andreas Kossert. "Platilo se za to vytěsněním jejich žalu a kulturním sebeobětováním. Museli se přizpůsobit západu, své zemi - studenému domovu.“ Pojem "paralelní společnost" tehdy nepatřil do německé slovní zásoby.
Zda většina těch, kdo hledají útočiště ze Středního východu, z Afriky, Balkánu a Afghánistánu bude připravena a schopna podobné adaptace v Německu - to je nyní velká otázka. Na odpovědi záleží, jestli my, znovu cituji profesora Michaela Stürmera, poznáme tuto zem za pět nebo deset let. Pochybnosti jsou zcela namístě. Sudetenpost, 10.3.2016, str. 4
Bohuslav Sobotka v Českém středisku v Mnichově
Ve čtvrtek 10. března, navštívil předseda vlády České republiky Bohuslav Sobotka České středisko v Mnichově, kde se setkal s krajany a představiteli sudetských Němců a také se zúčastnil prezentací bavorsko-české regionální výstavy "Karel IV. 1316-2016". Při této příležitosti se konala také vernisáž putovní výstavy "Karel IV. - císař čtyř trůnů" za přítomnosti generálního ředitele Českého centra Zdenka Lyčky a generálního ředitele Národní galerie v Praze Jiřího Fajta.
Volný a krácený překlad ing. P. Rejf, CSc., připravil dr. O. Tuleškov
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme a Českým národním sdružením. Praha, 19. března 2016.
Webová adresa: www.ceskenarodnilisty.cz e-mail:vydavatel@seznam.cz