Studijní texty, volné a krácené překlady z německého a rakouského tisku
dpa : Atény se zastávají obětí po esesácích
Požadavky na odškodnění esesáckých obětí jsou neustále důvodem sporu mezi vládami v Aténách a v Berlíně. Spolková vláda nelibě nese, že Řecko se chce připojit k již po dva roky probíhajícím jednáním mezi Itálií a Německem před Mezinárodním soudním dvorem (IGH) v Haagu.
Jde o masakr v řecké obci Distemo, kde v červnu 1944 esesáci zavraždili 218 obyvatel. Oběti se připojili k soudnímu jednání v obdobném případu v Itálii a požadují odškodnění. K jednání před Mezinárodním soudním dvorem se chce připojit i Řecko. Podle řeckého premiéra Giorgore Papandrea Řekové se chtějí připojit k soudnímu jednání, aby byla uctěna památka řeckých obětí.
SüZ, 14.1.2011, str. 6
Richard Neugebauer: Jeden zákon, pocit a realismus
Správní soud v Chebu rozhodl, že Chebský les se má předat městu Chebu. Co má německá menšina s tím lesem společného? Hodně. Vždyť německé obyvatelstvo Chebu, tedy vyhnaní, se pokoušeli od r. 1957 les získat pro sebe.
Pro zbylé Němce je jen jediné východisko: politická dohoda mezi SRN a městem Cheb. Kéž by Německo prosadilo účast vyhnaných a zůstavších, bylo by to významné. Byli bychom spolkové vládě za to povděční, že při zrušení pověřenecké správy se přihlédne k zvláštním perspektivám ve vlasti zůstavším.
LZ, 11.1.2011, str. 2
Pozn. red. Tak to je ta loajalita německé menšiny k České republice!
Josef Škrábek: Publikace o německo-českých vztazích“
„Odsun“ nebo „vyhánění“ Němců po druhé světové válce či osídlování pohraničí v ČR není tabu. V poslední době jsou to filmy, debaty v televizi i nové publikace. Na některá díla chceme znovu upozornit.
Není pravdivý názor rozšířený v Německu, že teprve po filmech „Zabíjení po česku“, „Habrmannův mlýn“ se Češi konečně vážně kriticky zabývají poválečnou dobou. V posledních dvou desetiletích vyšel díky četným historikům a pamětníkům nespočet nových prací na toto téma. Koncem prosince 2010 konečně vyšly první dva svazky z osmi naplánovaných. Dílo má název :Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951. Dokumenty z českých archivů. K „otcům“ tohoto díla patří český badatel Tomáš Staněk (1952) a ze Švýcarska pocházející a v Brně působící historik Adrian von Arburg (1974). Třetí svazek by měl vyjít koncem března 2011. Jeho obsahem má být „divoký odsun“ v r. 1945, zavedení systému táborů a systematické nucené práce. Přáním je, aby brzy vyšla i německá vydání. Otázkou zůstává financování díla. LZ, 11.1.2011, str. 1 a 3 přílohy
Pozn. red. – Jestliže je otázkou financování osmidílného zřejmě proněmeckého díla, pak české tisky národně zaměřené mají problémy s financováním i útlejšího jednodílného textu. Jak je to možné?
Martin Bobrowski: Jedna kniha, hotové drama
Obsazení Čech německými okupanty od r. 1939 do r. 1945 a následné vyhánění sudetských Němců 1945/46 se někdy bere jako česko-německé drama 20. století. Tak je to napsáno na záložce knihy., kterou napsal „vášnivý historik“ Gerd-Schulze-Rhonhof, bývalý generál spolkové armády.
Jeho kniha není příliš vědecká, dokonce používá nacistický výraz „Tschechei“ (Česko). Kniha je dokonce problematická v popisování starších událostí před Mnichovem a v důsledcích po Mnichovské konferenci 1938. Problematická publikace G.S Rhondorfa vyšla v r. 2008 v mnichovském nakladatelství Olzog a má název: Česko-německé drama 1918-1939. Vznik a zánik mnohonárodnostního států jako předehra k druhé světové válce. LZ, 11.1.2011, str. 4 přílohy
Marcin Bobrowski: Slovník vyhánění ve 20. století
Detrlef, Holm Sundhaussen a Stefan Troebst jsou autory obsáhlého díla (801 str.), které má název „Lexikon vyhánění, deportace, nucené vysídlení a etnické čistky v Evropě ve 20. století. Publikace vyšla v němčině a je výsledkem mezinárodní vědecké kooperace; zahrnuje více než 300 článků od více než 100 expertů z celé Evropy. Většina autorů jsou Němci, takže těžiště díla je v německých tématech. Uvedeny jsou osudy vyhnaných Egypťanů z Kosova, genocida na Arménech, germanizace Kašubů, přesídlování Poláků, Němců, Ukrajinců za druhé světové války. LZ, 11.1.2011, str. 3 přílohy
Pozn. překl.- Jako většina publikací o „vyhánění“ z pera německých autorů, ani zde zřejmě není zmínka o vyhánění Čechů z pohraničí v r. 1938. Zvláště landsmanšaft a spolek tzv. vyhnanců o tom nechtějí vědět a snaží se znemožnit, aby se o tom jen mluvilo.
