Studijní texty, volné a krácené překlady z německého a rakouského tisku
Irena Nováková: Milí přátelé a členové Kulturního svazu
Zdravím vás koncem první poloviny roku 2010. Ve dnech 26.-27. dubna 2010 byl na návštěvě v Praze dr. Christofer Berger z BMI (spolkového ministerstva vnitra – parlamentní státní sekretář, pověřenec spolkové vlády pro otázky vysídlenců a německých národnostních menšin). Host z Berlína se velmi zajímal o podmínky existence německé národnostní menšiny v bývalé ČSR a pro budoucnost přislíbil podporu. Ve dnech 13.-15. května 2010 Dům národnostních menšin vybudoval stánek na mezinárodním knižním veletrhu „Svět knihy“ v Praze, kde byly vystaveny také německé knihy. Největší událostí pro Kulturní svaz byly v květnu 2010 účast na Sudetoněmeckém srazu v Augsburku ve dnech 21.-23.5.2010. Kulturní svaz byl zastoupen 11 účastníky. Dík patří spolupracovníkům ve stánku, kteří přispěli k prohloubení kontaktů s vyhnanými. Infoblatt Kulturního svazu občanů německé národnosti v ČR, duben-červen 2010, str. 2-3
Irena Nováková: Kulturní svaz a Zemské shromáždění Němců ohlásily spolupráci
Předseda Kulturního svazu a předsednictvo Zemského shromáždění se sešli 12.6.2010, aby projednaly další spolupráci. Bylo dohodnuto založit grémium pod názvem „Pracovní společenství německé menšiny v ČR – Kulturní svaz a Zemské shromáždění. Z každého subjektu byli jmenování 3 zástupci. Další schůzka se bude konat na podzimní schůzi Zemského shromáždění 23.-24.10.2010 v Praze.
Infoblatt Kulturního svazu, duben až červen 2010.
Pozn. red.: „Zemské shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (dále jen ZSN) vzniklo 7. listopadu 1992 v Liberci jen díky velkému úsilí Sudetoněmeckého landsmanšaftu a jeho tehdejšího mluvčího Franze Neubauera, který na místo jednání vyslal svého osobního tajemníka Heinze Löfflera. ZSN tehdy konstatovalo, ´že Němci žijící v Čechách, na Moravě a ve Slezsku jsou etnickým společenstvím, které je součástí sudetoněmecké národnostní skupiny. Právě kvůli tomuto podřizování landsmanšaftu odmítlo Kulturní sdružení zapojit se do ZSN.“ (J. Kovařík, Právo, 24.11.2000).
Již však 24.10. v Liberci na zasedání pracovní skupiny došlo mezi jejími členy k prudkému názorovému střetu. Padla i slova o nové „páté koloně“.
Nyní vztah k SL německou národnostní menšinu v ČR nerozděluje. Kulturní svaz pod vedením Ireny Novákové zřejmě, jak vyplývá i z tiskovin KS, se SL i jejím tzv. velvyslanectvím v Praze běžně spolupracuje.
Zatímco jsme dříve měli německou menšinu rozdělenou na dvě části, z níž jedna byla loajální k ČR a druhá již méně, pro budoucnost zřejmě budeme muset počítat s tím, že stupeň loajality německé menšiny k ČR bude nižší a nižší.
Ženy, které udržují tradice svých národů se staly legendami Chomutova
Německou menšinu v Chomutově reprezentuje paní Hedvika Hurníková, předsedkyně Kulturního sdružení občanů německé národnosti, která konstatovala, že udržení tradic je stále těžší. Věkový průměr lidí ve sdružení je okolo osmdesáti let. A mladí se k nám nepřidávají. Pořádáme pravidelné setkání a akce našeho sdružení Našim cílem je hlavně co nejdéle uchovat německé krušnohorské nářečí. Snažíme se proto především uchovat staré německé písně z tohoto kraje, hlavně skladby rodáka z Božího Daru Antona Günthera. Hodně nám pomáhá město, a to nejen finančně… Především jezdím přednášet mladým lidem, abych jim přiblížila život německé menšiny za první republiky, za okupace a také po druhé světové válce. Můj životní příběh je popsán v knize Sudetské osudy, která vypráví sedmnáct osudů o hledání identity. S autorem knihy Spurným jsem absolvovala turné po vysokých školách. Bylo zajímavé hovořit o sudetské problematice s tak mladými lidmi… Naše výlety směřují samozřejmě hlavně do Německa, naposledy jsme vyjeli do Erlangenu, kde je zase spolek Němců pocházejících z Chomutova.
Infoblatt, červenec-září 2010, str. 8
Pozn. red. Uvedený článek je celý v češtině. Článek Věnec pro ústecké oběti je opět převzat ze Sudetendeutsche Zeitung. Téměř dvoustránkový text je obohacen o fotografii z ústeckého Benešova mostu, na které jsou Rudolf Püschel, předseda kraje Willi- Wanka , Gerolf Fritsche, Steffen Hörtler, Erich Lederer a Peter Barton.
Konference menšin v Praze
Mezinárodní konference národnostních menšin se konala v Praze 12.10.2010. Jejím tématem bylo 20 let menšin. Přenášku měli představitelé ruské, bulharské, slovenské a německé menšiny, za níž vystoupila Liběna Glogowski. Její manžel je předsedou pražské MO. Infoblatt, říjen-prosinec 2010, str. 5
Pozn. red.: Podíváte-li se do uvedeného Infoblattu, můžete lehce zjistit, že přebírá články ze Sudetendeutsche Zeitung. Na stránce šesté můžete si přečíst článek s názvem Z práce pražské kanceláře, samozřejmě jde o tzv.sudetoněmeckou kancelář v Praze. Jiný článek má název Z pražské kanceláře. Edita Vaňoučková je autorkou jednoho obsáhlejšího článku.
Dr. Gerhard Illing: Tryzna za mrtvé na hřbitově sv. Antonína v Žatci
Na pozvání Nadace Žateckého vlastivědného muzea se uskutečnila 1. listopadu 2010 slavnostní tryzna, na jižním křídle nového hřbitova, který byl zřízen v r. 2008. U velkého černého kříže řekl organizátor dr. Gerhard Illing, že toto místo má připomínat strašné události roku 1945 a má zabránit, aby se něco obdobného někdy opakovalo. O osudech některých lidí v Postoloprtech bylo v médiích dosti zpráv, ale co se v Žatci dělo po skončení válk, ví jen několik svědků.
Horst Helmer jako pamětník řekl, že v jednom hromadném hrobě leží jeho strýc a teta, která po vpochodování sovětských vojsk v květnu 1945 byla po dlouhý čas znásilňována. Oba si nařízli žíly a byli pohřbeni v hromadném hrobě.
Stejně jako před rokem se tryzny zúčastnil starosta města Žatce Erich Knobloch. V krátkém projevu poděkoval přítomným, kteří přes svůj vysoký věk přijeli do Žatce. Na otázku reportéra Michala Karabce, co si účastníci myslí o česko-německých vztazích, odpověděl dr. Illing: „Všichni se musíme z událostí minulosti poučit a přejít k usmíření.“ SP, 9.12.2010, str. 21
Pozn. překladatele: Němci věděli a ví, že v prostoru Postoloprt byl německý koncentrační tábor. Naše média, jak jinak, tuto skutečnost ani nezmiňují.
Přehled tisku k Seehoferově návštěvy Prahy
Landeszeitung (11.1.2011): Petr Nečas již před návštěvou naznačil, že problematické Benešovy dekrety, které jsou příčinou pro dlouhotrvající těžké vztahy mezi českými a bavorskými politiky, na žádný pád nebudou tématem této návštěvy.
Frankfurter Allgemeine Zeitung: Horst Seehofer pozval se sám do Prahy. Nikdy nechtěl šéf bavorské vlády oficiálně vstoupit na českou půdu, pokud Česká republika bude trvat na Benešových dekretech. Seehofer na „čtvrtý kmen“ Bavorska ani na sudetoněmecké voliče nezapomněl. Aby neztratil tvář, vzal do delegace mluvčího sudetských Němců, který v Praze řekl, že je šťastný. Směl sedět na večeři, ale nesměl se zúčastnit rozhovorů s premiérem Nečasem.
Tagesschu.de: Co za ideologa E. Stoibera nebylo myslitelné, to jeho nástupce H. Seehofer pragmaticky a bravurně zvládl. Märkische Oberzeitung: V Čechách považují Sudety za část vlastních dějin. Okolnosti vyhánění sudetských Němců ani nezamlčují. – jen když Benešovy dekrety zůstanou tabu.
Tagesspiegel, Berlín: Není to groteska, že 20 let po pádu zdí v Evropě dochází k vyřešení specifických bavorsko-sudetoněmecko-českých propletenců, na kterých měli všichni nějaký ten podíl: bavorský šéf vychvalováním patronátu nad sudetskými Němci a Češi svým houževnatým trváním na tzv. Benešových dekretech.
LZ, 11.1.2011, str. 1 a 3
Paběrky k cestě Horsta Seehofera do Prahy
Erika Steinbachová prohlásila“ „Vítám cestu bavorského premiéra do Prahy. Že Seehofera doprovázel mluvčí sudetských Němců, B. Posselt, je důkaz, že Seehofer dodržel slovo… Návštěva se uskutečnila v době, kdy David Vondráček získal Cenu lidských práv Franze Werfela, Petr Uhl ve své zemi mluví jasnou řečí. Také českými studenty založený „Antikomplex“ se věnuje obtížným tématům německo-českých dějin. Film „Habrmannové“ režiséra Juraje Herze ukazuje část německo-české tragédie. Cesta bavorského premiéra byla správným krokem ve správném směru. Podle Steinbachové oficiální návštěva s Posseltem může posloužit k otevření dveří, které byly po desetiletí zavřeny. Malé kroky mohou mít velké důsledky.
SdZ, 14.1.2011, str. 2
Horst Seehofer: Nová kapitola
Ve svém novoročním projevu připomněl bavorský premiér svou cestu do Prahy (2010), na které ho doprovázel B. Posselt. Při mé návštěvě ČR před několika dny jsme na nejvyšší politické úrovni zahájili novou kapitolu dobrého sousedství – též pro sudetské Němce. Společně budeme v r. 2011 touto cestou pokračovat – ku prospěchu lidí v Bavorsku a v Česku. SdZ, 14.1.20011. str. 1
Richard Neugebauer: Editorial
Administrativní práce německé menšiny na počátku roku začíná vždy tzv. „plánovacími rozhovory“. Proto 17. ledna 2011 cestoval Martin Dzingel, předseda Zemského shromáždění Němců…, Jan Kopřiva, předseda JUKONu, a já do Bonnu. Našimi partnery bývají ministerstvo vnitra SRN a Spolkový správní úřad. Provozní náklady nenese česká strana, ale ministerstvo SRN. Sice platíme běžně daně a jiné dávky do Prahy, ale když jde o žití menšiny nemá vláda řádnou „politickou vůli“.Celková částka pro rok 2011 je prakticky identická s tou z r. 2010. Programové náklady jsou zvýšeny o 10 000 euro, ale tyto jsme vzali z rozpočtu Bohemia.
Marcin Bobrowski: Další vzdělávání pro novináře a kulturní ředitele
Čeští novináři se mohou ucházet o další třítýdenní vzdělávání a také o třináctiměsíční kvalifikování v kulturní oblasti. Semináře pro německy mluvící novináře probíhají v Mnichově od r. 1993. Stipendisté získávají měsíčně 1000 eur a jsou jim též hrazeny cestovní náklady. Uzávěrka přihlášek je 6.3.2011.
LZ, 25.11.2011, str. 4
Ulrike Macscherová: Partnerství prodlouženo
Gymnázium z Břeclavi, základní škola Husova v Liberci a obchodní akademie v Českém Těšíně prodloužily partnerský vztah. Více žáků se chce učit německy. 27 českých žáků bylo na třítýdenním kurzu pro mladé v Německu. Také se konaly semináře o dalším vzdělávání v Německu. Zúčastnilo se jich 8 učitelek. Další vzdělávání pro učitele probíhalo v Brně a v Liberci. Seminářů se vždy účastnilo 20 učitelů. Byly také uspořádány mezinárodní projekty pro žákovské noviny.
LZ, 25.1.2011, str. 4
Robert Luft: Čechy a Moravoslezsko v německém dějinném bádání
Až do roku 1945 nebyli v Německu žádní specialisté na česko-moravské dějiny. Střediskem bádání o Čechách je mnichovský ústav Colegium Carolinum (CC) založený v r. 1956. Od r. 1990 působí také Německo-česká a Německo-slovenská komise historiků. V r. 2002 vznikla v Drážďanech společná německo-česká komise pro školní učebnice. Historická komise pro české země (HKBL) byla založena v roce 1954 jako Historická komise sudetských zemí a od r. 1970 úzce spolupracuje s komisí pro učebnice. Oldenburg Vela v Mnichově je hlavní vydavatelství pro Colegium Carolinum. Německo-česká a Německo-slovenská komise historiků publikují ve vydavatelství Klartext Verlag v Essenu. Colegium Carolinum mívá v březnu v Mnichově setkání s bohemisty. Setkání se účastní asi 100 badatelů. LZ, 25.1.2011, str. 3
Výstava Zemského shromáždění v Nejdku otevřena
Uplynuly již více než dva roky, co byla otevřena výstava Zemského shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v Domě menšin v Praze. Tato výstava byla otevřena v kině v Nejdku. Výstava byla doplněna o výstavu „Zůstavší ve vlasti“. Němci v ČR vyprávějí své příběhy.
Byla vyzvednuta aktivita místního německého svazu, který vede předsedkyně Bertl Růžičková. Mezi hosty byla i Krista Hrubá z Chebu a dlouholetý přítel německé menšiny v ČR, slovenský historik a předseda Štefánkovy společnosti v ČR, Vojtěch Čelko. LZ, 25.1.2011, str. 5
Spolkový sněm uctil oběti genocidy Sintů a Romů
U příležitosti mezinárodní památky na holocaust spolkový sněm v Berlíně si připomněl oběti z řad Sintů a Romů. Největší evropská menšina je i dnes nejdiskriminovanější v Evropě. Řečník připomněl, že pronásledování Sintů a Romů začalo ještě před převzetím moci nacisty (1933) a trvá dodnes.
U příležitosti osvobození koncentračního tábora Osvětim Rudou armádou před 66 lety odcestoval německý spolkový prezident Christian Wulff do Polska.
NZZ, 28.1.2011, str. 5
Pozn. red. Že se vzpomínají oběti genocidy, je správné. Dosud se však nemluví, z jakých vlastně důvodů, o vyvražděných Slovanech v době druhé světové válce nacisty – bylo jich více než 25 milionů (některé zdroje mluví až o 35 milionech), samozřejmě včetně těch, kteří padli na frontách. Vzpomínejme na ně – denně a usilovně! Zaslouží si to!
Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí, Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme a Českým národním sdružením pro vnitřní potřebu českých národních organizací. Praha, únor 2011.
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz
E-mail: vydavatel@seznam.cz