Zlaté období menšin
Mladý historik a právník, René Petráš, je autorem publikace „Menšiny v meziválečném Československu“, kterou vydalo Karolinum v Praze v r. 2009. Na 437 stranách publikace se čtenář dočte o právním postavení menšin v první ČSR a o jejich mezinárodněprávní obraně. LZ, 11.1.2011, str. 2 přílohy
Kniha o sudetoněmeckých organizacích 1945-1955
Tobiáš Weger je autorem publikace „Volklstumkampf…“(„Boj o národnost“ bez konce? Sudetoněmecké organizace 1945-1955. Studii vydal v r. 2008 Peter Lang v Bernu/Frankfurtu n.M.
Práci vytvořil autor jako disertaci v Oldenburku. Weger prokazuje, že první sudetoněmecké organizace vznikaly již v červenci 1945 v Mnichově, kde též vznikla „Sudetendeutsche Hilfestelle (Sudetoněmecké místo pomoci). Téměř od počátku byl na vedoucích místech bývalý předseda sudetoněmecké nacionální strany (DNP) Rudolf Lodgman von Auen (1877-1962). Sudetoněmecký landsmanšaft dosud nezpracoval úlohu sudetoněmeckého hnutí a německého obyvatelstva na rozbití první ČSR. LZ, 11.1.2011, str. 4 přílohy
René Küpper: Karl Hermann Frank (1896-1946)
Politická biografie sudetoněmeckého nacisty o 456 stránkách vyšla v r. 2010; byla vydaná nakladatelstvím Oldenburg Wissenschaftenverlag a je 119. svazkem Colegia Carolina. K.H.Frank byl z českého hlediska personifikací útlaku říšskými a sudetoněmeckými Němci. Byl zástupcem Konráda Henleina v SdP a dočasně i v Sudetské župě, poté vyšším esesáckým a policejním vůdcem, státním sekretářem a německým státním ministrem v protektorátu.
Küpper, vědecký spolupracovník Colegia Carolinum, rozebral Frankův životopis i před r. 1933, jeho úlohu v SdP, na cestě k Mnichovu. Autor nejen napsal životopis K. H. Franka, ale též první německou studii o protektorátu.
Po smlouvě ze Saint Gemainu 1919 nedošlo k slibované autonomii (?), ale k čechizaci 30% německé menšiny (?). Tradovaný Benešův výrok: „Raději Hitler než Habsburk“ (?) svědčí o jeho zaměření jako vůdce národně socialistické strany. Frankova protektorátní politika byla úspěšná, jelikož byla racionálnější než okupační politika nacistického státu jinde. Sudetenpost (SP) 9.12.2010, str. 20
Pozn. red. Pokud je Colegium Carolinum považováno za vědeckou instituci, pak jde asi o hrubý omyl. Kdo sliboval sudetským Němcům autonomii po první světové válce? Kde sebral autor uvedený tzv. tradovaný výrok Beneše? Kdo může tvrdit, že Frankova politika v protektorátu byla úspěšná? Jenom zavilý protičeský ignorant?
Hans Dieter Zimmermann: „Tschechien“ (ČR)
Publikaci o 256 stranách vydalo nakladatelství H. Schmidt a Richard von Waizsäcker v sérii knih „Němci a jejich sousedé“.
Recenzent, Rüdiger Goldmann, vytýká autorovi, že nehodnotí všechny národy stejně. Rakousko-Uhersko stíhá negativním pohledem, mluví dokonce o jeho imperialismu. Masarykovu a Benešovu ČSR hodnotí jako „demokracii“, kterou si podmanil Hitler a Stalin. Spiklence proti Rakousku jsou označováni za české vlastence, němečtí Češi jsou zase ti, kteří připravovali zrádné povstání. Češi bývají líčeni jako vzorní, zatímco Rakušané a Němci neobstáli. Autor nadto sudetoněmeckému landsmanšaftu upírá demokratickou a morální legitimaci.
SP , 9.12.2010, str. 20
P.L.: Už je opět památná deska na mostě Niebelungů v Linci
I když dosud nebylo policii dosud objasněno zničení této desky v dubnu 2010, 3. září 2010 byla již obnovena. Zemský vedoucí Peter Ludwig ve svém projevu zdůraznil, že po opakovaných zneuctěních v uplynulých letech a zničení desky, která byla instalována v roce 15.6.1985, je deska opět na místě. Na desce je text: „Překročením tohoto mostu v r. 1945 končívaly hrůzy vyhnání pro desetitisíce sudetských Němců“. SP, 2.12.2010, str. 7
Masakr v Jedlové: chtěla policie něco utajit?
V souvislosti s masakrem v Jedlové bylo Janem Sinaglem Renátě Vesecké podáno oznámení pro nesplnění zákonných policejních povinností.
Zákonům odporujícím jednání podle názoru Sinaglově došlo po objevení hromadného hrobu českých Němců v obci Jedlová u Deštné v Orlických horách. Nález 283 lebečních kostí nebyl na starém hřbitově správně ošetřen, jelikož stáří kostí nebylo stanoveno podle analýzy DNA. Policie se spokojila se sdělením, že jde o 200 let staré kosti. Lebky byly položeny do rakve a 28.8.2010 pohřbeny na starém hřbitově v Jedlové.
Je podezření, že jde o oběti četných tamějších masakrů, provedených v průběhu tzv. „divokého vyhánění“. V Dobroníně, kde šlo jen o 17 Němců, byly provedeny analýzy DNA. V případě, že se strany úřadů ani odpovědných osob nebude nic podniknuto, bude nutno další odpovědná místa v ČR a v EU, též média v ČR, o tom vyrozumět. SdZ, 9.12.2010, str. 8
Dr. Walter Heninger: Učitelé dějepisu a pamětníci oživují události
Před 10 lety nastartoval autor na ministerstvu pro vyučování „Akci pamětníků“ na vyšších stupních škol, na které byli zváni vyhnaní ze Sudet. Doplněním byly dva díly filmu „Sudetští Němci a Češi“; vyšla i stejnojmenná brožurka. Film však promítaly stanice ORF, 3-sat a Phönix, takže filmy viděly asi 2 miliony diváků. Na výzvu sudetoněmeckého landsmanšaftu Rakouska se přihlásilo asi 30 pamětníků. Tentokrát byli získáváni profesoři a ředitelé škol, aby do svých škol zvali pamětníky ze Sudet..
Se svolením ministerstva obrany bylo téma „vyhánění“ sudetských Němců uvedeno jako přednášky i na vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě.
Produkční firma TV Media vytvořila film „Útěk, vyhnání. Osud sudetských Němců.“ Tento film byl financován kulturními místy Dolních Rakous, Horních Rakous. Písemný doprovodný materiál byl financován sudetoněmeckým landsmanšaftem v Rakousku a landsmanšaftem Dyje. Hugo Fritsch napsal autobiografickou dokumentaci. Jelikož mluví česky, knihu o svých zážitcích přeložil také do češtiny.
SP, 9.12.2010, str. 9
Charles Ritterband: Korutany hledají dohodu pro označování obcí
V Korutanech již delší dobu probíhají diskuse o dvojjazyčném označování obcí v Korutanech. Podle skupiny pro porozumění a zemského hejtmana Dörflera bude brzy dřívější anachronický konflikt patřit minulosti. (?) NZZ, 20.1.2011, str. 6
Klaus Brill: Češi se zabývají násilím proti sudetským Němcům, např. v lese na Podbořansku
Až do r. 1945 na Podbořansku ve většině obcí bylo mezi obyvateli až 90% Němců. Při okupaci v r. 1938 se v Podbořanech shromáždilo přes 10 000 henleinovců a v nedalekém Žatci jich bylo až 30 000 a jásali. Mnozí Češi si tenkrát útěkem zachránili holé životy. Již v roce 1940 hlásili sudetští Němci na vedení župy: „Židé zde nejsou.“ Na Žatecku před kapitulací nacisté zastřelili asi 230 koncentráčníků, kteří většinou byli z koncentračního tábora Terzín.
Po válce se mnohé otočilo a někde se množily násilnosti proti nacistům. Tenkráte 7.6.1945 v Podbořanech v hotelu „Slunce“ byli Češi pohromadě. Jeden z nich, pocházející z Kladna, měl přítomnému veliteli místní věznice říci: „Před 3 roky zmasakrovali 340 Čechů, dejte mi za ně alespoň 100 Němců.“ Velitel řekl, že jich má jen 68, které může mít. Ti byli prý pak odvezeni k lesu u Očilova a 7.6.1945 popraveni. Událost po více než ¾ století české veřejnosti přiblížil Český rozhlas. Vyšetřování v této věci proběhlo i v bavorském Hofu. Jako neúčinné bylo již v r. 1998 zastaveno. Údajný spolupachatel Karel Srb zemřel v r. 2006 ve věku 90 let.
SüZ, 19.1.2011, str. 4
Policie hledá v USA svědky vraždy na Němcích
Dokonce v zámoří pátrají jihlavští kriminalisté, kteří vyšetřují případ poválečného masového vraždění Němců na louce Budinka u Dobronína. V květnu 1945 byli tam údajně tehdejší obyvatelé vesnice brutálně zavražděni.
Policisté zjišťují, zda kromě 88letého Roberta Kautzingera z Jihlavy žijí ještě další svědkové. Vedou se diskuse o eventuálním jejich transportu do Německa (?).
SP, 9.12.2010, str. 2
Těžiště provokativní politiky landsmanšaftu se zřejmě přesouvá od Benešových dekretů k otevírání hrobů německých „obětí“, a to bez ohledu zda „oběťmi“ byli členové a funkcionáři zločinecké NSDAP nebo dokonce SA či SS a gestapa, a samozřejmě bez ohledu na historické souvislosti.
Volný a krácený překlad: Ing. Jaroslav Liška
Vydalo Křesťanskosociální hnutí ve spolupráci s Kruhem občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí, Nezávislou skupinou Věrni zůstaneme a Českým národním sdružením. Praha, leden 2011. Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz